Výbornou sezonu vlašimského céčka završilo nedělní vysoké vítězství nad Mladou Boleslaví. Náš tým patřil papírově v Krajské soutěži spíše k horším týmům, přesto dokázal vybojovat třetí příčku!
Za všechny partie si můžete přehrát třeba svižnou miniaturku Honzy Babického:
Bojovný zápas bez jediné remízy podtrhl skvělý dojem, který mladý vlašimský tým v Krajské soutěži zanechal. Z 11 zápasů jich 6 vyhrál a pouze 2x prohrál. Ze statistik je vidět, že se na tomto úspěchu podíleli v podstatě všichni:
Na závěr patří poděkování nehrajícímu kapitánovi Ondrovi Matějovskému, který po celou sezonu tým skládal. Což nebylo vůbec snadné, vzhledem k tomu, že nám v jeden den hrála hned 4 družstva.
(autor článku: Tomáš Vojta, fotky: Míra Lalouček)
Tak to je hodně dobrý výsledek! A to nemám na mysli pouze umístění družstva v soutěži, ale i skóre posledního zápasu se Sokolem Mladá Boleslav. Mohlo by být matoucí, že družstvo soupeře skončilo předposlední, tudíž to byl snadný soupeř. Nikoli. Jak zde již bylo opakovaně zmíněno, tato skupina krajské soutěže má výkonnostně vyrovnaná družstva od shora až dolů, tedy výsledky zápasů v průběhu sezóny pravděpodobně hodně formovalo herní nasazení hráčů v jednotlivých utkáních. A to má Vlašim evidentně vynikající!
Přidám i osobní pohled směrem k soupeři Vlašimi v posledním kole: družstva oddílu Sokol Mladá Boleslav dnes pravděpodobně nedosahují slávy někdejší Akumy (ze které dnešní Sokol pochází), kterou pamatuji z posledních třech desetiletí 20. století (i když jejich Áčko má v současné chvíli na dosah postup z KP do II. ligy). Nicméně stále je to oddíl silných hráčů, jejichž některá příjmení napříč třemi generacemi mě ve vzpomínkách vrací do mých šachových začátků v Mladé Boleslavi.
Ze zápasu, kterému je zasvěcen článek výše, samozřejmě nevnímám jen sestavu hostů. I domácí tým spolu s výsledkem mě upoutává ze spousty důvodů.
.
Tak např. faktem, že zadní šachovnice tentokrát družstvu Vlašimi moc nepomohly …. ?!? ….
Ano, nemám samozřejmě na mysli výsledky partií. Ale konkrétně: poslední dvě šachovnice družstvu výrazně pokazily věkový průměr. Zájemcům o hlubší zkoumání tohoto „pokažení“ ušetřím práci: průměrný věk hráčů 1. – 6. šachovnice je 17 let, průměr na 7. a 8. šachovnici činí 56 let
Zaujala mě i pěkná miniaturka Honzy Babického. Při letmém přehrání partie mě připadala jako docela trefná dvě pořekadla: „Oko za oko, zub za zub“ a posléze „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“
.
Gratuluji družstvu, jednotlivým hráčům a kapitánovi za pěkné výsledky a úspěšnou sezónu.
Oprava, omluva:
„…… Při letmém přehrání partie mě připadala jako docela trefná dvě pořekadla ….“
Z principu mi většinou vadí pravopisné chyby, tím spíše když jsou moje. Ta ve větě výše vznikla výměnou slovesa „napadla“ (které bylo v konceptu komentu) za na poslední chvíli přepsané „připadla“ (přímo v komentu). Bohužel jsem zároveň neupravil odpovídající tvar přilehlého zájmena (mě/mně).
Z céčka jsem měl jako nehrající kapitán radost. Když vezmu, že tým skončil jen o místo hůře než loni, kdy sestavu pravidelně posilovali Tomáš Vojta, Nela Pýchová, Kryštof Křížek, Míša Stein a občas i Kuba Vojta, tak je to bomba. Hodně pomohlo, že jsme se s Vítkem Moravcem domluvili na hostování kluků z Českého Brodu, jinak by byl problém hrát všechny zápasy v osmi a určitě bychom nemohli postavit dvě 5členná družstva. A vyplatilo se to i bodově, například Lukáš Pospíšil uhrál nejvíc bodů ze všech.