Pryč je čas velkých výprav. Na letošní Mistrovství Čech mládeže, které se konalo od 23. do 30. října v lyžařském areálu Herlíkovice u Vrchlabí, jsme se z Vlašimi vypravili jen já a Míša Stein, spolu s Petrem Havelkou a Kubou Mlýnkem. Skromná velikost naší výpravy nebyla jedinou novinkou. Jinak vypadal i samotný turnaj, po mnoha letech se totiž jeho organizace zhostil jiný pořadatel. A moc dobře to nedopadlo. Ani občasný zmatek nám však nezabránil v dosažení dobrých výsledků a prožití hezkého podzimního týdne.

Podzimní barvy (FOTO: já)

Zmatek a zmatek

Jméno Zdeňka Fialy, dlouholetého pořadatele dětského šampionátu, nabylo první den skoro až posvátného významu. Několik minut po zahájení turnaje se totiž ukázalo, že noví organizátoři v čele s Michalem Machem nejsou na spuštění prvního kola vůbec připravení. Už dopoledne tomu nasvědčovaly nevytisknuté stravenky, nefungující zvuková aparatura či skutečnost, že sami pořadatelé ještě nevěděli, v kterých místnostech budou jednotlivé kategorie hrát. Co nastalo odpoledne, ovšem nečekal nikdo. Sály nebyly na hru vůbec připraveny, chyběla například čísla šachovnic, rozhodčí zmateně pobíhali sem a tam a posílali účastníky mistrovství z jedné budovy do druhé. V hrací místnosti FIDE Openu pro změnu nefungovalo topení a teplota tam v průběhu úvodních partií nepřesáhla třináct stupňů. Když se navíc ve dveřích objevili dva hráči, již vůbec nefigurovali ve startovní listině ani losu prvního kola, dal ředitel turnaje pokyn, ať si prostě sednou proti sobě, že je tam rozhodčí doplní později.

Výhled z hrací místnosti (FOTO: já)

Abych pořadatelům nekřivdil, je třeba říci, že další průběh mistrovství už byl vcelku hladký. Neobvyklý začátek kol v 14.30 nám sice znemožnil podniknout delší výlety, to však samozřejmě nemělo vliv na samotný turnaj. Zdvižené obočí způsobilo jen čtvrteční dvoukolo, obzvlášť v kombinaci se středečním odpoledním a pátečním ranním kolem. Dvoukola by přece měla být co nejdříve, než se za šachovnicemi střetávají favorité. Jinak docházelo jen k občasnému okořenění klidného týdne, například když se ředitel mistrovství ptal před bleskovým turnajem rozhodčího, jestli má nějaké ceny. Když mu dotyčný nechápavě odvětil, proč by on měl zajišťovat jakékoli ceny, chvátal je pan ředitel koupit do Vrchlabí. Jiný den nás zase poctil svou návštěvou Petr Koutný, kterého coby nepřítomného pořadatele zaskočil hlouček rozzlobených rodičů. Jako kompenzaci jim slíbil zdarma výukové video, načež zase rychle zmizel.

Jak turnaj začal, tak také skončil. Slavností vyhlášení výsledků proběhlo venku a připomínalo nástup na dětském táboře spíše než mistrovskou akci. Rozhodčí a trenéři měli co dělat, aby ubránili propagační panely před poryvy větru, zatímco ředitel turnaje rychle předal zodpovědnost za průběh zakončení Jardovi Šmídovi, bez něhož bychom se nejspíš zdárného konce ani nedočkali. Závěr mistrovství korunovaly losované láhve vína pro dětské účastníky a poháry a medaile se špatnými štítky. „My vám ty medaile pošleme poštou,“ uklidnil děti a rodiče na závěr ředitel turnaje Michal Mach.

Fouká vítr (FOTO: já)

Správní lufťáci

Kladně lze naopak hodnotit vcelku kvalitní stravu, obzvlášť na polévkách jsme si já a Míša denně rádi pochutnávali, a také příjemný penzion 358, v němž jsme byli ubytováni. Díky Petrovi a jeho autu bylo možné podniknout několik výletů do okolí – vyšplhat na vrch Žalý, absolvovat Lufťákovu stezku kolem Benecka, vydovádět se v bazénu nebo si dopřát něco sladkého v cukrárně ve Vrchlabí. Míša s Kubou si také zahráli simultánku proti Standovi Stárkovi, ale bodovat se jim s ním nepodařilo. Večery jsme si krátili hraním různých her v útulné kuchyňce našeho penzionu. Kluci si nejvíce oblíbili vylepšený Záchod, ze kterého Petr dokonce pořídil krátké video.

V posteli nad Beneckem (FOTO: já)

Cesta za stříbrem

Míša ani Kuba (Brodce) nepatřili ve svých kategoriích k favoritům, ale u obou jsme doufali, že by si mohli oproti svému nasazení polepšit a při troše štěstí se třeba pokusit i o útok na postupové pozice. Navzdory vlažnému začátku se nakonec oběma klukům podařilo dosáhnout pěkných umístění. Obzvlášť Kuba se mezi chlapci do 12 let vzepjal k mohutnému finiši, když si připsal vítězství ve čtyřech závěrečných partiích. S 6 body dosáhl na 16. místo, což je skvělý výsledek. I Míša, který bojoval s chlapci do 14 let, hrál lépe až v druhé části týdne. Dobrý závěr jej dostal k 5 bodům a 24. příčce. Míša hraje solidní šachy, ale potřeboval by trénovat a hrát více vážných partií, aby se vyvaroval některých zbytečných chyb.

Já jsem přijel do Krkonoš s ambicí navázat na svůj úspěch z Koutů a ovládnout další FIDE Open. A světe, div se, další triumf nebyl vůbec daleko. Zlato mi sice nakonec o půl bodu uniklo, ale svého výsledku si vážím mnohem víc než v červnu. Vybojoval jsem 7 bodů bez prohry, s relativně silnými soupeři, a povedlo se mi několik pěkných partií. Zdá se, že mi šachy opět dělají radost. Níže přináším několik ukázek z mých partií.

1. kolo [C17]

Patrik Pýcha (1967) – David Müller (1787) pozice po 26…Kf8

Nejhorší partii jsem sehrál v úvodním kole. V hrací místnosti byla první den opravdu zima, a tak jsem chtěl mít souboj co nejrychleji za sebou. Soupeře jsem přehrál, ale pak jsem úplně ztratil koncentraci. 27.Vb3? Po jednoduchém 27.Vc7, abych mohl sebrat střelcem pěšce na d5 a poté si jej pokrýt věží z c5, bych stál na hranici výhry. Místo toho jsem začal nesmyslně pasivně bránit volného a-pěšce. 27…a4 28.Va3. Nyní se už musí mít bílý hodně na pozoru. Po dalších slabých tazích jsem začal balancovat na hranici propasti. Soupeř mých chyb naštěstí nevyužil, a tak partie v 63. tahu zaplula do remízového přístavu. 1/2

2. kolo [C06]

Jan Langmajer (1984) – Patrik Pýcha (1967) pozice po 34.Vg6

34…Vxf2! Nechat bílého sebrat si pár pěšců a vsadit na aktivního krále s volným středovým pěšcem je asi jedinou šancí na výhru. Soupeř se v dalším průběhu nebránil přesně, a tak jsem brzy mohl slavit první vítězství. 35.Vxg7+ Kd6 36.Vxb7 d4 37.Vb8 Kd5 38.Kg3 Vf6 39.Vc8 Ke4 40.Ve8+ Kd3 41.Ve7 a6 42.Kh4 Kc2 43.Vc7+ Kd2 44.g4 d3 45.g5 Vf4+ 46.Kh5 hxg5 47.Kxg5 Vd4 48.h4 Ke2 49.h5 d2 50.Vc2 Kd3 51.Vxd2+ Kxd2 52.h6 Kc3 53.h7 Vd8. 0-1

3. kolo [B08]

Patrik Pýcha (1967) – Radoslav Mruškovič (1954) pozice po 17…Df5

18.Sxf7+! Nejrychlejší cesta k výhře. Bílý se soustředí na rychlé prosazení volného pěšce. 18…Vxf7 19.Jxf7 Ve8 20.Dxe8+! Jxe8 21.d7 Kxf7 22.d8D. 1-0

4. kolo [C68]

Matyáš Roubal (1905) – Patrik Pýcha (1967) pozice po 12…Df5

13.hxg4?? Střelec byl nedotknutelný. 13…hxg4 14.Jh2 dxc3. Kvůli tomuto mezitahu a vazbě vzniklé na d-sloupci nebude moci druhý jezdec přispěchat svému králi na pomoc. Dalšími tahy se bílý už pouze snažil odvrátit katastrofu na h-sloupci. 15.e6 cxd2 16.exf7+ Kxf7 17.Sxd2 Dh5 18.Db3+ Vd5 19.Dg3 Sd6 20.f4 Vxd2 21.Vad1 Sc5+ 22.Kh1 Sf2 23.Db3+ Vd5. 0-1

5. kolo [B56]

Patrik Pýcha (1967) – Rudolf Jun (2114) pozice po 21…Jd8

22.c4? Bílý má velkou poziční výhodu, protože černé figury jsou pasivní a nezkoordinované. Proto jsem se měl zaměřit na omezení soupeřovy věže: 22.g3! h4 23.g4 h3 24.Kd2 Vh4 25.f3 e4 26.Sf2! Vh8 27.f4! Černé figury jsou uzamčeny na pasivních polích, a tak má bílý velké šance na výhru. 22…Vg6. Nyní už černé věži nezabráním, aby se rozehrála. Partie nakonec skončila v 41. tahu remízou. ½

6. kolo [E11]

Lukáš Hejsek (1934) – Patrik Pýcha (1967) pozice po 40.Jxc4

Má černý vložit braní střelcem na e4, nebo si hned dobrat jezdce na c4? 40…bxc4! Po 40…Sxe4+ bych sice získal pěšce, ale došlo by hned i k výměně střelců, a pozice by se příliš zjednodušila. Po tahu v partii se volný černý pěšec stává nezastavitelným. 41.Vd4 c3 42.Vc4 Vb1+ 43.Kg2 Sb5 44.Vc8+. Pěšce nemohl bílý vzít kvůli 45.Sf1+ se ztrátou střelce na h3. 44…Kg7 45.Kf3 Vc1 46.Ke3 Sa4 47.Sg4 c2. 0-1

7. kolo [D36]

Jakub Šťastný (1820) – Patrik Pýcha (1967) pozice po 41.Jxh6

41…f5? Rozhodnutí uzavřít bílého jezdce na kraji šachovnice je sice nápadem zajímavým, ale nedomyšleným. Neustále jej totiž bude muset hlídat můj král. Bílý monarcha se mezitím stane tak aktivním, že paralyzuje veškeré mé pokusy o uplatnění materiální převahy. Správné bylo centralizovat vlastního krále tahem 41…Ke7. 42.g4 Kg7 43.g5 Vd7 44.Kd4 Jc4 45.h4 Jd2 46.Ke5 Jxf3+ 47.Ke6 Černý má dva pěšce navíc, ale vzhledem k pasivní pozici mu to je naprosto k ničemu. Ve snaze zvítězit jsem později soupeři dal dokonce šanci partii otočit, nakonec však v 73. tahu došlo k smíru.  ½

8. kolo [B25]

Patrik Pýcha (1967) – Rudolf Hlaváč (2000) pozice po 12.0-0

Demoralizován po nedotažené partii v 7. kole, nabídl jsem soupeři po ledabyle sehraném zahájení remízu. Nabídka byla vyslyšena. 1/2

9. kolo [C42]

Anna Lhotská (1988) – Patrik Pýcha (1967) pozice po 16.g4

16…a4! Při útoku na krále při opačných rošádách člověk nemůže brát na pěšce moc ohled. 17.f4 axb3 18.cxb3 Va5. Silnější bylo 18…Va3, po kterém bílá nemůže a-sloupec ucpat. 19.c4 Vfa8 20.f5. Pozici drželo pohromadě jedině 20.a4. 20…Vxa2! 21.Dxa2. Na 21.fxe6 by přišlo 21…Dg6+ 22.Dd3 Dxd3+ 23.Vxd3 Va1+ se ziskem věže. 21…Vxa2 22.Kxa2 Jb4+ 23.Kb2 Sd7! Snahou o chycení střelce by černý jen poskytl bílé čas na rozehrání věží. 24.Sxd7 Dxd7. Dáma s jezdcem jsou v této pozici smrtící kombinací. Partii jsem dotáhl do vítězného konce v 39. tahu. 0-1

Anketa na závěr

Poslední den mohli účastníci mistrovství vyplnit anonymní anketu, kde zhodnotili různé aspekty uplynulého turnaje. Uvidíme, zda se někdy dočkáme jejího upřímného vyhodnocení. Problémy mohou nastat vždy, obzvlášť pokud člověk nemá zkušenosti s pořádáním takové velké akce. Ovšem nepřipravenost a nezájem ve zcela základních věcech byly v některých případech tak závažné, že chyby nelze svádět pouze na nedostatek zkušenosti.

Navzdory občasnému chaosu jsem si mistrovství užil a snad to platí i pro Petra a Míšu s Kubou. Petrovi zároveň patří obrovské poděkování za to, jak se o kluky staral a jaký jim i mně vymyslel doprovodný program. Bez toho bych pravděpodobně ani já nedosáhl tak pěkného výsledku, protože bych se na šachy nemohl soustředit tolik, jak by bylo potřeba.

Výsledky na chess-results

Fotky

Stránky MČech mládeže

 (autor článku: Patrik Pýcha)