TJ Spartak Vlasim
03
Čvn

Vlašim krůček od skvělého úspěchu

Ondřej Matějovský

Asi málokdo by před 48. Šachovými Zaječicemi tipoval, že nejprestižnější žákovský turnaj v České republice vyhraje Vlašim. Na konci předposledního kola by se už takových optimistů našlo hodně – naše děti byly jen krůček od minimálně stříbrných medailí. Bohužel to tak nedopadlo…

Ale pojďme popořádku. Početná výprava vlašimského oddílu odjížděla do Seče v duchu tradice už v pátek odpoledne. Na rozdíl od posledních dvou ročníků jsme tentokrát neměli k dispozici vlastní autobus, a tak jsme se museli naskládat do šesti aut. Večerní program jako vždy zpestřil malý táborák s opékáním buřtů – tímto děkuji strážcům ohně Radimu Hatašovi a Tomáši Vojtovi, Radimovi pak také za zajištění proviantu. Těsně před spaním pak část vedení ochutnala výbornou slivovici od pana Filandra z Postupic (díky! :) ) a připila si na úspěšný turnaj. A v sobotu už vše vypuklo…

Družstvo TJ Spartak Vlašim A přijelo letos do Seče pravděpodobně v nejsilnějším složení v historii, když vyrovnanou pětku našich nejlepších žáků doplnil hostující Adam Čáp z Kladna. V sestavě Robin Hrdina, Jiří Rýdl, Adam Čáp, Patrik Pýcha, Vojtěch Filip, Nela Pýchová  byl vlašimský tým nasazený jako šestý a všichni jsme s napětím čekali, zda se papírové předpoklady podaří naplnit nebo dokonce překonat. Hlavní turnaj se hrál švýcarským systémem na 9 kol, tempem 25 minut na partii + 10 sekund za tah. Celkem se zúčastnilo 53 družstev a bojovalo se mimo jiné o titul mistra ČR starších žáků.

První tři kola proběhla velmi hladce – tři drtivé výhry nad Buštěhradem (6:0), Mostem (5:1) a Kobylisy (6:0) dodaly našemu týmu potřebné sebevědomí, z 18 partií na úvod jsme ani jednu neprohráli. Zvlášť „kanár“ pražskému týmu má při nahlédnutí do konečných výsledků slušnou hodnotu – Kobylisy skončily nakonec 8.! Poměrně hladké bylo i vítězství v regionálním derby nad kamarády z Říčan ve 4. kole – výsledek 3,5:2,5 je sice těsný, ale o štěstí mohou mluvit spíše soupeři, skóre mohlo být i vyšší.  Buď jak buď, naši žáci se v tu chvíli s 12 zápasovými body nečekaně osamostatnili na samé turnajové špici – vyhrát všechna 4 kola se totiž nikomu jinému nepodařilo.

Naše vedení mělo ovšem (zatím) jepičí život. Největší favorité turnaje z Frýdku – Místku byli ve vzájemném utkání lepší a zaslouženě zvítězili 4,5:1,5. Jedinou vyhranou partii a cenný skalp silného Pavelka si připsal Jirka Rýdl. Na závěr prvního hracího dne nás čekalo silné Staré Město. Ve vyrovnaném utkání jsme byli celou dobu o chloupek napřed a po dlouhém boji, kdy Nela za stavu 3:2 dohrála koncovku až do holých králů, jsme si připsali další 3 body za nejtěsnější výhru. A protože na prvním stole skončil zápas Duras Brno – Frýdek – Místek nečekanou remízou, bylo jasné, že se vrátíme na 1. místo a přenocujeme jako lídr absolutního pořadí!

Být po prvním hrací dnu samostatně v čele, není špatný pocit, ale samozřejmě to nic moc neznamená – v neděli se na „Zaječicích“ hrají ještě 3 kola… V tom úvodním nás čekal tým Durasu Brno. Podle sestavy celkem hratelný soupeř, nicméně v sobotu se Brněnští představili ve výtečné formě, když kromě zmiňované remízy s Frýdkem – Místkem dokázali například porazit silné Polabiny… Proti nám se jim ale utkání naštěstí vůbec nepovedlo – poměrně brzy jsme vedli 4:0, poté zvýšil Robin na 5:0 a až Nelina chyba v časovce umožnila soupeřům získat alespoň čestný bod. Takže 5:1 a nadále ve vedení – bod před Frýdkem – Místkem a tři body před dalšími pronásledovateli. Vzhledem k vynikajícímu pomocnému hodnocení to znamenalo jediné – pokud v následujícím kole porazíme Polabiny, skončíme nejhůře na 2. místě!

Lehce se to řekne, hůře udělá. Polabiny byly druhým nasazeným celkem a v úvodu zápasu plnily roli favorita. Poté, co Adam pokazil zahájení a Vojta přehlédl soupeřův vítězný taktický úder, se pardubický tým ujal vedení 2:0 a nevypadalo to s námi příliš dobře. Jenže naši borci se nevzdali, Jirka s Patrikem v pěkně vedených partiích porazili talentované bratry Půlpánovy, a když pak Nela s přehledem potvrdila pozici jediné naší favoritky v tomto zápase, rázem jsme vedli 3:2! Na první desce zatím Robin s přehledem držel ve věžovce silného KM Čižinského na uzdě a vypadalo to hodně dobře, zvlášť když soupeř hrál již delší dobu na přidávaných sekundách a  náš hráč měl ještě kolem 7 minut. V zoufalé (a příkladné) snaze vyrovnat konečné skóre obětoval pardubický hráč pěšce, nicméně Robin nepřipustil žádné riziko a držel pozici, která snad ani prohrát nešla. 3 body byly v tu chvíli velmi blízko, bohužel nám ale nebylo přáno… Robin se trochu zbytečně rozhodl ukončit partii přechodem do pěšcové koncovky, na jejímž konci byla vynucená remíza s králem a věžovým pěšcem proti králi. Po výměně věží následovalo na obou stranách několik rychlých tahů, až vznikla následující pozice:

Čižinský – Hrdina, diagram z pohledu bílého – na tahu je černý:

Nyní Robin namísto jasného h3! s okamžitou remízou automaticky blicnul tah Kf7??? a po Kxh4 se nad vlašimským týmem zatáhla černá mračna…  Robin samozřejmě hned po tahu uviděl, co udělal – po sérii jasných tahů králem zahrál ještě jeden špatný. Šachy jsou někdy opravdu kruté, když nás nějaké „h3“ může dělit od životního úspěchu… Zajímavé bylo, že Petr Čižinský s tahem h3 vůbec nepočítal a myslel si, že má pěšcovku vyhranou – nervozita asi pracovala na obou stranách.

Nedalo se nic dělat, turnaj pokračoval dál. Náš tým klesl na průběžné 2. místo za Frýdek – Místek a jistotu medailí nám v posledním kole dávala remíza. K té jsme ale proti favorizované Lokomotivě Brno byli dlouho dost daleko, zápas jsme rozehráli špatně. Bojovnost a pověstný vlašimský cit pro koncovky :-) nás však vrátily zpět do hry: Vojta z mírně lepší věžovky vytěžil celý bod a Robin dokonce vyhrál koncovku s pěšcem méně. Za stavu 3:2 pro Brno se všechny naše naděje upínaly k Nele, která se v průběhu partie dostala ze špatné pozice a v závěru v oboustranné časovce zkoušela vyhrát koncovku s pěšcem navíc. Bohužel pro nás našla soupeřka cestu k jasné remíze v různopolných střelcích a s turnajem jsme se rozloučili nejtěsnější porážkou. I tak jsme mohli odjet domů alespoň s bronzem, to by si ale Liberec v utkání se Starým Městem nesměl připsat svou jedinou zápasovou prohru… Cenné kovy si tak rozdělily 1. Frýdek – Místek, 2. Staré Město a 3. Lokomotiva Brno. Po tom všem zavládlo v našem táboře pochopitelně velké zklamání, přestože celkové 4. místo je největším vlašimským úspěchem na Zaječicích – holt tentokrát při nás Caissa s Fortunou nestály. Tak příště, dámy! :-)

A jak si vedli naši hráči jednotlivě?

  1. Robin Hrdina 5 bodů
  2. Jiří Rýdl 7,5
  3. Adam Čáp 5
  4. Patrik Pýcha 6
  5. Vojtěch Filip 7
  6. Nela Pýchová 5,5

Jak je vidět, tým neměl ani jednu slabinu a všichni hráli velmi dobře. Největšími tahouny byli Jirka s Vojtou, ale ani ostatní za nimi nezůstávali příliš pozadu. Chválím celé družstvo za bojovnost a přístup k partiím a myslím, že medaile by nám docela slušely. Zkusíme to zase za rok, vždyť nám nikdo „nezestárne“! :-)

Áčko přebírá cenu za 4. místo. Celý tým seřazen zleva od poslední šachovnice, vpravo trenér Ondřej Matějovský. Foto: M. Filipová

Naše druhé družstvo, TJ Spartak Vlašim B, jsem sledoval spíše sporadicky, takže hodnotit budu pouze podle čísel. Tým byl nasazen jako 35. a po prvním hracím dnu zaujal celkem lichotivé průběžné 31. místo. Nepovedená neděle a tři porážky na závěr však naši rezervu odsunuly až na 44. příčku, což za dobrý výsledek označit nemůžeme. Polehčující okolností je, že béčko nemělo na konci příliš dobrý los, ani v jednom nedělním utkání nebylo favoritem. Podívejme se i zde na výsledky jednotlivců:

  1. Lukáš Jelínek 4,5/9
  2. David Pikal 3,5/8
  3. František Helebrand 3/8
  4. Václav Voldán 3/7
  5. Tomáš Filip 2,5/7
  6. Petr Laňka 2/6
  7. Kateřina Krejčiříková 4,5/9

Pochválit musím Lukáše, jenž na první desce neměl slabé soupeře a uhrál solidních 50%. Slušně zahrál i David, výsledky ostatních jsou spíše průměrné. Katčin celkový zisk trochu zkreslují dvě kontumační výhry…

Béčko se pro změnu seřadilo od první desky zleva. Zcela vpravo nehrající kapitán týmu David Zvára. Za rok už možná přiveze své vlastní svěřence… Foto: M. Filipová

Výsledky hlavního turnaje

O turnaji dvojic nejmladšího žactva by prý měla dorazit reportáž od některé z dohlížejících maminek, proto jen ve stručnosti zmíním, že se ani jedna naše dvojička v konkurenci 29 týmů neztratila. Daniel Ždych s Pavlem Roháčem obsadili vynikající 4. místo a Petr Lebeda s Matějem Davidem skončili desátí.

Výsledky turnaje dvojic

V doprovodném švýcaru jednotlivců (2 x 20 minut)  startovalo v konkurenci 46 hráčů i pět našich zástupců.  V konečném pořadí se umístili takto: 7. Tomáš Vojta, 12. David Zvára, 19. Lukáš Filip, 31. Jiří Voldán a 37. Peter Helebrand. Kromě Tomáše si všichni polepšili oproti nasazení. David byl nejlepším hráčem Středočeského kraje (bereme-li Tomáše Vojtu jako člena Turnova), ovšem nejhodnotnější výsledek z pohledu papírových předpokladů uhrál určitě Lukáš – důkazem budiž perfo 1851 a hlavně skalp Vaška Růžičky z Kladna. Jako pozorovatele mě rovněž potěšilo, že si oba naši šachoví tatínci – pánové Voldán i Helebrand – dokázali poradit s Pepou Starýchfojtů starším z Řevnic :-) . V turnaji zvítězil favorizovaný IM Richard Biolek z Grygova.

Výsledky turnaje jednotlivců

Na závěr děkuji všem pořadatelům na čele s pány Hájkem a Česenkem za tradičně výtečně připravenou akci. Šachové Zaječice jsou pojem a tradice je obrovská – vždyť třeba náš Peter Helebrand si letos tento turnaj zahrál po neuvěřitelných 36 letech! A jak rád si zavzpomínal na někdejší cestu vlakem z Košic do Prahy… :-) Poděkování si zaslouží také všichni dospělí z naší výpravy, kteří mi pomáhali s hlídáním i u šachů samotných. Tak díky a zase za rok! :-)

Všech 23 hráčů naší výpravy ze tří zaječických turnajů, včetně Míši Hatašové, která si tentokrát zahrála za Říčany. Foto: M. Filipová

Fotky od Marie Filipové

Stránky pořadatelů

Článek na Novoborském šachovém serveru

Článek na stránkách Polabin

Článek na stránkách Durasu Brno

Článek na stránkách Lokomotivy Brno

Článek na stránkách Starého Města

6 komentářů na “Vlašim krůček od skvělého úspěchu”

  1. 1
    Jirka Mejzlík píše:

    Emotivní vyjádření ohledně závěrečného výsledkového zklamání byla již pod prvním článkem a je zbytečné se opakovat. Prostě o tom mnohdy sport je, že dokud není dohráno, tak není nic jasné. Asi jsme si to sportovní štěstí schovali na jindy. I tak jsme na 48. Zaječicích zanechali nesmazatelnou stopu, soudě aspoň podle článků na stránkách některých našich soupeřů.

    Takže třeba za rok, nebo někde jinde … jednou ten cenný kov na republikové úrovni družstev cinknout musí :-)

  2. 2
    Tom píše:

    I 4.místo je pěkný a alespoň je co vylepšovat příští rok. :-)

  3. 3
    Vašek Gergelits píše:

    Gratuluji k úžasnýmu výsledku! Krásně se to čte. (Hlavně do toho 7. kola, to je úplně neuvěřitelný.) A ještě navíc když bylo tak blízko dokonce stříbro. Pěkný. :-)

  4. 4
    Jarda P. píše:

    Koukám,že v právě probíhající anketě se objevuje nějak moc optimistů :-) ,asi pod vlivem výsledku na Zaječicích,já zase takový optimista nejsem :-( ,ale uvidíme ,samozřejmě bych byl moc rád kdyby se nejčastější možnost potvrdila.

  5. 5
    Jirka Mejzlík píše:

    Já doufám, že vedle nás skončí do třináctky i Říčany a příští rok si zahrají MČR tři středočeské týmy.

  6. 6
    Maťa píše:

    Obávám se, že za tím množstvím optimistických hlasů je především nedostatek informací. Ale uvidíme. Umístění Říčan v top 13 by mě překvapilo…

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2019 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist