TJ Spartak Vlasim
02
Srp

Táborový deník 2014

Patrik Pýcha – dokončen

Protože jsou s úvodem vždy veliké problémy, rozhodl jsem se ho tentokrát úplně vynechat. Myslím, že tento chytrý nápad ušetří práci jak mně, tak i čtenářům, kteří podle nadpisu asi tuší, že vám budu tento týden líčit události z  šachového tábora v Růžené u Milevska. No a vidíte, přece tady nakonec nějaký úvod je.

Den cenzury – 1. 8.

Popisovaný den byl v minulosti nazýván nultým, protože jím tábor oficiálně nezačíná. Probíhá ale porada vedoucích a praktikantů, kdy jsou děti rozděleny do oddílů, je představována celotáborová hra a řeší se řada dalších nezbytných věcí.

Letos byl začátek obzvlášť náročný, protože organizátor celotáborové hry, Honza Starec, dorazil s 4,5hodinovým zpožděním. Petr Havelka po jeho příjezdu trpce prohlásil: „Jdu spát!“ Nicméně nakonec vydržel a téměř všechno bylo téže noci i přes zuřivé útoky hmyzu vyřešeno.

Honza Starec s Járou Shejbalem představili celotáborovou hru, jejíž tématem bude letos stavba železnice v českých zemích. Celý systém je velice propracovaný, složitý a nebudu se v něm nijak nimrat, protože ho pravděpodobně dobře pochopím až v průběhu týdne a pro čtenáře by navíc nebyl kvůli přítomnosti na místě pouze prostřednictvím těchto slov srozumitelný. Zjednodušeně lze říci, že děti budou v soutěžích získávat peníze, za které budou jejich lídři večer stavět na mapě České republiky tratě pro lokomotivy a spojovat jimi krajská města. Cílem je vytvořit co největší síť a získat co nejvíc měst.

Honza Sadil vystřihuje materiály nezbytné pro celotáborovou hru.

Porada proběhla v domácké atmosféře a mluvilo se o spoustě zajímavých věcí, které jsou ale bohužel v deníku nepublikovatelné. Cenzurou by snad mohla projít alespoň zmínka o zvěstech, že Karel Jukl kdysi závodně tančil. Karel si získal naše uznání i jinak. Vzhledem k tomu, že náš počet nestačil na kapacitu dvou volných chatek, rozhodl se spát pod širým nebem.

Fotky z průběhu tábora naleznete zde a turnaje tady.

Den kreativity – 2. 8.

V sobotním ránu dorazilo do tábora 50 dětí. Jako první přivítali někteří z nás dvojčata Šímovy. Píšu jen někteří, protože dorazila tak brzy, že většina vedení ještě spala hlubokým spánkem. Mnozí si ihned oblékli letošní táborové tričko – tentokrát v modré barvě. Nástupní písní bylo prosazeno i přes odpor velké části vedení „Či a či a čičiči“.

Před obědem se frekventanti dozvěděli, jak budou rozděleni do oddílů, kterých je pět, a vylosovali si svého vedoucího a praktikanta. Ke dvojicím se dospělo různými způsoby. Například Vítek Moravec si do spojenectví vybral Honzu Sadila s následujícím komentářem: „Vždycky musím mít nejslabšího.“ Autorovi tohoto deníku žádné družstvo přiděleno nebylo. Pravděpodobně se projevil strach z vlivu médií, jež si na svou stranu už pokoušela naklonit Anežka Vlková, která žurnalistovi ochotně donesla na chatku pití.

Ondra Matějovský (vpravo) představuje vedení tábora.

V první soutěži měly děti přijít na to, co je vlastně tématem celotáborové hry. Po táboře hledaly šest ústřižků dávajících dohromady text ze staré kroniky informující o slavnostním otevření železniční dráhy z Vlašimě do Benešova v roce 1895. Nejpřesněji téma odhadl tým Šimona Remeše – „stavba železnic v Čechách“.

Následně museli naši mladí stavitelé vymyslet jméno, logo a slogan své železniční společnosti. Výtvarná část byla v jistých chvílích zuřivým bojem o materiál. Každý chtěl pro svůj tým získat to nejlepší. Brzy se začaly rýsovat zajímavé slogany, například tým Nely Pýchové vylovil ze svých hlav úderná slova: „Cestuj jako král!“ Jejím autorem byl Šimon Dutý, jenž se však zároveň kvůli svému nevytříbenému slovníku zařadil k prvním klikujícím. Družstvo Anežky Vlkové pracovalo s perspektivou, třebaže ani nevědělo, že tak činí, zatímco u Franty Helebranda byly využity geometrické tvary. Pochválit bych chtěl Ondru Kočárka, který moc hezky zpodobnil vlak, stejně tak i Stellu Vavříkovou za pěkný výkon při kreslení dvouocasého lva z českého státního znaku. Šimon Pěnkava se naproti tomu rozhodl loga místo na čtvrtce vytvářet na svém obličeji.

Nakonec děti předstoupily před porotu složené ze mě, Petra Havelky, Ondry Matějovského a Jirky Žádníka, a měly obhájit své výtvory. Shodně 18 bodů získala družstva Nely Pýchové a Honzy Černého. U první jmenované mělo zásluhu na kladném ohodnocení pěkné dílo i slovní projev, u druhého zmiňovaného přispěla k úspěchu především vynikající scénka (video), do níž se zapojili úplně všichni. Zbylé tři oddíly obdržely 13 bodů.

Porota pečlivě sleduje výjevy před sebou.

 Dan Vasilev (vpravo) předvedl při obhajobě vynikající slovní projev.

Jméno společnosti Vedoucí Praktikant Lídr týmu Slogan
Český pražec David Zvára Kačka Žádníková Šimon Remeš S naší pomocí nebudete bezmocní!
Modrý královský expres Sandra Jirušková Filip Zvára Nela Pýchová Cestuj jako král!
ČSD Jirka Vopálka Ondra Máslo Anežka Vlková Cestujte s jistotou, cestujte s námi!
Vlaky lidem Vítek Moravec Honza Sadil Franta Helebrand My vám!
Šachový expres Karel Jukl Kačka Krejčiříková Honza Černý Plnou parou k vítězství!

Rozdělení dětí do oddílů.

Před večeří došlo i k odhalení mapy. Lídři týmů si vylosovali tři cíle a jako základ pro další stavbu koupili první města.

Večer byla odehrána první tři kola turnaje v rapid šachu. Překvapení na sebe nenechala dlouho čekat, když ve třetím kole osmiletý Kuba Vojta dokázal remizovat s Davidem Zvárou.

Den čísel – 3. 8.

Jak skončil přecházející večer, začalo následující ráno. Byl dohrán turnaj v rapid šachu. Zvítězil Vítek Moravec před Davidem Zvárou a mojí maličkostí, mezi frekventanty byli nejúspěšnější Kuba Voříšek (4. místo), Franta Helebrand (5. místo) a Anežka Vlková (6. místo). Z posledního kola přináším i jeden pěkný diagram.

Pozice z partie Jiří Žádník (1250) – Lukáš Vitvar (1193):

 

Náš praktikant se zde dopustil hrubého omylu, když si s radostí a samozřejmostí postavil dámu tahem 1. a8D?? Vyhrávalo jedině nekompromisní 1. Vh8+, kdy si po dobrání věže králem bílý postaví dámu se šachem. A pokud by černý král bílou věž nevzal a zamířil na g6, už by zase nebylo možné to, co se stalo v partii. 1. … g5+ 2. Sxg5 fxg5+ 3. Kxh5 Sf7#. 0-1

Mezitím co děti trápily své mozkové závity, Sandra se vydala na průzkum chatek, aby ohodnotila úklid. Výsledek byl naprosto neuvěřitelný! Mezi deseti prověřovanými bylo osm sluníček a pouze jedno prasátko (video). Ráno jsem dokonce zahlédl, jak někdo myje okna. Je otázkou, zda se takto vysoká laťka vyplatí frekventantům do dalších dní, kdy bude hodnocení zcela jistě mnohem přísnější.

Po obědě už se opět naplno rozproudila celotáborová hra. První soutěží s tematickým podtitulem „podávání daňového přiznání“ byla známá čísla. Děti vybíhaly podle pokynů pro různé cifry. Podle věku měla zadání vzrůstající obtížnost, od požadavků na sudá a lichá čísla přes prvočísla až po odmocniny či logaritmy. Pokud někdo nevěděl, co má přinést, mohl využít nápovědy. Nejlépe počítalo ČSD v čele s Anežkou Vlkovou následované železničními společnostmi Vlaky lidem Franty Helebranda a Modrý královský expres Nely Pýchové. Proběhla také exhibice praktikantů, kteří měli přinést něco, co se týkalo Pascalova trojúhelníku. Ač jsem vůbec netušil, co se po mně chce, a ani jsem nevyužil nápovědy, překvapivě jsem zvítězil, když jsem zkrátka jen popadl číslo, které mě napadlo.

 Vojta (na fotografii) a Filip Vopálka dokázali, že umí dobře počítat.

Druhá hra měla podtitul „transport nákladu“ a probíhala u rybníka. Zde si také Honza Starec poprvé všimnul, že slečny Krejčiříková a Žádníková se jmenují obě Kačky. Ale vraťme se k soutěžení. Každý tým měl vytvořit dvě pětice. Jejich úkolem bylo objet bójku, vyzvednout stavební materiál a vrátit se zpátky na břeh. Kromě družstva ČSD, které se točilo přes deset minut v kruhu, se všichni vešli do rozmezí 7 až 8 minut. Úplně nejrychlejší byl Český pražec Šimona Remeše, na druhém a třetím místě se velmi těsně vedle sebe umístily Modrý královský expres a Šachový expres.

 Ondra Máslo se obětavě postavil na místo bójky. V tento moment se zdá, že už mu je docela zima.

Po večeři se silnější šachová část přesunula na přednášku vzácného hosta, sekretáře Středočeského šachového svazu, pana Kotzota, jenž si připravil hádání tahů z partie Zenon Autowicz – Karol Pinkas (Poznaň 1975). Nejvíce bodů vyhádala Nela Pýchová, naopak propadl Vítek Moravec, který se podle stupnice dostal někam na úroveň mezi třetí a druhou výkonnostní třídou. Jménem všech panu Kotzotovi za jeho ochotu přijet na tábor předat dětem něco ze svých bohatých vědomostí děkuji. Ostatní frekventanti se vydali s Jirkou Vopálkou a Karlem Juklem do lesa, kde měli za úkol prokázat svůj umělecký cit při vytváření přírodních staveb. Nejlépe komise vyhodnotila výtvory trojice Tomáš Nykodem a bratři Schnablové a dvojice Dan Vasilev a Šimon Pěnkava. Za mimořádný umělecký dojem byly oceněny i slečny Lísková a Havelková. V samém závěru dne kapitáni jednotlivých oddílů započali na mapě stavbu prvních vlakových tratí. Zmínit je také třeba narozeniny naší zdravotnice Sandry, jež oslavila 25. narozeniny.

Jak investovat? Peníze budou brzy utraceny za první kilometry železnic, mostů a tunelů.

Den vánoční – 4. 8.

Předně se omlouvám za zvláštní název, ale nevěděl jsem, jak jedním slovem souhrnně pojmenovat dnešní den a protože si zrovna ve chvílích, kdy vyťukávám tato slova, pouštíme z kdovíjakých důvodů vánoční písničky, rozhodl jsem se takto.

Vánoční atmosféru dokreslilo i rozkrojení jablíčka.

Po bouřce předchozího večera se dost ochladilo, a proto museli ráno děti i praktikanti rozvlnit boky při zumbě (video), aby se zahřáli. Sandra označila za nejakčnějšího tanečníka Honzu Sadila, což není nic překvapivého, jelikož tento mladý hoch se v podobných záležitostech doslova vyžívá.

Sandra předcvičuje zumbu.

Poté se děti přesunuly za šachovnice. Elitní turnaj A letos čítá 24 účastníků, kteří odehrají švýcarským systémem 7 vážných partií se zápisem. Zbytek se rozdělil do turnajů B a C, kde bude využit systém každý s každým, více kol a rychlejší tempo. Právě méně zkušeným hráčům ještě stihl Ondra Matějovský říci něco o Paulu Morphym a přehrát jednu jeho zajímavou partii. Mladé posluchače pobavil i zmínkou o druhém mistru světa, Emanuelu Laskerovi, jenž podle některých zdrojů u partie kouřil páchnoucí doutníky a dým dýchal svým soupeřům do obličeje, což tehdy bylo možné. V nejsilnějším turnaji vyhodnotil Vítek Moravec takzvané „partie kola“. V prvních dvou šachových klání se mohli z prestižního ocenění radovat Honza Sadil a Ondra Máslo. První případ byl zdůvodněn „výborným tahem na branku“, druhý případ okomentoval Vítek takto: „Za brilantní techniku – prostě sebral jednoho pěšce, pak druhýho, a vyhrál.“

Stvoření deníku stojí mnoho krve, potu a slz.

Hodnocení úklidu bylo tentokrát opravdu velmi přísné, když se na dveřích chatek objevilo hned pět prasátek. Speciální pozornost si vysloužily při nástupu malé recidivistky z chatky číslo 6, které obdržely už druhé zvířátko v řadě. Odpoledne patřilo v rámci celotáborové hry novinkám. První soutěží byl „semafor“. Každý oddíl představoval vlak, v jehož čele byla jedna lokomotiva, která na sebe mohla napojovat vagony. Cílem bylo dostat se co nejrychleji do cíle, což ale nebylo vzhledem k semaforům na trase úplně nejjednodušší. Zelený povoloval proběhnout dál, oranžový také, avšak děti se musely pohybovat jako žabáci. Červená barva signalizovala stop. Každý semafor na sobě měl napsané číslo, jež informovalo o tom, kolik členů týmu může projet. Mohu pro názornost uvést příklad. Všech deset příslušníků družstva dorazí k zelenému semaforu s číslem 6. Tento počet se tedy vydává dál. Lokomotiva se ale musí vrátit zpět, jelikož nemůže nikoho nikde nechat. Do cíle musí dorazit všichni. Pro splnění požadavku čísla 6 k sobě lokomotiva připojuje jeden vagon, což dá po návratu k předchozímu semaforu a připojení ke čtyřem zbývajícím vagonům kýžený počet šesti lidí. A jede se dál! S nástrahami trati se nejlépe vypořádaly Vlaky lidem, druhý dorazil Šachový expres a třetí Modrý královský expres.

Oranžová byla nejnenáviděnější. Žabáci dělali mnohým velké potíže.

Protože vlaky musely jezdit po jednom, paralelně probíhala i vedlejší hra, při níž měly jednotlivé oddíly vymyslet něco, co by zaujalo Ondru Matějovského. Velice zajímavě řešil úkol Franta Helebrand, který zinscenoval scénu z loňského ročníku turnaje ve Vsetíně, kdy mu měl údajně inženýr Vonderka, známý také jako Podblanická bestie, sníst koblihy. Toto téma se v úzkém kruhu lidí řešilo už několikrát a svědci vypověděli, že žádné jídlo nikomu nesnědl. Franta s tím nicméně nesouhlasí a stále domnělou křivdu připomíná. Druhou soutěží byl „kočár“. Všichni členové družstva se posadili na připravené židle a každý představoval nějakou postavu nebo věc z příběhu – krále, královnu, kočího, levé přední kolo a tak dále. Kdykoli byla o někom v příběhu řeč, musel vstát ze židle. Nejrychlejší a nejbystřejší reakce, a tedy nejméně chyb, měl Šachový expres před společností Vlaky lidem a Modrým královským expresem.

Pasažéři v kočáru nastražují uši při čtení příběhu.

Později proběhly pro tréninkové skupiny A a B přednášky Ondry Matějovského (řešení diagramů naslepo) a Vítka Moravce (pěšcové koncovky). Upozorňuji, že tyto skupiny neodpovídají rozdělení v turnajích! Večer se také hlasitě rozezněly písně Karla Gotta, které si užívali především praktikanti (video). Skákající a křičící vedení však vzbudilo zájem i u mnoha dětí, a mávali na nás dokonce lidé z vedlejších táborů.

Být stále mlád, Lady Carneval, Včelka Mája – to všechno a mnohem víc!

Jirka Vopálka a Karlos Jukelník se ponořili do víru tance.

Atmosféra pohltila i paní Slavíkovou s malou Terezkou.

Program dne ale pořád nebyl u konce. Rozděleni na dvě poloviny se frekventanti vydali po setmění do lesa na představení exkluzivního hosta, Bolka Studzinského. V kruhu svíček bubnoval a zpíval melodie s železniční tematikou (video) a nakonec pověděl dětem jednu černou historku. Tím nabitý den skončil a moje prsty a hlava si mohou konečně odpočinout.

 

Oslněna bleskem kráčí mladší část publika temnými hvozdy za představením Bolka Studzinského.

Den výletní – 5. 8.

Pátý srpnový den patřil celodennímu výletu. Cílovou destinací bylo vybráno zcela odlišné místo než v předchozích letech – jedna z jihočeských metropolí, město Tábor. Nezúčastnili se však všichni. Franta Helebrand vinou zdravotních problémů zůstal v táboře a navíc byl nedopatřením uzamknut ve své chatce.

Děti byly rozděleny na mladší, již byli popovezeni do Nadějkova a odtud se vydali na desetikilometrovou trasu do Sepekova, a na starší, kteří šlapali už z Růžené a měli před sebou necelých 20 kilometrů. Zpravodaj pochodoval s mladšími, kteří si, jak se ukázalo, velice oblíbili včera zmiňovanou píseň Bolka Studzinského. Jejím problémem je, že se dá zpívat do nekonečna a kvůli jisté nevinné sázce ji někteří vydrželi zpívat (video) v kuse celých 7 kilometrů! Po této době se doprovázející praktikanti rozhodli, že zkusí nervydrásající melodii přehlušit vlastním hlasem a celá situace se zvrhla v jakýsi boj, kdo dokáže vyloudit ze svého hrdla hlasitější zvuk.

Krávy provádí totální blokádu silnice ve stylu Aarona Nimcoviče.

Ze Sepekova už se všichni táborníci vydali společně vlakem do kdysi slavného centra husitů. Na místě mohli využít hned několik atrakcí. Někteří sestoupili do katakomb, jiní vystoupali na věž a patrně největší úspěch slavilo strašidelné podzemí.

Zmožené výrazy ve tvářích dávající tušit značnou únavu

Šimon Pěnkava pózuje ve strašidelném podzemí.

Hříšnice – Anežka Vlková a Tereza Šímová – si odpykávají trest za vyřčené vulgarismy.

Děti podnikly invazi na záda Davida Zváry.

Následně nás objednaný autobus dovezl zpátky do Růžené. Tam se děti ještě musely podrobit těstům z šachové taktiky. Stupně obtížnosti byly tři a znovu upozorňuji, že nekorespondují ani s turnajovými skupinami, ani s tréninkovými. Pokud se týká nejtěžších kombinací, byl nejúspěšnější David Zvára (6,5/8). Na druhém až třetím místě se umístili Ondra Máslo a František Helebrand (5/8). Ve skupině B se ukázal být nejlepším taktikem Šimon Remeš (8/8) následovaný Romanem Šimákem a Péťou Píšovou (6/8). V céčku spatřil svět čtyři vítěze. Plný počet bodů (8/8) získali Honza Černý, Adam Hruška, Lukáš Smetana a Martin Staněček. 

Bílý na tahu vyhraje – diagram pro Tomáše Vojtu

Tento den jsem pochopitelně nemohl být u všeho. Jednu zajímavou situaci, u které jsem nebyl přítomen, ale uvedu. Honza Starec s Karlem Juklem prý cestovali autem v dětských sedačkách.

Paparazzi měli žně.

Den nemocí – 6. 8.

Den nemocí uvedla zumba (video). Děti si vykřičely, že ji chtějí během týdne třikrát, a tak tyto taneční kreace pomalu – ale jistě – vytlačují klasické rozcvičky.

Dopoledne se dohrály turnaje B a C. V prvním případě zvítězil Jan Černý, který během 13 kol nasbíral 9,5 bodu, na druhé příčce skončil Filip Vopálka s 9 body a na třetí Tomáš Bláha se stejným bodovým ziskem, avšak horším pomocným hodnocením. Céčko suverénně ovládl Šimon Pěnkava s 12 body před Vojtou Vopálkou a Lucií Kučerovou. Ti uhráli 10 bodů. Popisované turnaje se odehrají ještě jednou s malou změnou. První čtyři hráči z céčka budou bojovat v béčku, naopak poslední čtyři v béčku sestoupí do céčka.

Nejsilnější turnaj má za sebou čtyři kola. Zatím vede hlavní favoritka turnaje, Nela Pýchová, jež vybojovala 3,5 bodu, za ní je skupina tří pronásledovatelů se 3 body – Jakub Vojta, Jakub Voříšek a František Helebrand.

Rozhovor s Vojtou Vopálkou:

V céčku jsi skončil na 2. místě. Jak hodnotíš svůj výkon? Je to pro tebe úspěch nebo jsi to očekával?

Docela jo. Soupeři byli docela slabí. Hrál jsem dobře.

Který soupeř byl pro tebe nejtěžší?

Šimon Pěnkava. Ten to vyhrál.

 

Vítězové turnaje C – zleva Vojtěch Vopálka (2. místo), Šimon Pěnkava (1. místo), Lucie Kučerová (3. místo)

Rozhovor s Filipem Vopálkou:

Ty jsi vybojoval stříbro v béčku. Jak hodnotíš svůj výkon?

Dobrý, první den jsem hrál určitě špatně, to jsem byl až 6. Dneska jsem zahrál dobře. Škoda s Lukášem Smetanou… To jsem hodně zkazil. Kdybych vyhrál, mohl jsem být první.

Jaký soupeř ti dělal největší problémy?

Asi Honza Černý. Sice jsem vyhrál, ale hodně se štěstím. Ten byl podle mě nejtěžší.

Vítězové turnaje B – zleva Filip Vopálka (2. místo), Jan Černý (1. místo) a Tomáš Bláha (3. místo)

 Rozhovor s Vítkem Moravcem:

Jistě, Vítku, pečlivě sleduješ partie v turnaji A. Jak zatím hodnotíš výkony hráčů?

Letos tu máme víc mladších hráčů, ale i přes snížená očekávání se mi zdá, že úroveň hry zatím není bůhvíjaká.

Je v turnaji někdo, kdo by mohl ohrozit Nelu Pýchovou?

Důležitý bude souboj Pýchová–Voříšek. Den po bojovce by mohl Kuba uspět. To ať si vyloží každý, jak chce.

Jasně jsi vyhrál turnaj v rapidu. Od začátku ses vyjadřoval dost sebevědomě. Skutečně ses cítil tak suverénně?

Ano, v Růžené nemám už 6 let konkurenci.

Připravil jsi pro děti testové diagramy. Kdo tě pozitivně či negativně překvapil?

Pozitivně Ondra Máslo. Odmakal to na 100 %, varianty se mu sypaly z hlavy, jeho písmo bylo neroztřesené, v ruce měl obrovskou lehkost a tužka mu psala jako nikdy. Potom bych vyzdvihl Péťu Píšovou, patřila k nejmladším, a přesto v kategorii II. obsadila druhé místo. Negativně mě překvapil Patrik Pýcha. Jeho výkon se dá srovnat s tím mým v přednášce pana Kotzota.

Teď něco k celotáborové hře. Můžeš ještě osvětlit, proč sis vybral do týmu mezi praktikanty zrovna Honzu Sadila?

V Růžené máme jedno dobré pravidlo – nejsilnější vedoucí si bere vždycky nejslabšího praktikanta. Ani letošek nebyl výjimkou.

Co říkáš výsledkům svého oddílu?

No upřímně nemám moc přehled, ale předpokládám, že když jsme zabrali pardubickou Bažinu, tak jedeme správným směrem.

Ze všedního života v táboře uvádím nové úklidové recidivisty, tentokrát z chatky číslo 11. Službou při obědě byli potrestáni příznivci turbo remíz z turnaje A, naopak Radek Šíma byl oceněn za dobrovolný nápojový servis při snídani (video). Jirka Vopálka se chtěl s Ondrou Matějovským vsadit, že na 100 až 200 metrech bude v pantoflích rychlejší než Maťa v pevné obuvi. Na exhibici však nedošlo. V poledne byly též provedeny další tahy na mapě a při této příležitosti jsem se zeptal jednotlivých aktérů, jak vidí své šance v celotáborové hře.

Nela Pýchová (Modrý královský expres): „Celkem bídně, ale musíme pořád myslet optimisticky.

Ondřej Máslo (ČSD): „No, nic moc.“

Jan Sadil (Vlaky lidem): „Začali jsme sice špatně, ale teď se trochu zvedáme a myslím, že s trochou štěstíčka bychom mohli urvat jednu z předních pozic.

Šimon Pěnkava (Šachový expres): „Dobře. Jako první jsme spojili a koupili dvě města, takže jsme jako první začali vydělávat.

Tereza Šímová (Český pražec): (směje se)

Tratě se rozrůstají.

Doufám, že se nikdo nelekl, když se v denním podnadpisu objevilo slovo „nemoci“. Nikdo se nám tu nekácí, pouze došlo odpoledne na oblíbenou hru se stejným názvem. Tábor bez ní by asi už nemohl existovat a děti se na ni ptaly od prvního dne. Frekventanti se v lese na ohraničeném prostoru vrhali do náručí hypermaniakální schizofrenie, bipolární afektivní poruchy neboli maniodepresivní psychóze, ukopnutého palce, Oidipova komplexu, nemoci šílených krav, demence a dalších chorob, poruch a zranění. Jak vidíte, psychické poruchy jsou víc a víc aktuálnější. Všude byly poházeny kartičky, které kapitáni týmů potřebovali ke splnění úkolů vedle na louce. Pokud se dostali nebohé oběti do bezvýchodné situace, mohli na pár okamžiků využít k úkrytu domeček uprostřed lesa, na okraji se zase mohli po zaplacení kartičkami vyléčit v lékárně, pokud už jim nemoci vysáli všech deset životů. Na nebezpečném území si nejlépe počínala železniční společnost Český pražec, druhé byly Vlaky lidem a třetí Šachový expres.

Nejsmrtonosnější byl překvapivě puchýř.

Vzteklina si políčila na Stellu Vavříkovou.

 

Honzík Heger má za sebou reinkarnaci.

V rámci celotáborové hry musely ještě odpoledne oddíly zodpovědět kvízové otázky týkající se celodenního výletu. Jednou z nich bylo například toto: „Kolikrát to chcíplo řidiči autobusu.“ Nejlépe si zapamatovali reálie výletu členové družstva Modrý Královský expres následováni Šachovým expresem a ČSD. Diskvalifikován byl kvůli použití elektronické nápovědy Český pražec.

Večer proběhly další přednášky. Ty nejsilnější učil Vítek Moravec správnému hodnocení pozic a vybírání plánů, druhá skupina dostala od Ondry Matějovského test z pěšcových koncovek připravovaného panem Kotzotem a následně jí bylo předvedeno i několik složitějších pěšcovek. Menší a méně zkušení šachisté, pro něž by byla večer šachová přednáška příliš vyčerpávající, se bavili ostrovy, kdy podle čísla na kostce musí soutěžící vytvořit skupinky daného počtu. Poté jsem dal několika vytrvalcům poznávat na fotkách z Růžené 2007 a 2008 některé táborníky, již jsou zde přítomni i letos po sedmi letech. Z dvanácti vybraných lidí dalo dětem největší problém poznat mě a Kačku Krejčiříkovou.

Poznáte všechny?

Před půlnocí a ještě dlouho přes ni probíhala noční hra. Účastníci na klasické trati potkávali i různé postavy, jejichž výpovědi dávali postupně dohromady příběh o vlakovém neštěstí. Malí absolvovali kratší trasu, starší delší.

Mrtví cestující

 

Kuba Voříšek, Adam Hruška a Honza Marek nevěří svým vlastním očím.

Den běžecký – 7. 8.

Čtvrteční den uvedla věta Kačky Krejčiříkové: „Dneska už je to vstávání fakt morbidní.“ Sandra si zpestřila dopoledne hledáním mobilu, který se jí ztratil v lese. Co se týče úklidu, měli jsme zde nové recidivisty, tentokrát z chatky číslo 11, již obdrželi už třetí prasátko v řadě.

Zahájeny byly turnaje pod oficiálními názvy D a E, což jsou pokračovatelé béčka a céčka. Áčku před posledním kolem vládnou dívky. Vede Nela Pýchová s 5 body, těsně za ní jsou Anna Zlámaná a Anežka Vlková s 4,5 body. Uskutečnil se také turnaj „VIP“ nebo také „Souboj titánů“, v němž v souboji na dvě vážné partie porazil Vítek Moravec Davida Zváru poměrem 1,5:0,5. Ocenění „partie kola“ si připsali Péťa Píšová za vítězství hezkým útokem proti silnějšímu soupeři, Kryštof Mojdl za odvážnou oběť kvality, Ondra Hlaváček za ještě odvážnější oběť figury a Anna Zlámaná za pěkný útok na krále.

Lukáš Vitvar (1210) – Ondřej Hlaváček (1265) – pozice po 13. tahu bílého:

Ondra Hlaváček se zde rozhodl pro velmi odvážné 13. … Dg5! Vykřičník dávám za odvahu, Ondra totiž většinou hraje velmi opatrně. V pozici na diagramu bylo pochopitelně nejlepší dobrat bílého jezdce na d4 a černý by měl pěšce víc. Oběť figury je nekorektní. 14. De4?! Silnější bylo 14. g3. 14. … Jxh3+? Větší šance dávalo černému 14. … Sxh3. 15. Kh2 Dxd2 16. Sd3?? Bílý si měl dobrat jezdce na h3. Černý má sice za figuru tři pěšce, ale jeho král nemůže dlouho odolat tlaku bílých figur. 16. … Jg5! a černý brzy vyhrál.

Ondra Hlaváček

Kryštof Mojdl (1085) – Tereza Šímová (1219) – pozice po 24. tahu černého:

I zde byl jeden z aktérů velmi odvážný. Kryštof pokračoval obětí kvality tahem 25. Vxc5! Vykřičník dávám opět hlavně za odvahu, avšak je třeba říci, že i když jsou v pozici mnohem lepší tahy, tato oběť je zajímavá. 25. … dxc5 26. f4!? Lepší bylo asi útok na krále zkombinovat i s tlakem po sloupci c tahem 26. Vc1. Pokračovalo se 26. … exf4 27. Sxf4 Dg7 28. Se5. Pozice je nejasná a další průběh byl jako na houpačce. Nakonec se z výhry radovala černá, nicméně její život dlouho visel na vlásku.

Kryštof Mojdl

Hlavní náplní odpoledního programu byl orientační běh. I přes hrozbu příchodu veliké bouře, která původně dlouho svítila na radaru, se černé prognózy nepotvrdily a hra mohla být dokončena. Na trase děti plnily různé úkoly, například musely co nejpřesněji odhadnout dobu 30 sekund, přenést míček na pingpongové pálce nebo vylézt na hradbu z balíků slámy. Posledně jmenovanou disciplínu nemohli absolvovat všichni, jelikož se objevil majitel, který tuto činnost zakázal. Součástí orientačního běhu byla původně i tajenka, bohužel na trati nastaly zmatky, jež nás nakonec donutily ji zrušit. Nejrychlejší byly dvojice oddílů Vlaky lidem, za nimi pak skončil Český pražec a Modrý královský expres.

Anežka Vlková stoupá do nebes.

Později jsme se přesunuli do klubovny, kde musely děti řečí těla předvádět nejrůznější krkolomná slovní spojení. V pantomimě uspěl Modrý královský expres před ČSD a Českým pražcem.

Ojeté vlaky“ Franta Helebrand i přes obrovskou snahu Anči Zlámané a Andrejky Staněčkové nepoznal.

Večer opět proběhly pro vybranou elitu šachové přednášky. Áčko pokračovalo s Vítkem Moravcem ve včerejším tématu, já jsem si v béčku střihnul přednášku na téma „neviditelné tahy“.

Společná fotka tábora 

Den ambivalence – 8. 8.

S lítostí i radostí hledám slova pro dnešní den. Je poslední, což je velmi smutné, leč je třeba si ho užít. Po ranní zumbě a snídani byly dohrány všechny turnaje, většina hráčů áčka stihla i bleskovku a účastníci turnajů D a E si zahráli simultánku se mnou a s Karlem Juklem.

Simultánka se hrála na 15 minut. Nejprve nás s Karlem čekali nejméně zkušení talenti z éčka. Já jsem všech svých sedm soupeřů porazil, ale musím pochválit Daniela Schnabla, který se dlouho držel a kdyby si nenechal dát mat, určitě bych mu za pár tahů nabídl remízu. Karel měl velké problémy s tempem. Praporek nevydržel tlak času v případě souboje s Ondrou Kočárkem, Honzou Markem, Stellou Vavříkovou, Anežkou Havelkovou a Kamilou Steinovou, a tudíž byl náš táborový programátor poražen poměrem 2:5. Ještě těžší to měl s déčkem, kdy byl poražen ještě vyšším rozdílem – 1:6. Výhry si připsali Vojta Štochl, David Studzinski, Terezka Lísková, Šimon Pěnkava, Lucka Kučerová a Pavel Gašparín. Já jsem svou čest uhájil a zvítězil jsem 5,5:2,5. Remízu se mnou vybojovali Martin Bláha, Honza Heger a Filip Vopálka. Sklonit krále jsem musel před Matějem Novotným.

Simultánka začíná!

To jsem já se svým jediným přemožitelem – Matějem Novotným.

V bleskovém turnaji se radovala z vítězství Nela Pýchová, která během osmi kol ztratila jenom jednu remízu a svým pronásledovatelům, Vítkovi Moravcovi a Davidu Zvárovi, utekla o celých 1,5 bodu. Stříbrným frekventantem byl Jakub Voříšek na 4. místě a bronzovým František Helebrand na 5. místě.

V déčku zvítězil Tomáš Bláha s 10,5 body. Na 2. příčce skončil Honza Černý s 9 body a bronz bere Pavel Gašparín s 8,5 body.

Vítězové turnaje D – zleva Jan Černý (2. místo), Tomáš Bláha (1. místo) a Pavel Gašparín (3. místo)

Turnaj E ovládl Ondřej Kočárek s 12 body před Martinem Staněčkem s 10,5 body a Adamem Slavíkem s 10 body.

Vítězové turnaje E – zleva Martin Staněček (2. místo), Ondřej Kočárek (1. místo), Adam Slavík (3. místo)

Finále v elitní místnosti bylo velice dramatické, ale nakonec se žádné překvapení nekonalo. Nela Pýchová zaknihovala v dlouhé partii kola s Annou Zlámanou remízu a s 5,5 body se stala samostatnou vítězkou. Na stříbrnou příčku se dostal Honza Sadil s 5 body, se stejným bodovým ziskem skončila na 3. místě Anna Zlámaná. Bronzovým frekventantem se stal celkově čtvrtý Kuba Voříšek s 4,5 body.

Anna Zlámaná (1581) – Nela Pýchová (2029) – pozice po 19. tahu černého:

Bílá mohla v této pozici získat nadějnou výhodu po oběti pěšce tahem 20. f5! s otevřením sloupce g nebo e. Anča se nicméně rozhodla pro zajímavé 20. Dxc6+!? bxc6 21. Jxc6+ Kb7 22. Jxe7 Vde8 23. Jxg6 fxg6 Tím vznikla nejasná pozice, kde má bílá za figuru čtyři pěšce. Partie nakonec skončila v 54. tahu remízou.

Vítězové turnaje A – zleva Anna Zlámaná (2. místo), Nela Pýchová (1. místo), Jakub Voříšek (3. místo)

Odpoledne jsme se dočkali turnaje ve fotbale, k němuž bylo využito hezké hřiště v nedaleké Květuši. Nejlepší schopnosti prokázal Šachový expres následovaný Modrým královským expresem a společností Vlaky lidem. Největšími hvězdami kopané byli mezi mladšími vyhlášeni Vojta Dudek, Filip Vopálka a Kryštof Mojdl, mezi staršími Radek Šíma a Lucka Kučerová. Ocenění bylo odebráno kvůli nesportovnímu chování Frantovi Helebrandovi.

Zkušený brankář, Radek Šíma, odvrátil nejednu nebezpečnou střelu.

Série obličejů Jakuba Vojty

Zároveň proběhl i tzv. „orientační běh pro pokročilé“, jehož se zúčastnil vždy jen jeden zástupce soutěžícího oddílu. Díky svému důvtipu získal pro Český pražec vítězství Šimon Remeš, jenž si na hranici pravidel cestu zkrátil, a tudíž nevadilo, že běžel pomaleji než ostatní. Druhé místo vydobyl díky Šimonu Dutému Modrý královský expres, třetí skončily Vlaky lidem, které vyslaly Frantu Helebranda.

Před návratem do Růžené se ještě stihla soutěž v přetahování lanem, při níž jsem si spolu s některými dalšími naprosto vykřičel hlasivky mocným hecováním. Největší sílu prokázal Český pražec před Modrým královským expresem a Šachovým expresem.

Tahéééj!

Při večerním nástupu, který patřil především vyhlášení šachových turnajů, jsem se dozvěděl ještě o dalších soutěžích, o kterých nebyla v deníku řeč – „sběru přírodních entit“, kterých nejvíce nasbíral Vojta Vopálka, a „soutěži v držení se na stromě“, v níž byl nejúspěšnější Šimon Pěnkava. Jednalo se opět o program pro děti, jež se večer nezúčastňovaly šachových přednášek.

Po večeři už začal být připravován táborák, u něhož se také všichni dozvěděli výsledky celotáborové hry. Podle výpočtů jejích organizátorů postavily železniční síť za největší počet bodů Vlaky lidem před Modrým královským expresem a Českým pražcem. Čtvrtý skončil Šachový expres a s pátou příčkou se muselo spokojit ČSD.

Několik „přeživších“ se ve velmi pozdních večerních hodinách konečně dočkalo slibovaného odzemku Vítka Moravce. Jedná se o tradiční valašský tanec a pro více informací odkazuji například na můj červencový článek o účasti vlašimských šachistů na turnaji ve Vsetíně.

U táboráku

Den slz – 9. 8.

Po krátkých ranních světlých okamžicích při zumbě, kterou si ještě děti napočtvrté vyžádaly, nastalo poděkování vedoucím a praktikantům, balení věcí a závěrečný úklid. A pak už jen tma… Loučení bylo letos obzvlášť emotivní. Rozbrečely se i silné flegmatické povahy, kterým jen málokdy city výrazněji prosakují na povrch. Obávám se, že jsem na tom měl i svůj vlastní podíl, jelikož jsem asi spustil řetězovou reakci. Bohužel s tím nemůžeme nic udělat, čas totiž letí jako bláznivý.

PS: Co se týče deníku, patří obrovský dík Karlu Juklovi, který nad jeho nahráváním na internet možná někdy strávil víc času než já jeho psaním.

PS: Psaní románů nikomu předat nehodlám, protože mě bavilo, a navíc s sebou přinášelo řadu dalších výhod.

PS: Trojice pánů Pěnkava, Gašparín a Staněček má dle hlavního vedoucího na táboře v roce 2015 napsat stokrát větu: „Nebudu rušit na nástupu.“

autor: Patrik Pýcha

47 komentářů na “Táborový deník 2014”

1 2
  1. 31
    Patrik P. píše:

    Dnes se doma prohrabávaly staré věci a mezi nimi byly i tři knihy, které jsem napsal v době, kdy mi bylo asi 9 nebo 10 let. :D A není to tak strašné, i když na Nobelovu cenu by to asi nestačilo. :D

    Jinak moc děkuju za pochvalné komentáře, ale tolik umění v tom není. Když je o čem psát, jde to snadno. :-)

  2. 32
    Patrik P. píše:

    Vrátím se ještě ke zmiňované scénce o kradené koblize. Je škoda, že nebyla zdokumentována, protože byla velmi dobře propracována.

    Například já jsem podle scénáře koblihu nemohl sníst z prostého logického důvodu, že, cituji: „Držím dietu.“ To jsem se tedy zasmál, když jsem to slyšel. Sice jsem háklivý na označení „dieta“, protože jde zkrátka jen o dobré stravovací návyky, nicméně lidé kolem mě to tak vnímají, a proto mělo toto zdůvodnění ve scénce u diváků určitě úspěch. Přece ale nebylo dokonalé. Loni bych si tu koblihu klidně dal. Dnes to však vyzní v zainteresovaném kruhu lidí, kteří jsou stále vystavováni mému odmítání smažených jídel, bílého pečiva nebo slazených nápojů, velice vtipně.

    V základě je celý příběh fikcí, kterou si Franta vsugeroval postupem času jako jasnou skutečnost. V inkriminovaný okamžik jsme v místnosti byli já, Sáďa a Lukáš Vonderka, který navíc asi i spal. Jedinou možností by bylo, že se všichni tři navzájem kryjeme, ale považte, kvůli jedné koblize… To je absurdní. Faktem je, že v tu chvíli už nejspíš žádné koblihy neexistovaly, sám Franta už několikrát uvedl jiný počet, který si zakoupil, nebo je možná odložil někam jinam, než si myslel, a kdo ví, jak nakonec dopadly. Každopádně by měl Franta určitě uvažovat o budoucí kariéře na poli divadelním a filmovém, možná by z něj někdy mohl být dobrý scénárista.

  3. 33
    Maťa píše:

    Scénka byla výborná, zvlášť když vezmeme do úvahy, že na její přípravu měl Františkův oddíl jen 10 minut. Jak to bylo s koblihou v létě 2013, se asi nedozvíme, já osobně věřím, že ji Frantovi opravdu někdo snědl :-) . Jinak jsem si představoval, jak by Franta dopadl, kdyby se i ve skutečnosti pokusil (domnělou?) krádež vyšetřit podobným způsobem jako v té scénce. Například co by mu asi Lukáš řekl na výzvu: „Vonderko, otevři pusu!“ :-)

    Škoda, že při opakování scénky u závěrečného táboráku nehrál Sáďu Sáďa, jak prý bylo plánováno – to by bylo zajímavé :-) .

  4. 34
    Luděk Sedlák píše:

    Se zájmem si čtu (nejen) o vašich akcích pro děti a pokaždé docházím ke stejnému závěru: děláte to skvěle. A pokud jde o Patrika Pýchu: nedokážu odhadnout, jaký je jeho šachový potenciál, ale jsem si jistý, že jako publicista či literát má před sebou velkou budoucnost.

  5. 35
    Maťa píše:

    Na stránkách ŠŠ STAMAT byl dnes zveřejněn stručný článek Patrika Pýchy, který by se v nejbližších dnech měl objevit v regionálním tisku (Jiskra, Benešovský deník): http://www.sachystamat.cz/?p=397. Na uvedeném webu můžete také hlasovat o barvě táborových triček na příští rok.

    Jinak příští ročník našeho tábora proběhne pravděpodobně ve dnech 8. – 15. 8. 2015. Propozice připravíme jako obvykle nejpozději v lednu.

  6. 36
    Patrik P. píše:

    Luděk Sedlák: Moc děkuji za uznání. Můj šachový hráčský potenciál už asi není nikterak zázračný, ale bavilo by mě hodně dělat trenéra. Pokud se týká ostatních věcí, ještě přesně nevím, kam bych chtěl v budoucím životě směřovat. S největší pravděpodobností to budou sociální vědy. Svých jazykových schopností jsem si vědom, přestože příliš sebevědomý člověk nejsem a za nějaký literární zázrak se považovat nemůžu.

  7. 37
    Luděk Sedlák píše:

    Patrik P.: Tak k té šachové trenéřině už máš slušně našlápnuto a pokud jde o další budoucnost, přeju hodně štěstí, ať už se rozhodneš pro cokoli. Ostatně psát (nejen o šachu) se dá kdykoli, bez ohledu na to, jakou profesi si vybereš. Dál držím palce! L.S.

  8. 38
    Patrik P. píše:

    Vzhledem k rozmachu sociálních sítí a inspiraci u některých našich kolegů jsem po návrhu daném Maťovi na Facebooku spustil stránku s názvem TJ Spartak Vlašim. Budu tam dávat aktuální zprávy o dění v oddíle a odkazy na články na našem webu. Bude to tak mnohem přehlednější, než když jen sem tam někdo sdílí zprávu o nějakém úspěchu, která rychle zapadne ve spoustě příspěvků do zapomnění.

    https://www.facebook.com/sachyvlasim

  9. 39
    gm spatnota píše:

    patrik p: „odmítání smažených jídel, bílého pečiva nebo slazených nápojů“

    to uz spolu nikdy nepujdeme do kfc? nebo pujdeme a budu moct snist i tvou porci?

  10. 40
    Patrik P. píše:

    gm spatnota: Výjimka je jednou za dlouhý časový horizont snesitelná. :-D

  11. 41
    Maťa píše:

    Když to bude zadarmo, tak Patrik ze svých zásad rád sleví :-) .

  12. 42
    Patrik P. píše:

    To není pravda. Moje zásady a vůle už jsou tak pevné, že to vůbec nemusí platit. Ale samozřejmě je to aspekt, který výjimce napomáhá. :-)

  13. 43
    Maťa píše:

    Patrikův článek v internetové verzi Benešovského deníku: http://benesovsky.denik.cz/ostatni_region/soustredeni-sachistu-se-vydarilo-20140815.html.

  14. 44
    Maťa píše:

    Podle očekávání vyšel zmiňovaný článek i v dnešní tištěné verzi Benešovského deníku. V prodeji dnes a zítra – například v trafice na nádraží ve Vlašimi ;-) .

  15. 45
    Maťa píše:

    Patrikův článek v internetové podobě čtrnáctideníku Jiskra: http://www.jiskra-benesov.cz/clanek/letni-soustredeni-mladych-sachistu-se-vydarilo-5852.

  16. 46
    Maťa píše:

    Ani v dnešní tištěné verzi Jiskry článek nechybí. V prodeji následujících 14 dní.

  17. 47
    Tom píše:

    Propozice tábora v Růžené (1.-8.8.2015):
    http://www.sachyvlasim.cz/download/Ruzena2015.pdf

1 2

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2019 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist