DOKONČENO 

Rok se s rokem sešel a na dveře opět klepe šachový tábor Růžená. Letos se sejde rovných 56 účastníků, z toho 7 vedoucích a 5 praktikantů. Na vše bude tradičně dohlížet táborový matador Ondřej Matějovský, kterému budou asistovat Petr Havelka a Jan Starec. Jako nováčci mezi vedoucími se představí Karel Jukl a Bolek Studzinski.

Začínáme tentokrát v posledních letech nezvykle již v sobotu. Všem účastníkům tímto přejeme příjemné prožití tábora, plno krásných zážitků a nově navázaných přátelství.

Fotografie budeme průběžně aktualizovat ZDE.

Den nultý – pátek 3. srpna

Nultý táborový den tradičně slouží k doladění táborového programu a dořešení organizačních záležitostí. Jako první dorazili na místo již ve čtyři hodiny Petr Havelka a Vítek Moravec, kde vyčkali na postupně se sjíždějící organizační výbor. Následně jsme se pomalu začali seznamovat s letošními novinkami. Tu největší nám připravil sám majitel tábořiště v podobě nových, téměř luxusních sociálních zařízení. K zahození nejsou ani vymalované chatky a zbrusu nové polštáře a peřiny. Letos se budeme mít jako v bavlnce.

Chvíli jsme se ještě bavili pohledem na pomalu končící turnus tanečního tábora, který strávil celé odpoledne tancováním na louce v pyžamech. Úspěšně jsme vyzkoušeli přivezenou audio techniku, která bude hrát v průběhu tábora důležitou úlohu. Na večeři jsme se všichni namlsali krupicové kaše a po slavnostním příjezdu Honzy Starce jsme po sedmé hodině konečně mohli začít pracovat.

Rozebrali jsme detaily táborové hry a sestavili jednotlivá táborová družstva. Největší aktivitu vykazoval Vítek Moravec, který se netajil ambicemi letos táborovou hru vyhrát. Uvidíme, které z družstev mu přinese zítřejší los. Poté jsme už jen krátce zavzpomínali na minulé ročníky, a protože se nám nepodařilo zajistit povlečení, ulehli jsme protentokrát do spacáků.

Den první – sobota 4. srpna

V sobotu ráno nás přivítalo zamračené počasí. Jak se blížil čas příjezdu dětí, tak začínalo čím dál víc pršet. Prostě „milé“ uvítání pro všechny. S postupujícím časem nebylo vůbec jasné, jestli dříve dorazí všechny děti, bude nachystán oběd nebo se podaří připravit chatky k ubytování. Nakonec vše proběhlo ve správném pořadí. Při úvodním nástupu proběhlo první seznámení s táborem a rozdělení do jednotlivých chatek. Před nastěhováním byli ještě všichni seznámeni s táborovou hymnou (k přehrání zde), která bude sloužit ke svolávání nástupů. Než písnička dohraje, musí všichni stát v pozoru před velitelskou chatičkou. Pokud si chcete přiblížit táborovou atmosféru, pusťte si tuto stěží zapomenutelnou písničku minimálně třikrát za sebou. Došlo i na rozdělení táborových triček. Jako černé ovce se ukázali pouze Jan Sadil, který odmítl si tričko zakoupit, a Jan Starec, který odmítal převzít tričko o tři velikosti větší, než si objednal. Nakonec jsme ale všechny alespoň za účelem táborového fota do „zeleného“ navlékli.

Po přestávce na ubytování došlo k prvnímu vyzkoušení táborové hymny a nutno uznat, že zafungovala na výbornou a již v půlce písně byli všichni nastoupeni. Následně byly děti rozděleny do družstev a vylosovaly si své vedoucí. Následoval oběd a po polední pouze se již tábor rozběhl naplno. (Obsazení jednotlivých družstev je zde.)

Nejprve se děti podrobně seznámily s táborovým řádem a představili se jednotliví vedoucí a praktikanti. Představena byla celotáborová hra letos na téma Cesty kolem světa za 80 dní a jeho hlavního hrdiny Philease Fogga. V duchu hry byly jednotlivým družstvům přiřazeny názvy v podobě států Velké Británie. A můžeme se pustit do soutěžení, které se nese v duchu cesty z Londýna do Suezu.

První hra se zaměřila na cestu po železnici a jednotlivá družstva vysílala své zástupce na autobusovou zastávku do Růžené, kde obdrželi historické jízdní řády, ve kterých museli vyhledávat vlakové spoje (krátké video). Současně probíhala druhá hra, ve které bylo cílem namalovat obraz představující očekávání před cestou a následně ho před porotou obhájit. V soutěži jízdních řádů vyhrálo družstvo Skotska následované Irskem, Severním Irskem, Anglií a Walesem, který navíc dostal penalizaci za nenalezení spoje.

Po večeři přišly na řadu prezentace vytvořených obrazů před přísnou porotou složenou z hlavních vedoucích a před zraky celého osazenstva tábora. Zde si nejlépe vedl Patrik Pýcha, který svému družstvu Walesu vybojoval vítězství, a jak se ukázalo později, i celkové průběžné vedení po prvním dnu. Na dalších místech skončilo Skotsko, Severní Irsko a o čtvrté místo se dělila Anglie se Severním Irskem. Velmi nabitý den jsme potom ukončili prvními dvěma koly rapid turnaje.

 Den druhý – neděle 5. srpna

V neděli jsme již napevno přešli na pravidelný táborový režim, který začíná budíčkem v 7.15, po kterém následuje rozcvička a snídaně. Mezitím ještě dojde k oblíbené kontrole úklidu, která hned první den odhalila závažné nedostatky, a to navíc v chatce starších dívek. Ty si tak vysloužily obligátní prasátko a před nastoupenou jednotkou si zadřepovaly.

Dopoledne jsou na programu šachové turnaje. Dnes jsme dohráli turnaj v rapidu. První skončil David Zvára těsně před Vítkem Moravcem. Z dětí si diplom za nejlepší umístění odnesla Nela Pýchová následována Frantou Helebrandem a Patrikem Pýchou. Podle výsledků proběhlo následně nasazení to táborových turnajů A – D, které začnou zítra.

Představen byl systém žolíků do táborové hry. Žolíky lze získávat především za vyřešení důmyslných hádanek, které připravuje Petr Havelka. Hned první měla i praktické uplatnění, to když Petr pomocí neortodoxních vyšetřovacích metod úspěšně pátral po zloději své svačiny. Honza Starec by se měl stydět. Získaný žolík automaticky nuluje ztrátu nabranou na cestě kolem světa a umísťuje družstvo na takzvanou Foggovu osu, tedy čas, který si pro svou cestu naplánoval samotný Fogg. Dále je možné si zariskovat a vsadit žolíka na double, který zdvojnásobuje uhrané body, a to i ty záporné.

Dnešní den pokračovala naše cesta přes Bombaj do Kalkaty. První překážka přišla ve strašidelném lese plném zákeřných nemocí. Naši malí cestovatelé museli uniknout ze spárů nemocí a z poschovávaných písmen sestavit instrukce potřebné k záchraně půvabné indické princezny. To se nejlépe podařilo družstvu Severního Irska následovanému Anglií, Irskem a Skotskem. Jen Walesu se vůbec nezadařilo a jejich princezna shořela v plamenech. Druhá dnešní hra symbolizovala cestování se sloní karavanou a spočívala v navigaci oslepených slonů přes překážky a destrukcí balónku naplněného vodou. Tentokrát byl nejrychlejší Wales. Po něm následovaly Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Irsko. Odpoledne bylo završeno soubojem vedoucích, kteří s praktikanty na ramenou propichovali balónky chůdami. Na první místo táborové hry se po dnešku vyhouplo družstvo Severního Irska.

Po večeři došlo i na trochu šachové teorie, když si jednotlivé skupinky vyslechly přednášky na téma Sicilské obrany a aktivity figur. Případně si procvičily taktiku a ti nejmenší si dozvěděli o nebezpečí vazby. Do postele nás potom ukládaly zvuky probíhající diskotéky a hromů z přecházející bouřky.

Den třetí – pondělí 6. srpna

Pomalu si zvykáme na ranní vstávání. Přeci jen 7.15 není zrovna ideální prázdninový čas. Dnešní rozcvička se nesla v duchu fotbalového tréninku. Škoda, že tu s námi není Martin Vnouček. Jistě by zavzpomínal na dobu, kdy byl aktivním fotbalistou.

Rozehráli jsme hlavní šachové turnaje. Jsou čtyři skupiny rozdělené podle výkonnosti. Nejmenší hrají každý s každým na 20 minut, ti zkušenější pak švýcarským systémem – v áčku tempem 45 minut + 30 vteřin na každý tah a v béčku klasické hodinovky. V turnaji A jsme byli svědky souboje prvních dvou nasazených, ve kterém si David Zvára poradil s Patrikem Pýchou. Pěkně se prezentoval Mirek Šťastný, který porazil papírově silnějšího Martina Horáka.

Po obědě pokračovala cesta našeho cestovatele Fogga do Hongkongu a první komplikace na sebe nedaly dlouho čekat. Fogg byl lapen detektivem Fixem a byl nucen vyplatit vysokou kauci, aby se osvobodil. Naše družstva byla donucena sázet své poslední peníze na ilegálních závodech matematiků. Odvážné sázky dramaticky míchaly pořadím, takže se bojovalo až do posledního kola (videa: 1, 2, 3, 4). Chytrou strategii zvolilo družstvo Anglie, které počítalo se silou svého žolíka nulujícího případnou ztrátu, a tak v okamžiku nepříznivého vývoje soutěže sázelo na své hráče horentní sumy. Bohužel bez úspěchu. Vítězství si po vypjatém finiši vybojovalo Irsko. Po něm následovaly Severní Irsko, Skotsko, Wales a již zmiňovaná Anglie.

To ale nebyl jediný problémový okamžik. Loď našich hrdinů totiž zanedlouho ztroskotala, a tak všichni poznali na vlastní kůži sílu rozbouřeného moře (totiž rybníku Pařezitý).  Úkolem tentokrát bylo naplnit sklenici vodou pomocí polévkové lžíce. Do vody museli nakonec téměř všichni včetně remcajícího Honzy Sadila. Došlo i na obě slečny z řad vedoucích, i když ty se nekoupaly úplně dobrovolně. Vodním nástrahám nakonec nejlépe odolala posádka ze Severního Irska, a to přesto, že vlastní vinou přišli o část nasbírané vody. V drtivém finiši však zdolali Wales, a to o několik kapek. Tragicky naopak skončilo Irsko, které se v podstatě diskvalifikovalo za převržení soupeřovy sklenice. Žlutý trikot nejúspěšnějšího družstva si po dnešku udrželo Severní Irsko, které si navíc vypracovalo veliký náskok.

Po večeři pak opět následovaly přednášky. Tentokrát bylo na programu povídání o J. R.  Capablancovi, naučili jsme se dát mat koněm a střelcem, přejít do vyhrané pěšcovky a prosadit osamoceného pěšáka v královské koncovce. S celým dnem jsme se loučili již tradiční bouřkou.

 Den čtvrtý – úterý 7. srpna

Ranní rozcvičky pokračují v nastoleném tempu. Dnes jsme si užili běhání z tábora až na zastávku autobusu v Růžené. Vzdáváme tímto hold všem táborníkům, kteří tento nelidský úkol zvládli, a mohli tak vyrazit na bohatou snídani s příchutí medu.

Šachové turnaje se pomalu přehupují do druhé poloviny. V skupinách A a B se zatím dobře daří dívkám (Anežka a Nela), které se usadily na čelech obou turnajů. Smůlu měl naopak Patrik Pýcha, který v zápase se svou sestrou v rovné pozici nešťastně nastavil figuru a prohrál. Skupiny C a D již dohrály, a tak mohly být předány diplomy. Turnaj C vyhrála s velkým odstupem Jana Pokorná před Terezou Šímovou a Janem Hegerem. Honza je velkým překvapením turnaje a do dalších dnů se netají ambicemi na získání třetí výkonnostní třídy. V déčku obdrželi diplomy Lukáš Kleskeň, Jan Černý a Kryštof Mojdl, kteří postupují pro zbytek tábora do turnaje C. S nediplomovanou vítězkou skupiny D (coby praktikantka hrála mimo soutěž bez nároku na ceny) vám přinášíme krátký exkluzivní rozhovor:

Redakce: Ahoj, můžeš pro čtenáře našeho webu přiblížit své pocity z vítězství v turnaji?
Katka Žádníková: Paráda.
R: Jak ses na turnaj připravovala?
KŽ: Nijak, šachy jsme hrála naposledy před rokem.
R: Jak dlouho už se věnuješ šachu?
KŽ: Od osmi let.
R: Jaké je tvé oblíbené zahájení?
KŽ: 1. e4 e5.
R: Jak se vyjádříš k pomluvám, že všichni tvoji soupeři jsou o hlavu menší?
KŽ: Cha cha cha cha chaaa…
R: Nemrzí tě, že jsi přes krásný výsledek nebyla nasazena do turnaje C?
KŽ: Do céčka jsem nechtěla, nasazení do déčka jsem si zvolila sama.
R: Kdy očekáváš splnění normy na třetí výkonnostní třídu?
KŽ: Bez komentáře.

Odpoledne nás čekalo pokračování naší cesty okolo Zeměkoule. Do Kalkaty jsme se přemístili po stezce přes Růženou a po hrázi rybníka. Cestou jsme museli plnit náročné úkoly jako pumpování vody z pumpy, chození na chůdách, počítání slepic nebo sbírání švestek. Nejlépe si s nimi poradilo Skotsko, které o několik vteřin porazilo Irsko a Severní Irsko. Se značným zpožděním dorazila Anglie a Wales, který navíc cestou zabloudil.

Současně probíhal také turnaj ve fotbale, a to systém mladší s mladšími a starší se staršími. Přítomný lovec talentů Jirka Vopálka chtěl na místě draftovat Anežku Vlkovou, ta však odolala a i nadále se bude věnovat hlavně šachům. I tak byla ale vyhlášena nejlepším hráčem turnaje. Ocenit musíme i výkon Patrika Pýchy, který urputně bojoval ze všech sil, přestože jeho tým čelil jedné porážce za druhou. Nakonec zvítězilo Severní Irsko před Anglií, Irskem, Skotskem a Walesem. Severní Irsko si tak upevnilo celkově vedoucí pozici s velkým náskokem před Skotskem a Irskem. Pokud některý z pronásledovatelů nenasadí brzy do hry žolíka, těžko se na něj do konce soutěže dotáhne.

Po pravidelných večerních přednáškách následoval ještě vyhecovaný souboj o krále bleskovek. V něm Vítek Moravec rozcupoval Davida Zváru 8:3. Uvidíme, jestli udrží formu až do plánovaného pátečního turnaje.

Den pátý – středa 8. srpna

Na středu byl naplánován celodenní výlet, takže jsme vynechali oblíbenou rozcvičku a po rychlé snídani se vydali na cestu (mapa). Irové, maximálně nabuzení svým vedoucím Víťanem, vsadili žolíka na double s odhodláním řádně zamíchat průběžným pořadím. Vzhledem k tomu, že před námi byla cesta přes Pacifický oceán, byla tato šance více než reálná.

První úsek jsme absolvovali pěšky. Přes les jsme dorazily do Květuše a potom až do obce Vlksice, odkud méně zdatné turisty odvezla naše eskorta (Petr, Karel a Jirka) na vlakovou zastávku Sepekov. Ty odvážnější pokračovali dál po žluté značce. Cestou ale trošku zahaproval orientační smysl Honzy Starce (hlavního mozku celého výletu, interně označeného jako akce Kulový blesk), vzniklo drobné zpoždění a finiš na vlakovou zastávku byl velmi hektický. Jen ti nejrychlejší stihli dorazit včas. Ostatní se museli přiblížit autem.

Vlakem jsme pokračovali asi 22 kilometrů do obce Vlastec, kde jsme v klidu posvačili a přestoupili na autobus, který nás dovezl až na hrad Zvíkov. Tam bylo vyhlášeno další kolo táborové soutěže. Tentokrát vyhraje ten, kdo nasbírá do malé krabičky co nejvíce různých předmětů. Následně byl zavelen rozchod, který jsme využili k prohlídce hradu, nákupu upomínkových předmětů a občerstvením v místním bistru.

Dál cesta pokračovala po vodě. Nalodili jsme se na parník a vydali se na Orlík. Na Orlíku jsme naložili nejmenší šachisty do aut a odvezli je do tábora. Zbytek výpravy spěchal na autobus do cca 6 km vzdáleného Kostelce nad Vltavou, odkud je převezl do Kovářova, kde většina účastníků nasedala postupně do aut (někdo už v Kostelci, další pak na trase) a vezla se do příjemně zabydlených chatiček Růžené. Pouze hrstka statečných odolala svodu teplé večeře a pokračovala na posledním úseku po svých. Čtveřice statečných (Jan Sadil, Ondřej Máslo, Jan Černý a Josef Kučera) a dva vedoucí (Maťa s Jardou) si vysloužili respekt. Do tábora dorazili dlouho po setmění (22.15) a v nohách měli více než 40 kilometrů. A pak už jen vykoupat a spát.

Vyhodnocení krabičkové soutěže proběhlo až následující den. Irsku jeho sázka na žolíka vyšla, když do krabičky vtěsnalo více než dvojnásobek předmětů (108) než ostatní družstva a suverénně vyhrálo. Na dalších místech zůstaly Wales, Skotsko, Severní Irsko a Anglie. Bodový zisk Irů byl tak veliký, že vznikly komplikace při vyhodnocování celkového pořadí (došlo dokonce na odvolání k revizní komisi). Nakonec vše ale dopadlo, jak má, a Irové se vyhoupli do čela s obrovským náskokem pře ostatními.

Den šestý – čtvrtek  9. srpna

Po náročném včerejším programu bylo nezbytné začít nový den optimisticky, a tak při ranní rozcvičce místo pravidelného Jirkova drilu nastoupila naše zdravotnice Sandra s cvičením Zumby. Ladné vlnění boků všech cvičících nadchlo dokonce i vedoucího tábora Maťu, který se k cvičení na chvíli připojil.

Po snídani pokračoval táborový turnaj. Ve skupinách C a D se promíchali účastníci podle výsledků z první fáze, zatímco A a B pokračoval beze změn. Příliš se nedařilo Davidu Zvárovi, který nejprve remizoval s bratrem, když Filip zkušeně přešel do koncovky s krajním pěšcem a falešným střelcem. V druhém zápase podlehl Nele, která ve věžové koncovce uplatnila pěšce navíc.

Odpoledne byly děti rozděleny do tří výkonnostních skupin na soutěže v řešení taktických obratů. Kdo se neúčastnil nebo měl hotovo, se zapojil do zábavných pohybových her (1, 2, 3). Výsledky řešitelských soutěží:

A: 1. Nela Pýchová 2. – 3. Martin Horák, Patrik Pýcha
B: 1. Josef Kučera 2. – 4. Šimon Remeš, Anežka Vlková, Petr Laňka
C: 1. Jana Pokorná 2. Pavel Laňka 3. Jan Černý

Odpoledne pokračovala naše cesta kolem světa přes Ameriku, kde jsme se setkali s původními indiánskými kmeny. Poznali jsme jejich život i kulturu, zazpívali si s nimi jejich písně (1, 2) a zahráli jejich hry (1, 2).  V štafetovém závodu v udupávání trávy byl nejrychlejší Wales před Severním Irskem, Skotskem, Irskem a Anglií. V soutěži dorozumívání rukama nohama zaválelo Skotsko. Za ním skončily Wales, Severní Irsko, Irsko a Anglie.

Po večerních přednáškách čekalo děti ještě překvapení v podobě bojové hry ve formě nočního průchodu strašidelným lesem. Malé děti se vydaly v deset hodin na kratší variantu, velké potom o půlnoci na variantu dlouhou. Všichni se nám v pořádku vrátili a kolem 3. hodiny ranní mohli ulehnout do postelí i vedoucí a praktikanti.

Den sedmý – pátek  10. srpna

Pátek byl skutečným vyvrcholením celého tábora, a tak bylo potřeba do něj vstoupit energicky. Pomohla opět akční fotbalová rozcvička pod precizním vedením Jirky Vopálky. Podařilo se, a tak jsme již opravdu probuzení mohli zasednout za šachovnice finálových kol turnajů. Předtím ještě proběhl rozhovor s kandidátkou na vítězství v nejsilnějším turnaji:

V turnaji A Nela Pýchová naplnila papírové předpoklady posledního kola, když si předpokládanou výhrou zajistila celkové vítězství. Nezadařilo se naopak mimo soutěž hrajícímu Davidu Zvárovi, který ve snaze vyhnout se opakování tahů ztratil dámu. Davidovi se závěr turnaje skutečně nepovedl (perfo 1777), ale na jeho obranu je nutno říci, že táborový program byl opravdu náročný, David si své povinnosti praktikanta plnil svědomitě a na tolik potřebný spánek se ne vždy dostalo v dostatečné míře. Před Davida se tím pádem dostal na druhé místo ještě Patrik Pýcha a třetí hodnocené místo obsadil Mirek Šťastný (právě díky výhře nad Davidem Zvárou).

Turnaj B měl závěr trošku dramatičtější, jelikož František Helebrand a Anežka Vlková měli před posledním kolem stejný počet bodů. Anežka ale ztratila figuru a zápas s Annou Zlámanou prohrála. Konečné pořadí béčka tedy bylo František Helebrand, Anežka Vlková a Anna Zlámaná.

V turnaji C2 se příliš nedařilo Tereze Šímové, která se z druhého místa v C1 propadla až na chvost výsledkové listiny. Namísto ní se hned za Janu Pokornou probojoval Pavel Laňka a třetí místo si udržel Jan Heger, kterému se bohužel nesplnil jeho cíl uhrát si třetí výkonnostní třídu – to se naopak povedlo zmiňovanému Pavlu Laňkovi.

Čelo tabulky skupiny D2 obsadili všichni tři hráči, kteří sestoupili z turnaje C (C1): Petra Píšová, Lukáš Smetana a David Studzinski. První místo obhájila nesoutěžní Kateřina Žádníková, a to navíc s plným počtem bodů. Je vidět, že kdyby zasedla za šachovnici občas i mimo Růženou, její výkonnost by určitě šla nahoru. Kačko, co takhle zahrát si na Říčany Open turnaj B?

Před obědem jsme stihli ještě miniturnaj v bleskovce (video). Titul krále blesku potvrdil Vítek Moravec, ikdyž tentokrát uhrál s druhým Davidem Zvárou pouze plichtu a o jeho vítězství rozhodlo pomocné hodnocení. Propadl naopak H.V. Ondra Matějovský, který se musel spokojit se sedmým místem. Z dětí se nejlépe umístili Patrik Pýcha, Miroslav Šťastný a Ondřej Máslo.

Odpoledne pokračovala celotáborová hra malováním obrazů. Cílem tentokrát bylo zachytit dojmy z již absolvované 80denní cesty. Před tradičně přísnou, ale spravedlivou komisí svá dílka tentokrát nejlépe obhájily Anglie, Severní Irsko a Wales před Skotskem a Irskem. Následoval hlavní hřeb celé hry i slavné knihy. Moment, ve kterém náš hrdina odhalí, že díky časovým posunům v jednotlivých časových pásmech trvala jeho cesta o den méně, než si myslel. Tedy jeho vlastní svatba. Tu před nastoupeným táborem předvedli Kateřina Žádníková a David Zvára. Oddávajícího kněze si střihnul Karel Jukl a svědky představovali Filip Zvára a Vítek Moravec, který byl, ve své roli detektiva Fixe, obzvláště přesvědčivý (musíte vidět).

Závěrečná soutěž celotáborovky pak spočívala ve vymyšlení vhodného svatebního daru a proslovu. Zajímavé je, že většina družstev jako dar použila jednoho ze svých členů, například jako dítě novomanželů. Do konfliktu se zákonem se málem dostalo Severní Irsko, které darovalo Nelu Pýchovou jako služku do domácnosti. Zlatým hřebem soutěže se následně stal proslov Patrika Pýchy, který byl zakončen zpěvem písně Karla Gotta Být stále mlád, a jeho tým hru po právu vyhrál. Celkovým vítězem celotáborové hry se pak stalo s velkým náskokem Irsko. Na dalších místech se umístily Wales, Severní Irsko, Anglie a Skotsko.

Poslední táborovou taškařicí byl tradiční buldok, tedy hra plná adrenalinu a násilí. Buldoci tentokrát prohráli, neboť se jim ve stanoveném počtu kol nepodařilo všechny soupeře pochytat. Vítězem se tak stal jediný přeživší Jan Černý. Tábor jsme zakončili jako vždy táborákem a opékáním buřtů.

Den osmý – sobota 11. srpna

S táborem jsme se nakonec loučili stejně, jako jsme se s ním vítali, tedy setrvalým deštěm, kvůli kterému jsme museli zrušit i ranní rozcvičku a nástup (video). Po vyklizení chatek jsme se pomalu rozjeli ke svým domovům a před jedenáctou už v Růžené nezůstal nikdo z nás.

P.S.: Vymažte mi někdo tu šílenou písničku z hlavy!

Výsledky turnajů

Fotky 1. díl

Fotky 2. díl