Jarda Pýcha

„Tak to se nám tentokrát moc nepovedlo“, říkali jsme si při nedělním odjezdu z hotelu Pavla ve Vlachovicích, kde se dorostenecké vlašimské áčko účastnilo od pátku závěrečného soustředění letošního ročníku Extraligy dorostu. Namlsaní loňským historicky nejúspěšnějším výsledkem naší mládeže se vydalo naše družstvo v sestavě Tadeáš Baláček, Robin Hrdina, Jirka Rýdl, Patrik Pýcha, Vojta Filip a Nela Pýchová za doprovodu mého, Ondry Matějovského a pana Baláčka obhajovat stříbrné medaile. Výchozí pozici jsme k tomu měli jen o málo horší než v loňském roce, a tak naši mládežníci díky dobře sehrané základní části vstupovali do bojů se čtyřmi nejlepšími moravskými týmy se 6 body ze třetí startovní pozice. Zajímavostí bylo, že týmy a dokonce i pořadí zápasů bylo úplně stejné jako v loňském roce.

Naše nepříliš vydařené vystoupení jako by předznamenal už samotný příjezd na místo, kdy auto pana Baláčka dorazilo vinou dopravních komplikací do Vlachovic až téměř půl hodiny po začátku pátečního kola. Nutno ale dodat, že naši soupeři z Havířova se zachovali férově a hodiny spustili až po usednutí všech našich hráčů za šachovnice. My jsme jim laskavost pak vrátili v samotném zápase. Rychle jsme se ujali vedení, když snadno vyhrála Nela, ale jak se ukázalo, první vyhrání z kapsy vyhání. I když na rozdíl od loňska, kdy se stejným soupeřem spadl ve vyhrané pozici, tentokrát Tadeáš potvrdil roli favorita, na dalších šachovnicích to na body moc nevypadalo. Patrikova oběť figury se ukázala jako nekorektní, Robinovi se partie také příliš nepovedla a Jirku doslova utrápil Viktor Gažík, mladá posila Havířova ze Slovenska a mistr Evropy do 10 let z předloňské Gruzie. Jirka si však nemusel nějak zoufat, stejně dopadli i ostatní Gažíkovi soupeři během víkendu. Alespoň bod mohl zachránit Vojta, ale v remízové pozici se po ztrátě figury musel zachránit až věčným šachem. Úvodní zápas jsme tedy stejně jako loni nezvládli a prohráli nejtěsnějším rozdílem, ale sebekriticky musíme přiznat, že zcela zaslouženě.

Naději na zisk medaile jsme se měli pokusit uchovat v sobotu ráno proti šachistům z Náměšti nad Oslavou, vedeným reprezentačním trenérem Davidem Kaňovským. Maťa sice při večerním  špičkování s táborem fanoušků soupeře v legraci prohlásil, že prohrát se dá i s Náměští, to ale ještě netušil, jakým je prorokem. Tento souboj se nám povedl ještě méně než ten předchozí. Sice jsme se opět rychle ujali vedení zásluhou Jirky a svůj druhý bod přidal Tadeáš, ale ostatním našim se nezadařilo a opět jsme po zásluze prohráli, tentokrát 4:2.

Utkání Vlašimi s Náměští. Vpředu duel na 6. šachovnici Krčil – Pýchová.

Teoretickou naději na alespoň 3. místo nám mohla zachovat jen odpolední výhra nad dosud vedoucí Lokomotivou Brno. Do zápasu jsme, myslím, nevstoupili špatně, hlavně Nela získala velmi nadějnou pozici s dvěma pěšci víc, bohužel jak se časem ukázalo, 40 minut spotřebovaných při pátém tahu chybělo. Mezitím si připsal již třetí vítězství Tadeáš a svůj první celý finálový bod v průběhu třech let si vychutnal Robin. Potřetí musel sklonit svého krále Patrik, když podlehl jednomu z nejúspěšnějších hráčů celé extraligy, Benediktu Hofírkovi, ale když Vojtovi v kritické pozici soupeř hrubkou nabídl remízu, vypadala naše situace celkem optimisticky. Alespoň bod pojistil remízou Jirka a čekalo se, jak se situací naloží Nela. Jak jsem však již předeslal, Nela s nedostatkem času nejprve ztratila figuru, sice za ni měla tři pěšce, ale postupně se jí pozice zhoršovala, a i když se hrálo ještě dlouho, bylo jen otázkou času, kdy bude muset Nela kapitulovat. Takže 3:3, ale určitě náš nejlepší výkon během víkendu .

V neděli ráno proti Frýdku – Místku jsme už hráli jen o možné 4. místo, ale spíš o udržení našeho momentálního postavení, tedy 5. místa. Tento zápas lze klidně nazvat nakládačkou, bohužel tou naší. Soupeři nás doslova smetli a od potupného kanára nás zachránil až Jirka remízou v poslední partii. S trochou černého humoru bych mohl prohlásit, že přínos měla partie aspoň třeba pro Nelu, které soupeř názorně předvedl další variantu draka. Páté místo jsme nakonec i přes vysokou prohru uhájili, ale…

Poslední kolo proti Frýdku – Místku. Na první desce souboj Tadeášů…

Vítězem finále A a tedy celého letošního ročníku Extraligy dorostu se nakonec stalo družstvo Lokomotiva Brno s 16 body, druhý Frýdek – Místek a třetí Polabiny získaly stejně jako vítěz 16 bodů, tak bylo letošní finále vyrovnané. Ve skupině o udržení se dařilo Říčanům, které vyhrály všechny čtyři zápasy a své účinkování zakončily na 9. místě. Z extraligy sestupují Liberec, Staré Město, Boršice a Kladno, které finále odehrálo tak trochu ostudně jen ve čtyřech lidech.

Konečná tabulka:

Jak tedy zhodnotit uplynulý nevydařený víkend? Je jasné, že formu si na závěrečný turnaj kromě Tadeáše a částečně Jirky nepřivezl z našich hráčů nikdo, o čemž svědčí bodové zisky nezisky a předvedená hra. Mně osobně ale trochu chyběla ta správná atmosféra a taková větší chuť něco dokázat, takové to povzbuzování, které jsem vždy u družstev Vlašimi vyzdvihoval. Možná je to jen mé zdání, ale já to tak cítil, že té partě přeci jen něco chybělo. A nebyly to jen body.

Ale nehodnoťme podle jednoho víkendu celý ročník, vždyť jak někde už poznamenal Maťa, jedná se o druhé nejlepší umístění extraligového družstva v historii. Takže bych rád na závěr poděkoval všem hráčům za vzornou reprezentaci Vlašimi, Maťovi za úspěšné vedení družstva a vůbec za všechno, co pro mládež dělá. Já jsem rád, že jsem mohl být zápasům přítomen a snad i tak trošku přispět k dobrému fungování družstva. Už teď se těším na příští sezonu a jsem zvědav, jak se bude dařit bez Tadeáše Baláčka, kterému ještě jednou děkuji za výborné výkony ve vlašimském dresu a přeji mu mnoho dalších úspěchů za šachovnicí i mimo ni.

Tak za rok snad opět ve finále „A“!

Stránky věnované Extralize dorostu