DOKONČENO

Prolog

„Čas letí jako bláznivý…“, zpívá v jedné písničce Karel Gott  a my mu musíme dát za pravdu. Není to tak dlouho, kdy skončil poslední šachový tábor v Růžené, a máme tu začátek nového ročníku. Už dnes po obědě odjíždí část vedení na místo konání, zítra se pak připojí početná zbývající skupina. Bude nás opět hodně – v současné době je aktuální počet přihlášených na čísle 70 (z toho 8 vedoucích a 4 praktikanti). Věřme, že si všichni tábor užijí!     

Ještě před přesunem do Růžené by se na tomto místě hlavní vedoucí Ondřej Matějovský rád pochlubil, že si na letošním táboře připíše svou jubilejní 20. účast!  Poprvé se zúčastnil v roce 1988 v Jablonné nad Vltavou a postupně si prošel všemi funkcemi. Výhledově by ho mohl napodobit Jan Starec, který jede již počtrnácté, a do sbírky funkcí mu chybí už jenom hlavní vedoucí… V této souvislosti se nabízí otázka, kolik vlastně táborů pořádaných OTS Benešov proběhlo? Autor těchto řádků to bohužel neví, ale premiérový ročník se uskutečnil v Jablonné někdy začátkem 80. let a hlavním vedoucím byl tehdy pravděpodobně František Innemann! Jisté je, že naše soustředění hostilo postupně pět lokalit: Jablonná n/V, Arneštovice, Takonín, Varvažov a Růžená u Milevska, kde se letos sejdeme už popáté. Vynecháno bylo jen dvakrát – v letech 1994 (málo dětí – dnes v našem šachovém regionu skoro neuvěřitelné ) a 2002 (povodeň). Jisté také je, že se za ty roky užilo na našich táborech hodně zábavy a také bylo sehráno mnoho zajímavých partií – důkazem budiž loňský souboj Robina Hrdiny s Davidem Zvárou, který si můžete na tomto místě přehrát.

Tolik na úvod, vzhůru do Růžené!

Den nultý – sobota 7. srpna

Den před nájezdem dětí proběhlo vše podle plánu. Jako první dorazili do Růžené Petr Havelka s Vítkem Moravcem (kolem 14. hodiny), tábor tedy budou mít ze všech nejdelší . Nakonec se do příprav programu a rozdělování účastníků do oddílů zapojilo sedm lidí z vedení. Aby řeč nestála a pořád se jen nepracovalo, došlo i na mimotáborové debaty. Například Honza Starec zeširoka rozvíjel myšlenku, že pokud se v budoucnosti začne cestovat pomocí teleportu, bude jeho mnohaleté studium na dopravní fakultě k ničemu. To vyústilo v sázku o 10.000 Euro – pokud se do roku 2050 nebude cestovat teleportem, platí Stárek Maťovi – a naopak. Sobotní poradu zakončili někteří odvážlivci až v prvních nedělních hodinách koupáním v táborovém rybníku. To proběhlo (stejně jako celá sobota) v dešti, snad nám tak všechny mraky vypršely!

Den první – neděle 8. srpna

Jako každoročně dorazily první děti kolem deváté hodiny. Protože tábor, který jsme střídali, odjížděl až odpoledne, proběhl úvodní nástup s rozdělením účastníků do oddílů ještě před ubytováním. Nakonec jsme dostali klíče od chatek už před obědem, což bylo dřív, než nám bylo v sobotu slíbeno – tímto děkujeme paní uklízečce, je to především její zásluha!

Odpoledne nic nebránilo rozjezdu celotáborové hry. Hlavním tématem bude „strategická tahovka“ v lese. Kdo chce uspět, musí v různých disciplínách nasbírat co nejvíc kartiček s králíky. Ve štafetové kombinaci (skákání v pytli a chůdy – jak jinak, jeden ze symbolů šachové Růžené nesmí chybět ) zvítězil bezpečně oddíl Pavla Vojty. V exhibičním souboji vedoucích proti výběru praktikantů a frekventantů pak drtivě vyhráli ti druzí…

Chůdy už neodmyslitelně patří k Růžené, skoro jako šachy . Na snímku předvádí své umění Kačka Žádníková.

Na večerním nástupu byli všichni seznámeni s denním režimem (večerka ve 22 hodin, budíček v 7 hodin) a s dalšími organizačními věcmi. Oddíly si do druhého dny mají určit názvy, zatím si totiž vybraly jen rozlišovací barvy. Po večeři byla sehrána úvodní tři kola turnaje v rapid šachu, do nějž se zapojilo i několik vedoucích včetně nejsilnějšího hráče v Růžené Pavla Vojty a také dva Martinové (Pospíšil a Horák), kteří v závěru dne doplnili počet účastníků tábora na pravděpodobně konečné číslo 68. Končilo se až v půl desáté, takže dalším bodem programu byla už jen večerka… Pozitivní je, že si počasí dalo říct, a celý den bylo hezky – jen tak dál!

Fotky z prvního dne

Den druhý – pondělí 9. srpna

Na dobrovolné rozcvičce se po 7. hodině překvapivě sešla početná účast – pod vedením Honzy Starce si zacvičilo i zaběhalo kolem 30 dětí. Po snídani pak pokračoval zbývajícími 6 koly turnaj v rapidu. V něm nejvíce uspěli dva nejvýše nasazení, jen si konečné pořadí prohodili – zvítězil Vítek Moravec před Pavlem Vojtou, na bronzovém stupínku skončil David Zvára. Při vynechání vedoucích a praktikantů byl nejlepší Patrik Pýcha a medailové pozice za ním obsadily 2. Jitka Jánská a 3. Nela Pýchová. Právě ukončený rapid bude vodítkem pro rozdělení dětí do čtyř hlavních turnajů (A, B, C, D), rozhodovat ale budou i jiná kritéria.

Po obědě a krátkém poledním klidu následovala další část celotáborové hry. Na žádost mnohých praktikantů i vedoucích se jako každoročně hrály oblíbené nemoce – běhání po lese a nahánění dětí je velmi atraktivní pro obě strany, a když se vše obejde bez větších zranění, má i zdravotnice radost . Ústředními postavami byli sourozenci Zvárovi – David získal neuvěřitelných 33 skalpů, Filip byl pro změnu nejtvrdším oříškem na druhé straně barikády – až v samotném závěru, kdy se dostal do mlýnku pěti nemocí, byl lapen … samozřejmě bráchou…

 

David a jeho 33 trofejí – klidně si oranžové značky přepočítejte…

Do večeře se stihla i divácky atraktivní štafeta s přenášením tenisových míčků na softtenisové raketě a pak se také pokročilo ve strategické hře v lese. Oddíly hrály obětavě, například Nela Pýchová si doběhla na chatku pro holinky, aby její oddíl dokázal přebrodit velkou kaluž. Kdo je na tom v současné chvíli nejlépe, zatím není jasné, vše se ukáže později.  

Na večerním nástupu se rozdávaly první ceny – za turnaj v rapid šachu a také za úklid na chatkách. Sluníčkem ocenila naše zdravotnice Sandra dvě chatky, prasetem rovněž dvě – i tam jsme měli připraveny nějaké odměny (kluci kliky, holky dřepy),ale protože jsou fyzické tresty zakázané, nikde to neříkejte . V závěru dne hrálo 26 dobrovolníků turnaj v bleskovce, ostatní se věnovali rozličným kolektivním hrám. V blicáku kralovali členové táborového vedení v pořadí 1. Pavel Vojta, 2. David Zvára, 3. Vítek Moravec. Z dětí byl nejlepší celkově čtvrtý Jirka Rýdl před Martinem Horákem a Patrikem Pýchou. Na závěr jsme stihli už jenom večerku a i nyní můžeme stejně jako včera konstatovat, že se povedlo počasí – celý den bez deště, co chtít víc!

Fotky z druhého dne

Den třetí – úterý 10. srpna

Ranní rozcvičky se tentokrát ujala Martina. Překvapivě přišlo ještě víc dětí než včera, je vidět, že šachisté mají rádi aktivní pohyb . Honza Starec pak vytáhl pár dobrovolníků (především z řad praktikantů) na cca 3 km dlouhý běh – vše zvládli v rychlém tempu a stihli i snídani. Po ní a krátkém úklidu jsme rozehráli hlavní turnaje. Jak jsme už avizovali, letos se bude hrát ve čtyřech výkonnostních skupinách. Nejsilnější áčko na 7 kol tempem hodina na partii (se zápočtem na elo), ostatní pak rychlejším tempem s větším počtem partií. Zatímco první kolo turnaje A přes zajímavý vývoj některých soubojů nakonec nepřineslo žádné překvapení, v tom druhém už někteří favorité vyhrát nedokázali. Nejpřekvapivější byla nejspíš výhra talentované 11leté Jitky Jánské nad nasazenou jedničkou Davidem Zvárou. V ostatních turnajích se do čela průběžného pořadí dostali Jára Spilka, Kačka Krejčiříková a Anička Zlámaná. Uvidíme, jak se vše bude vyvíjet dál, jsme teprve na začátku.

Po obědě a poledním klidu proběhly další disciplíny celotáborové hry – ostrůvky, zašlapávání balónků (poslepu i na chůdách…), štafeta… Rozděleni byli další králíci, strategická hra v lese bude ale pokračovat až zítra, dnes bychom to už nestihli. Na večerním nástupu jsme mohli spokojeně konstatovat, že se u většiny dětí zlepšil úklid na chatkách (hodně sluníček), nicméně prasetem byly „odměněny“ opět dvě chatky.

Po večeři se naši svěřenci ve třech výkonnostních skupinách šachově vzdělávali – ti nejsilnější pod Maťovým vedením procvičovali taktiku, druhé skupině vysvětloval Vítek Moravec rozdíly mezi dobrým a špatným střelcem a zbytek si vyslechl přednášku Honzy Starce o historii šachu.

Přednáška Honzy Starce proběhla ve vojenském stanu.

Na závěr dne si někteří nadšenci zahráli volné partie a holanďany. A protože plánovaná diskotéka vedlejšího tábora, které se měli někteří naši frekvantanti zúčastnit, nakonec neproběhla, večerka byla vyhlášena v obvyklém čase. Je třeba nabrat síly na plánovaný celodenní výlet – snad vydrží počasí, zatím je pořád super! Někdy kolem 23. hodiny čekalo vedoucí malé překvapení: během jejich porady na chatce se ozvalo zaklepání a se slovy „pozdrav pánbůh!“ vstoupil dovnitř František Innemann  , jenž se zastavil na kus řeči cestou zpět z rybaření na Šumavě.

Fotky ze třetího dne

Den čtvrtý – středa 11. srpna

Vzhledem k příznivé předpovědi počasí byl na středu naplánován celodenní výlet. Po ranní rozcvičce, hygieně a snídani tedy následoval hromadný odchod 65 členů tábora s cílem návštěvy střediskové obce Jistebnice. Pokud někomu nesedí počet pochodníků v souvislosti s informací o 70 účastnících (viz „prolog“), pak můžeme podat vysvětlení: dva přihlášení se na poslední chvíli z tábora odhlásili, další dva v průběhu týdne nevydrželi stesk po domovu a Jirka Mejzlík jel jako obvykle autem, ač tentokrát neměl v zásobě výmluvu o nutnosti převozu raněných. Nicméně jako zásobovač se nám hodil, nemuseli jsme si nosit svačinu . Tu nám dovezl na pátý kilometr do Starcovy Lhoty, kde se v průběhu krátké přestávky Honza Starec sháněl po hospodě – že prý by mu tam po předložení občanky měli dát zdarma pivo…

 

Cestou ze Starcovy Lhoty do Jistebnice bylo třeba zdolat i vodní tok. Jak vidíte na snímku, starší pomáhali mladším – a tak to má být!

Do 12 km vzdálené Jistebnice jsme dorazili v kompletním složení a bez větších problémů, jen tempo nebylo podle očekávání nijak vražedné – příchod kolem 13. hodiny – akorát tak na oběd – byl plánován, a tak jsme jednu z místních restaurací docela slušně zaplnili (personál byl varován den dopředu) . Nabídka byla celkem pestrá (hotová jídla i minutky), u nás ale hodně frčely hranolky s kečupem, pizzy a pak také výborná točená zmrzlina, jež ale velmi ráda padala z kornoutu na zem, o čemž se přesvědčilo mnoho vedoucích i dětí – rekordmankou byla Martina Krejčiříková, které upadly hned dvě… Obsluhu servírky celkem zvládaly, jen kuchyň poněkud nestíhala pizzy – na naše potřeby mají příliš malou pec… Nakonec se dočkali všichni a ke cti restaurace slouží, že jídla byla chutná a porce dostatečné. Po obědě se většina z nás podívala na zajímavě postavenou vyhlídkovou kostelní věž. Během čekání na prostřídání dětí (nahoru se vejde jen něco málo před 10 lidí) všechny překvapil 85letý pan kostelník, když zkoušel chodit na našich chůdách – určitě záviděníhodná vitalita…  Na zpáteční cestu připravili plánovači výletu dvě varianty: 32 dětí pod vedením Martiny a Petra jelo téměř celou cestu autobusem, zbytek pak šel jinou trasou než ráno po svých. Osud pak ještě přichystal varianty č. 3 a 4… Ad 3: Dva z nejmladších nestihli vinou čekání na pizzu autobus, a tak je vzal Jirka zpátky autem. Ad 4: Pětice ve složení Maťa, Jirka Žádník, Kačka Žádníková, Kačka Krejčiříková a Adéla Shejbalová se po chvíli cesty vrátila hledat ztracené brýle (úspěšně! ) a až poté se vydala stíhat hlavní peloton. To se nepodařilo, a tak se cesta bez mapy trošku protáhla … dokonce došlo (ostatně stejně jako dopoledne) i na brodění přes potok . Historicky nejdelší celodenní výlet na našem šachovém táboře skončil až před půl devátou večerní… 

Na závěr dne dostaly děti osobní volno, při němž došlo na řadu aktivit: šachy, holanďany, softtenis, nohejbal … pár šachistů zašlo na diskotéku pořádanou sousedním táborem… Na závěr dne musíme znovu poděkovat počasí – pršelo jen malou chvilku…   

Fotky ze čtvrtého dne

Den pátý – čtvrtek 12. srpna

Ani dlouhý výlet nezabránil některým našim pohybovým nadšencům, aby se druhý den po sedmé hodině sešli na dobrovolné rozcvičce. Mezi účastníky samozřejmě nemohl chybět Filip Zvára, který podle informace od hlavní šéfky rozcviček Sandry na ranním cvičení neabsentoval ani jednou. Až do oběda pak pokračovaly hlavní šachové turnaje, průběžné výsledky byly ihned aktualizovány na chess-results.

Po obědě jsme předali dárečky a popřáli vše nejlepší k svátku Klárce Kocourkové (12. 8.) a Zuzce Petráškové (11. 8.). Kdo je kdo, poznáte podle Klárčina trička…

Na odpoledne připravili vedoucí a praktikanti dlouhý orientační závod s plněním mnoha dovednostních úkolů. Do příprav se zapojil i mnohonásobný účastník našich táborů Vašek Gergelits, jenž nás poctil svou návštěvou. Počasí bohužel zmařilo naše plány a závod nakonec zůstal nedokončen . Na trati už byla zhruba polovina 3-4členných týmů, když se spustil nejen liják, ale i prudká bouřka. Z bezpečnostních důvodů jsme tedy stáhli všechna družstva z trati, nicméně z každého oddílu se už v tu dobu někdo do cíle dostal, a tak se snad nějak podaří určit pořadí pro potřeby celotáborové hry (rozdávání králíků).

Po večeři a pravidelném nástupu proběhly opět ve třech skupinách přednášky – Maťa s Vítkem si ponechali úterní témata a jen si prohodili skupiny, ve skupině C probral Vašek Gergelits několik základních koncovek. Poté se ještě skupiny A + B spojily a vyslechly si zajímavosti ze šachové historie od Honzy Starce. Skončilo se po 21. hodině, další čas byl tedy věnován už jen přípravám na večerku. V průběhu přednášek dorazila další návštěva – vlašimský šachista a náš kamarád Dan Houdek si přijel zkontrolovat, jak se mu staráme o syna Adama . Snad byl spokojen…

Fotky z pátého dne

Den šestý – pátek 13. srpna

Pátek třináctého přinesl smůlu praktikantské chatce, které se nepodařilo dodržet budíček – v 7.30 tam objevil Petr Havelka pět spících postav. To nemohlo zůstat bez trestu – 40 kliků na odpoledním nástupu dalo i našim vypracovaným sportovcům zabrat, o čemž se můžete přesvědčit na digitálním záznamu .  Jinak nám hlavní šachové turnaje finišují do konce, v céčku (1. Kačka Krejčiříková, 2. Pepa Kučera, 3. Petr Lebeda) a déčku (1. Vojta Laňka, 2. Anička Zlámaná, 3. Julča Vilímová) už dokonce dofinišovaly a po obědě jsme všem předali ceny. Dva nejsilnější turnaje skončí až v sobotu. Během dopoledne se s námi rozloučily obě návštěvy – Vašek Gergelits i Dan Houdek.

V průběhu poledního klidu se rozpršelo, naštěstí si ale počasí dalo říct a my mohli pokročit v celotáborové hře – uskutečnila se rychlostní štafeta a také po dvoudenní přestávce (způsobené výletem a deštěm) zahrály oddíly další tahy v lese. Mezitím se předehrála partie posledního kola Pýchová – Horák, protože s Martinem jsme se po večeři rozloučili – zítra ráno odlétá na Mallorcu a snad se mu tam bude líbit stejně jako u nás!

Umělecké foto v lese. Schválně – poznáte jednotlivé členy Modrých?

Zbývající část dne strávili naši frekventanti ve třech skupinách. Turnaje ve Fischerových šachách se zúčastnilo 20 hráčů. Z nich byli v absolutním pořadí nejlepší 1. Pavel Vojta, 2. Vítek Moravec a 3. Jirka Rýdl (nejlepší žák), mezi dětmi se kromě Jirky dále nejvíce prosadili Patrik Pýcha a Zuzka Petrášková. 24 šachistů si vybralo obíhačku (šachovou, nikoliv pingpongovou), kterou bravurně řídil Honza Starec. Překvapivě si poměrně velká část dětí zvolila jako program úklid tábora.       

Při večerce se hodně našich frekventantů  ptalo, zda v noci nebude bojovka. Vedoucí lhali statečně: „V tom dešti? To ne…“ Přitom se i přes mírný déšť bojovka už dávno připravovala a dokonce na ni dorazila i posila – Honzův spolužák z gymnázia, chemik Honza Kyselka. Toho přivezl Vašek Gergelits, který to bez nás dlouho nevydržel . „Nevěřte nikomu nad třicet!“, říkal John Lennon a měl pravdu, byť tentokrát lhali i mladší .   

Fotky ze šestého dne

Den sedmý – sobota 14. srpna

Jak jsme avizovali, předposlední táborový den byl zahájen už hodinu po půlnoci startem noční bojové hry. Kvůli nedaleké chemické havárii byli postupně všichni vzbuzeni a s rouškami přes ústa odvedeni do bezpečí, respektive na start klasické stezky odvahy . Na trase se po 7 letech objevil i legendární Deštníkář, přičemž slavnou roli Iva Kudrny si tentokrát vyzkoušel Honza Starec. Akce se vydařila, po 5. hodině ranní už byli v postelích i všichni vedoucí. Neztratil se nikdo, jen Vítek Moravec při zavádění jedné skupinky dívek trochu zabloudil a Nele, Jitce a Julče bojovku lehce prodloužil…

Posunutý budíček o 15 minut (víc to nešlo, snídani musíme stíhat před sousedními tábory) uvítali skoro všichni. Slovo „skoro“ je zcela na místě, máte-li na táboře podobného nezmara, jakým je Filip Zvára. Nechtějte vědět, co si myslel hlavní vedoucí, když ho lehce po 7. hodině probudilo Filipovo skandování přímo před chatkou vedoucích: „My chceme rozcvičku!“   

Po snídani se dohrály hlavní turnaje A a B. V áčku Jitka Jánská přes jisté obtíže v zápletkách střední hry zdolala Filipa Zváru a uhájila první místo! Pro mnohé asi nečekané, ovšem třeba takový Vítek Moravec tipoval Jitku na vítězku na základě jejího výkonu ve vzájemné partii rapidu už před zahájením turnaje. V přímém souboji o 2. místo porazil obhájce loňského prvenství Martin Pospíšil Patrika Pýchu a bronzovou příčku vybojoval výhrou nad Jirkou Rýdlem David Zvára, pro změnu předloňský vítěz…

Nejlepší z turnaje A. Zleva: 3. David Zvára, 1. Jitka Jánská, 2. Martin Pospíšil. Naposledy vyhrála elitní turnaj dívka ve Varvažově 2005 – tehdy se radovala táborská Leona Odehnalová. 

V turnaji B se o medailové pozice rozdělili: 1. Jára Spilka, 2. Dan Ždych a 3. Zuzka Petrášková. Aby se ti, kteří již měli dohráno, nenudili, byly pro ně uspořádány dvě simultánky: Pavel Vojta zvítězil v poměru 7,5:4,5 a Martina Krejčiříková s Nelou Pýchovou (střídaly se) 20:8. Soupeři uhráli převážnou většinu svých bodů na čas. Výsledky obou simultánek si můžete prohlédnout. 

Po poledním klidu a nástupu zpestřila čekání na vyvrcholení celotáborové hry na našem táboře velmi populární, nicméně také trochu nebezpečná hra na buldoky. Bohužel se letos neobešla bez zranění – Pavel Vojta dle tradice odjel o den později domů kulhající, Nela Pýchová musela pro změnu s naraženou rukou v pondělí na chirurgii do Vlašimi. Z chyb se samozřejmě nepoučíme a za rok pod dohledem zdravotnice spustíme buldoky opět – vždyť to všechny tolik baví… A kdo vyhrál? Zcela nečekaně Jirka Rýdl! Prestižní vítězství zařadil ve sbírce svých úspěchů podle vlastních slov na druhé místo – těsně za titul mistra ČR z Koutů nad Desnou .

No, a po svačině už následoval hromadný přesun do lesa, kde byla dohrána celotáborovka. Ani modré barvy v obličejích bojovníků z Vítkova a Martinova oddílu nepomohly k úspěchu – z prvního místa se nakonec radoval oddíl Martiny a Járy. O druhé místo se pak podělily děti od Davida se Sandrou a od Honzy s Mírou.  Pavel s Jirkou se po loňském vítězství podívali na druhý pól tabulky, ale vše bylo poměrně těsné…

Závěr dne proběhl ve znamení příprav na táborák. Do nich se zapojil i náš další host Radim Hataš, který příští rok možná doplní sestavu vedoucích. Nějaký čas trvalo, než se podařilo mokré dřevo zkrotit, nakonec se ale oheň rozhořel. Večerku jsme tentokrát přetáhli až přes půlnoc – opékání a konzumace buřtů, zpěv s kytarou Vaška Gergelitse a vyprávění vtipů – to vše uzavřelo den a vlastně i celý tábor.

Fotky ze sedmého dne

Fotky z táboráku

Den osmý – neděle 15. srpna

Snídaně, balení, úklid, odjezd… Co dodat? Snad se všem v Růžené líbilo a za rok zase nashledanou!

Tak kolik se nás sejde na Růžené 2011?

Výsledky turnajů

 Táborový deník 2009

Táborový deník 2008

Táborový deník 2007

Táborový deník 2006