Již měsíc se u nás neodehrála žádná soutěžní partie a nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo v dalších týdnech něco změnit. A tak pokročme ve vzpomínání zase o kousek zpět – na řadě je rok 2005. I zde bych se rád postupně věnoval 4 různým věcem (z toho dvě budou takové oddechové a budou sahat ještě mnohem hlouběji do minulosti) a začnu jako obvykle výsledky našeho „A“ týmu v soutěžích družstev dospělých.

V sezoně 2004/2005 jsme po sestupu z 2. ligy hráli Krajský přebor B (jak už jsem zmiňoval v jednom ze svých předchozích článků, tehdy se hrály krajské přebory dva a postupoval z nich pouze vítěz). Soupisku jsme i přes odchod několika hostů měli druhou nejsilnější (za Říčany A) a náš cíl nemohl být jiný než návrat do ligy.

Soutěž jsme začali výborně, všechny 3 úvodní zápasy jsme vyhráli shodně 5:3 (cenná byla zejména výhra v prestižním derby s Benešovem), ale vše to byly velké bitvy a úplně nenaznačovaly, že v krajském přeboru nakonec vše převálcujeme jako parní válec.   Ve 4. kole jsme při vítězství nad céčkem Kolína k našemu tradičnímu výsledku přidali ještě půlku navíc.

Vojta T. (2323) – Stehlík J. (2105) – pozice po 22. tahu černého:

Partii rozhoduje jednoduchý, ale vtipný tah 23.Jg5+! hxg5 24.hxg5 Sd4+ Nic lepšího před hrozící matem na „h“ sloupci černý nemá.  25.cxd4 Vh8 26.dxc5 Černý má materiál méně, navíc je jeho postavení úplně v troskách. O 6 tahů později 1-0.

Již po 4 kolech bylo celkem jasné, že o vítězství v KP rozhodne zápas Vlašimi a Říčan, který byl na pořadu 12. 12. 2004. A byl to krásný mač hodný dvou nejlepších týmů soutěže. Za stavu 3:3 o výsledku rozhodovaly až časovky po 6 hodinách hry. Mužem zápasu se nakonec stal Vláďa Horák, který otočil horší koncovku a rozhodl tak o našem nejtěsnějším vítězství!

Po tomto velkém zápase už šlo všechno jako po drátkách a připisovali jsme si jedno vysoké vítězství za druhým. Takto se mi třeba při výhře 7:1 na Pečkami povedlo porazit místní legendu pana Michálka.

Vojta T. (2323) – Michálek F. (2121) – pozice po 33. tahu černého:

Při opačných rošádách byl můj útok mnohem rychlejší. 34.b6+ Kb7 35.a6+! Jxa6 36.bxc7 Va8 37.Vb2+ Kc8 38.Dc6 Va7 39.Vb8+ s matem v dalším tahu. 1-0

Trochu vzdorovat nám dokázaly jen Brodce, které jsme v chotýšanském hostinci Na Kopečku dokázali zdolat 5:3.

Ondra Mejzlík poráží pana Vávru (15. 3. 2005).

Před posledním kolem jsme měli na kontě 20 bodů a Říčany 18 (asi je dobré zmínit, že tehdy se za vítězství připisovaly 2 body) a čekal nás zápas na půdě rezervy našeho konkurenta. Béčko Říčan ale svému áčku nepomohlo a po výhře 6,5:1,5 jsme se mohli začít radovat z postupu do 2. ligy.

Momentky ze zápasu s Říčany“B“ (3. 4. 2005).

Fakt nevím, koho může napadnout vymalovat místnost na růžovo.  

Při pozápasové oslavě nechyběl tradiční doutníček (na obrázku si ho vychutnává pan Innemann).

Říčanští brali 2. místo sportovně, o čemž svědčí i tato společná fotka s Jardou Říhou v restauraci U Labutě.  

Při bilanci 11 zápasů a 11 výher se i výkony jednotlivců hodnotí velmi dobře. Ondra Matějovský získal nejvíce bodů ze všech hráčů krajského přeboru (8,5 z 11), já jsem byl pro změnu nejúspěšnější v procentuálním hodnocení (7,5 z 8). Za zmínku stojí i spolehlivý náhradník pan Innemann (5,5 ze 6). Výborně ale hráli i všichni ostatní – viz statistika níže.

Na závěr je asi dobré dodat, že o rok později jsme si 2. ligu nezahráli a zůstali v KP (důvod už jsem zmínil v článku o sezoně 2005/2006). I tak to ale bylo úžasné tažení krajským přeborem!

Výsledky

(autor článku: Tomáš Vojta)