Říj
Střípky z archivu – sezona 1999/2000
Uplynuly 4 měsíce a jsme tam, kde jsme byli. Naše vláda, která díky svému chaotickému a populistickému rozhodování má nemalou zásluhu na dnešní neutěšené situaci, nám opět zakázala chodit do hospod a hrát si (a to nejenom šachy). Zatím prý do začátku listopadu, ale asi je všem jasné, že budeme rádi, když se soutěže rozběhnou po Vánocích. Pokusím se tento čas, stejně jako na jaře, vyplnit vzpomínkami na staré turnaje a zápasy. Budou to většinou výsledky soutěží družstev, sem tam proložené nějakou zajímavou akcí.
A začnu sezonou 1999/2000, která se docela hodí k současným neveselým časům. Byla totiž nejhorší, jakou jako kapitán ve Vlašimi pamatuji. Z týmu odešli Mirek Voráček, Honza Stoklasa a Standa Pecháček a vážně jsme uvažovali, že se do 2. ligy, kterou jsme měli hrát třetím rokem po sobě, ani nepřihlásíme. Nakonec jsme ale nedostatek hráčů vyřešili přestupem Radoslava Doležala staršího z Říčan a hostováním Martina Makeše a Radka Přibyla.
V úvodních dvou kolech jsme statečně bojovali (prohra s Lysou 4,5:3,5 a remíza s Pragovkou), ale pak už bylo vidět, že náš tým není konkurenceschopný. Hladká prohra ve Vrchlabí 5,5:2,5 (zde stojí za zmínku, že po rychlé výhře Mati a mé rychlé remíze jsme společně stačili v průběhu zápasu vyběhnout na kopec Žalý, 1019 m. n. m. ) a pak jsme dostali nakládačku 6:2 v prestižním derby s Říčany. V časopise Gambit nepovedený úvod sezony okomentovali hned 2 naši hráči a níže si můžeme přehrát partie Arnolda Krischkeho, Ondřeje Matějovského a Radoslava Doležala:
Bohužel bídné výsledky pokračovaly i nadále. V 5. kole jsme doma podlehli silným Vršovicím 6:2 a i přes statečný výkon jsme nestačili ani na neméně silnou Bohemku“B“ (prohra 5:3). K lepším výkonům se nás snažil vyburcovat Honza Stoklasa (který byl tehdy pracovně v Irsku) a prostřednictvím časopisu Gambit nám poslal tento otevřený dopis:
Ale ani to nepomohlo. V 7. kole prohra s Mysliveckou Pardubice 5,5:2,5 a o kolo později jsme nedokázali udolat ani jasně nejslabší tým soutěže:
Po tomto zápase již bylo jasné, že sestoupíme, a závěr soutěže se v našem podání změnil ve frašku. 2x jsme nastoupili v 7 lidech (díky nezodpovědnosti bráchy, který k oběma zápasům nepřišel) a jednou dokonce jen ve čtyřech. Nepřekvapí tedy prohry s Infinity Pardubice“B“ 5:3 a Chrudimí“B“ 6:2. Jedinou výhru ve 2. lize jsme si připsali v kole posledním, kdy jsme Bohemku“C“, která rovněž hrála v 7 hráčích, porazili 4:3. Zde stojí za zmínku, že s Michalem Volákem jsme na prvních dvou deskách porazili tehdy mladíky, dnes mezinárodní mistry Jiřího Jirku a Lukáše Černouška 2:0.
I tato hrozná sezona ale byla k něčemu dobrá. Ukázala nám, že takto se dál nikam neposuneme. V následujícím roce došlo ke kompletní výměně týmu (ze základní sestavy jsem zůstal jen já) a příležitost začali dostávat mladí (bratři Mejzlíkovi, Vašek Gergelits) a tým se v následujícím roce opět do 2. ligy vrátil – viz můj článek z jara o sezoně 2000/2001.
(autor článku: Tomáš Vojta)
Ten dopis Honzy Stoklasy mě fakt dostal. Vždyť je to dokonalé umělecké dílo !!! Asi to nevíte, ale na benešovském gymplu ho m.j. učil i bývalý člen našeho oddílu a můj kamarád Pavel Richtr. I já jsem si s Honzou později potykal. Honzo zdravím tě a po letech smekám před tvým literárním umem. Tome, ještě by to chtělo doplnit tou oslavnou básní, kterou myslím napsal Arnold, ne ?
20. října, 2020 v 21.36Omlouvám se, že jako zřejmě nejslabší hráč oddílu, neustále cítím potřebu komentovat zdejší články. Rád je ale čtu a nedá mi to nezareagovat, hlavně na tyto historické.
Na básničku dojde řada, ta byla v jiné sezóně. Jinak je fajn, Zdeňku, že článek okomentuješ. Je dobře, když někdo něco doplní nebo mě opraví (sice mám nějaké drobné poznámky z těch časů, ale vše nemusí být přesné). Jen tak mimochodem, kdyby měl někdo něco zajímavého (třeba jen nějakou fotku) z let řekněme 1980-2000, tak mi to prosím oskenujte a pošlete. Budu rád za každou maličkost.
21. října, 2020 v 6.51Ahoj Zdenku,
22. října, 2020 v 11.43pana ucitele Pavla Richtra pozdravuj.
„Vážně jsme uvažovali, že se do 2. ligy, kterou jsme měli hrát třetím rokem po sobě, ani nepřihlásíme.“ Upřesnil bych, že jsme se tehdy na rychle svolané schůzi v červenci dohodli, že zrušíme přihlášku, a poslali jsme na svaz dopis, že chceme přeřadit do divize (to byla o stupeň nižší soutěž, tenkrát nebyly kraje, tím pádem ani KP). Dostali jsme trochu překvapivou odpověď, že už to nejde, a tak jsme zůstali v lize. Vlastně o tom píše i pan Doležal u té partie v Gambitu.
Jinak na ten výlet na Žalý si dobře vzpomínám. Když jsem nečekaně rychle vyhrál (viz jedna z partií v článku), přiběhl za mnou Tomáš se slovy: „Když dám remízu, půjdeš se mnou na Žalý?“ Byl jsem tenkrát dost nachcípanej, tak jsem odpověděl, že asi ne, ale během 10 minut jsem si to rozmyslel a došel mu říct, ať ji teda dá, že půjdeme. Docela krpál, který jsem si zopakoval o 17 a pak ještě o 18 let později na Krakonošově stovce, jež právě výstupem z Vrchlabí na Žalý začíná .
22. října, 2020 v 21.26add 3)
23. října, 2020 v 9.20Honzo, pozdrav vyřídím. Pavel je ale pravidelným navštěvovatelem těchto stránek, takže už to myslím četl.
Ještě kdyby někdo dychtil po Arnoldových oslavných verších a nechtěl čekat na dobový článek, tak si může básničku přečíst v diskuzi pod 10 let starou reportáží z Náchoda (komentář č. 8) : http://www.sachyvlasim.cz/?p=7758.
23. října, 2020 v 10.22Koukám, že už se naplnila poslední (to většinou bývá ta katastrofická) možnost v anketě. Nemít ty nahoře, tak se člověk ani pořádně nezasměje. Bohužel ani tak se hrát soutěže družstev asi nezačnou.
23. října, 2020 v 13.00