Poslední díl vzpomínkových článků na rok 1995 se bude věnovat převážně turnajům se zkráceným tempem (podívat se můžete na výsledky hned 5 bleskovek). Nebude chybět ale ani týdenní turnaj v Českém Brodě, na který řada z nás ráda vzpomíná i po takřka třech desetiletích.
Začněme Memoriálem Jaroslava Zadiny, který se hrál 9. 9. 1995 jako oblastní přebor v bleskovce. Do Peček jsme se vydali společně s bráchou a dařilo se nám. Mně se povedlo vybojovat ve finále“A“ stejně bodů jako vítězný Pavel Jirovský a skončil jsem na 2. místě. Pavlovi elitní finále těsně uniklo, v béčku pak ale jasně ukázal, že do něj patřil (zvítězil výsledkem 14 ze 14). K popisu turnaje si vypůjčím slova Jiřího Stehlíka z kroniky Kutné Hory:
Další úspěšné bleskovky jsme se zúčastnili 21. října. Společně s Arnoldem Krischkem jsme si zahráli Memoriál Josefa Joukla v Kladně. Výsledkem 11,5 ze 14 se mi povedlo turnaj vyhrát, Arnold uhrál 6,5 bodu a skončil osmý.
U obou předchozích bleskovek mě zaujala poznámka, že na ně dorazil pozdě čáslavský podivín Pavel Víšek (do Kladna přijel ve 13 hodin). 11. listopadu v Českých Budějovicích ale pořadatele překvapil (myslím ale, že dost nepříjemně, protože kulantně řečeno úplně nevoněl) a na Memoriál Františka Černíka dorazil včas. Tam ukázal, že šachistou je dobrým a obsadil 3. místo. My jsme turnaj v Českých Budějovicích pojmuli jako rodinný výlet a vyrazili jsme společně s tátou a bráchou. U táty to bylo velmi překvapivé, protože na turnaje s námi tehdy už moc nejezdil. A v silné konkurenci si nevedl vůbec špatně. V základní skupině například porazil Milana Spala (elo 2250) a ve finále C obsadil 4. místo. Výborně si v základní skupině vedl i brácha, když ji jako 8. (!!!) nasazený dokázal vyhrát. Získal tím prémii 300 Kč. Ve finále A už ale na soupeře nestačil. Mně se povedlo vybojovat celkové 2. místo, když přede mnou skončil jen Petr Neuman. Odměna ve výši 1500 Kč byla v roce 1995 opravdu vysoká.
Stanislav Vojta dokázal v Českých Budějovicích porazit Milana Spala (elo 2250). Foto z našeho vánočního turnaje v sokolovně.
Vraťme se ale ještě do července roku 1995. Jen pár dní poté, co jsem se vrátil z roční vojenské služby, jsem společně s Danem Houdkem, Honzou Stoklasou, Lukášem Vonderkou, Ondrou Matějovským, bráchou a našim kamarádem z Ústí nad Labem Michalem Bűrgermeisterem vyrazil do Českého Brodu na 2. turnus Mezinárodní šachové dovolené. Týden v Českém Brodě jsme si náramně užili (mj. jsem si poznamenal, že jsem Michala 2x porazil v tenise 
) a třeba popis poslední noci stojí za to: Do 3h. v jakési herně, potom noční koupání na místním koupališti, příchod do kempu, kde jsme bydleli, po 5. hodině. Načež nás nenapadlo nic lepšího než po krátkém spánku jít hrát dopolední doprovodnou bleskovku. Ještě víc je k nevíře, že brácha skončil v silné blicce třetí (za Belovem a Černikovem). Ještě mě zaujala poznámka, že Dan v průběhu turnaje ztratil peněženku i s doklady.
V Českém Brodě se hrálo formou uzavřených turnajů, kde se systémem každý s každým utkávalo 10 přibližně vyrovnaných hráčů. Mistrovský s průměrným elem 2263 si zahrál Honza Stoklasa, ale nestačil na něj. Uhrál jen 2 remízy a skončil poslední. Ondra Matějovský si zahrál o I. VT a ziskem 5,5 bodu skončil pátý. O II. VT bojovali Dan Houdek a Lukáš Vonderka a dokázali získat 5 respektive 4 body. Já s bráchou jsme hráli kandidátský turnaj s průměrným elem 1996.
Pavel uhrál 4,5 bodu a já 7,5b. O vítězi rozhodovalo dost podivné pomocné hodnocení (počet výher), které mě odsunulo na 2. místo. Moc spravedlivé mi to nepřišlo, protože nejvýše nasazeného R. Dobiáše (elo 2210) jsem černými ve vzájemné partii úplně přejel. Kromě této partie si můžete podívat i na závěrečnou kombinaci souboje s dalším slovenským hráčem P. Kramárikem.
Závěrečné odstavce vzpomínání na rok 1995 budou patřit tradičním vánočním turnajům, kterých jsme se tehdy pravidelně zúčastňovali. 16. prosince se konal v Týnci 15. ročník Memoriálu Vojtěcha Boříka. Bleskovku si zahrálo 53 hráčů a do finálové skupiny se probojovala trojice Vlašimáků (Krischke, 2x Vojta). Výsledky si můžete prohlédnout níže. Čtvrtým do party byl Lukáš Vonderka, který obsadil 2. místo ve finále C (celkové 34).
Ještě o jednoho hráče víc (tedy 54) si zahrálo naši vánoční bleskovku. Ve vlašimské sokolovně 26. prosince zářil Pavel Štětina, který obsadil výborné 14. místo. Tabulku finále a výsledky dalších Vlašimáků si můžete prohlédnout níže.
Na úplný závěr se podívejme na výsledky Táborské věže. 4 dni před koncem roku 1995 se nám na zdejším silném rapidu (2×15 minut) povedlo uhrát skvělé výsledky. Hned 3 jsme se dostali mezi nejlepších osm a pro mě bylo vítězství pěkným úspěchem. Za pozornost stojí i výborné 12. místo Dana Houdka, což si troufám tvrdit je pro něj jeden z nejlepších výsledků, jaké kdy v rapidu uhrál.
Příště je na řadě rok 1994, snad budu mít na další historické články čas a sílu.
(autor článku: Tomáš Vojta)
Nevím, proč jsem tenkrát hrál v Českém Brodě turnaj o I. VT, když už jsem jedničku (od roku 1992) měl. Jestli jsem chtěl vyhrát turnaj, tak se to nepovedlo… :)
Pamatuju si, že můj start byl dost ohrožen. Byl jsem celý rok na vojně a dovolenou v tomto termínu mi nechtěl velitel schválit, naštěstí ale na slovo „šachy“ slyšel a pustil mě. Měl jsem dovoleno odjet v sobotu po obědě, což bylo akorát, abych se na nádraží v Benešově připojil k výpravě. Jenomže v sobotu bývalo na vojně takzvané „hádéčko“ (hospodářský den) a výkonný praporčík nebyl spokojen s výsledkem našeho úklidu a vyhlásil odpolední pokračování. Naštěstí se mi podařilo nepozorovaně zmizet a kolegové mě následně zakryli, jak se na vojně říkalo. Jinak nevím, jak by to dopadlo, kdybych přijel až večer – hrálo se sice až v neděli ráno, ale bylo by po prezentaci. A v době víceméně předmobilní (v celé Vlašimi měl mobil asi jen pan Innemann :) ) bych neměl jak dát vědět, co se děje.
Ještě doplním vzpomínku z hospody hned první večer. Zatímco před 15letého Lukáše Vonderku obsluha automaticky postavila pivo, po mně (bylo mi 19,5) chtěli ukázat občanku… :)
Ad 1):
Jó vojna ….
Jsou chvíle, kdy na ni člověk vzpomene bezstarostně a třeba i s úsměvem …. Ale mě tenkrát v prosinci 1980 do smíchu moc nebylo.
Se šachama to vůbec nesouvisí, tak se rozepisovat nebudu. Pro zájemce třeba někdy ústně. Ale aktuálně i ve spojitosti s výročními srpnovými dny alespoň nakousnu – asi by se to téma dalo nazvat: „Kterak jsem se nestal okupantem“ ….
To mě zajímá, povíš mi o tom víc u tebe v září na molkkách. O operaci Krkonoše jsem viděl nedávno zajímavý dokument. Srpen 68 si připomínáme velmi rádi, ale že naše armáda jen shodou okolností (zabránil tomu nesouhlas Sovětského svazu) neprovedla v roce 1980 invazi do Polska, tak na to už jsme raději zapomněli.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Krkono%C5%A1e
Ad1): Jestli si dobře pamatuji, tak v těch uzavřených turnajích o I. VT museli hrát minimálně 3 hráči s I.VT, aby měli ostatní šanci si jí uhrát. Tedy předpokládám, že tvoji motivací si tento turnaj zahrát bylo, že ti pořadatelé proplatili ubytování a pitný režim.
Ad 3,2):
Na internetu se dá najít dost článků na téma chystané bratrské pomoci Varšavské smlouvy Polsku v prosinci 1980. Teď moje osobní zážitky nebudu rozpitvávat (snad jen tolik, že už začátkem prosince byla hrozná kosa …), ale na molkkové sešlosti můžeme mít o jedno z témat pokecu postaráno. Jen si musíme pohlídat jednu věc: traduje se, že když mužský začnou mluvit o vojně, ženský se začnou bavit o rodění :-).
Jestli si na turnaj v Brodě dobře vzpomínám, tak to byla jedna velká párty s Dánama. Tato noční návštěva koupaliště nebyla jediná a celý týden byl skvělý a náročný. Myslím že v té bleskovce jsem porazil tebe, Víška a nakonec Belova (elo 2430) . Pamatuju si, že jsem mu nabídl s černými remízu, nechtěl a dostal . Dal jsem mu mat spoluprací dámy a jezdce.
Tom (4): O tom dost pochybuju, tento princip se asi uplatňuje až od uzavřených IM turnajů výše. :) Ale je možné, že mě třeba motivovalo nižší startovné, na vojně jsem moc na rozhazování neměl.
Pavel (6): Ty Dány si taky pamatuju, házeli jsme je oblečené do vody. Největším motorem těchto akcí byl místní „pařmen“ Pepa Dudek, o pár let starší kluk než my. Byl to hráč áčka Českého Brodu, a jestli se nepletu, tak v hodně mladém věku tragicky zahynul, když ho v noci porazilo auto.
Doplním ještě pár drobností k turnaji v Českém Brodě, které jsem v článku neuvedl: :
– hrálo se docela zajímavým tempem: 1,5h. na 34. tahů + 0,5 na dohrávku
– Michal vyhrál turnaj o I.VT ziskem 7 bodů
– bydleli jsme v kempu cca 2km za Českým Brodem
– Dan byl na pokoji s Petrem Neumanem
– výsledky tenisových zápasů Tomáš-Michal 7:5,6:2 a 6:4,6:1
– v bleskovce jsem z 24 hráčů skončil na 9. místě (pamatuji si, že mi při ní bylo dost blbě :) )
Nevím, jak moc je pro čtenáře zajímavá informace, s kým byl Dan na pokoji, ale když už to zaznělo, upřesním, že tam byli ještě další dva – Lukáš Vonderka a nějaký Petrův kamarád, který už asi šachy nehraje (myslím, že se jmenoval Novotný). :) A když už jsme u tématu pokojů, tak Stoklič bydlel se starším (proti nám) Slovákem Frančíkem, se kterým jezdil na dopolední kola jako pán autem. :)
My jsme Maťo tedy měli péhádéčko (park-hospodářský den)