Čvn
Střípky z archivu – Raiffeisen Cup
Pamatujete si, který z 35 ročníků našeho vánočního turnaje byl ten nejsilnější? Je to ten, který se konal 26. prosince 1999 a byl posledním, který jsme odehráli v sále vlašimské sokolovny. Nesl název Raiffeisen Cup a výborné ceny, které zajistil Vláďa Horák, přilákaly i několik mezinárodních mistrů.
Sešlo se nás tehdy 68 (z toho 26 Vlašimáků!), ale podle mého rýpnutí do hráčů Říčan a Sedlčan v článku v časopise Gambit se zdá, že jsme očekávali ještě větší účast. Nejspíše jsme měli za cíl překonat účastnický rekord z roku 1997, kdy si přišlo zahrát 69 hráčů. Zde je zmiňovaný článek, kde najdete i rozhovor s IM Hausnerem (zaujal mě jeho sympatický názor na zapracování žen do soutěží družstev) a oblíbenou dvojicí v bufetu Petr Kadleček, Karel Blahout.
Průměrné elo finálové skupiny bylo 2242 a tady je pro zajímavost ještě křížová tabulka:
Z kuriozit se mi vybavuje peprná hádka Miloše Jirovského s Vladimírem Sergejevem, kde to chvíli vypadalo, že dojde i k fyzické konfrontaci. A tehdy ničím výjimečným nebyl pozdní příjezd zapáchajícího čáslavského podivína Pavla Víška (jednou mu bývalý předseda našeho oddílu František Krunert dal mýdlo a ručník s tím, že dokud se neumyje, tak ho do turnaje nevezmou ). Víšek už dávno šachy nehraje, na stránkách Fide ale lze stále najít jeho platný rating 2384.
Raiffeisen Cupem skončily velké turnaje pořádané ve Vlašimi a od roku 2000 se náš vánoční turnaj přesunul do hostince Na Kopečku v Chotýšanech.
Výsledky všech 35. ročníků vánočního turnaje
(autor článku: Tomáš Vojta)
Využiju diskuzního okénka k možnosti pochlubit se . Na Raiffeisen Cupu jsem totiž v základní skupině porazil IM Hausnera. Pamatuju si, že jsem ve střední hře získal velkou materiální převahu – tak velkou, že jsem to dotáhl do výhry, přestože jsem kvůli nervozitě z té šance dost zmatkoval. Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem pak až do poslední partie bojoval o senzační postup do áčka; stačilo v posledním kole vyhrát a šel bych tam díky lepší vzájemné partii právě na úkor pana Hausnera, který prohrál i s veteránem Boučkem. Bohužel jsem to nezvládl a po porážce jsem se naopak propadl až na 5. místo, a tím pádem do céčka…
Tomáš v dobovém článku zmiňuje, že kromě banky Raiffeisen byl sponzorem i Honza Stoklasa. Ten nás tenkrát překvapil finančním darem 3.000 Kč, který jsme na jeho přání rozdělili pro šest vítězů základních skupin. A mělo to očekávaný efekt – pětistovka byla pro ty nejlepší zajímavá, a tak se před obědem na špicích tabulky bojovalo až do konce, žádné taktické remízy…
Co se týče té zmiňované hádky, tak šlo o to, že Miloš Jirovský nepřijal nabídku remízy v koncovce V+K proti V+K (bez pěšců) a soupeře nemilosrdně shodil s poznámkou „když nezná pravidla, tak ať sem nejezdí“ … bylo pak trošku živo a vášně museli uklidňovat Pavel Jirovský s Františkem Innemannem (ten poměrně ostře ).
7. června, 2020 v 14.53