Marie Filipová

Na sobotu 7. června 2014 jsme si objednali sluníčkové počasí. Proč? Protože jsme pořádali Sportovní den šachistů Vlašimska, ale i blízkého a širokého okolí. Nic jsme neponechali náhodě a s pravonínskou pečlivosti se na tuto akci připravovali už delší dobu předem.

Neodradili nás žádné překážky. Bylo nutné přestěhovat na hřiště spoustu stolů, lavic, lednic, cvičebního náčiní a nářadí, herních pomůcek, plastových šachů, ale i šachy tradiční na odehrání simultánky a vzájemných přátelských partií. Děvčata z obslužné sekce zase připravovala gulášek, kuřecí řízečky, napekla muffinky, nechyběly ani párky v rohlíku, zmrzlinky. Tentokrát nebyly na pultech cukrovinky, ty si mohly děti vysoutěžit. A nejen je. Za odměnu jsme měli pro děti připraveny i různé hračky, stavebnice, tužky, propisky, omalovánky, knížky a jiné.

Vůbec nebylo třeba cokoli organizovat. Děti se ihned pustily do plnění soutěžních úkolů, za které dostávaly žetonky s logem našeho klubu, a za ně si ve stánku s cenami vybíraly. Každá cena měla jinou hodnotu a děti si musely shromáždit více žetonků, pokud chtěly cenu hodnotnější.

Nabízeli jsme jim chození v lyžích pro jednoho, dva, ale i tři účastníky, zde se k dětem připojovali i rodiče, protože to nebylo až tak jednoduché. Skákaly přes švihadla, trefovaly se kopacím míčem do plachty napnuté do velké fotbalové branky s otvory, házely kroužky na kuželky, shazovaly kuželky míčky, házely na panáka, který se buď smál nebo mračil, přetahovaly se lanem, skákaly v pytlích, nafukovaly balonky, házely míčky do pomalovaných dřevěných desek, hrály partie pomocí velkých plastových šachů, odehrávaly bleskové partie na malých šachovnicích, nosily sáčky naplněné pískem, přenášely plastové míčky na malé lžíci a jiné.

Někteří dospělí se zapojili do hraní bleskovek, nejvíce lákala všechny simultánka s nejlepšími hráči v našem oddíle, dále pak fotbálek, ten se hrál několikrát za odpoledne. Staří proti dorostu a pak malí mezi sebou. Hrál se i tenis, nohejbal. Myslím, že si každý našel své.

Simultánku (na pěti šachovnicích, tempem 2×15 minut) si zahráli Tomáš Vojta, Ondra Mejzlík a Vojtěch Mejzlík. A všichni našli svého přemožitele. Tomáše porazila Nela Pýchová, Ondru Ríša Mládek a Vojtěcha David Pikal.

„Oprášili“ jsme naše kostýmky z živých šachů, půjčovali si je nejen děti, ale i někteří dospělci, a tak po hřišti pobíhaly živé šachové figurky – jezdci, věže, střelci, dámy, králové a i pěšáčci.

Trošku nás organizátory a pak i soutěžící diskvalifikovalo velké horko, něco jsme se snažili zachránit donesenými slunečníky, takže snad nenarušilo naši akci. Naše sportoviště začalo o soutěžící řídnout až kolem 19. hodiny, to už bylo příjemně. Dospěláci poseděli a hráli přátelské partie až do 23. hodiny. Akci mohu považovat za vydařenou, když jsem se v jednu chvíli snažila spočítat účastníky, tak jich chybělo málo do stovky.

Děkuji zvláště našim šachovým dorostencům, kteří navážením a odvážením všeho potřebného udělali skutečně veliký kus práce. Děvčatům v kiosku, všem kdož měli službu u jednotlivých soutěží, těm rodičům našich šachových dětí, kteří se zapojili do přípravy a úklidu. Děkuji TJ Sokolu Pravonín za bezplatné zapůjčení hřiště a přilehlých prostor, Městskému domu dětí a mládeže ve Vlašimi za zapůjčení sportovního náčiní a nářadí, Spolkovému domu v Pravoníně za zapůjčení skákacího nafukovacího hradu. Děkuji za účast i všem vzdáleným kamarádům a kamarádkám, kteří k nám zavítali až z Prahy, Říčan, Sedlčan, Týnce n/S a Českého Brodu. Konečně byl čas si popovídat o všem možném, na co není při šachových soutěžích čas.

133 fotek

Sportovní den očima Honzy Fialy