I přes covidová opatření se i tento rok podařilo uskutečnit v Pardubicích největší šachový festival v Evropě. Nejpočetněji obsazený turnaj “A“ byl opět nejsilnějším turnajem roku v ČR. Ve startovní listině se našli 3 hráči s ratingem přes 2600, dalších 8 přes 2500 a 11 šachistů mělo elo 2400, tudíž až po jedenadvacátého hráče to bylo 2400+.

I když do Pardubic jelo z Vlašimi hned několik hráčů, tak já se na turnaj vydal se svým trenérem Lukášem Vlasákem a jeho dalšími svěřenci (Jáchym Němec, Lukáš Zelba, Jáchym Šmolík, Matouš Hlavina a můj spolubydlící Jakub Kůsa „Kůsič“). Na rozdíl od minulého roku jsme se místo hotelu „Labe“ ubytovali v hotelu „Arnošt“. Bylo to výrazně blíže k „Ideonu“, kde se turnaj hrál a bylo to i o něco levnější. Bylo to tam pěkně a měli jsme sakra velký pokoj, proto se rozbory, porady, večerní posezení atd. konaly u nás. Po prezentaci jsme se v hotelu pomalu rozkoukali a ještě před kolem (od 16h.) zašli na oběd do blízké restaurace „U zelené žáby“. Moc se mi tam první dvě návštěvy nelíbilo kvůli protivnému číšníkovi (ostatní si toho nevšímali, ale mně fakt vadil ), ale další dny jsem ho už ignoroval a dalo se to přežít . Pak jsme se ještě na hodinku vrátili na pokoj, kde jsme s Kůsičem dali fotbálek 1v1 s molitanovým míčkem. Vyhrál Kůsič, ale bylo to „tak tak“ (12:10).

Z Vlašimi se turnaje zúčastnili Ríša Mládek, David Zvolenský, Kuba Voříšek, já a Vojta Dudek (turnaj „B“). Jediný, kdo měl první kolo ratingově slabšího soupeře, byl Ríša a Vojta, ale ten patřil k favoritům a tak byl favorit často. Já, Kuba a David jsme měli silné soupeře a všichni jsme podlehli. Ríša i Vojta to zvládli a tak celé první kolo skončilo podle papírových předpokladů.

Po kole jsme u nás na pokoji rozebírali a společně hledali chyby, kterých nebylo málo. Poté už přišel čas na odpočinek, tak rychle zalehnout a ráno v 7:15 na fotbálek!

Ráno si nadšeně obouvám kopačky, ale nééé. Otevřel jsem facebook a tam čtu, že Lukáš rozcvičku ruší, že „leje“ jak z konve. Smutně roztahuji žaluzie a vidím, co vidět nechci, takže zpátky do hajan a v 9:00 začátek příprav. V 8:57 vylézající z postele usuzuji, že je vhodné se najíst, tak popadnu do ruky suchou housku a netrpělivě vyhlížím, kdy budu povolán. Nakonec jsem se ovšem domluvil, že na pana Pacla se připravím sám (abych tady nerozebíral každé kolo zvlášť, tak jak už je v mých článkách zvykem, tak to pak na konci v rychlosti shrnu).

Dnes jsme dohráli trošku déle a tak jsme rozbory nechali na ráno po fotbálku. A zase šipku do hajan se slovy „snad už zítra bude fotbal“!

A je to tu! 7:05 venku jen mokro, ale všechno platí. Domluvený zápas s BŠŠ na 7:30 v parku my vs. oni. Takže rychle na pokoji atletickou abecedu… Nohy, ruce, trošku rozehřát tělo a rychle na ně! BŠŠ přišlo pozdě (jako každý den ), ale ani to nás nerozhodilo a šli jsme po nich. Zhruba první dvacetiminutovka byla klidná, pozorující pohyby soupeře, hlavně neudělat chybu… Ovšem najednou se hráč jménem Lukáš Vlasák vydá na náročnou cestu přesně mezi dva střední záložníky BŠŠ a v pravý moment to posílá na hroťáka s dresem Kevina De Bruyneho (mě), kterému se centr povedlo převzít ideálně a volej padající do branky BŠŠ nechytí ani Péťa Gnojek a to znamená, že jdeme do vedení! Netrvalo dlouho a bylo to 2:0, tak volám: „Kluci, kluci je to doma“! Ovšem nebylo. BŠŠ se neradi vzdávají a tak nás dostali pod tlak. Vyvrcholilo to až ve stav 2:2 a hrálo se tzv. od nuly. Závěr zápasu jsme ovšem zvládli a zvítězili 4:2!

Dopoledne rozbory a přípravy jak je zvykem, potom oběd, odpočinek 2 hodinky, opáčko přípravy a vlítneme na soupeře!

Mně se kolo povedlo a vyhrál jsem a myslel jsem si, že to byl dobrý výkon s klikou nakonec. Ovšem se ukázalo, že to bylo přesně naopak (špatný výkon, ale na konci už to bylo v pohodě), takže se mi potvrdilo, že správné hodnocení pozice je klíčové.

V podobném duchu utíkalo takhle několik dní, do toho občas Kůsič přečetl nějaký vtip typu: „Víš, proč Frantíkovi spadla zmrzlina?! Protože ho přejel kamion…“ , takže nuda tam taky nebyla. A abychom to ještě nějak okořenili, tak jsme zašli s Matoušem do kina na film „Rozhněvaný muž“. Cestou jsme potkali Kubu Voříška, tak šel s námi. Klukům se film moc nelíbil, já z něj byl naopak nadšený.

Ve středu jsme se zúčastnili tradičního fotbalového turnaje šachistů. Tento rok tam bylo jen 6 družstev a můj tým ve složení Ludvík, Pařízek, Hlavina, Šmolík, Růžička a já skončil na 4. místě.  Vyhrál to nějaký mladý kádr z Rakouska nebo Německa (to už si nepamatuji).

Několikrát jsme se večer s klukama sešli u nás na pokoji a blicali nebo povídali. Jednou tam s námi byl i Lukáš a hráli jsme karetní hru „krávy“ a byla to velká sranda. Já se v pátek zúčastnil i blicáku 4členných družstev (Gnojek, Miča, Frank, já – název „Hřbitov talentů“). Moc silné to nebylo, ale i tak 2. místo za Morendou bylo pěkné. Já uhrál 13/15, ale měl jsem o dost slabší soupeře (kromě 3-4 kol). Nejvíce se blýskl na první desce Péťa Gnojek, který mezi silnými soupeři uhrál 12/15! Po turnaji jsme s kluky zašli na oběd, kde jsem si dal velké suši menu, takže to byla paráda. Byl to skvělý den!

A v sobotu už bylo poslední kolo od 16 hod., takže domů jsme vyrazili až kolem 21:00. Což nebylo moc dobré, páč já se z Prahy neměl jak dostat domů, tak jsem přespal u ségry nedaleko Prahy a domů jel až další den.

Turnaj po šachové stránce:

Já:

Za sebe turnaj hodnotím průměrně. Připsal jsem si cennou remízu bílými s GM Neumanem a výhru černými nad soupeřem z Německa elo 2255. Jinak jsem se všemi silnějšími prohrál a s ratingem 2180 jsem byl +10, takže spokojenost nikoliv, zklamání ovšem také ne, tudíž průměrný turnaj.

David:

Davidovi se vůbec nevydařila druhá polovina turnaje a se 3 body ztratil na elo 34 bodíků. Mně se taky loni vůbec nedařilo a vím, jak je to znechuťující. Ale David má na to porážet silné soupeře, jen se mu teď nedařilo.

Kuba Voříšek:

Kubovi naopak vůbec nevyšla první polovina turnaje, naopak druhá byla dobrá. Kuba odepsal na rating asi jako já loni, ale s tím naším „dětským elem“ to lítá, že to má hned zpátky. Kuba uhrál 3,5 bodu.

Vojta Dudek:

Vojta Dudek měl našlápnuto k dobrým příčkám, ale v poslední partii, kdy hrál o všechno, bohužel prohrál a se 6 body skončil 20. Jak už bylo několikrát řečeno, ve švýcaru se poslední kolo prohrát nesmí.

Ríša:

Ríša zářil, zářil a zářil. Porazit 5 hráčů s ratingem +- 2500, je neuvěřitelné… + do toho ještě skončit na 3. místě, na takhle silném turnaji… To se už z Vlašimi nikdy nikomu pravděpodobně nepovede… Ríša opravdu zahrál fantastický turnaj, na kterém získal GM normu, jako první v historii Vlašimi. Ještě si vyhrál bez mála 25 000 Kč. Opravdu nevím co více říct, do teď nechápu, jak to dokázal.

Byl to úžasný týden, který jsem si hrozně moc užil a doufám, že v podobné partě se tam vydáme i příští rok.

Výsledky

Fotky

Stránky turnaje

(autor článku: Jakub Vojta)