Jan Fiala

„Dobrý den, já se omlouvám“, přiběhl jsem pozdě. „Pšt! Ticho!“ – přivítání nebylo moc vřelé, dokonce si čtete trest od Mati. Ano, dostal jsem za trest napsat článek. A proto to nebude žádný „typický Fiala“, ale aby bylo pod čím diskutovat.

V turnaji se nestalo nic moc zajímavého. Ve výsledcích překvapí snad jen mé jméno – soupeři přehlíželi více než já. Mnozí říkali, že to je nezasloužené a omylem. Mají pravdu, ale mé jméno v papíru slávy mě stejně velmi těší.

Otevřeného oddílového přeboru se v sobotu 4. 9. 2010 zúčastnilo 22 hráčů.

Dobře hrál David Zvára, hodnotil Robin. Vítězem se stal Tomáš Vojta, oficiálním oddílovým přeborníkem pak Pavel Vojta.

Rozhodující moment turnaje si můžete prohlédnout na následujícím diagramu.

Vojta Pavel (elo 2161) – Vojta Tomáš (elo 2374) – pozice po 16. tahu bílého:

Přišlo 16…Kh7!! s odchytem bílé dámy. Proti hrozbě 17…g6 18.Db5 a6 není obrany. V partii se ještě stalo 17.Jd5 g6 18.Jxb6 Dd4+  0 – 1 

Ocenění zaslouží velké množství cen, zvláště pak jejich nekýčovost – skleněné půllitry se hodí opravdu vždy.

Robin mě překecal, abych zůstal, a ve třech, i s Maťou, jsme šli na oběd

„Tenhle vlak končí ve Strančicích, dál to nepojede,“ zahřímal průvodčí. V Říčanech se stal smrťák. Někdo spáchal sebevraždu – skočil pod vlak. Policie to tam vyšetřovala.

„Co to je za debila! Já bych ho zabil,“ obohatil nás svým hodnotným názorem jeden cestující.

21:45 – Náhradní autobusy přijedou prý za půlhodinu, hodinu, ale prý to známe (takže dýl), zatím čekám na autobusové zastávce s asi stovkou dalších lidí, není co dělat, tak píšu dál. Zrovna přišli průvodčí – prý by tu do půlhodiny měl být autobus z Říčan. 21:49

na Vorlinu. Blicky, jídlo, blicky. Z této kuželkárně nejbližší

21:51 – Autobus je tu. Lidi vystupují. Náhradní doprava jenom do Říčan. Lidí dost, ale myslím, že se vejdem, ale budem namačkaní stát, aspoň já ano.

21:56 – Tak jsem se nevešel. To je tak, když člověk stojí vzadu, nepředbíhá a necpe se. Zbylo asi 20 lidí (z těch, co chtěli do autobusu), ten autobus jel. Řidič prý bude pendlovat a neví, jezdí-li sám. V 11 doma nebudu. Tak ve 12. Chviličku potom přišli průvodčí, že už jsou na cestě další autobusy.

restaurace, vzdálené jen údajný „kousek“, to byl celý kilák. Na naše naléhání pak jen 800 metrů (zeměměřič Maťa). V kuželkárně už na nás čekali, rozbalení šachů vzbudilo rozruch. Hraní kuželek šlo různě, bowling je ovšem určitě lepší (lehčí). Sklo mezi místností samotných dvou drah a lokálem bylo zvukotěsné. A opravdu – všichni si nechali říkat velice ošklivá slova a vůbec jim to nevadilo. Ale prý jakože nebylo zvukotěsné úplně…

„NEČUM!!!!“, zařval jsem z plných sil a celá hospůdka sebou trhla. Jindy se mi hrozně zamotaly kuželky. Až asi na pátý pokus byly postaveny rovně. To už jsem se ale válel po zemi v záchvatu smíchu. Robin, přítomný všem třem událostem, si stěžoval, že se mnou nejde hrát. Bratři Vojtové se však

22:12 – Průvodčí – už je to průjezdné. Pojede rychlík (zastaví jen v Praze) a 10 minut za ním osobák (zastaví všude). Všichni jsme přešli na 1. nástupiště.

postavili za mě, že se se mnou hraje dobře. Utahoval jsem si ze srandy z Robina, že si to vymyslel… Ještě si někteří stěžovali na Maťu

22:19 – Rychlík je tu.

(valící se kouli povzbuzoval „Běž! Běž! Běž! Běž! …“).

22:21 – Rychlík je pryč. Zbylo nás tu šest. Sedm, někdo ještě přišel. Většina je vožralých.

Do Benešova na vlak mě hodili Hrdinovi. Před Strančicemi přišel průvodčí a … zbytek znáte.

22:32 – Vlastně ještě ne. Přijel osobák, asi včas podle JŘ – ale ten pozdější. Hned odjel.

23:56 – Doma.

Kompletní výsledky oddílového přeboru

Fotky od Petra Havelky