TJ Spartak Vlasim
09
Říj

Po roce opět k bratom Slovákom – díl 2

Den 6. – Klavírní koncert v horské chatě a poučná koncovka

Kuba už loni marně hledal, kde by si v Lomnici mohl zahrát na klavír. Dneska to konečně zjistil. Stačí jen vyjít na Zbojnickou chatu, kde klavír kupodivu mají. :-) Asi ale nebude chodit cvičit každý den. Přeci jen je to z Lomnice 4h cesty.

Ráno jsme jeli vláčkem do Smokovce a pak chvátali na lanovku na Hrebienok. Dokonce jsme vyslali rychlou spojku Kubu, aby nám doběhl koupil lístky, neboť hrozilo, že to nestihneme. Stihli bychom to, ale lanovka bohužel bude následující dva týdny zavřená. Cestu nahoru jsme si tak nezkrátili. S Kubou jsme pak vyšli až k zmíněné Zbojnické chatě. Úplně jsem už zapomněla, jaký je ten poslední úsek náročný výstup. :-) Tomáš se svým Kubou šli jen část a pak se vrátili, aby si užili v hotelu bazén a úplně se nezničili. To celkem chápu, protože mě nohy bolely při každém pohybu ještě dlouho. Kuba také říkal, že dneska asi od partie moc vstávat nebude. :-)    

Cestou k chatě jsme potkávali svalnaté chlapíky s obřími náklady. Mají můj obdiv. Běžná váha je prý 50 kg a někteří nosí na zádech ještě mnohem víc. To se pak člověk nemůže divit, že 0,5l coca coly tam nahoře stojí 3,5 eura. :-)  

Večer hrál Kuba Vojta velmi dlouhou koncovku. Tahali to až do posledního 109. tahu, kdy Kuba hlásil 50 tahů po posledním tahu pěšcem. Partie tak končila po více než 5 hodinách hry. Tomáš Hašek porazil mnohem silnějšího soupeře, což bylo pro Tomáše Vojtu natolik nečekané, že mu slovo výhra musel dvakrát zopakovat. :-) Tomáš Hašek hrál naposledy šachy v Tatrách před dvěma lety, takže se dá říct, že už dva roky neprohrál.

Bargel M. (2068) – Hašek T. (1758) – pozice po 37. tahu bílého:

37…h6! Martin by rád dal mat, ale ten se po tahu v partii nekoná a naopak je to bílý, kdo začíná mít starosti … 38.Vg2? Byl nejvyšší čas zatáhnout za záchranou brzdu. Po vtipném 38.Sg4 hxg5 39.Vxg5 by dal bílý po sloupcích h a g věčný šach. 38…Vxe5 39.Se2 Sb5 40.c4 dxc4 41.bxc4 Sc6 42.Vf2 Se4 43.Kb2 Sg6

Situace bílého už je kritická, ale po 44.h5 se dalo bojovat. Místo toho ale přišla hrubka 44.Sf3??, po které je okamžitě konec. 44…Vf5 45.h5 Vxf6 46.hxg6 Kxg7 0-1 Pěkný sklalp pro Tomáše!

Den 7.- Kuba Vojta zazářil v blicce

Po včerejší dlouhé túře jsme všichni celkem unavení, lížeme rány a volíme klidový den. Samozřejmě až na Dana, jehož pojetí klidového dne je naše středně těžká procházka. :-)

Kuba Vojta se přihlásil do blicky a uhrál skvělé 2. místo. Vyhrál 40 euro, z nichž mu Tomáš hned 10 zabavil. Vysvětloval mu pak, jak fungují banky. Když mu na startovné půjčil 5 euro, tak mu musí vrátit přeci víc, to se rozumí. Asi Kubovi řeknu ještě něco o lichvářích. :-)  

Prohlídli jsme si Muzeum tatranského národního parku a odpoledne šli do bazénu.

Večerní kolo se nepovedlo. Nulu z pěti zachránil svou remízou Kuba Vojta.

Den 8. – Osvětlené krápníky v Belianské jeskyni

Počasí je nic moc, a tak jsme zvolili návštěvu Belianské jeskyně. Dan nás odvezl pod jeskyni a říkal, že když stihneme první prohlídku v 9.30, tak tam bude málo dalších návštěvníků. To ovšem nevěděl o minimálně jednom autobusu ruských turistů. :-) Když se na začátku prohlídky průvodkyně slovensky zeptala, kdo všechno jí rozumí, ať zvedne ruku, tak se moc lidí nehlásilo. Bylo nás tam šest různých národností a i Poláci překvapivě tvrdili, že jí nerozumí. Průvodkyně si s tím ale poradila hravě. Rusům pouštěla nahrávky v jejich mateřštině a nám zbylým pak říkala krátký výklad ve slovenštině a Polákům ještě něco na závěr rychle špitala v polštině.

Osvětlené krápníky každému připomínaly něco jiného. Kuba Vojta snad ve všech viděl šachové figurky a pěšcové koncovky. :-)  

Navečer jsme ještě s Kubou stihli retro cukrárnu Babčo a procházku po Lomnici. Na jezírku pod lanovkou se může v létě „člnkovať “ a v zimě „korčulovať „. V zimě by byl Kuba bezradný, co na jezírku dělat. :-)  

Zajímavé jsou různé výherní strategie šachistů. Tomáš Vojta si triko, ve kterém o den dříve prohrál, na sebe dnes nevzal a volil to, ve kterém předtím vyhrál. :-) A vyplatilo se mu to.

Den 9. – Kuba odjíždí na extraligu

Brzy ráno jsem jela s Kubou autobusem do Popradu, abych ho doprovodila na vlak do Čech. Odjel posílit extraligové dorostenecké družstvo na úvodní čtyřkolo.

Na doporučení Dana jsem pak zašla do Tatranské galerie prohlídnout si zajímavou výstavu grafika Eduarda Ovčáčka.

Chvíli jsem si prošla centrum města a jela vláčkem zpátky do Lomnice. Tomáš s Kubou mezitím vyzkoušeli lanovku, ale prý toho moc nahoře vidět nebylo. Mraků bylo hodně. Kousek od hotelu pak pozorovali jelena. Možná to byl ten samý, co jsme viděli před dvěma lety. :-)

Večer hrál Tomáš proti Kubovi. Rozhodčí pani Motúzová si myslela, že jsou kluci bratři. Přišlo jí divné, že by mohl mít Tomáš už tak velkého syna. :-) Partie nakonec skončila po téměř 5 hodinách hry remízou.

Den 10.- Konec turnaje a poslední Corgoň

Už od rána prší, takže se toho moc dělat nedá. Kuba Vojta zakončil turnaj výhrou a skončil na výborném 9. místě celkově a 3. místě mezi juniory.

 

Před vyhlášením jsme se byli krátce projít, zjistili vice info o místní diskotéce Humno a po vyhlášení šli naposledy zrelaxovat do bazénu.

Večer jsme ještě zašli do restaurace u nádraží na Corgoně a zahráli si Kubovu hru. Název jsem zapomněla. Šlo o to si během velmi krátké doby (měřila se malými přesýpacími hodinami) zapamatovat z kartičky co nejvíc informací o nějaké zemi, a pak správně odpovědět na otázku. Otázky byly záludné, například jakou barvu měl padák nebo kolik oliv bylo na větvičce. :-)

Kolem restaurace Humno, kde každý pátek a sobotu jsou diskotéky chodíme už třetím rokem. Byl to nápad Tomáše Vojty ji letos konečně vyzkoušet. Věkově jsme tedy moc nezapadli, ale aspoň hráli starší písničky, které jsme znali. :-) Bohužel kvůli přeplněnosti a hluku si to tam Tomáš moc neužíval a odešel ještě před úspěšnou séríí jeho oblíbence Míši. :-) My s Danem jsme si skvělě zablbli. Jako zamlada. :-)

Den 11.

Špatné počasí pokračuje. Tentokrát to ale nevadí, protože odjíždíme domů. Kluci s Danem autem, já vlakem. Uvidíme, kdo bude doma dřív. :-)  

„Ujo, a cukríky budou?“ Dotaz malého chlapečka na Dana, který ho povzbuzoval v cestě do kopce. Těším se příští rok na další lekci slovenštiny. :-)  

1. díl článku

Výsledky

Stránky pořadatelů

(autorka článku: Blanka Voříšková)

(komentář k diagramům: Tomáš V.,  fotky: Blanka, Tomáš V., Dan)

5 reakcí na “Po roce opět k bratom Slovákom – díl 2”

  1. 1
    Jarda P. píše:

    Jo, Blanka, to je spisovatel . Pěkně, přehledně, rychle ;-) .

  2. 2
    Kuba Vojta píše:

    Blanko, super článek!!! ;-) Když jsem ho četl, myslel jsem si, že jsme se vrátili zpátky do Tater. :-D

  3. 3
    Maťa píše:

    Pěkný čtení, Blanko :-) .

  4. 4
    Tom píše:

    K výhře v blicce bych dodal, že jsem Kubovi těch 10 euro vrátil, tedy o lichvářích nemůže být řeč. :-)

    A co se týče diskotéky, tak z mého pohledu to tedy opravdu bylo nic moc (to lepší byl výlet na hřbitov – viz 1. díl článku :-) ). Nejenže tam byl hrozný bordel, ale ještě jsem se po cestě zpátky na hotel (po půlnoci) přes celou Lomnici bál, že mě sežerou medvědi. :-)

Odpovědět

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
more...
 

© 2024 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist