První přátelský zápas Vojta–Frank se konal na přelomu října a listopadu 2020 a shrnul jsem ho v článku „Odveta za MČR“. Tehdy skončil 5:3 s tím, že Adamovi nevyšel start a po 3 kolech to bylo 3:0. Druhý zápas byl od začátku vyrovnaný a rozhodlo se až ve třetím dvojkole, tedy 5. a 6. kolo. Hrálo se opět v pěti dnech s tím, že třetí den je volno. Tempo 20+5.

1. kolo: Začínal jsem černými a jako obvykle proti Adamovi rozehrál Svěšnikova. Partie se mi povedla a získal jsem rychle výhodu. Hrál jsem to však měkce a velká výhoda se zmenšila jen na malou, ale pozice byla stále příjemná a hrálo se jen na dva výsledky. Když už jsem to dotáhnul do vítězné pozice, tak jsem špatně počítal a Adam měl možnost partii zremizovat. Naštěstí toho nevyužil a já se dostal do vedení 1:0.

2. kolo: Druhé kolo rozhodlo mé špatné hodnocení pozice. Je to krásný příklad toho, jak je důležité správně hodnotit. Adam vyrovnal na 1:1.

3. kolo: Rozehrál se opět Svěšnikov, ale tentokrát jiná varianta. Adam získal dobrou pozici, kterou ale nezvládnul, a já mohl získat rozhodující výhodu. Nakonec jsem získal jen kvalitu, za kterou měl Adam velkou aktivitu. Pozice se houpala kolem rovnováhy a rozhodlo se až v časové tísni, která vyšle lépe mně.

4. kolo: Tentokrát jsem zvolil Španělskou a bylo to správné rozhodnutí, protože jsem získal výbornou pozici s pěšcem více a už jsem si byl skoro jistý, že jdu do vedení 3:1. Situaci jsem ale hrozně podcenil a Adam mě nachytal v taktice. Povedlo se mu vyrovnat, ale já jsem byl tak otřesený, že jsem pokračoval v chybách a Adamovi se nakonec povedlo vyrovnat na 2:2.

5. kolo: To se mi velice povedlo a vyhrál jsem v miniaturce.

6. kolo: Adamovi se po nevydařeném 5. kole nevydařilo ani šesté. A opět jsem rychle vyhrál. Po 10 dvojkolech 1:1 se mi v jedenáctém povedlo konečně vyhrát.

7. kolo: Po remíze už by bylo rozhodnuto, ale vůbec jsem to nezvládnul. Zahrál jsem několik zbytečných chyb, které byly úplně nevynucené, a Adam snížil na 3:4.

8. kolo: „Jde o všechno“. Pozice byla příšerná… Posuďte sami.

Když vznikne takováto pozice v časové tísni za stavu 4:3, tak je člověk opravdu nervózní. Ale zvládnul jsem to a dokázal jsem zápas dotáhnout do stavu 5:3, stejně jako ten první.

Doufám, že to byl s Adamem už poslední zápas, protože si s ním chci zahrát brzy někde zase už „face to face“.  Minulý týden jsem hrál ještě zápas s Markem Mičou (již třetí), ale ten je už poslední. Snad se všichni uvidíme v Koutech nebo kdekoliv jinde o prázdninách.

(autor článku: Jakub Vojta)