Nahrávání ...
Zář
Molkky posedmé
Vypadá to, že se hraní molkků u Gergelitsů na zahradě už stalo tradicí, v sobotu jsme se zde sešli již posedmé (poprvé to bylo v 22. května 2021, což je pěkně zdokumentováno v molkkové historii :) ). Díky Tomášovi a jeho ženě Šárce se v Čerčanech scházíme dvakrát ročně, před a po šachové sezóně, což má bezpochyby pak i pozitivní vliv na její úspěch. :)
Počasí bylo zpočátku proměnlivě, ale to nám nijak zvlášť nevadilo. Byl alespoň čas u roztopeného krbu načít (a vypít) soudek piva Dudák, který se podařilo minulý týden vyhrát na turnaji ve Strakonicích. K tomu se pojídala spousta dobrot, třeba Zdeňkova buchta, kterou sám upekl.
Na molkky jsme se rozdělili do tří družstev (Vlašim, Jihlava, Pecerady) a zahráli si celkem 9 her. Nejvíce vítězství zaznamenal tým Pecerad (4), pak Vlašim (3,5) a bronz brala Jihlava (1,5). Kdyby se ale poslední zápas počítal za 5 bodů, jak bylo dohodnuto, tak by Vlašim suverénně zvítězila. :)
Chvilku jsme si zahráli i badminton a na závěr dne se opékaly buřty a vyprávěly historky z (převážně) šachového života.
Ještě jednou manželům Gergelitsovým moc děkuju za pohostinnost a odpočinkové odpoledne.
(autor článku: Tomáš Vojta)
Děkuji všem zúčastněným za pěkné (tentokrát i sváteční) společně strávené odpoledne.
Že se vždycky jedná o pohodové před- nebo po-sezónní setkání hráčů a příznivců šachové hry, to už na těchto stránkách bylo několikrát v samostatných článcích prezentováno.
O co ale tyto články zavadily pouze občas, okrajově a nenápadně, to je skrytá snaha pana domácího uspět v molkkovém souboji za každou cenu. V minulých ročnících se to projevilo tak, že pokud jeho družstvo před posledním utkáním prohrávalo (a ztrátu už nešlo jedním kolem dohnat), tak na závěr vyhlásil „Kdo vyhraje poslední kolo, vyhrál vše“. Ani tato snaha panu domácímu ale většinou nebyla nic platná.
Jak to ale zařídit letos, když jeho družstvo Pecerady před posledním kolem vedlo, takže dodržet „triky“ z předchozích ročníků by pro celkové prvenství bylo dost riskantní? Ještě riskantnější (pro reputaci molkkových zápolení) by ovšem bylo nedržet se vlastních vyhlášení na předchozích turnajích, takže tradičně přišlo „Finále o všechno“.
Co čert nechtěl, družstvo Pecerad v něm totálně propadlo. Ovšem, jak známo, tonoucí se stébla chytá, tak se pan domácí chytnul faktu, že ve finále souboj o prvenství skončil remízou Vlašimi a Jihlavy! A v takovém případě přece rozhodují výsledky ze základní skupiny, že? A ty mají nejlepší Pecerady!
Ať to dopadlo jakkoli, jako vždy nebylo důležité, kdo vyhrál, ale že jsme se při tom dobře pobavili :-).
A proč mají Mölkki (= nepočeštěný název této skvělé hry ze země původu Finsko) takovou oblíbenost při našich setkáních hráčů a příznivců šachu? Ač se to na první pohled nezdá, mají svým charakterem boje k šachům dost blízko: vítěz (ať družstvo, či jednotlivec) musí prokázat lepší taktiku, strategii a techniku hry, než soupeř! Dokonce i jednotlivé fáze šachové partie – zahájení, střední hra, koncovka – se dají k průběhu hry Mölkki připodobnit. Navíc, též analogicky k šachům, se dá v průběhu hry „dobře radit“ či „kibicovat“.
A co je úplně nejlepší, hravě to zvládne každý, kdo umí počítat do padesáti :-).
Takže šachu a molkkám zdar!
30. září, 2024 v 11.51