Tomáš Vojta

Jak jistě pravidelní čtenáři našeho webu vědí, o uplynulém víkendu jsme se zúčastnili Mistrovství České republiky družstev mladších žáků. Neumím o dětských turnajích psát tak hezky jako Vítek Moravec či Patrik Pýcha, a tak si k popisu tohoto pro nás tak vydařeného turnaje pomůžu množstvím fotografií pořízených paní Filipovou.

Naše sestava 1. Ríša Mládek, 2. Kuba Voříšek, 3. Kuba Vojta, 4. Péťa Píšová, 5. Štěpán Filip, 6. Filip Kůra neodjížděla do Brna s nijak vysokými ambicemi. Nasazeni jsme sice byli jako 7., ale to bylo hlavně díky vysokým elům našich hvězd na prvních dvou šachovnicích. Na zadních šachovnicích se naopak dalo očekávat, že naši mladí hráči (3x ročník 2005, 1x 2004) budou spíš body ztrácet. Naše reálné šance jsem odhadoval někde mezi 10. – 15. místem. Turnaj se hrál tempem 2×25 minut s přídavkem 10 sekund za každý provedený tah a byl rozložen do 3 dnů (v pátek a v neděli 2 kola, v sobotu 5).

Cesta po rozkopané D1 proběhla bez komplikací, a tak jsme již po 13. hodině byli v areálu vysokoškolských kolejí, kde se turnaj konal. Po vyřízení ubytování nás docela zaskočilo, že nejenže nemáme pokoje vedle sebe, ale dokonce je máme i v jiných blocích rozlehlých kolejí. Nakonec se nám to podařilo poskládat tak, aby vždy nějaký dospělý byl poblíž dětí, ale opravdu nevím, jak bych to řešil, kdybych tam byl s dětmi sám.

Los 1. kola nám přiřadil tým Veselí nad Lužnicí, a jak se později ukázalo, zrovna šťastný los to nebyl. Veselí se totiž v turnaji vůbec nedařilo a na konci nám kazilo pomocné hodnocení, kvůli kterému jsme přišli o medaili. To jsme ale tehdy nemohli tušit a vítězství 6:0 byl rozhodně dobrý výsledek na zvednutí sebevědomí.

Ve druhém kole už nás čekal soupeře jiného kalibru – druhý nasazený PORG Praha. Zde se blýskly vítězstvím 3:0 naše první tři šachovnice a cenný skalp se připsal Filip Kůra, když porazil vnuka našeho bývalého prezidenta Klause. 6 bodů po úvodním dni byl nad očekávání dobrý výsledek. V dobré náladě jsme se tak po večeři mohli jít proběhnout na hřiště.

Jestli si dobře pamatuji, tak trojice Kuba, Kuba, Ríša porazila 10:9 čtveřici Péťa, Filip, Štěpán, Tomáš.

 
V házení na koš zářila Péťa. Na žádost Ríši nezveřejňuji, kdo se netrefil ani jednou a skončil poslední . 

Druhý den nás na úvod čekal na první šachovnici největší favorit Frýdek-Místek“A“. Prohra 1:5 byla pro nás až příliš krutá (Ríša stál na výhru, Kuba Vojta odmítl remízu), ale na takto silného soupeře jsme neměli.

Medvěd Spartakus sleduje ze svého VIP místa zápas Vlašim – Frýdek-Místek“A“.

Náladu jsme si spravili ve 4. kole, kde jsme zdolali České Budějovice 4:2. Dopolední šachový program pak zakončila prohra 2:4 s Kuřimí. 9 bodů po pěti kolech nebyl špatný výsledek a odpovídal papírovým předpokladům. Po obědě následovala tříhodinová přestávka, kterou jsme vyplnili procházkou na hrad Špilberk.

Špilberk dobyt!

 
Velký úspěch slavila hra (u které prďolové dokonce chvilku vydrželi i sedět), kdy pomocí otázek bylo potřeba zrekonstruovat děj příběhu. Zadání úkolu bylo například: „Expedice našla v pralese mrtvého nahého muže, který v ruce křečovitě držel ohořelou sirku“. Děti se mohly pak na cokoli ptát a Blanka jim jen pomocí slov ANO, NE odpovídala. Přes otázky mého synka, zdali muže zabili mutanti, až po inteligentní dotazy Ríši a Kuby Voříška se nám děj opravdu zrekonstruovat podařilo.

 
Nemáš, Štěpáne, něco dobrého?

Vyvětráni a s množstvím zážitků pak v 16 hodin zasedly děti k 6. kolu. V něm nám dala pořádně zabrat papírově slabší Lokomotiva Brno. O našem vítězství 3,5:2,5 rozhodla s minimem času na hodinách Péťa.  V posledním sobotním kole nás čekala třetí nasazená Polička. V tomto zápase zabraly i zadní šachovnice, a tak z toho bylo jednoznačné vítězství 4,5:1,5. Zisk 15 bodů po sedmi kolech nás tak držel na dohled medailovým příčkám, což bylo něco naprosto nečekaného.

Večer jsme si zpříjemnili přátelským fotbalovým zápasem s Říčany. Soupeři byli sice o hlavu větší, ale fotbalové kvality byly jednoznačně na naší straně. Děti měly radost z vítězství a já z toho, že se nikomu nic nestalo. Jak je vidět z následujících dvou fotografií, naši fotbalisti dávali do tohoto prestižního zápasu úplně všechno.

Není divu, že když jsme je v půl desáté uložili, tak spali, jako když je do vody hodí.

V předposledním kole jsme narazili na vždy silné Polabiny. Po prohrách Péti a remíze Štěpána jsme prohrávali 1,5:0,5 a nevypadalo to vůbec dobře. Pak ale Filip a Kuba Vojta zremizovali prohrané pozice a za stavu 2,5:1,5 rozhodovaly první 2 desky. A v nich jsme měli po celý turnaj obrovskou sílu! Ríša se blýskl výhrou nad slovenskou posilou Polabin Filipem Haringem a o naší výhře rozhodl skvěle hrající Kuba Voříšek. Po této výhře zavládla v našem týmu naprostá euforie a osobně jsem měl takovou radost, jakou už dlouho ne.

Toto vítězství nás katapultovalo na 2. místo a k zisku stříbra nám stačila remíza v posledním kole s rezervou Frýdku-Místku. Bohužel to se ale nezdařilo. Na posledních třech šachovnicích jsme dostali 0:3 a ani výborný výkon předních šachovnic na vyrovnání stavu nestačil. Velká škoda byla prohry Péti, když měla v koncovce různopolných střelců pěšce navíc. Prohra 2,5:3,5 nás kvůli horšímu pomocnému hodnocení odsunula na nepopulární čtvrtou příčku.

I přes tento trpký konec je 4. místo skvělým a nečekaným výsledkem. Z jednotlivců bych vyzdvihl první tři šachovnice. Ríša Mládek (6,5b.), Kuba Voříšek (8b.) a Kuba Vojta (7,5b.) hráli jedním slovem fantasticky. Oba Kubové dokonce vyhráli své šachovnice. Velkou pochvalu ale zaslouží i zbývající 3 členové týmu. Moc bodů sice neuhráli, ale snažili se a proti silným soupeřům příkladně bojovali. Nasbírané zkušenosti se jim určitě budou hodit v dalších letech.

Častý obrázek našich zápasů. První 3 šachovnice se snaží otočit zápas.

Závěrem bych chtěl poděkovat Marii Filipové a Blance Voříškové, které se po celou dobu turnaje staraly o to, aby dětem nic nechybělo a byla stále dobrá nálada.

Byl to báječný víkend!

Podrobné výsledky na chess-results

240 fotek

Stránky pořadatelů