Nepovedený závěr, kopec smůly a v neposlední řadě dva roky staré hloupé rozhodnutí svazových bafuňářů, to vše přispělo k tomu, že se Vlašim po třech letech louči s naší druhou nejvyšší soutěží. A to i přesto, že jsme po celou sezonu podávali dobré výkony a končíme s bilancí 4-3-4, aktivním skóre a čtvrtým nejvyšším počtem vyhraných partií.

Poslední kolo ukázalo, jak tenká je hranice mezi úspěchem a zklamáním. Kdybychom utkání s Říčany zvládli, tak bychom slavili 3. místo (což by byl historický úspěch), bohužel se ale nestalo a po prohře končíme ve vyrovnané tabulce na sestupovém 9. místě.

Zápas s Říčany nezačal vůbec ideálně. V 9 hodin (tedy hodinu před zápasem) jsem se dozvěděl, že nebude hrát Ondra Mejzlík. Že se mi podařilo sehnat Kubu Voříška (dorazil z Prahy, a ikdyž mu nějaký čas na hodinách utekl, tak bylo fajn, že jsme hráli v 8 lidech), považuji za malý zázrak. Tato změna prohodila některým barvy figur, tedy příprava přišla vniveč a samozřejmě to náladě týmu nepřidalo. Nedorazil ani delegovaný rozhodčí Durchan (bez jediného slova omluvy), toho si ale v podstatě nikdo ani nevšiml a jen to dokresluje, jak zbytečná je funkce rozhodčího v šachových zápasech.

Samotné utkání bylo dramatické a vyrovnané. Prohry Ríši Mládka a Kuby Voříška kompenzovaly pěkné výhry Kuby Petra a Martina Horáka.

Regionální derby pak za stavu 3:3 vrcholilo okolo první časové kontroly. Klíčová byla partie Robina Hrdiny, který získal dobrou pozici + k tomu hrál soupeř na 30 sekundách (náš hráč pár minut na hodinách ještě měl). Bohužel Robin ale tuto situaci nevyužil, a naopak partii zahodil. O zázrak se pak pokoušel Kuba Vojta. Toho soupeř přehrál a celou dobu stál jasně na výhru, jenže pak místo jednoduchých řešení začal vymýšlet „blbosti“ a málem na to doplatil …

Prohráli jsme tedy 3:5. Abychom se ale v tabulce propadli až na sestupové 9. místo, musely skončit další 3 zápasy v náš neprospěch. Všechny dopadly 4,5:3,5. Všechny v náš neprospěch …

Je to škoda, a to i z toho pohledu, že náš malý oddíl není schopen postavit v další sezoně dva týmy do 2. ligy, tedy sestup áčka znamená i sestup béčka (to přitom skončilo ve 2. lize na pěkném 3. místě).

Nerad bych ale končil smutně a negativně. Sezona 2021/2022 celkově vzato byla totiž pro nás skvělá. Uhráli jsme 15 bodů, což je v takto silné soutěži výborné.  Je třeba si uvědomit, že 1. liga západ je po Extralize druhá nejsilnější soutěž u nás (1. liga východ je o level slabší než západní) a že proti nám stojí týmy, které si ve většině případů platí mezinárodní mistry nebo dokonce velmistry. My hrajeme s vlastními odchovanci a zcela zdarma, což je v tak vysoké soutěži věc výjimečná.

Z neúspěchu je třeba vyvodit i osobní zodpovědnost. Příští sezonu tedy povede vlašimské áčko už jiný kapitán. Po 27 letech je čas na změnu.

Stránky 1. ligy

(autor článku: Tomáš Vojta)