TJ Spartak Vlasim
15
Dub

Cesta Pavlíka Roháče k vítězství

Pavel Roháč

Středočeský krajský přebor dětí do osmi let v šachu 2010 – Chodouň 10. 4. 2010

Cesta za nelehkým vítězstvím začala zahřívacím prvním kolem proti Matěji Michálkovi. Ve druhém kole již čekal Páju Ondřej Skýpala, který se startovním číslem 27 nakonec uhrál 5 bodů a skončil na 6. místě. Partie byla již vyrovnanější, ale Pavlík v závěru jednoznačně zvítězil. Třetí kolo přisoudilo Pájovi prvního nasazeného a „vyhlášeného“ hráče Jakuba Voříška. Bilance s tímto hráčem vyznívá zatím pro Pavlíka, ale na posledním turnaji byl již úspěšnější Kuba. Oba hráči se do sebe tvrdě zakousli. Pavlík si pomalu získal převahu. U  Kuby se při pohledu na šachovnici a na čas, kde měl čtyři minuty oproti Pavlíkovým osmi, začínalo schylovat k breku. Dokázal se ale z toho dostat a několika výbornými tahy situaci úplně obrátil a nakonec zvítězil. Velice nesportovně a v rozporu s pravidly se zachoval tatínek Kuby, který, když Kubovi teklo nejvíce do bot a zapomněl přepnout hodiny, tak ho několikrát pokopával nohou pod stolem a možná mu tak pomohl zachránit rozhodující minutu, která mu nakonec zůstala na konci partie. Již to, že stojí nebo sedí někdo u hráčů, nemusí být příjemné pro jejich soupeře, což tatínek Kuby předváděl neustále, i když to bylo velice překvapivé, protože v ostatních turnajích se projevoval velice čestně.


Pája se dokáže na partii perfektně soustředit – v osmi letech ohromná výhoda.

V dalším již čtvrtém kole přehrál Pavlík Kláru Kocourkovou. Další partie proti Františkovi Havelkovi byla velice těžká. Po vyrovnaném průběhu dokázal Pavlík v závěru využít chybičky soupeře a vyhrát. V šestém kole na sebe narazili staří dobří kamarádi z mnoha turnajů a to předznamenávalo, že figurky na šachovnici nebudou jejich jediným zájmem. Pavlík s Ondrou Sklenářem rozehráli partii, v jejímž úvodu to vypadalo lépe pro Páju. Ten však nedopočítal několik výměn, po kterých již Ondra měl cestu k vítězství otevřenou. Byl tak „kamarádský“, že udělal stejnou chybu a svoji převahu rázem ztratil a nakonec ho Pavlík porazil.  Pavlík byl po pátém i šestém kole na druhém respektive prvním místě, takže v posledním sedmém kole si to rozdal o konečné prvenství se svým nejbližším pronásledovatelem Matějem Škrabánkem. Oba hráči si vše povyměňovali a hrála se věžovka. Připravili rozhodující útok a mat byl na obou stranách na spadnutí. Matěj si svým posledním tahem paradoxně obsadil poslední políčko, kam mohl uniknout  králem, a dostal mat, i když ho mohl dalším tahem také dát.

Do Chodouně s námi vyrazil také Zdeněk Krajíček. Se startovním číslem 20 odehrál výborný turnaj. Se čtyřmi výhrami, dvěma porážkami a jednou remízou obsadil krásné 8. místo. Sledovat jeho partie jsem moc nestíhal, tak nemohu zprostředkovat podrobnosti. Zdenda hrál v pohodě a po vyhraných partiích ještě vysvětlil soupeřům, kde udělali chybu. Svým výkonem si uhrál IV. výkonnostní třídu.


Kdo by řekl, že Zdenda i Pája se narodili úplně stejný den? Osm let jim bylo 12. ledna.

O co hrál Pavlík v poslední partii, ani nevěděl a nedozvěděl se to až do chvíle, kdy přišlo na řadu vyhlášení. Měl to jako menší žertíček a jako překvapení, když ho vyhlásili přeborníkem kraje. Pořadatelé zvládali většinu organizačních věcí bez problémů. Jen zmíněný problém s neukázněnými rodiči by šel vyřešit rázněji a nejenom slovním upozorněním. Na předních šachovnicích hráli již hráči, kteří nebyli na turnaji poprvé, a nebylo zapotřebí přítomnosti rodičů či trenérů.


Vítězové, zleva: bronzový Matěj Škrabánek (Nymburk), vítěz openu Jakub Voříšek (Leonardo Praha), zlatý Pavlík Roháč (D. Kralovice/Vlašim), stříbrný Matyáš Mayrhofer (Buštěhrad)

Kompletní výsledky turnaje

Fotky

30 reakcí na “Cesta Pavlíka Roháče k vítězství”

  1. 1
    Jirka píše:

    Pro úplnost uvedu, že pořadí v kategorii dívek bylo 1. Rosenbaumová (Zdice), 2. Kocourková (Sázava), 3. Hánělová (Zvole).

    Za zmínku také stojí výkon 5/7 Ondry Skýpaly z Odolena Vody. Tomu totiž bude teprve 5 let až v červnu … máme v kraji asi neskutečného talenta. Doufám, že je to dobrá inspirace pro šachisty z našeho oddílu s dětmi tohoto věku.

  2. 2
    Jirka píše:

    A jedno vysvětlení – kategorie do 8 let není postupová, MČ8 i MČR8 jsou i pro kluky open. A tak přípustný rok narození hráčů odpovídá 8 letům věku. Při přechodu do desítek pak hrají KP10 jenom jeden rok.

    A v RŽL tak Pája a Zdenda už tuto sezónu hráli desítky.

  3. 3
    Jarda P. píše:

    Ještě jednou gratuluji Pájovi ! Když byl v úterý trénovat u Patrika,chtěl jsem ukázat pohár ,ale Pája říkal,že se mu rozpadl :-( .

  4. 4
    Martina píše:

    Pajovi to tedy šlo fandila jsem v nemocnici!!!:-)

  5. 5
    Tom píše:

    Blahopřeji oběma klukům k pěkným výsledkům. To je zajímavý, že se narodili ve stejný den – dvojčata to ale asi podle fotky nebudou :-D

  6. 6
    Irena Ž. píše:

    Pavlíkovi také moc,moc gratulujeme.Jen tak dál!!!Vyřizuji blahopřání i od Daniela.

  7. 7
    Robin píše:

    Taky Pavlíkovi gratuluju…Jen tak dál! :-)

  8. 8
    Patrik P. píše:

    Pavlíkovi jsem sice už gratuloval v úterý, ale tady mu pogratuluju ještě jednou, skvěle a jen tak dál. :-)

    K tomu poháru: Když mi pohár Pavlík chtěl donést ukázat, skákal prý ze schodů, uvolnil se nějaký šroubek a pohár se rozpadl. :-( Určitě to ale půjde spravit.

  9. 9
    Anezka píše:

    Pavlíku gratuluju.A zítra si zahrajem na kroužku.

  10. 10
    Emil píše:

    Pavlíkovi taky moc gratuluju, v tomhle věku jsem ještě ani neuměl tahat figurkama.
    S tím kopáním pod stolem se vypráví nějaká příhoda ( tuším Steinitzova ), kde budoucí mistr světa dával figuru navíc při kavárenských partiích a byl rozčarovaný z toho, že když jeden soupeř měl zahrát nějakou ptákovinu, kopl ho kolega pod stolem, ten si to rozmyslel a zahrál něco silnějšího. Steinitz to pak vyřešil tím, že před tahem, kde soupeř měl získat rozhodující výhodu, ho okopával tak dlouho, až zahrál něco jiného a nakonec prohrál.
    :-)

  11. 11
    Jirka píše:

    Třeba ve Frýdku jsou rodiče od nejmenších dětí odděleni špagátem přes celou místnost. Má to něco do sebe.

    Pravda, napovídá se i na vyšší úrovni (třeba v Kostelci Vrabec radí na chodbě celému týmu). Nebo decentněji – pamatuju, když měl Vítek Moravec v lize dorostu na plátně po 4,5 hodinách v 8 večer v rozhodující partii rozhodující kombinaci, přišli k jejich stolu všichni od nás, takže se znovu soustředil a vyhrávající tah objevil.

  12. 12
    Honza P píše:

    Já to pískal. Na připomínání nemačkání hodin u Jakuba Voříška ze strany otce jsem byl upozorněn a zbytek turnaje jsem to i hlídal, nicméně jsem nic nekalého nepozoroval, stejně jako jsem nic nesportovního z této strany nepozoroval ani na našem regionálním turnaji, kterého se Jakub zúčasnil. V tomto případě otec u syna stojí nebo sedí kvůli zapisování partií, což je v této kategorii třeba tolerovat, pravdou ale je, že bychom příště měli zakázat rodičům u dítěte sedět, protože to jednak musí být soupeři nepříjemnější, než když tam někdo stojí (i když si myslím, že nepříjemné to musí být hlavně hráči samotnému) a jednak se tím přece jen ztíží případná komunikace mezi.

  13. 13
    Maťa píše:

    Malému Pavlovi jsem pogratuloval už pod předchozím článkem, ale rád to udělám ještě jednou – super výkon! :-)

    Koukal jsem, že v propozicích byla výjimka z pravidel Fide – rozhodčí směl upozornit hráče, když zapomněl zmáčknout hodiny. Moc se mi to sice nezdá, ale věřím, že pořadatelé k tomu měli své důvody a k takovému opatření je vedly asi zkušenosti z minulých ročníků. Každopádně uvedenou pravomoc měl jen rozhodčí, a určitě ne tatínek hráče… Ale on to Jarda Voříšek (přední hráč pražské Bohemky a Jakubův strýc a trenér), který nás čte, svému bratrovi jistě vysvětlí a pro příště bude vše v pořádku :-) .

    Teď nevím, jestli Jirka v komentáři č. 11 v závěru vtipkuje, pro jistotu tu ale kategoricky odmítnu, že by se ve Vlašimi v lize dorostu někdy radilo. Určitě ne, a to ani „decentně“.

  14. 14
    Jirka píše:

    Jen jsem chtěl upozornit, že mnohdy je ta hranice tenká a subjektivní. Vítek tehdy neviděl celkem snadnou kombinaci asi dvě, tři minuty, zrovna ve chvíli, kdy jsme se u partie sešli tři diváci. A pak ji objevil, samozřejmě zcela sám.

    Jinak zrovna liga dorostu i extraliga je z hlediska koučování jednou z nejregulérnějších soutěží, ze strany všech týmů.

  15. 15
    Jarda P. píše:

    Nejlepší když ligu dorostu koučuju já,to se nikdo nemusí bát,že bych někomu radil :-) .

  16. 16
    Jarka Z. píše:

    Jarda P.:To už říkal Filip,že neví jak dopadne liga dorostu,když s nimi nejede hlavní kouč.

  17. 17
    visvi píše:

    Já si to pamatuju, bylo to proti Bedřichovu, za stavu 2,5:2,5. Samozřejmě mi nikdo neporadil, jen mi přišlo tenkrát zvláštní, proč je kolem mě najednou tolik lidí. Začal jsem tedy něco hledat a našel, ale žádná rada nezazněla, to je jasný.

  18. 18
    visvi píše:

    Ještě upozorňuji, že se nejednalo ani o žádný smluvený signál, koneckonců, první deska jsem byl já, tak mi do toho neměl kdo co kecat :-) Prostě i takovýhle věci člověk u partie vnímá, každý to zná…

  19. 19
    Maťa píše:

    Já už si nepamatuju, jak tehdy Vítek vyhrál, ale pamatuju si, že to byl nejdelší dvojzápas v historii vlašimského účinkování v 1. lize či Extralize dorostu (mimochodem, kroutíme už 13. sezonu v řadě!). Dopoledne jsme rovněž v dlouhém utkání nejtěsnějším rozdílem porazili Náměšť, odpoledne pak zmiňovaný Bedřichov – a Vítek končil až někdy před 20. hodinou…

  20. 20
    Jarda Voříšek píše:

    Zdravím všechny ve Vlašimi a okolí,

    můj brácha tvrdí, že žádnou Jakubovu partii zde popsaným způsobem neovlivnil! Většina vašich čtenářů věří asi autorovi článku, já věřím svému bráchovi. Protože sám šachy nikdy závodně nehrál, potřebuje k zapisování vidět notaci na šachovnici, proto se snažil sedět vedle Jakuba. To samé praktikoval i na jiných turnajích, např. v Libčicích, a nikdy nebyl problém (jak zde v diskuzi potvrzuje pan rozhodčí). Brácha se prý před partiemi Jakubových soupeřů ptá, jestli jim to nebude vadit, že bude vedle sedět a zapisovat. V Chodouni takto zapisoval většinu partií, protože v průběhu turnaje na žádný problém upozorněn nebyl a zde uvedeným článkem byl velmi překvapen.

    Aby nedošlo k dalším podobným obviněním, budeme na dalších turnajích při zapisování partií stát vždy za vlastním hráčem.

    Pavlíkovi Roháčovi gratuluji k dobrému výkonu a přebornickému titulu!

  21. 21
    Pavel Roháč píše:

    Dobré ráno všem,
    v žádném případě bych se zde nechtěl o něčem dohadovat. Voříškovi jsou nám sympatičtí nic proti nim nemáme, často se s nimi potkáváme a potkávat se budeme. Ale toto se opravdu stalo přesně tak, jak jsem popsal. Malému Kubovi také velice gratuluji, nadale mu fandím a vím, že on dokáže vše uhrát sám.

  22. 22
    Eliška píše:

    Pokud by jste se nechtěl dohadovat, nikdy by jste to ve svém článku a lá lvice Elza brání svá mláďata, nikdy nezveřejnil. Vaše chování, které je v rozporu s rozhodčími také není příliš sportovní i kdyby to byla pravda.

  23. 23
    Marek píše:

    Rád bych se zeptal pana Roháče proč to neřekl panu Voříškovi přímo na místě a když se to stalo?

  24. 24
    Jirka píše:

    Marek: Ale on to řekl, řešil to i rozhodčí – viz článek a předchozí komentáře!

    Existuje spousta forem nonverbální komunikace, některá může probíhat i mimoděk, dítě si může všimnout jakékoliv nervozity rodiče při nepřepnutí hodin. Své upozornění si pan Voříšek ani nemusel bezprostředně uvědomit. A koneckonců – který rodič by řekl: „Ano, napovídal jsem synovi, partii zkontumujte!“ Myslím, že žádný z miliónu.

    Nakonec – Kuba má zlatou medaili, Pája přebornický titul, oba kluci jsou asi spokojení a neřeší to. A rodiče se z toho určitě poučí. Až si na další akci zajdou společně na pivo, tak se tomu jistě už jen zasmějí.

  25. 25
    Eliška píše:

    Kéž by to byla pravda, ale já bych se tomu, že o mém 6-ti letém synovi, nějaký zhrzený otec napíše: že se málem rozplakal, což evidentně jízlivost, zasmát nedokázala. Ani jednoho z pánů neznám osobně, ale těmto praktikám by se měli vyhnout, když mají jít svým dětem příkladem. Co až si tohle všechno přečtou?

  26. 26
    Pavel Roháč píše:

    Dobrý den paní Eliško, já nejsem nijak zhrzelí. Opět opakuji Kuba Voříšek byl a je mezi dětmi, které jsme na turnaji dopusud v této kategorii potkávali. Upřímně mu to přeji. Můj článek jsou fakta, žádný výsměch malému klukovi. Jen jsem co nejlépe chtěl zdokumentovat danou situaci pro ostatní rodiče, příznivce a kamarády dětí, kteří se s námi dříve účastnili některýcgh turnajů. Ti určetě vědí o čem jsem psal, a že jsem to nemyslel nijak ve zlém.

  27. 27
    Jirka píše:

    Eliška: text „…začínalo schylovat k breku“ rozhodně není žádným výsměchem, ale kostatováním faktu. Já jsem např. viděl Jakuba na turnaji myslím v Táboře po prohrané partii brečet tak, že jsem si myslel, že mu zrovna někdo umřel nebo mu právě uřízli prst. To je konstatování faktu. Jakub to tak má. Nevím, jak ho znáte, resp. jak ho znáte na turnajích.

    A p.Roháč nemusí být zhrzelý, jeho syn je krajským přeborníkem. Pája prohrál partii po skvělém závěru Jakuba, určitě mu to ale na nějakém turnaji vrátí, za šachovnicí, zcela férově. A o to jde, aby příště neměl nikdo ani stín podezření. Holt příště nebude mít Kuba jednu nebo několik partii zapsaných.

  28. 28
    Standa píše:

    Závěrem lze konstatovat, že dospělí šachisti jsou pěkní vymaštěnci. A Kuba ať se polepší. Mazák z MŠ přece už nebrečí.

  29. 29
    Marie píše:

    To, že někteří rodiče, někdy i trenéři, se snaží dětem napovídat je fakt. Já osobně bych zakázala, tak jako to bylo v Koutech nad Desnou, aby někdo u jakékoliv partie postával delší dobu. Usadit dítě a občas jen kolem něj projít a dost! Právě v Koutech rozhodčí toto sledovali a klidně poslali neposlušné diváky do pryč! A tak je to správné, vždyť ti napovídající a různě gestikulující učí své svěřence a dítka podvádět, a to šachům opravdu nesluší!

  30. 30
    Pavel Roháč píše:

    To jsem rád, že nejsem šachysta.

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2021 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist