Vypadá to, že šachová procházka na Bartůňkovu stezku a Albertovy skály se stává tradicí a pokus o Darwinovu cenu se bude opakovat.

I letos se počasí vydařilo. Byl velmi teplý, slunečný den, a to jsme oproti loňsku vyšli o téměř 1,5 měsíce dříve. Na začátku stezky U Křížku se sešlo 13 šachistů. Karel Tománek a Tomáš Gergelits nešli stezku celou, jen nás doprovodili na první Bartůňkovu vyhlídku a pak si udělali svůj program. Zašli ještě na Albertovu vyhlídku, která je nejvyšší, dle mého názoru nejhezčí a také dobře přístupná od cesty. Zbylé vyhlídky jsou rozeseté na spodní části stezky, která je poměrně dost fyzicky náročná. Po prohlédnutí obou a i třetí, na kterou nějak omylem zabloudili, se dopravili autem do kempu, kde v hospůdce zamýšleli blicat do našeho příchodu. Letos jsme na stezku vyrazili posíleni o přítomnost Davida Navary, který nám zpříjemňoval cestu svými vtipnými poznámkami. Moc Davidovi děkuju, že si udělal čas a přidal se k nám.

U Křížku také proběhlo tipování teploty vody v kempu Častoboř, kam po projití stezky míříme a kde se bude i hrát blicka. Vítěz tipovačky bude odměněn zmrzlinou.

Tomáš Gergelits měří teplotu vody.

Během putování po vyhlídkách jsme řešili Davidovu hádanku. Pokusím se ji přepsat, abyste mohli do komentářů pod článkem psát návrhy řešení. Vezměte číslovky od nuly do deseti v prvním pádě a v různých osobách (příklad jeden, jedna, jedno, dva, dvě). Kolik z těchto slov mohou být zároveň slovesy? Rovnou napíšu, že jsme neuhodli všechna. Nápověda, jsou tři.

Ivo na jedné z krásných vyhlídek

Místa u exhibiční šachovnice na skále jsme nabídli dobrovolníkům. Zas takový velký zájem ale nebyl, přestože Maťa nabízel, že pokud někdo spadne, tak po něm pojmenuje červencový turnaj v Chotýšanech jako dotyčného memoriál. Padla i hláška: „Já exhibovat nebudu.“ Nakonec proti sobě opatrně usedli Roman Šimák a Mikuláš Ladomirjak, posila Petrova kroužku v Sedlčanech z nedalekého Nalžovského Podhájí. Popřáli jsme: „Mikuláši, drž se“ a na fotografa Iva jsme ještě stačili křiknout: „Až budeš padat, tak házej foťák před sebe!“ Partie začala. Následovala rada: „Pozor na ztrátu figury!“ a povzdechnutí: „Měl tu být pan Tal, měl rád ty oběti.“

Roman s Mikulášem si koledují o Darwinovu cenu.

V kempu jsme se přesunuli k vodě a zavolali Tomášovi s Karlem, že mohou za námi dorazit. Při plavání mě zábly nohy, ale i tak jsem ve vodě kus uplavala. Přeci jen to bylo první letošní venkovní koupání a byla by škoda se v horkém dni neosvěžit. Zajímavé bylo, že do vody vlezly jen starší ročníky naší výpravy. Kluci to vyhodnotili jako moc studené, případně špinavé. Říkali: „Já si namočím nohy a uvidíme.“ Následovalo Petrovo upozornění: „Fando, ty si nohy nemáčej, máš boty.“

Na břehu přehrady David Navara Kubu porazil, v turnaji mu to ale Kuba vrátil.

Tomáš G. se po příchodu za námi na pláž okamžitě převlékl do plavek, a i s teploměrem obětavě vlezl do vody a ujal se měření teploty. Liboval si, jak je voda teplá a že se svým poměrně vysokým tipem má velkou šanci na výhru. Upozornění: „Pozor, ať neutopíš ten teploměr!“ bylo zbytečné, protože Tomáš ho speciálně na měření upravil. Nejednalo se tak o tzv. utopické měření. Z jedné strany přidělal pet lahev, aby plavala, z druhé strany upevnil závaží na provázku, aby klesla o dohodnutou hloubku pod hladinu. Hloubku jsme stanovili na 1 metr. Teploměr ještě nebyl v restauraci a už měl hladinku. Naměřili jsme 19,5° čili nejblíže v odhadu a zmrzlinu vyhráli Tomáš G. a Ivo.

Po obědě v restauraci Andělská laguna konečně došlo na blicku. Hrálo 10 hráčů, systémem každý s každým. Vyhrál Kuba Vojta, druhý skončil Tomáš Vojta a třetí David Navara.

Turnaj skončil překvapivým výsledkem.

Byl to moc pěkný výlet s prima lidmi. Uvidíme, jestli se za rok na stezce sejdeme znova. Ráda bych.

Připomínka předchozích turisticko-šachových výletů:

Albertovy skály 2022, Zlenice 2022, Kožlí 2021

(autorka článku: Blanka Voříšková)