Po dvouleté covidové odmlce se letos opět konalo vyhlášení nejúspěšnějšího sportovce v Benešově. Za rok 2021 jsem byl z vlašimských šachistů do užšího výběru nominován jen já, takže jsem si udělal sólo výlet vlakem do Benešova. Na poslední chvíli se ještě nabídnul Maťa, že by se nakonec mohl dojet podívat. Přítomnost dalšího šachisty v sále by ale pro mě byla hrozbou, protože bych si později při rozhovoru na pódiu nemohl nepozorovaně vymýšlet. Proto jsem se s Maťou chytře domluvil, že to zvládnu sám. 

Samojmenovaný kapitán Franta Helebrand si vymýšlí na vyhlášení 2017. 

Do sálu v divadle Na Poště jsem dorazil s dvacetiminutovým předstihem, pohodlně se usadil do zadní řady a vyhlašování mohlo začít. Oproti minulým letům podle mě přišlo méně lidí, i tak se ale jednalo o velmi prestižní záležitost; všude pánové v oblecích, starostové, předsedové svazů, politici, prezidenti… Večer jako obvykle moderoval pan Šilhan a byl prokládán vystoupeními místní taneční skupiny a skvělými sólo pěveckými výkony (profesionální zpěvačky, ne pana Šilhana).  

Po pár vyhlášených kategoriích jsem byl trochu zklamaný opatrnými odpověďmi ostatních sportovců. Můj cíl byl jasný: nemá mě kdo kontrolovat, takže můžu udělat šachistům ostudu.  

Když přišla řada na hlavní kategorii jednotlivců, tak jsem samozřejmě čekal, že skončím pátý. Kdo by přece vybral šachy před ostatní sporty? K mému milému překvapení jsem ale obsadil skvělé druhé místo, což znamenalo, že o to déle budu zpovídán. Když jsem vstoupil na pódium, tak mě okamžitě oslnily silné reflektory a ohlušil řev šachových fanoušků z publika. Na plátno za mými zády byly promítány moje fotky v nadživotní velikosti. Rozhovor mohl začít.  

Ozářen 

Pan moderátor mě mile překvapil svou připraveností, ale dopustil se i pár omylů. Probrali jsme velmistry v Pardubicích (tvrdil jsem, že jich tam bylo aspoň 30, což teda nebylo ), hospodské turnaje (díky krásné fotce s pětistovkou z turnaje na Kopečku), šachové počítače a podvádění (pan moderátor veřejně obvinil GM Movsesjana z podvádění na záchodě, což mě trochu překvapilo), zápas o mistra světa mezi Magnusem a Nepem, ale pak se pak se pan Šilhan dopustil zásadního omylu. Pravil, že někde četl, že Magnus je dobrý kvůli tomu, jak hraje agresivně. To mě samo sebou rozhořčilo a vysvětlil jsem publiku, že Magnus je typický mačkač. To zaujalo pana moderátora, takže jsem následně vysvětloval rozdíl mezi šachovými agresory a mačkači a na otázku “Jakým stylem tedy hrajete vy?” jsem odpověděl, že já jsem dynamický mačkač.  

“Já jsem dynamický mačkač.” 

Nevím, co publiku přijde vtipného na těchto odborných šachových termínech, ale myslím, že rozhovor měl dobrý ohlas. Pan Šilhan pravil, že si mě bude rozhodně pamatovat, ale moc mu nevěřím, protože to říkal už minule v roce 2015. 

Pozitivní ohlas, nefalšovaný 

Celkové výsledky okopírované z Facebooku: 

Kolektivy mládeže ovládli LK Votice U18, mistři v terčové lukostřelbě, a mistři České republiky ve stolním tenise, SKST Vlašim. Cenu fanoušků si odnesli fotbalisté SK Benešov U15. V kategorii Jednotlivci dospělí se umístili nohejbalista Nikolas Truc, šachista TJ Spartak Vlašim Richard Mládek a mistryně světa v hodu diskem Lenka Matoušková.

Kolektivy dospělých ovládla Atletika Vlašim. V kategorii Trenér byli oceněni Šárka Hlaváčková, trenérka Atletiky Vlašim, nebo také Luboš Pěnkava, trenér SKTS Vlašim. Kategorii Jednotlivci mládež dominovaly atletka Aneta Kučerová, lukostřelkyně Nikola Svobodná či stolní tenistka Veronika Poláková.

Večer byl zakončen perfektním rautem, kde jsem spořádal nezdravé množství tataráčku a řízečků a probral vyhlášení se svým bývalým trenérem na atletiku. 

Závěrem bych chtěl poděkovat Maťovi za vyřizování administrativy ohledně nominace. 

Stránky Sportovce roku

(autor článku: Ríša Mládek)