TJ Spartak Vlasim
27
Led

Open Praha pohledem Kuby Vojty

Od 7. 1. se v hotelu Olympik opět po dvou letech hrál šachový turnaj Open Praha. Nejvýše nasazeným byl velmistr Urkedal z Norska (2553) a další 3 hráči měli úroveň 2400+ (2300+ se nacházeli až do 19. místa ve startovní listině). Já jsem byl s ratingem 2216 nasazen 35. Z Čechů byl největší favorit čtvrtý nasazený Petr Neuman (2402).

První dvě kola jsem bez problémů porazil soupeře s elem 1800 a 1900. Třetí kolo (odpolední při dvojkole) jsem nastoupil proti Martinu Blahynkovi (2391). Neměl jsem vůbec co ztratit, a tak jsem k partii šel suverénně a chtěl vyhrát. Partie se mi velice povedla a po 5,5 hodinách jsem ve věžovce vyhrál.

Ve 4. kole jsem se dostal na třetí desku proti Petru Neumanovi (2402). V této partii jsem na rozdíl od minulé měl černé a soupeře jsem ještě nikdy neporazil. Musím uznat, že přes den jsem měl ze soupeře veliký respekt a obavy z toho, abych aspoň chvíli na šachovnici přežil. :-)  Zahájení mi ale vyšlo a stres tak nějak odpadl. Černými jsem po zahájení dosáhl pozice -1 a cítil jsem, že soupeř není úplně spokojen. Poté hrál ovšem přesněji a dostal se zpět do hry. V nepřehledné pozici, kdy jsme měli oba dva 3 volné pěšce, jsem byl rychlejší, a aniž bych si byl nějak jist, že jsem vyhraný, tak mi soupeř podal ruku, že se vzdává. V tu chvíli jsem vůbec netušil, co se děje, a asi až po 15 minutách venku mi došlo, co se stalo. :-)  Údajně se tomu říká v šachu „flow“. Páté kolo jsem měl bílými Mariána Jurčíka (2397), silný soupeř, který ještě nedávno měl úroveň 2500+. K partii jsem na rozdíl od minulého kola šel s klidem a pocitem, že by to mohlo znovu vyjít. Soupeř mi ovšem dost rychle ukázal, že je na jiné úrovni, a v partii jsem si nezahrál. Měl jsem tam nějaké šance držet remízu, ale bylo to těžké a soupeř byl prostě o třídu lepší. I tak 4/5 byl veliký úspěch a měl jsem z turnaje parádní pocit.


Při partii s velmistrem Neumanem

6. kolo jsem byl nalosován černými figurami proti nizozemskému hráči Meesu van Oschovi (2366). Na výbornou mi vyšla příprava a po zahájení jsem měl jasnou výhodu. Soupeř viděl, že se mu to vůbec nepovedlo, a tak zkusil nabídnout remízu. Chvíli jsem uvažoval, ale nic jsem neriskoval, remízu jsem měl vždycky, takže jsem hrál. Soupeř se ale dobře bránil a dostal partii do úplně remízové koncovky. Z nějakého důvodu zvolil ve věžovce nejhorší plán, který mohl, a partii dokázal prohrát. To byla opravdu děsivá věžovka od mého soupeře. :-) Tudíž jsem se na 7. kolo dostal zpět na úplnou špičku turnaje a hrál jsem na čtvrté desce s budoucím stříbrným hráčem Antonim Kozakem z Polska (2377). Hned ze zahájení jsme přešli do koncovky. Dlouho jsem se držel a měl jsem slušné šance na remízu, ale nakonec to bohužel nevyšlo. 5/7 – šance na nějaké skvělé umístění a normu jsem považoval za zahozené. Ještě když jsem dostal černými figurami hráče z Malajsie Rena Lim Zhua (2311). Celý turnaj podával skvělé výkony, a kdyby mě porazil, tak mu na normu stačí poslední kolo remíza. Dostal se do pozice +5 a vše vypadalo naprosto jasně a já zklamán jen tahal a tušil, že za chvíli se šance definitivně rozpadne. Soupeř začal ovšem bláznit a pozice byla najednou jen +0.5. Soupeř zřejmě ze šoku udělal následně několik hrubic a partii během deseti tahů úplně zahodil a prohrál. Po partii se se mnou bavil a pořád dokola opakoval: „I když vidíš můj úsměv, tak mé srdíčko praská…“. :-) Poslední kolo už jsem věděl, že budu muset bílými vyhrát proti skotskému hráči Stephenu Mannionovi (2271). Na partii jsem šel s pocitem, že to musí klapnout, protože forma byla, stres ani ne a věděl jsem, že to může být až na šest hodin. S trenérem jsme ještě ráno řešili, jaká pozice je pro situaci „potřeba vyhrát“ nejlepší a jak mám vlastně hrát. Když po 4 hodinách na šachovnici vznikla koncovka, kterou nikdy nemůžu prohrát, a soupeř se cítí nepříjemně, tak jsem si na to ráno vzpomněl, protože to bylo velice podobné a už mi něco říkalo, že teď je to opravdu blízko. Koncovka mi vyšla a po 5,5 hodinách se soupeř před zhruba 20 diváky vzdal a já už věděl, že za hodinku obdržím diplom + svou první IM normu!

Turnaj se mi velice povedl a bylo skvělé, že se současnou formou jsem mohl jet ještě rovnou do Mariánských Lázní, kde se také následně dařilo. :-)

Výsledky Openu Praha

Stránky organizátorů

(autor článku: Jakub Vojta)

5 reakcí na “Open Praha pohledem Kuby Vojty”

  1. 1
    Zdeněk Ryšánek píše:

    Kubo,
    zhruba 14 dní jsem strávil u počítače, fandil Ti a sledoval Tě na on-line. Je úžasné, co jsi dokázal a věřím, že ještě dokážeš. Škoda té poslední partie v Mariánkách, ale snad víš sám, že nemůžeš pořád jen vyhrávat. Nech si něco na „potom“. Gratuluju Ti k Tvým úspěchům a moc se těším na další Tvé věžovky, které hraješ s rozvahou, klidem a přehledem. Nejspíš mě vůbec neznáš, ale to nevadí, moc Ti fandím.

  2. 2
    Tom píše:

    Zaujala mě podobnost získání normy u Ríši a Kuby. Ríša loni na Czech openu skončil na 3. místě, když prošel turnajem bez jediné remízy, získal 7 bodů a prohrál jen v 5. a 7. kole. No a Kuba? 3. místo, turnaj bez jediné remízy, 7 bodů a prohry v 5. a 7. kole. Jediný rozdíl je, že u Ríši to byla GM norma. :-)

  3. 3
    Kuba Vojta píše:

    Je pravda, že Ríša uhrál značně lepší normu, ale nutno porovnat i rozdíl, který přišel na dalším turnaji. :-D ;-)

  4. 4
    Patrik P. píše:

    Když už tu zaznělo Ríšovo jméno, dnes jej můžeme sledovat, jak bojuje v Extralize. :-) https://chess24.com/en/watch/live-tournaments/czech-extraliga-2021-2022/7/2/8

  5. 5
    Maťa píše:

    Zrovna jsem to dal pod jiný článek s bonusovou informací, že v tom zápase hraje i Jirka Rýdl. :-)

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2022 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist