TJ Spartak Vlasim
08
Lis

Úvod extraligy mládeže pohledem trenéra

Už necelý měsíc po sehrání finále loňského ročníku Extraligy mládeže v šachu odstartovala nová sezona. Současná podivná doba si holt žádá časové oběti, ale určitě je lepší nabitý program, než když se nehrálo vůbec. Náš tým zajížděl k prvním čtyřem zápasům až do dalekého Uherského Hradiště a vzhledem k tomu, že jsme měli k dispozici pouze jedno auto, to byl výlet na celý víkend. Akce vlastně začala odjezdem první části výpravy z Vlašimi už v pátek v poledne a skončila až nedělní půlnocí, kdy se domů dostali Dudkovi a Jáchym Hrbek, kteří jeli z místa konání vlakem.

Snadná nebyla ani organizace. Původně měla hrát celý víkend Soňa Leksová, ta ale onemocněla, a tak ji nahradil Jáchym Hrbek, u kterého to ale dlouho vypadalo, že bude moct hrát jen v sobotu. Do toho v pátek ráno hlásila zdravotní problémy Pepi Dudková (nešla ani do školy), a tak nebylo dlouho jasné, jak to vlastně všechno dopadne. Tímto musím poděkovat Vojtovi Vopálkovi, který byl připraven v případě potřeby zaskočit. Nakonec se situace vyvinula tak, že Pepi byla odpoledne už v pořádku a Jáchym nakonec zůstal s námi celý víkend. Ke všem zápasům jsme tak nastoupili v sestavě Jakub Vojta, David Hák, Vojtěch Dudek, Kryštof Křížek, Jáchym Hrbek a Josefína Dudková. 

Do centra Slovácka jsme jako první přijeli kolem 15. hodiny já s Kubou. Využili jsme totiž možnosti svézt se s Danem Houdkem a Tomášem Vojtou při jejich cestě na Open Tatry. Ubytovali jsme se a poté, co jsem vyřešil svůj úvodní error (zabouchnuté karty od pokoje), jsme se vydali na menší průzkumnou procházku s cílem návštěvy kavárny a vyzvednutí Vojty s Jáchymem, kteří přijeli před 17. hodinou vlakem z Prahy. Kuba se pak odebral relaxovat na pokoj, my ostatní jsme se ještě zašli podívat na Hradiště z vyhlídky, pak do lékárny a prozkoumali jsme i hotelovou restauraci. Kolem 20. hodiny pak přivezl pan Hák zbytek týmu a byli jsme komplet. Úspěšné setkání jsme zakončili rychlou večeří v KFC.

V sobotu ráno nás mile překvapila hotelová snídaně – pestré švédské stoly asi nikdo z nás nečekal. Vůbec poměr cena/kvalita byl v hotelu Fabrika pro zákazníky příznivý: pěkné velké pokoje s obří televizí, ledničkou, kuchyňkou a koupelnou za 450 Kč za osobu na noc i se snídaní. Pokud se někdo chystá do Uherského Hradiště, mohu doporučit. Po příjemném vstupu do náročného dne nás pan Hák nadvakrát odvezl do více než 3 km vzdálené městské části Vésky, kde v tamním kulturáku úvodní sraz celé východní skupiny probíhal.

Naším prvním soupeřem byl tým Durasu Brno. S ním se nám dlouhodobě bodově daří, byť výhry často přicházely po dramatickém průběhu. Krátce po rozehrání zápasu jsem si uvědomil, že na pokoji zůstal náš věrný talisman – medvěd Spartakus, a protože jeho nepřítomnost na zápase se nám  v minulosti už párkrát vymstila, rozhodl jsem se pro něj dojít. Přesněji řečeno dojet, protože na hotel zrovna jel autem polabinský trenér Pepa Vařejčko, tak jsem se k němu vsomroval. Zpátky jsem to už vzal pěšky, svižnou chůzí mi cesta trvala 35 minut. Po návratu do hrací místnosti jsem byl s pohledem na šachovnice spokojen: úplně na výhru stála Pepi, jež soupeře již v zahájení nachytala učebnicovým taktickým obratem, a ani na ostatních deskách to nevypadalo špatně, potíže měl jen Jáchym.

Dudková-Tajovský po 7…e5

Najdete, jak Pepi energicky potrestala soupeřovu hrubku? Řešení se vám zobrazí po označení následujího prázdného řádku:

8.Jb5! Dc6 9.Dxd5! Dxd5 10.Jc7+ s vyhranou pozicí. Ve 23. tahu 1:0.

Bohužel ve zbytku zápasu se nám nepovedlo vůbec nic a kromě Kuby, který uhrál korektní remízu, jsme všechny partie prohráli. Přitom David i Vojta stáli ve střední hře nadějně (David na výhru a Vojta měl velkou kompenzaci za obětovanou kvalitu) a Kryštof mohl mírně horší věžovku zremizovat, a to možná i v konečné pozici, kdy s pěšcem méně překročil časový limit. Konečná prohra 4,5:1,5 byla vzhledem k průběhu zápasu možná až moc krutá, ale tak to někdy bývá, když tým nevyužije téměř žádné šance.

Po rychlém obědě v centru Hradiště, kam nás pan Hák odvozil (díky!) jsme zasedli proti domácímu celku, se kterým se nám na rozdíl od Durasu v posledních letech vůbec nedaří. A nejinak tomu bylo i tentokrát, i když to v závěru vypadalo na celkovou remízu. Po prohrách Jáchyma, Kuby a Pepi totiž své lepší pozice dotáhli do výhry Kryštof s Davidem a vše bylo na Vojtovi. Ten podal velmi bojovný výkon, když ve střední hře přežil špatnou pozici i věčný šach (soupeř v tu chvíli chtěl vyhrát), aby následně vydřel přivyhranou věžovou koncovku. V té musel několikrát počítat přechod do pěšcovky, což muselo být po náročném dni unavující, a řekl bych, že to hrálo velkou roli v tom, že dvakrát šanci na výhru nevyužil…

Dudek-Volák po 46…Vf6

Zde to bylo v té jednodušší verzi, 47.Vxf6+! vyhrávalo zcela jednoznačně. 47…Kxf6 48.Kb5 Kf5 49.Kb6 Kg4 50.Kxb7 Kxg3 51.b4 s dalším 52.c5! a bílý je rychlejší. Vojta (a asi i jeho soupeř) bohužel počítal jen variantu s postupem b-pěšce, kde by bílý ztratil tempo při uhýbání králem s následnou remízou. Přišlo tedy 47.Ve3? a hrálo se dál.

Partie nakonec skončila v dámské koncovce, kde se Vojta dlouho snažil, ale soupeř už chybu neudělal a ve 111. tahu hráči podepsali smír. Takže nakonec těsná prohra týmu, ale napínavý zápas. A náš hráč si zaslouží pochvalu za výdrž, už ráno hrál 80 tahů… 

Návrat z bojiště k hotelu kolem půl deváté večer nedával moc prostoru na nějaké hledání restaurace, kde by ještě vařili a zároveň měli dost volných míst (do KFC se nám podruhé za sebou nechtělo), a tak jsme tentokrát zvolili studenou večeři ve formě individuálních nákupů v Tescu. Na jednom z pokojů jsme pak zakončili den vyprávěním zábavných historek a také sledováním videí, která svého času točil Karel Jukl. Karel má tak lví podíl na tom, že jsme navzdory nulovému zisku uléhali v dobré náladě – asi nejvíc k tomu přispěl tento legendární rozhovor:

V neděli ráno nás po vyklizení pokojů a další vydatné snídani čekali největší favorité a suverénně nejsilnější tým celé soutěže – BŠŠ Frýdek-Místek. Pokud jsme věřili, že by naše soupeře mohla nahlodat nečekaná nedělní porážka s Jičínem, jež přišla po 27 extraligových výhrách v řadě, tak jsme byli celkem rychle vyvedeni z omylu – dostali jsme totiž 6:0, což se našemu dorosteneckému áčku povedlo naposledy v roce 2001 (také s Frýdkem-Místkem), kdy ještě nebyl nikdo ze současných hráčů na světě (jen trenér – tedy já – byl tehdy stejný). Dlužno podotknout, že výsledek bohužel odpovídá průběhu – možná to nemusel být kanár, ale na naši vysokou prohru to vypadalo už celkem brzy po začátku.

Tři prohry na úvod mládežnické extraligy, to se Vlašimi ještě nikdy nestalo, a to ani v minulých sezonách, ani při prvním působení mezi elitou v letech 2000-2003. Ale brečet nad rozlitým mlékem jsme neplánovali, bylo třeba se dobře najíst a soustředit se na odpolední zápas proti papírově nejslabšímu celku východní skupiny z Prostějova.

Díky panu Hákovi, který opět ochotně pendloval mezi Véskami a centrem Hradiště, se nám povedlo zvládnout oběd v rekordním čase – David Hák bojoval o možné odvrácení kanára až do 13.40 a ve 14.30 už si naši borci podávali s Prostějovskými ruce. Téměř tři hodiny svítil na pomyslném ukazateli skóre stav 0:0, pak ale dotáhli pěkně vedené útoky na krále do úspěšného konce Kuba s Vojtou a vedli jsme 2:0.  

Dudek-Hladký po 34…Jb4

Jak nejrychleji bílý vyhraje? Řešení se vám zobrazí po označení následujících prázdných řádků:

Nejsnadnější cesta k výhře vede pomocí umístění střelce na diagonálu b1-h7 s tzv. baterií. Vojta správně zvolil nekompromisní cestu pomocí taktické oběti 35.Vxb4!, načež se soupeř v beznadějné situaci vzdal. 35…axb4 36.Sd3 a nelze pokrýt maty nebo obrovské ztráty.

Vedení bylo příjemné, ale vítězství ještě nezaručovalo. Kryštof stál totiž s figurou méně na prohru a David měl na desce horší pozici. Na zadních šachovnicích sice Jáchym soupeře přehrával, u Pepi to ale bylo dlouho nejasné. Naštěstí naše hráčka zvládla pozici s aktivitou za obětovaného pěšce lépe než soupeř, získala kvalitu, a když pak její protivník nevyužil svou šanci partii zdramatizovat (a možná i otočit), připsala náš třetí bod. V tu chvíli bylo rozhodnuto: Jáchym už měl drtivou převahu, kterou posléze uplatnil, mezitím navíc David dostal nabídku remízy, kterou v dané situaci neměl důvod odmítnout. Za stavu 4,5:0,5 následovalo už jen téměř hodinové „sólo pro Kryštofa“, během kterého jsme stihli dojet do Starého Města pro burčák i odvézt sourozence Dudkovy a Jáchyma na vlak. Kryštof přes houževnatý odpor prohranou pozici neudržel ani neotočil, což lakonicky okomentoval slovy: „Tak nejsem kapela, abych furt vyhrával.“ Na závěr tedy celkem pohodová výhra 4,5:1,5.

Cesta domů proběhla bez komplikací, na čemž mají největší zásluhu pan Hák, jenž nás odvezl do Vlašimi, a Vojta Dudek, kterého jsem stanovil šéfem vlakové skupinky (bylo třeba sednout do správného vlaku a úspěšně přestoupit  v Olomouci). Oběma tímto děkuji. Poděkovat musím také Dance Dudkové a panu Hrbkovi za vyzvednutí svých ratolestí půl hodiny před půlnocí v Praze a Danu Houdkovi, že nám pomohl s dopravou v pátek.

Ze Slovácka jsme si tedy odvezli tři body, což – přiznejme si – není příliš. Nicméně šance na postup mezi nejlepších osm tu pořád je, chce to ale už jen vyhrávat. Zda je to v našich silách, napoví už prosincový zápas s Polabinami v Pardubicích. Každopádně potvrzuji, co psal ve svém článku Kuba, že jsme si celou akci užili a že po celou dobu panovala skvělá nálada. A o tom to je nejvíc.

Fotky

Výsledky na chess-results

(autor článku: Ondra Matějovský)

2 reakcí na “Úvod extraligy mládeže pohledem trenéra”

  1. 1
    Patrik P. píše:

    Je super si od Mati po delší době přečíst takový článek. ;-) Škoda, že jste ne
    přivezli víc bodů, každopádně se zdá, že víkend to byl jinak povedený.

  2. 2
    Maťa píše:

    Jo, taky jsem rád, že jsem se po čase připomněl. :-) Bohužel se teď obecně k šachům dostávám málo, asi nejmíň od podzimu 1986, kdy jsem začal závodně hrát. Snad se to časem zlepší (myslím hlavně trénování dětí). Už jsem to někde psal, že napsat článek o extralize v Hradišti byl okamžitý nápad, a vůbec mě nenapadlo, že ho zároveň psal i Kuba. :-) Tak aspoň můžete porovnávat: https://www.sachyvlasim.cz/?p=56325. Hodně dojmů máme stejných, ale už kvůli připomenutí legendárního rozhovoru Jukla s Juklem měl snad můj článek smysl. :-)

    V článku jsem ještě zapomněl poděkovat Nele Pýchové, která podržela trafiku, bez toho bych nemohl jet, což by byl velký problém, protože Patrik (můj zástupce) měl akci, která nešla zrušit.

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2021 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist