Říj
Podzimní Jánky 2020
Jen pár dnů před začátkem Openu Tatry nám slovenská strana hodila pod nohy klacek v podobě nutnosti předložit negativní covid test. A tuto překážku jsme, jako většina přihlášených Čechů, nepřekonali a tuto skvělou akci odpískali. Jako náhrada se ale nabízely Podzimní Jánky, kde žádný test nechtěli a navíc do zdejších horských barů, diskoték a knajp nařízení o nošení roušek či zavírací hodině ve 22 hodin ještě nedorazilo. 
18. ročník turnaje o Pohár penzionu Protěž se letos skládal dokonce ze 4 disciplín a to z rapidu (11 kol 2×25 min.), bleskovky (11 kol 2×5 min.), fischerek (7 kol 2×15 min.) a novinkou byly České šachy (7 kol 2×7 min.). Ty se většina účastníků naučila těsně před turnajem a pravidla jim vysvětlil autor této hry Petr Doubek (vybrané partie si pak i natáčel).
Cílem hry je umístit na šachovnici všech 8 pěšců. Ty můžete (místo tahu) pokládat na políčka, která se vám podaří 3x napadnout figurkami (hned na úvod tedy můžete umístit pěšce na a3 či h3). Pěšci pak na šachovnici nemají žádnou funkci (nic nenapadají a nelze s nimi tahat), kromě toho, že překážejí vlastním i soupeřovým figurám v pohybu. Více informací se dozvíte na webových stránkách autora hry. Je to docela legrace a povedlo se mi 4x vyhrát (3x prohrát).
Kdo jiný by měl České šachy vyhrát než (IM Pavel) Čech. 7 ze 7 jasně potvrdilo kvality neoficiálního mistra světa v této disciplíně.
V dalších odvětvích (rapid, blic, fischerky) už žádný mistr světa nestartoval, a tak se mi je povedlo vyhrát. Konkurence příliš těžká nebyla, a tak to většinou byl jen boj s Honzou Souralem. Celkově třetí pak v součtu bodů ze všech 4 disciplín byl překvapivě rozhodčí turnaje Milan Borůvka.
Počasí po celé 4 dny pobytu bylo mizerné, ale i tak se nějak výlety a procházky daly stihnout.
Krásná přehrada Les Království
Někdo do ZOO ve Dvoře Králové jezdí kvůli nosorožcům nebo žirafám. Já kvůli hadům. Škoda jen, že se delší polovina krajty odplazila ze záběru.
Kdyby tohle auto někdo hledal, tak jelo v pátek z Hradce na Jaroměř.
Procházka Těsným dolem je nejhezčí za deště, potůček pák krásně teče a tvoří řadu vodopádů.
Byly to velmi příjemné čtyři dny, pohodová atmosféra, výborná kuchyně, prostě tradiční Jánky. Velké poděkování za to patří Jardovi Šmídovi a Vláďovi Chalupeckému. Prý to byly Jánky poslední, ale takových vět už jsme slyšeli ….
(autor článku: Tomáš Vojta)
