Kvě
Střípky z archivu – Open Rakovník
Rakovník býval před lety naším oblíbeným místem. Jezdili jsme tam nejen na sportovní víceboje, ale i na srpnové týdenní turnaje. Ty se hráli (a stále hrají) pod názvem Jiráskův memoriál a osobně jsem se jich zúčastnil celkem 4x. O dvou účastech jste si již mohli na našem webu přečíst, zde je odkaz na článek se zajímavými pěšcovými koncovkami z roku 2011 (uhrál jsem tehdy 2 body z 9 a článek má příhodný název Rakovnické Waterloo
). Teď se zkusím podívat na roky 2003 a 2004, kdy se nám dařilo mnohem více a domů jsme si odvezli hned 3 první místa.
A začnu rokem 2003 a turnajem B – jediným větším turnajem, který kdy vyhrál Ondra Matějovský. Na začátku tomu ale nic nenasvědčovalo, když hned ve 2. kole Maťu vyškolil Lukáš Vonderka.
Vonderka L. – Matějovský O. – pozice po 75. tahu černého:
Již od 30. tahu se na šachovnici tahala jezdcová koncovka, v níž se výrazně lépe orientoval Lukáš. Nejenže mu po dalších 45 tazích kůň zbyl, ale ještě k tomu přibyly 2 dámy. Maťa jako by nemohl uvěřit, že se něco takového mohlo stát, a odmítal se vzdát (prý hledal patové motivy
). Z turnajového buletinu: „Ve druhém kole jsem stačil postřehnout překvapivý výsledek na první šachovnici, kde Matějovský trénoval svého oddílového kolegu v dotahování vyhrané pozice do vítězného konce.“ Ovšem Luky byl nemilosrdný a pro žádné patové motivy neměl pochopení. 76.Db8+ Kc1 77.Dff4+ Kc2 78.De4+ Kc1 79.Dbb1+ a černý se před matem (konečně) vzdal. 1-0
Ovšem pak se Maťa rozjel (zatímco Lukáš se propadl až na úplný chvost výsledkové listiny) a klíčový duel o vítězství přišel na řadu v kole osmém. V něm se Ondra utkal s Lubošem Křížem, který s elem 1629 byl až 30. nasazený. Ovšem jen proto, že si v předchozím období úmyslnými prohrami nechal elo shodit z 2100 (aby se mohl účastnit openů B). Z úvodního turnajového bulletinu: „Favoritem této skupiny je Luboš Kříž, ačkoli tomu výše jeho LOK příliš nenasvědčuje. Titul KM však už hovoří jinak. Ostatní favorité v této skupině nejsou už tak jasní.“ Šlágr turnaje ale příliš vzrušení nenabídl …
Kříž L. – Matějovský O. – pozice po 4. tahu černého:
5.Dg4?? Po tomto tahu se dost nabízelo soupeři říct: „Ale pane Kříž, vy ani na těch 1600 nehrajete“. 5…cxd5 a černý hladce vyhrál ve 24. tahu. 0-1
Maťa toto vítězství komentoval slovy: “Tolik gratulantů jako po této partii jsem nikdy předtím ani potom neměl.“ Holt podvodníci nikdy nebyli zrovna oblíbení.
Kromě Mati si v béčku výborně vedli i další naši hráči. Tomáš Hašek skončil na 7. místě a až prohra (v derby s Maťou) v posledním kole odsunula na místo osmé Honzu Baštu. V souvislosti s Honzou mě napadá jedna úsměvná historka. Tehdy jsem si ho dobíral (a vsadil se s ním o pivo), že ho určitě smete malý klučina, se kterým se utkal v sedmém kole. Dopadlo to ale přesně naopak, a kdyby Honza ještě šachy hrál, určitě by si teď tohoto skalpu velmi vážil.
Dařilo se i mně, sice open A byl jen malý turnaj (22 hráčů), ale i tak vítězství potěšilo. Navíc vyhrát s 1,5bodovým náskokem se moc často nepovede.
V roce 2003 vyhrála Vlašim v Rakovníku úplně všechno. Nejen turnaje A i B v Jiráskově memoriálu, ale i sportovní víceboj (viz moje předchozí vzpomínání).
A dařilo se nám i o rok později. 8. místem (tentokrát již v turnaji A) se blýskl Ondra Matějovský a díky tomuto výbornému výkonu mu elo poprvé vylezlo přes 2100. S osmi remízami (většinou v zahájeních ) byl určitě spokojen i sedlčanský Petr Havelka, ale kdyby nebyl tam smířlivý, mohl třeba i něco vyhrát.
Havelka P. – Vojta T. – konečná pozice:
Tak dlouho jsem se snažil zlomit remízovou pozici, až jsem přišel o materiál. Naštěstí jsem měl dost rozumu, abych nabídl plichtu. Kdyby ale Petr v konečné pozici na diagramu vzal pěšce a jednoduše přemístil figurky takto: 67.Jxf4+ Kg5 68.Jh3+ Kg6 69.Dg5+ Kf7 70.Jf4, tak je jeho pozice přivyhraná a mohl mě trápit ještě hodně dlouho. 0,5-0,5
V podobném duchu pokračovaly mé výkony po celý turnaj. Zachránil jsem celou řadu špatných pozic, a že jsem ani jednou neprohrál, byl malý zázrak. A už velký zázrak byl, že s tak mizernou hrou jsem celý turnaj vyhrál.
Za zmínku stojí i pěkné 12. místo Petra Procházky. V turnaji B (elo do 1850) se dařilo Vaškovi Gergelitsovi, který byl hned za trojicí nejlepších. Týden v Rakovníku samozřejmě nebyl jen o šachách, krásná příroda Křivoklátska přímo vybízí k výletům. Navštívili jsme zříceniny hradů Týřov, Krašov a Krakovec a o něco zachovalejší Křivoklát.
Nebylo by od věci zase do Rakovníka někdy vyrazit. A co třeba už letos, kdy se v termínu 8. – 15. 8. 2020 koná již 32. ročník tohoto sympatického turnaje?
Stránky šachového klubu Rakovník
(autor článku: Tomáš Vojta)
Open v Rakovníku jsme si zahráli už v roce 2002, tedy rok před mým slavným triumfem
. Už tenkrát jsem se chtěl pokusit turnaj B vyhrát, ale nějak to nevyšlo, přestože jsem v 1. kole porazil Lukáše Vonderku – o rok později se tak ukázalo, že je výhodnější s ním prohrát (viz článek)
.
Poprvé s námi ještě nebyl Tomáš, a tak bohužel chybí jeho zápisky. Doma jsem našel jen turnajový bulletin po 7. kole a v tu chvíli byl s 5,5 body samostatně třetí Vašek Gergelits, ve skupině 5bodových jsme na průběžném 4. – 10. místě byli já a Petr Havelka, o bod méně měl Lukáš Vonderka. Jak to dopadlo, už si nepamatuju a nikde jsem to nenašel (chess-results funguje až od roku 2006). Mám pocit, že Vašek to k medaili dotáhl a byl třetí, ale nevím to jistě. Já jsem v posledním kole narazil na vítěze turnaje Porzera z Rakouska a odmítl jsem mu na začátku remízu, protože při výhře bych snad byl třetí – už si nejsem jistý, jak to dopadlo, ale stoprocentně jsem ho neporazil a skončil jsem snad 5. nebo 6. – fakt už nevím
. V turnaji A se pak trápil Arnold Krischke – myslím, že měl nějak málo bodů a stále mluvil o svém Waterloo…
O těch ročnících v článku ještě asi něco napíšu.
3. května, 2020 v 14.02