Po velkolepém vítězství nad Mladou Boleslaví před 14 dny čekal vlašimské béčko, téže známé pod názvem #lukyteam, zápas proti Říčanům C na jejich domovské půdě. Zápas jsme měli papírově lepší, a tak se do Říčan jelo s dobrým naladěním. Já sám jsem tedy nejel s ostatními, ale předpokládám, že na tom byli podobně jako já. Ale samozřejmě se tato lehká povznešenost nesmí proměnit v podcenění soupeře, což se nám naneštěstí přesně stalo…

Když jsme přijeli a sjednotili se v jejich klubovně, čekalo na nás milé překvapení: naši protivníci hrají pouze v sedmi lidech. Za sebe mi není jasné, jak to, že nedokázali někomu narychlo zavolat a poprosit ho, aby hráče na osmé šachovnici nahradil, ale na druhou stranu jsou jarní prázdniny a náhradníci se nejspíše rozjeli do hor nebo do ciziny. Takže jsme již od začátku vedli 1:0, což vyvolává otázku, jak je možné, že jsme tedy nevyhráli? Do teď mi to není jasné. Nicméně pojďme se nyní kouknout na průběh tohoto smutného zápasu.

První z naší výpravy tedy ,,dohrál’’ Stanice , a jelikož předpokládal, že budeme hrát ještě dlouho, tak se s námi rozloučil a ,,kolesoval’’ zpátky do Vlašimi. Nedivím se mu. Ale jako jediný v tomto zápase potvrdil svou sílu David, když soupeře po dvou hodinách (možná 1,5h ) rozcupoval na kousky.

Strnad Michael (1558) – Zvára David (2147) – bílý na tahu:

11.Sxf7+ Kxf7 Po 11… Kf8 hraje černý nemyslitelnou pozici 12. Jg5+ se ziskem figury nazpět. 12… Ke8 13. Dxg4 +- Černý má nyní pěšce méně a k tomu nemůže zahrát již rošádu, což mu zaručuje celkem rychlou prohru.

V půlhodinovém (možná hodinovém, v odhadech jsem fakt špatný ) závěsu za Davidem dohrává Kuba, který dává celkem vyrovnanou (lehce horší) pozici za remízu, a to mu přece nemůžeme zazlívat, když zápas v tu chvíli byl 2:0.

Pospíšil Evžen (2047) – Vojta Jakub (2110) – bílý právě zahrál 27. Dd3:

V této pozici jsou možnosti za obě strany a zde také naše partie končí. Bílý má sice obsazený sloupec d a kvůli ovládnutí centra není ze začátku vidět, jak černý může prorazit, ale černý má na druhou stranu silný štít před králem (což se mu v tomto druhu koncovky může hodit) a také můžete vidět, že pěšec na e4 je potenciální slabina. Tah 27…Ve5 by tu nemusel být vůbec špatný, jelikož pokrývá nepříjemný tah bílého h5. 28. Dd4 je za bílého také chvalitebný (samozřejmě nezapomeňte přihlížet na to, že až na h5 v pozici není příliš taktických hrozeb, proto je za obě strany více pokračování ), protože chrání diagonálu a7-g1, kde by černý mohl časem získat nějakou iniciativu. 28…Dc7 Brát dámu není zrovna chytrý nápad protože 28…Dxd4 29. Vxd4 f5 30. exf5 Vxf5 a pozice je totální rovina, zatímco předtím má spíše potenciál na lepší pozici černý. 29. f3 Bílého tah 29. f4 také zrovna moc nepomáhá, protože si oslabuje centrum a spolu s ním i krále. 29…Vc5 a pozice je vyrovnaná a hratelná za obě strany.

Nyní si zápas stojí tedy 2,5:0,5 pro nás. Myslím, že pořád celkem vyhraný stav. Avšak během pár chvil jsme soupeři darovali další půlbod.  Ale myslím, že partie se Patrikovi moc nepovedla a v závěru soupeř fikaně opakováním tahu zaručil remízu.

Straka Jaroslav (2018) – Pýcha Patrik (2033):

Černého pozice nevypadá zrovna dobře. Nejenom, že centrum je zablokované a černý kůň si nemůže dělat velké šance se skokem na vysněné d4, ale také je černý pod potenciálním křídelním útokem. Bílý se rozhodl milosrdně se nad černým slitovat opakováním tahů, ale pozici má spíše lepší. Počítač sice ukazuje pouhých 0.45 pro bílého, ale nevím.

Další jsem již dohrál já sám s výsledkem remízy.  Po špatně zahraném zahájení za soupeře jsem využil aktivity svých figur a podařilo se mi hezkou kombinací získat dva pěšce, bohužel se soupeři povedlo vyváznout s různopolnými střelci a já si v koncovce nedal v jeden okamžik pozor, a tak se soupeři podařilo zablokovat mé dva pěšce navíc.

Voříšek Jakub (2087) – Blümel Otto (2000) – pozice ve 14. tahu:

Po chybném 14…h6? jsem neváhal a pokračoval správným pokračováním 15.Jxf7! Kxf7 16. fxe6+ Kxe6 V této pozici bohužel bílý nemůžu nic lepšího než 17. Sg4+ Ke7 a nyní vymění střelce za obranného koně, čímž se mu povede získat jednoho ze střelců 18. Sxd7 Sxd7 19. Sxc5+ Ke6 20. Vfe1+? Toto byla ale zbytečná chyba. Bílý mohl jednoduše vzít černopolného střelce 20. Sxf8 a tím se vyhnout různopolné střelcovce 20… Vxf8 21. Vfe1+ Kf6 22. Vxd7 a nyní je ve věžovce se dvěma pěšci navíc. . 20… Kf6 21. Sxf8 Sc6! Černý se může pokusit ještě vzdorovat prohře.

V pozici po pouhých 10 tazích jsem to dotáhl do dostatečně vyhrané pozice, ale nyní jsem zahrál strategickou chybu, která mě stála půlbod.   33. Kc5?? Bílý mohl jednoduše zahrát 33. b5+ Ka7 34. Kc5 a4 35. Kb4 Sd1 a černý má nyní svázaného střelce, což bílému uvolňuje vyhrávající postup pěšci. 33…axb4 34.cxb4 b5! 35.cxb5+ Sxb5 Černý zastavil postup pěšců a tím remizuje partii.

Po remizování mé partie byl stav 3,5:1,5, a bohužel však ze tří nedohraných partii jsme měli dvě jasně horší a tu poslední bylo velmi komplikované vyhrát. Ale první si k nám na gauč v recepci hotelu přisedl Ivo.  

Ivo měl velmi komplikovanou partii. Zatímco Ivo se snažil dobýt dámské křídlo, soupeř útočil na královském na krále. A bohužel když soupeř při útoku obětoval figuru, Ivo v časovce lehce zazmatkoval.

Hradecký Ivo (2108) – Malý Filip (1906)

Soupeř před pár tahy obětoval figuru na g4, aby si otevřel h-sloupec

Ivovu partii jsem nějakou chvíli studoval, a nakonec jsem dospěl k názoru, že soupeřova oběť figury by mohla být lehce korektní. Počítač sice prosazuje svoje a bílého úspěšně brání, ale jestli se kouknete na pozici z Ivovy partie, tak zde nejlepší obrana bílého krále dožene až na políčko b5, takže se Ivovi vůbec nedivím, že tuto variantu buď přehlédl, nebo se mu nezamlouvala. Ivo tedy zde zahrál 34. Kg2? a nejspíše doufal, že krále mu bude bránit silná baterie e1-f2, ale nakonec ani ta nestačila. Počítač zde navrhuje variantu: 34. Ke2 Sh6 35. Vd1 (hrozí Sd2) Dh5 (hrozí Vh2) 36. Dg3 Vh2+ 37. Kd3 Vh3 38. Dg2 Vxf3+ 39. Kc4 a zde králi tedy moc nevěřím. Takže v konci mého pozorování řeknu, že Ivo měl komplikovanou partii, kterou by nám spíše měl zde rozebrat on sám, ale z mého pohledu by Ivo musel být fakt schopný obranář, aby ubránil útok, který na něj byl a který byl podle mě nevyhnutelný.

Za stavu 3,5:2,5 pro nás se už mezi námi začaly vést řeči o našem neúspěchu. Řeči především vedl Kuba a my jsme je moc nechtěli poslouchat, a tak jsme nakonec změnili téma na Patrikův přátelský vztah s Robinem, což zde nejspíš radši rozepisovat nebudu.  

Další dohrála Nela a o její partii nějak nevím, co napsat. Takže jenom řeknu, že nedocenila síly sloupce ve střední hře, kvůli kterému ji soupeř mohl celou partii stlačovat, až ji nakonec porazil.  

Tím pád se stav vyrovnal na 3,5:3,5 a poslední partii hrála Anežka. Její partie mi přišla věru zajímavá a bylo vidět, že zde soupeřovo ELO vůbec neodpovídá. Nějakými chvilkami to bylo lehce lepší pro bílého, někdy zase spíše pro černého. A proto mi přijde, že v této partii nebyl žádný okamžik, který by stál za zmínku.

Závěrem bych chtěl říci, že jsme skoro každý udělali ve své partii jednu nebo více chyb, a proto bych nechtěl, aby si někdo myslel, že zrovna on může za náš nepovedený výsledek. Naše postavení v tabulce se nezměnilo, a tak bych z toho nedělal nějakou vědu. Šachy přece nakonec hrajeme kvůli požitku ze hry a také kvůli té radosti z toho. Takže hlavu vzhůru a příštího soupeře ,,překolesujme’’ na plné čáře!

„Život strávený děláním chyb je nejenom úctyhodnější, ale i užitečnější než život strávený zahálkou.“ — George Bernard Shaw

Fotky ze zápasu

Stránky KP

(autor článku: Kuba Voříšek)