Nahrávání ...
Úno
Zemřel František Krunert
Ve čtvrtek 31. ledna 2019 ve věku nedožitých 70 let zemřel bývalý předseda našeho oddílu pan František Krunert. Stalo se tak po dlouhé vleklé nemoci. Rozloučení s Františkem Krunertem se uskuteční v úterý 5. února ve 14 hodin v kostele svatého Matouše na Hrádku.
Z mladších hráčů našeho oddílu ho asi moc lidí neznalo, pan Krunert totiž kvůli podnikání ukončil svou šachovou kariéru brzy po sametové revoluci. V 80. letech, kdy jsme s bratry Vojtovými začínali jako děti hrát, patřil ale k nevýznamnějším postavám oddílu – například byl spoluzakladatelem Vánočního turnaje a několik let dokonce vykonával funkci předsedy oddílu. Jeden čas byl pravděpodobně také nejsilnějším hráčem Spartaku Vlašim (minimálně měl nejlepší výsledky). Po ukončení kariéry pak dlouhá léta sponzoroval náš oddíl, v tu dobu coby jediný sponzor. Čest jeho památce!
(autor příspěvku: Ondřej Matějovský)
Velmi těžce se člověk dokáže smířit s realitou,že už není mezi námi. Franta byl velmi aktivní ve všem a samozřejmě i úspěšný. Poznal jsem ho jako kamaráda,šachistu,rybáře a nejvíce se věnoval poštovním známkám. Po revoluci mi řekl: tak a jdu na volnou nohu a Ty jdi do politiky. A ještě malá vzpomínka. Na Blaníku,když bylo zavřeno,tak jsme pokračovali na popelnici,abychom koncovku dohráli i Míťou Vyhnalem,který nám přidržoval šachovnici. Franto,děkuji Ti,že jsem Tě poznal. Čest tvé památce.
4. února, 2019 v 12.20Už dlouhý čas jsem poněkud mimo šachové dění na Benešovsku. Jsou však situace, kdy vzpomínky na dobu dávno minulou velice intenzívně ožívají. Takovou situací je i současná chvíle, kdy jsem obdržel tu smutnou zprávu a vzpomínám na Frantu.
4. února, 2019 v 15.10Frantu mám nesmazatelně zapsaného do skupiny matadorů vlašimského šachu osmdesátých let minulého století (Standa Vojta, Míra Vyhnal, Franta Innemann a Franta Krunert), kdy jsem se coby čerčanská naplavenina rozkoukával na šachovnicích Benešovska. Jako přední hráč okresu Franta nikdy nezkazil žádnou legraci, byl vždy prima parťákem a svojí kamarádskou povahou a férovým jednáním přinášel klid a pohodu do všech hracích místností.
Čest jeho památce.
Do článku jsem doplnil fotku, kterou nám poslal Tomáš Gergelits (díky moc). Předpokládám, že je to fotka z okresního přeboru 4členných družstev v bleskovce (sezona 86/87), které se tehdy hrávaly v Čerčanech. Po pravici pana Krunerta je můj táta a vedle pan Vyhnal.
Jinak jsem se koukal (bez záruky, je to jen z mých záznamů), že pan Krunert odehrál svou poslední vážnou partii v sezoně 91/92, kdy pomohl Vlašimi“B“ k vítězství v okresním přeboru. Svůj poslední turnaj odehrál 28.12.1991 ve Zbořeném Kostelci (Boříka) a hrál i 26.12.1991 náš vánoční turnaj. Zúčastnil se pak ještě i malinkého turnaje v holanďanech (ve dvojici s mým tátou) a doprovodné blicky 30.1.1993 (mimochodem, porazil zde Maťu).
4. února, 2019 v 17.43Když jsem se v roce 1985 nastěhoval do Vlašimi, neznal jsem zde kromě své manželky jediného člověka. Hned jsem se sháněl po šachovém oddílu a jako na prvního šachistu jsem narazil na Frantu. Jako spoluhráči jsme pak sehráli desítky zápasů na okrese a v kraji. Měl jsem štěstí, Franta se stal mým dobrým kamarádem a mnohokrát mi v životě pomohl. Vždycky na něj budu vzpomínat jako na vzácně hodného člověka s dobrým srdcem.
4. února, 2019 v 18.01O úmrtí Franty jsem se dozvěděl včera ráno.Ve stejný den jsem jel hrát Jihočeský přebor(DDM Písek-hostování).V době partie,kterou jsem dal po 15 tazích za remízu mi ta zpráva ležela v hlavě.Prostě Franto v klidu tam nahoře odpočívej a občas na šachy nahlédni z nebe.
4. února, 2019 v 20.20Vnuk pana Krunerta v uplynulém kole nastoupil v základní sestavě fotbalové prvoligové Dukly Praha: https://fkdukla.cz/clanek.asp?id=Stepan-Krunert-Doufam-ze-Borek-nenastoupi-proti-nam-6005.
13. února, 2019 v 20.51Dnes jsem bohužel zaznamenal další smutnou zprávu – ve středu 21. 8. ve věku 69 let po těžké nemoci zemřel Milan Němec. Pana Němce v našem oddíle pamatují asi jen hráči nad 40 let (takových nás moc ve Spartaku Vlašim není), aktivní kariéru totiž ukončil už po revoluci, kdy se vrhnul na podnikání a vybudoval úspěšnou malířskou firmu, která od poloviny do konce 90. let minulého století patřila ke sponzorům oddílu. Já jsem si s ním zahrál v jednom družstvu v sezoně 1989/1990, a to ve své premiérové sezoně za áčko – já jsem začínal, pan Němec končil (později možná ještě nastoupil, ale už jen nepravidelně). Tehdy hrál za áčko dokonce na druhé šachovnici za Tomášem Syslem. Až do konce minulého roku jsem ho pak vídával U Houdy, kam docházel na schůze filatelistů. Občas mě vyzpovídal, co se děje ve vlašimském šachu… Čest jeho památce!
23. srpna, 2019 v 14.2431. prosince minulého roku zemřel ve věku 56 let bývalý hráč našeho oddílu Petr Matula. Já už ho za šachovnicí nepamatuji, prý skončil se závodním šachem ve svých 20 letech, v tu dobu jsem teprve začínal v kroužku. Ale říkal mi Arnold Krischke, že pan Matula patřil v žákovských a dorosteneckých letech do jedné party s ním a Vláďou Pěnkavou a že se probojoval i do vlašimského áčka dospělých. Tak třeba si na něj nějaký pamětník vzpomene…
6. ledna, 2023 v 10.55Já jsem jako 10letý klučík s panem Matulou hrál v jednom týmu a to konkrétně 7. prosince 1986, kdy sestava Stanislav Vojta, Pavel Richtr, František Krunert, Petr Matula, Tomáš Vojta porazila v okresním přeboru Čerčany 3,5:1,5.
Našel jsem dokonce zápas, kdy Petr Matula nastoupil na první šachovnici vlašimského áčka. Bylo to ale dost smutné utkání, Vlašim hrála 17. ledna 1982 v krajské soutěži jen ve 4 lidech a prohrála doma 1,5:6,5.
Mám i pár záznamů, co potvrzují, že Petr Matula byl docela úspěšný v mládežnických soutěžích. Například skončil 6. března 1977 čtvrtý v okresním přeboru žáků anebo na 15. místě v přeboru kraje (18.-20. dubna 1980).
6. ledna, 2023 v 12.50Předně bych chtěl vyjádřit upřímnou soustrast pozůstalým, kamarádům a spoluhráčům někdejšího vlašimského hráče Petra Matuly. Čest jeho památce!
Jelikož jsem se však s Petrem Matulou potkal pouze třikrát v životě (při utkáních Čerčan a Vlašimi v OP družstev okolo poloviny 80. let minulého století), moje vzpomínka nebude směřovat přímo k jeho osobě, ale k okolnostem dvou vzájemných zápasů zmiňovaných družstev, ve kterých Petr buď osobně, a nebo alespoň svým jménem, figuroval. Snad se mi mým příspěvkem podaří alespoň trochu odlehčit tu smutnou zprávu, která oznamuje úmrtí mladého člověka.
Tuším, že můj příspěvek přesáhne obvyklou délku komentářů, tak se za jeho rozsah předem omlouvám. Ale cítím se být k tomu vybídnutý poslední větou Maťova komentáře. A taky třeba nějakým novým střípkem obohatím archív vlašimského oddílu
.
Tak tedy, nazdar kluci vlašimský! (ad 8,9):
Vaše komentáře mě ve vzpomínkách poslaly o téměř čtyřicet roků zpět. Naštěstí mám k ruce kroniku někdejšího oddílu Slavoje Čerčany, jinak už bych detaily těžko dával dohromady. Jsou to roky vašich žákovských let, kdy jste se postupně začali objevovat i v soutěžích dospělých, jak ostatně vzpomíná i Tomáš. Mimochodem, ve své zmínce skromně nesděluje, že ve zmiňovaném utkání (7.12.86) coby desetiletý klučík porazil jednoho z našich nejlepších hráčů pana Ladislava Macha, jinak též jednoho ze zakladatelů oddílu v Čerčanech.
Ale chci psát o něčem jiném. O tři soutěžní ročníky dříve (1983/84) se družstva Čerčan a Vlašimi (v sestavě s Petrem Matulou – mým přemožitelem na 4. šachovnici) utkala až v posledním zápase sezóny, v rozhodujícím utkání finálové skupiny (tenkrát bylo na okrese tolik družstev, že se OP hrál na dvě skupiny s postupem do finále, ve kterém se hrálo o postup do vyšší soutěže). První šok nastal ještě před utkáním: vlašimští k vrcholu sezóny přijeli pouze ve čtyřech. A druhý následoval hned po utkání: i ve čtyřech zvítězili nad družstvem Čerčan (které hrálo téměř v základní sestavě) 3,5:1,5. Ovšem ten největší šok přišel až o rok později, za podobné situace, jako v minulé sezóně. Tedy: 31. března 1985, 3. kolo finálové skupiny OPD, utkání Čerčany – Vlašim A, tentokrát na druhé šachovnici duel T. Gergelits – P. Matula. Ten šok spočíval v tom, že proti mně seděl někdo jiný, než před rokem! V té chvíli jsem již ovšem věděl, že ten loňský soupeř nebyl Petr Matula, ale pod jeho jménem hrající Tomáš Sysel
, jehož jméno na soupisce Vlašimi v té sezóně nebylo. Na doplnění mohu dodat již jen méně podstatnou věc, totiž že výsledky v utkání oproti předchozímu ročníku se otočily, a to jak celého zápasu (3,5:1,5 ve prospěch Čerčan), tak na mé šachovnici.
Prosím, aby čtenáři tohoto komentáře v něm nehledali ukřivděnost či cosi podobného. Nic takového v něm není. Možná každý z nás se občas rádi bavíme perličkami z šachového života. Nechť zmíněný příběh je jednou takovou perličkou z minulosti.
8. ledna, 2023 v 4.30Zajímavá vzpomínka na Petra Matulu.
Takovéto „fintičky“ se sestavou nebyly ve Vlašimi v té době ničím neobvyklým, Maťa by mohl vyprávět. 
8. ledna, 2023 v 6.28Ahoj, Já jsem proti Petrovi hrával v žákovských přeborech, organizoval je Olda Sládek a v 1981 jsme spolu s Petrem Matulou, Pepou Vackem, Pepou Borkem (všichni jsou mrtvi) hráli přátelské utkání v Pritzwalku (asi 100 km za Berlínem, družba s okresem Benešov, hráli jsme i desetifenikový mariáš, vedoucí byl Ivo Kudrna. Za žáky hrál dobře. To jsou moje vzpomínky.
8. ledna, 2023 v 20.41Teď jsem si všiml, že jsem si s Petrem Matulou zahrál za vlašimské áčko ještě o rok dříve, než jsem psal v komentáři číslo 9. V brodecké kronice je zápis z 5. ledna 1986 (to mi bylo devět let a určitě to byla jedna z prvních vážných partií, jaké jsem kdy hrál), kdy Vlašim A porazila Zbořený Kostelec B 3:2. Vlašim tehdy hrála jen se 4 hráči a to v sestavě Stanislav Vojta, Petr Matula, František Krunert, Tomáš Vojta (já jsem jediný prohrál
).
20. ledna, 2023 v 13.35