Den pátý – středa – mraky se honí, občas prší

Vzhledem k proměnlivému počasí jsme ráno vyrazili autobusem k Belianské jeskyni. Prohlídka trvala přes hodinu. Nejvíc se nám líbilo postupné osvětlování krápníků v hudební jeskyni za zvuku vážné hudby.

Před večeří jsem si ještě prošla naučnou stezku po místním prameništi a zašla do hotelového bazénu. Kuba se začetl do své nové slovenské knihy.

Tomáš začíná mít nehezký zvyk dohrávat jako poslední ve 23h. V dlouhé koncovce soupeřku postupně udolal. Na konci to ale mohl být pat. Stačil jeden Tomášův přehmat. Soupeřka ale narozdíl od svého přihlížejícího syna možnost patu neviděla a vzdala se. Kuba remizoval, Dan prohrál.

Vojta T. – Bochničková A. – pozice po 87. tahu černé:

V pozici na diagramu jsem s bohorovným klidem zahrál 88.e7?? a očekával, že se soupeřka vzdá, což se po vložení tahů 88…Kg8 89.Ke6 i stalo. Dost mě tedy překvapila slova přihlížející klučiny: „Mami, proč jsi nezahrála 88…Jg8? Vždyť je to jasná remíza!“ Po takovém tahu bych asi spadnul ze židle. Po postavení dámy je pat a jinak přijdu o pěšce e7 a zbude mi ke krajnímu pěšci špatný střelec.

Fotky z výletu Houdkových do Belianských Tater

Den šestý – čtvrtek – po pár dnech opět slunečno

Počasí se vylepšilo. Ranní sluníčko nás zlákalo vyrazit vláčkem do Štrbského plesa a pak procházkou k Popradskému plesu. Ve vlaku z Lomnice bylo tak přeplněno, že jsem si myslela, že se tam už nevejdeme. Mýlila jsem se. Po nás se tam narvalo ještě dalších 20-30 turistů . Tomáš to chtěl ve Smokovci na přestupu vzdát a udělat si procházku někde po okolí, ale podařilo se nám ho přesvědčit. Přece jen by přišel o prohlídku oblíbeného cintorínu, na kterou se prý celý rok těší.

Symbolický cintorín obětem Tater. Na památku mrtvým, pro výstrahu živým!

Štrbské pleso

Popradské pleso

Večer Dan už podruhé za sebou zahrál černými 1…a6. Bohužel ani tentokrát to nepomohlo a po boji prohrál. Kubu silnější soupeř také přehrál.

Kuba si na závěr zahrál s velmistrem Mrvou.

Tomáš tentokrát vyhrál mnohem dříve než předešlé večery a mohl nás tak všechny pozvat na pivo . Pravda, úplně dobrovolně to nebylo, ale nemá mít ty své pesimistické prognózy a ještě se o ně vsázet .

Macko M. – Vojta T. – pozice po 27. tahu bílého:

V 6. kole se mi povedl pěkný matový útok. 27…Sxg4!! 28.hxg4 f3 Nezbytný doplněk předchozí oběti. 29.Kg3 Dg5! Klíčový tichý tah celé kombinace. 30.De3 Bílý nemá obrany. Po 30.Ve8 rozhoduje 30…Df4+ 31.Kh3 h5! -+. 30…Vf4 31.Kf2 Dh4+ 32.Kf1 Vxg4 0-1

Den sedmý – pátek – Kuba odjíždí

Kuba ráno obětavě odjel směr Polička, aby posílil dorostenecké extraligové družstvo. Doprovodila jsem ho do Popradu, kde nasedl na rychlík. V České Třebové se pak setkal s Maťou a zbytkem družstva. Cestou zpátky do Lomnice jsem vystoupila v Tatranské Lesné a společně s Tomášem šla podél Studeného potoka k vodopádům. Tomášovi se předtím úspěšně podařilo vystoupit z narvaného vlaku z Lomnice. Došli jsme pak až do hotelu.

Studený potok

Obří vodopád

Nepovedenou večerní partii Dan zremizoval, Tomáš vyhrál a udržel se na první šachovnici. Po partii nás opustil i Petr Hroník z Brodců. Řídit těch x hodin směr Praha muselo být v noci velmi náročné. Petr jezdí na turnaj ob rok. Naposledy tu byl s manželkou a jedním dítětem, letos už se dvěma dětmi .

Vojta T. – Kolesár M. – pozice po 33. tahu černého:

Dvojitou obětí se mi podařilo dosáhnout vyhraného postavení. 34.Vf6! Vh7 Sebrání věže prohrávalo 34…Sxf6 35.exf6+ Kh7 (35…Kg8 36.Sxe6 +-) 36.h5! +-.  35.Sxe6! Sxf6 I sebrání střelce prohrávalo: 35…fxe6 36.Dxg6+ Kh8 37.Vxf8+ Sxf8 38.De8! +- 36.exf6+ Kh8 37.Sxd5 +-  Bílý stojí jasně na výhru. A ikdyž jsem si to v dalším průběhu komplikoval, soupeř (mimochodem, nakonec skončil na skvělém 2. místě) se o 11 tahů později vzdal.

Den osmý – sobota – hurá na poslední túru

Ráno jsme popojeli kousek autobusem a šli pak na rozcestí nad Matliarami. Tam se Tomáš odpojil a šel jinou cestou zpátky do Lomnice. Poslední dobou ho trápí kolena. Prý stáří . Mně se tak brzy vracet nechtělo a rozhodla jsem se dojít k Chatě u Zeleného plesa. Cesta byla pohodová, akorát těch lidí by tam nemuselo být tolik. V cíli jsem se rozhodla přejít k Bielemu plesu a pak jinou cestou zpátky, abych se vyhnula těm davům.

Music bar Humno sice oproti loňsku premává, nabízí disco každý pátek a sobotu, ale vypadá to, že ani letos tuto místní atrakci nenavštívíme.

Tomáš po bitvě prohrál, Dan vyhrál.

Den devátý – neděle – odjezd

Odjíždím vlakem po zahájení poslední partie. Dana hrajícího s Pavlem Bráchou jsem si vyfotila. Jeho jméno na cedulce zaujalo Tomáše hned na začátku turnaje. Chtěl jeho cedulku bráchovi vzít. Kupodivu mi ji pan Brácha celkem ochotně dal .

Ve vlaku jsem sledovala onliny. Tomáš sice bojoval, co to šlo, ale nakonec z toho byla jen remíza. Dan prohrál. I napotřetí černými 1…a6 nevyšlo.

Končím slovy Tomáše. „Není důvod být rozmrzelý z odjezdu, přijdou horší dny“.

Tak zase za rok

Výsledky turnaje

Stránky pořadatelů

(autorka článku: Blanka Voříšková, komentář k diagramům Tomáš Vojta, fotky: všichni)