Čvc
Vsetín 2004
Tomáš Vojta
Již delší dobu jsem si pohrával s myšlenkou sem tam dát na web výsledky nějakých starých dávno zapomenutých turnajů. U příležitosti toho, že v sobotu startuje s velkou vlašimskou účastí jubilejní 40. ročník Openu Vsetín, zapátral jsem v archivu a vytáhl výsledky turnaje před 11 lety. Psal se tehdy rok 2004 a do valašské metropole, kde už jen vzpomínali na slavné hokejové časy (v naší oblíbené restauraci U Trpaslíka jsme tehdy potkali Jiřího Hudlera), jsme vyrazili společně s Ondrou Matějovským, Danem Houdkem, Jardou Pazderou a čerčanským Petrem Procházkou. Právě jemu budou patřit následující řádky, když si vypůjčím Petrův článek napsaný pro časopis Gambit, kde okomentoval hned 4 partie.
Již 29. ročník přeboru města proběhl ve dnech 3.- 10. července. Hrálo se opět v příjemném prostředí Domu kultury, ve dvou skupinách (turnaj A – ELO min. 1750, turnaj B – ELO max. 2050), švýcarským systémem na 9 kol a tempem 30 tahů na 1,5 hod. + 1 hod. do konce partie. Kromě moravských a českých šachistů se představila 1 hráčka ze Slovenska, 1 polský účastník a 3 hráči z daleké Černé Hory.
V turnaji A (kandidátském) potvrdili roli favoritů dva nejvýše nasazení – Tomáš Vojta z Vlašimi a Milan Babula z Třince. Oba získali 7,5 bodu a třetího v pořadí, brněnského Jana Uhmanna st., předstihli o bod a půl! Turnaj B (hlavní) výborně rozehrál třetí nasazený Petr Hromada z Valašské Polanky. Vítězství si zajistil už v 8. kole ziskem sedmého bodu a lepším pomocných hodnocením (střední buchholz). Dosud největšího šachového úspěchu se podařilo dosáhnout autorovi těchto řádků, který v posledním kole zdolal právě vítěze turnaje, a jako druhý sedmibodový skončil na stříbrné příčce. Třetí místo obsadil Josef Filák z Francovy Lhoty s 6,5 body. Konečné pořadí:
Ve 3. kole turnaje B se odehrál pozoruhodný souboj Žižka (1782) – Matějovský (1946). Černý se v průběhu hry dopustil dvou hrubých chyb, soupeř je však nedokázal potrestat a nakonec prohrál; C23 Střelcova: 1.e4 e5 2.Sc4 Sc5 3.Jf3 d6 4.0-0 Sg4 5.c3 Jc6 6.b4 Sb6 7.a4 a6 8.a5 Sa7 9.d3 Df6 Jbd2 Jge7 11.h3 h5 12.b5 (12.hxg4 hxg4 a 13…Dh4/Dh6) 12…axb5 Připadá mi zvláštní, že k první výměně v otevřené hře dochází až ve 12. tahu a ještě na tomto poli. 13.Sxb5 g5 14.a6 Kd7?? (viz diagram 1) 15.Va5? Přehlíží zisk figury po již možném15.hxg4 hxg4 16.Je1 Dh6 17.Dxg4+ a 18.Dh3. 15…Sb6 16.Va3 Sxf3 17.Dxf3 Dxf3 18.Jxf3 g4 19.Jh4 bxa6 20.Vxa6 Vag8 21.Kh2 Sxf2?? (viz diagram 2) 22.Jf5! Správně hráno, hrozí Vxf2 i Jxe7. 22…g3+ 23.Kh1Va8 24.Vxa8 Vxa8 25.Jxe7 Kxe7 26.Sg5+??
Ondra Matějovský je bojovník do posledního dechu, nevzdá se, dokud soupeř ještě může zakopnout. Těžko říct, proč bílý prostě nevzal na c6, vždyť 26….Va1 (s plánem Se3 a Sxc1) nehrozí právě kvůli šachu na g5. – Při analýze Ondřej tvrdil, že i s figurou navíc by výhra bílého byla obtížná vzhledem k jeho zazděnému králi. 26…f6 27.Sxc6 27.Sxf6+ Kxf6 28.Sxc6 Va3 29.Vc1 Se3 s výhodou černého. 27…Va6 28.Sb5 Va5 29.Se8 Kxe8 30.Sxf6 Va3 31.d4 Kf7 32.dxe5 Vxc3 33.Sh4 Ke6 34.exd6 cxd6 35.Sg5 Vc4 a bílý se vzdal.
Hned v příštím kole proti sobě zasedli první a třetí nasazený: Matějovský (1946) – Hromada (1921); B52 Sicilská: 1.e4 c5 2.Jf3 d6 3.Sb5+ Sd7 4.Sxd7+ Dxd7 5.0-0 Jc6 6.c3 Jf6 7.Ve1 e5 Běžným plánem za černého je zde e6 s dalším d5. Takto je Sf8 dočasně mimo hru. 8.d4 cxd4 9.cxd4 Vc8 10.Jc3 Se7 11.Se3 Jg4? Ztrácí bez náhrady pěšce. 12.d5 Ja5 (12…Jxe3?? 13.dxc6) 13.Sxa7 Jc4 14.Ja4? Záhy se bílý pouští na tenký led, např. po 14.h3 by byl v naprosté pohodě. Aktivity se ujme soupeř. 14…b5! 15.Jb6 Dxa7 16.Jxc8 Dxf2+ 17.Kh1 Tohle všechno Ondra viděl, jen se mylně domníval, že dáma je na f2 v patu. 17…Dc5! 18.Ve2 Dxc8 19.Vc1 Da6?! Lépe 19…Db7. 20.b3 Ja5 21.h3 Jf6 22.Dd3 0-0 23.a4 Vc8?! Fritz doporučuje 23…Jh5 a např. po 24.Vec2 f5! s výhodou černého. 24.Vxc8+?! Mělo se stát 24.Vec2 a výsledek partie nebyl ještě zdaleka jasný. 24…Dxc8 25.Dxb5? Stále je na místě 25.Vc2; obsazení sloupce tu musí mít přednost před vytvořením volných pěšců; ti se nakonec ke slovu vůbec nedostanou. 25…Dc1+ 26.Ve1 Dc3 27.b4 Jb3 (viz diagram 3) Útok černého nabírá na obrátkách. 28.a5 Jd4! 29.Db8+ Sf8 30.Vf1 Jxe4 31.Kh2 Dd3 32.Jxd4 Dxf1 33.Jc6 Hrozí 34.Je7+ s matem! 33…Df4+ 34.Kg1 Df2+ 35.Kh2 f5 36.Dc8 g6 37.De6+ Kg7 38.Dd7+ Kh6 39.Dd8 Sg7 40.Je7 Jd2 41.Jg8+ Kh5 42.Kh1 Jf1 43.h4 Zase hrozí mat! 43…h6 44.Jf6+ Sxf6 45.Dxf6 Je3 46.g4+ Jxg4 a bílý se vzdal. – „Ale bránil sa jako had!“ prohlásil na Ondrovu adresu jeden z přihlížejících.
Zmíněný duel posledního kola Procházka (1857) – Hromada (1921) měl až nečekaně hladký průběh. Je pravda, že černý jakožto vítěz turnaje mohl polevit, po partii ale přiznal, že chtěl hrát naplno; B33 Sicilská: 1.e4 c5 2.Jf3 Jc6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 e5 6.Jf3 Má oblíbená varianta, o které už na stránkách Gambitu byla řeč (naposled v předchozím čísle). 6…Sb4 7.Sd3 d5 8.exd5 Jxd5 9.0-0 Se6? (viz diagram 4) Černý začal tušit, že do něčeho spadl – 9…Jxc3 10.bxc3 Sxc3 10.Vb1 0-0 11.Vb3 a 12.Jg5 pro něj skutečně není lákavé. Tahem v partii si ale problémy neušetřil, lepší bylo 11…Sg4. 10.Jg5! De7 Po 10…Jxc3 11.bxc3 Sxc3 12.Jxe6 fxe6 13.Dh5+ zůstane černý král v centru. 11.Jxe6 Dxe6 12.Jxd5 Dxd5 13.Dg4 g6 14.Se4 f5? Ztrácí pěšce a ještě bude stát hůř. Nabízí se 14…Db5 nebo Da5; dáma musí krýt Sb4, protože hrozí výměna na c6 (14…Dd6? 15.Vd1 s výhodou bílého). 15.Dxf5 gxf5 16.Sxd5 Vd8 17.c4 Jd4 18.Sg5 Vxd5? Hrozilo nejen 19.Sxd8, ale i 19.Sf6 Vf8 20.Sg7 a 19.Sxb7, vše lze ale pokrýt tahem 18…Se7! (např.. 19.Sxe7 Kxe7 20.Sxb7 Vb8). 19.cxd5 Vg8 20.Se3 Nešlo 20.Sf6? pro 20…Kf7! a střelec je chycený (21.Sxe5 nebo Sh4 21…Jf3+). Ještě se stalo: 20…Sc5 21.Kh1 b6 22.Vab1 b5 23.Vbc1 Sb6 24.Vc8+ Kf7 25.Vxg8 Kxg8 26.Vd1 Kf7 27.f4 Kf6 28.fxe5+ Kxe5 29.Sxd4+ a černý se vzdal. 29…Sxd4 30.Vxd4 Kxd4 31.d6.
A na závěr partie vítěze „áčka“ z 8. kola: Vojta (2315) – Uhmann (2207); C22 Střední hra: 1.e4 e5 2.d4 exd4 3.Dxd4 Jc6 4.De3 Jf6 5.Jc3 Sb4 6.Sd2 0-0 7.0-0-0 Ve8 8.Sc4! Podle vzoru starých mistrů! Tomáš zná partii Winawer – Steinitz, Norimberk 1896. 8…De7 Steinitz dostal na frak ve 20 tazích po 8…Sxc3?! 9.Sxc3 Jxe4 (9…Vxe4 10.Sxf6) 10.Df4 Jf6 11.Jf3 d6 12.Jg5 Se6 13.Sd3 h6 14.h4! Jd5 (14…hxg5 15.hxg5 Jd5 16.Vh8+! Kxh8 17.Dh4+ Kg8 18.Sxg7! Kxg7 19.Dh6+ Kg8 20.Vh1 s výhrou bílého) 15.Sh7+ Kh8 16.Vxd5! Sxd5 17.Se4! f6? (17…Vxe4 18.Jxe4 Je5 =) 18.Sxd5 fxg5 19.hxg5 Je5 20.g6! (s nekrytelnou hrozbou Vxh6+). 9.Jf3 d6 Znovu nejde 9…Sxc3 10.Sxc3 Jxe4 (10…Dxe4?? 11.Sxf7+), vždyť po 11.Vhe1 Jxc3 (11…d6?? 12.Df4 a bílý stojí na výhru) 12.Dxc3 Dd8 13.Vxe8+ Dxe8 14.Ve1 Df8 15.Jg5 má bílý za pěšce skvělou hru. 10.Vhe1 Sc5 (10…Sxc3 11.Sxc3 Jxe4 12.Df4 opět s vyhranou pozicí.) 11.De2 Sg4 12.Sg5 Jd4 13.Dd3 Jxf3 14.gxf3 Se6 15.Jd5 Sxd5 16.Sxd5 Sxf2
Pro černého bezvýznamný zisk. 17.Ve2 Sc5 18.Vg2 Kf8 19.Dd2! c6 20.Sb3 De5? Nijak nečelí hrozbě, hodí se např. 20…Ved8 s přibližně rovnou hrou. 21.Sf4 De7 (viz diagram 5) Nebo 21…Dh5 22.Sxd6+ Sxd6 23.Dxd6 Ve7 (23…Kg8?? 24.Dxf6) a bílý stojí lépe. 22.Sh6! Kdyby měl černý zahráno Ved8, nebyl by tento tah možný, protože po vzetí na h6 a šachu dámou by král ustoupil na e8. 22…Jh5 23.Vg5! gxh6 24.Vxh5 Df6 25.Kb1! Pozor, nejde 25.Vf5?? pro 25…Dxf5! 26.Dh6+ Kg8 27.exf5 Se3 a černý vyhraje. 25…Kg7?? Hrubice jako hrom! Krytí bodu f7 (25…Ve7) je už nutností. 26.Vf5 Dh4 27.Vxf7+ Kh8 Kuriózní mat vychází po 27…Kg6 28.Vg1+!! Sxg1 29.Dxd6+ Kh5 30.Vf5+ Dg5 31.Sf7+ Kh4 32.Dg3+ Dxg3 33.Vh5 (viz diagram 6) 28.Dc3+ a černý se vzdal.
Vojta – Uhmann (foto: Radek Zádrapa)
Tak tolik Petr. V archivu jsem našel i článek Ondry Matějovského, který tehdy napsal do týdeníku Jiskra.
Z mimošachových věcí mi utkvělo v paměti, že jsme často navštěvovali místní akvapark, kde na tobogánu řádil Jarda Pazdera. Samozřejmě jsme udělali i pár výletů do okolí. Vybavují se mi Pulčínské skály a pak výlet do Javorníků, kde jsme společně s Honzou Stoklasou, který nás přijel do Vsetína navštívit, zdolali nejvyšší vrchol Velký Javorník. Z tohoto výletu je i tato mizerná fotka:
Dan Houdek zase často vzpomíná na cestu zpátky, kdy měl obavy, aby ho nezastavili policajti. Ne že by on sám něco pil, ale po rychlé oslavě dvou medailí to v autě lehce slivovičku zavánělo.
Na turnaj ve Vsetíně vzpomínám moc rád. Škoda jen, že jsem se, na rozdíl od mnoho oddílových kolegů, už nikdy na Valašsko nedostal . Ale třeba to vyjde v některém z dalších ročníků tohoto hezkého turnaje.
V roce 2004 jsem chtěl ten turnaj vyhrát, na to si pamatuju
. Ale hrál jsem blbě a roli nasazené jedničky jsem ani náhodou nepotvrdil. Od jisté doby pak hraju už jen áčka, tam se člověk nemůže tolik ztrapnit
. A ten článek do Jiskry jsem psal dost familiérně, na to si vůbec nevzpomínám
. Jinak já hrál poprvé ve Vsetíně v roce 1994, třeba taky někdy napíšu vzpomínku…
2. července, 2015 v 21.37Pozdravujte celú tu valašskú dědinu,rád se podívám, jak se všem daří, a zdar v Pardub.!:)
3. července, 2015 v 11.03Prochy: Pan Parák pozdravuje učitelského!
5. července, 2015 v 11.36