TJ Spartak Vlasim
18
Led

O dobývání Olympu

Patrik Pýcha

Výlet do starého Řecka

Jak se pomalu blížíme k hotelu Olympik, zdá se, jako by se rychle zvedal vítr. A opravdu. Dneska to fičí všude, ale tady v okruhu několika pár metrů nepochybně mnohem silněji. Přestože už zbývá jen kousíček, s každým schodem je ten neviditelný šlehající bič o stupeň zuřivější. Vítek Moravec později poznamenal, že to připomíná výstup na Olymp. Škoda, že Zeus neseslal i nějaký blesk, což by dodalo tomuto tvrzení na autenticitě, musíme si však přiznat, že i když jde o zajímavou představu, onen sílící vítr měl pravděpodobně nějakou logičtější příčinu. A už vpadáváme do dveří.

 
Šachový Olymp se tyčí v krajině bez vysokých budov skutečně jako hora.

Najednou se dostáváme do světa „urputných výrazů“. Čtyřhvězdičkový hotel totiž hostí od 9. do 16. ledna mezinárodní šachový turnaj.

 
Ikaros fanoušky řecké mytologie zklamal, do moře plného dravých ryb se během turnaje nezřítil.

Na rozdíl od minulých let se v Praze rozhodlo za šachovnicemi bojovat více vlašimských šachistů, jmenovitě Jirka Rýdl, Ivo Hradecký, Ondra Matějovský, Patrik Pýcha (to jsem já) a Nela Pýchová v turnaji „A“ a Kuba Voříšek v béčku. Mnoho času s námi trávil také Vítek Moravec.

Jednota v rozmanitosti

Určitě nepřekvapí, že česká metropole přitáhne každoročně mnoho cizinců. Ve výsledkových listinách můžete najít i hráče z poměrně vzdálených zemí, například Íránu, Indie a Číny. Z Evropanů, pokud vynecháme Čechy, přijeli v největším počtu Norové, kterých se zúčastnilo 21. Na některých z nich mě zaujaly jejich outfity. V Norsku je zima, sníh, a tak je pro ně asi důležitá velká zásoba lyžařských kalhot. V kombinaci s košilí celkový vzhled vypadal velice netradičně a každopádně jim v hracím sále muselo být obrovské horko.

Nutno poznamenat, že mnozí účastníci z ciziny byli velice milí a alespoň já měl to štěstí, že sami od sebe začali ihned po skončení partie rozebírat některé její momenty.

 
Partie
Kjell Håkon Lien (2020) –  WCM Nela Pýchová (1949) skončila vítězstvím norského hráče.

Hra o kyslík

Jestliže okolí Olympiku i budova samotná zvenku nevypadaly příliš vábně, prostředí uvnitř bylo velice pěkné.  Jak už to tak ale bývá v místech, kde se vyskytuje velký počet lidí, koncentrace oxidu uhličitého dosahovala kritické hranice. Když jste vešli do hracích prostor, teplota byla příjemná a dalo se dobře dýchat, jak jste se však začali nořit hlouběji do jejích útrob, postupně jste se dostávali do pekelné výhně.

 
Hráči béčka si užívali komfortní ovzduší v první části hracích prostor.

Pořadatelé rozmístili stoly v sále vynalézavě, a tudíž nebylo zaručeno, že se výhrou dostanete na šachovnici s příjemnější atmosférou. Právě naopak! Pokud jste se rozhodli zvítězit ve špatný okamžik, mohli jste se dostat do potíží.

Dobrovolné kradení kávy

Na zahájení turnaje byli účastníci informováni, že přímo v hracím sále si mohou natočit kávu, když vedle přístroje do hrníčku vloží 25 korun.  Důvěra pořadatelů však byla brzy zklamána a už druhý den od tohoto nápadu upustili. Na vině byly zvěsti, že jsou tací, kteří nejenže za kávu nezaplatí, ale navíc ještě z hrníčku kradou peníze.

Komentáře Tomáše Vojty: To je teda bída!

Ač nás na místo jezdili povzbuzovat nejrůznější osobnosti, jako například věčně pozitivní tatínek Jirky Rýdla nebo naše bývalá posila z Úholiček, Míša Hatašová, nikdo bohužel velkou díru do světa neudělal. Z řady trochu vyčnívá snad jen Kuba Voříšek (1716), který uhrál v béčku pěkných 5,5 bodu a skončil na 20. místě.

 
Se silným slovenským soupeřem (1912) Kuba dokázal remizovat.

Nám, áčkařům, nevyšel především závěr. Vlašimským želízkem v ohni byl raketově se zlepšující Jirka Rýdl (2354), jenž mezi 193 hráči startoval na 20. místě. Jirka se tentokrát se slabšími soupeři hodně trápil a nepříjemná prohra v posledním kole ho odsunula s 5,5 body až na 38. pozici.

 
Jirka Rýdl

Z tria Ivo Hradecký (2117), Ondřej Matějovský (2016) a WCM Nela Pýchová (1949) získali všichni 4 body a umístili se na 115., 116. a 120. příčce. Celá trojice si v první půli turnaje zažila houpačku, kdy se jí střídali slabší a hodně silní soupeři. Zatímco Maťa s Nelou ke konci její prokletí zlomili pozitivním směrem a uhráli slušný výsledek, u Iva tomu bylo bohužel přesně naopak. Je veliká škoda, že se mu do výhry nepodařilo dotáhnout nadějně rozehranou partii ze 4. kola, kdy byl jeho soupeřem Yuxiang Fang (2365) z Číny.

 
V partii se sympatickým Číňanem těžil Ivo Hradecký z precizní přípravy.

Nakonec zbývá moje maličkost (1969). Do turnaje jsem vstoupil výborně bodováním se silnými soupeři, například jsem uhrál remízu z WGM Bhakti Kulkarni (2292) z Indie, třebaže Vítek tvrdil, že něco takového není možné, protože se moje protivnice spojí nirvánou s exmistrem světa Anandem. Druhá polovina už bohužel byla horší a neštěstí jsem dovršil v posledním kole, kdy jsem ve výborné pozici vyrobil neskutečnou hrubku. Zdá se, že mým velkým problémem je dotahování partií, jelikož jsem několik nadějně rozehraných se silnými soupeři v Praze vypustil.

 
Derby s Vítkem Moravcem je příkladem oněch nedotažených partií, zde jsem navíc dokonce prohrál.

 
Rozhovor našich fanoušků, Blanky Voříškové a Ády Rýdla

 
Míša Hatašová během návštěvy stihla Vítka naučit novou hru.

 
Společná fotka nás hrajících.

Jednou z našich oblíbených činností v Praze bylo i tipování toho, jak okomentuje Tomáš Vojta naše výkony na webu. Titul „oběť komentářů vlašimského FIDE mistra“ získal nepochybně Ivo a to především díky svým častým časovkám.

Vlašimský šach proniká do pražského tisku

Jeden den dorazila do Olympiku novinářka z Pražského deníku. Protože jsme nepochybně velmi zajímaví lidé, udělala s námi hned rozhovor, přesněji řečeno s Vítkem, Nelou, mnou a později i s Maťou.

Z pohledu šachistů kontroverzní reportáž vyšla na světlo světa v pondělí 12. ledna a ihned vzbudila značné emoce, o čemž se můžete přesvědčit i v komentářích pod úvodním článkem k Openu Praha. Pojďme si reakce krátce shrnout.

Na úvod chtěl Maťa podat na noviny žalobu, protože údajně nikdy neřekl, že hned od prvních turnajů sbíral medaile z různých přeborů, načež Vítek napsal, že u rozhovoru s Maťou nikdo jiný nebyl a klidně se takhle chvástat mohl. Dále Vítek označil diskutovaný text za článek hrůzy a rozebral některé faktické nedostatky. Nakonec novinářku politoval s odůvodněním, že vůbec nevěděla, kam ji to vlastně poslali. Já jen dodal, že u mě to celkem odpovídá. Tomáš Vojta s Vojtou Mejzlíkem se vyslovili v tom smyslu, že je to určitě napsané přesně tak, jak jsme odpovídali a pouze si hrajeme na to, jak jsme skromní. Za čistou novinářskou práci považuje zpracování našich rozhovorů Ivo.

Co to Maťa vlastně snědl?

První i druhý pátek jsme navštívili tibetskou čajovnu. V příjemném prostředí jsme se rozvalili v obou případech asi na dvě hodiny a vypili několik litrů čaje, přestože někteří vůbec tento nápoj neumí náležitě ocenit. Já jsem svůj čaj ocenil hodně, avšak nadešlou noc trval můj spánek jen 3 hodiny. Přesto se mi při sobotním dvoukole hodně zadařilo. Možná bych měl nespat častěji.

 
Ivo si vychutnává čaj a Maťa válení.

V čajovně jsme se první pátek rozhodli i navečeřet. Ač v celém objektu nebylo nic než veganské jídlo, Maťa celý týden urputně tvrdil, že si dal masovou směs a nenechal si vymluvit, že na ceduli bylo jasně napsané, že se jedná o tofu. Jeho argument je jednoduchý: „Snad poznám, že jim maso, ne?“ Je otázka, zda Maťovy chuťové buňky neovlivňuje to, že si kupuje a pije limonády s šamponovou příchutí.

Jukelníkova obrazovka

Zatímco na začátku týdne někteří z nás využili před ranním kolem azyl u Voříšků, na jeho konci jsme navštívili duši týneckého šachu, Karla Jukla. Jelikož Maťa opěvoval obrovskou Karlovu obrazovku, jež, jak se ukázalo, není zas tak gigantická, bylo jasné, že si zahrajeme něco na playstationu.

Na začátek Nela s Maťou zkusili GTA, ale když naše reprezentantka neohrabaně strčila do nějaké ženské a hned byla zastřelena ochraniteli pořádku, rozhodlo se, že zkusíme něco jednoduššího. Tím byl jakýsi šílený kvíz. V něm byl nejúspěšnější Vítek jako Všeználek. Za největšího lháře moderátor označil Maťu alias Machra.

 
Děti si hrají.  Video

Zábava pokračovala i ve spánku. Maťovi se totiž zdálo, jak je Ivo na své svatbě a má předvést odzemek s obuškem, což pro něj skončilo ostudou, protože vůbec neuměl kroky.

Taková normální cesta autem

Maťa: „Pro mě je běh drogou.“

Ivo: „Takže se mu radši vyhýbáš.“

Cesty naší čtveřice (já, Nela, Maťa, Ivo) autem z Vlašimi do Prahy a zpátky byly možná na celém týdnu nejzajímavější. Na úvod je ještě třeba poznamenat, že jsme ani jednou z Vlašimi nevyrazili včas. Asi zkrátka potřebuju ještě trochu vylepšit plánování.

Všechno začínalo už při vjezdu do hlavního města, kde nás Maťa každý den nezapomněl upozornit, že tam má start pochod Praha-Prčice, kterého se zúčastňuje. Následoval slávistický stadion, u něhož přidal Maťa další historku, a dokud nám nezmizel z očí, tleskal. Další bod si připsal, když jsme projížděli kolem vinohradské nemocnice, ale vrcholný příběh přicházel tehdy, když se na obzoru objevil symbol Libně, plynojem přezdívaný Libeňská koule, u níž byl před časem jednomu kamarádovi na svatbě. Toto se opakovalo každý den a Maťa zdůvodňoval svůj entusiasmus pro vyprávění historek didaktickou zásadou trvalosti, tedy že je musí stále opakovat, abychom nezapomněli. Obávám se, že této zásadě opravdu dostál.

 
„Tak a támhle to je Libeňská koule a tam jsem…“

Skóre chtěl jeden den vyrovnat Ivo, a proto špatně zahnul nebo nezahnul, když měl, už nevím, a připsal si body například vyprávěním o místu, kde spadnul z kola, kde učil anebo kde ignoroval stopku, když dělal zkoušky v autoškole. Třebaže, na rozdíl od Mati, Ivo v Praze jeden čas bydlel, proti našemu předsedovi šanci neměl.

I já jsem se někdy pokoušel získat nějaký bod, ale s následující historkou jsem moc úspěchu nesklidil: „Tak támhle to je hotel Olympik a tam jsem včera hrál šachy.“

Asi poslední, co nás na oblasti, kterou jsme projížděli, zaujalo, byly názvy některých restaurací. Jmenujme podniky „U Starý svině“, „U chcípáka“ či „U staré báby 2“.

Poděkovat a končíme

Děkujeme pořadatelům za zorganizování vydařeného turnaje, děkujeme Blance Voříškové, která nám umožnila první pátek přespat u nich doma, děkujeme Karlovi Juklovi, jenž nám poskytl azyl druhý pátek, děkujeme Ivovi, který nás každý den vozil, děkujeme divákům, již se na nás přišli během týdne podívat… A zkrátka děkuji, když použiju opět tu frázi, všem, díky kterým se týden v Praze tolik vydařil. Snad to bude příště lepší i šachově!

Výsledky na chess-results

Fotky

Stránky pořadatelů

15 reakcí na “O dobývání Olympu”

  1. 1
    Ivo píše:

    Děkuji Patrikovi za hezký článek:) Dobře jsem se u něj pobavil..

  2. 2
    Blanka píše:

    Článek se Patrikovi moc povedl. Příště by to tedy chtělo častěji zajít do čajovny a úspěch je zaručen :-).

  3. 3
    Jarda P. píše:

    Pěkný :-) !

  4. 4
    Patrik P. píše:

    Děkuji za ohlasy. :-) Jen jsem si teď všiml, že jsem si nějak moc oblíbil slovíčko „nepochybně“. :-o

    Je škoda, že se Karlovi nepodařilo video natočit v akčnější momenty, ale i tak je to dobrá ilustrace. :-)

  5. 5
    Tom píše:

    Doufám, že vás mé komentáře moc nezlobily a snad i občas pobavily (tak jsou i myšleny). ;-)

  6. 6
    Robin píše:

    Tenhle turnaj si chci už asi 5 let zahrát, tak snad příští rok. Ta čajka se mi líbí, akorát bych si k tomu dal ještě vodnici. :D Kdyby se dělo něco jako putování za Bolkem ale s cílem v čajce, tak dejte vědět, rád půjdu. :D

  7. 7
    Maťa píše:

    Přidávám se k pochvalným ohlasům – moc hezky se to čte, Patriku! Také mě celý turnaj bavil, i ty cesty byly super. S výjimkou nedělního odpoledne jsem si to celé užil, přestože mé výkony byly … řekněme nevyrovnané :-) – něco se mi povedlo, něco ne. Rád si to zahraju i za rok, a tak si zamlouvám u Iva místo v autě :-) .

    Jinak jsem odkaz na Patrikův článek poslal i kamarádovi, který měl tu zmiňovanou svatbu u koule (pamětníci si možná vzpomenou, že jsem si tehdy zlomil zápěstí). Důkaz, že jsem nekecal, je zde: http://tonislav.blogspot.cz/2012/10/nasi-meli-klobouky-tvarili-se-dulezite_22.html.

    Robin (6): Myslím, že tvůj komentář by podepsal především Čenda :-) . K čajovně bych doplnil malou zajímavost: v pátek jsme tam potkali první šachovnici Sedlčan, pana Kamlacha.

  8. 8
    Ivo píše:

    Také si na příští rok zamlouvám místo v autě:)Marně se, Maťo, snažím přijít na to, co sis v neděli odpoledne neužil…

  9. 9
    Maťa píše:

    No jo, mé problémy byly už v sobotu odpoledne. Netradiční začátek v pátek mate :-) .

  10. 10
    Ivo píše:

    jj, už chápu, taky jsem si popletl dny a seděl si na vedení, tak jsem hned nepochopil…

  11. 11
    AdolfR píše:

    turnaj dobrej, clanek dobrej, lidi prima (a videl jsem Jardu), akorat fotografie krajne nepovedena: vedle normalne pekne vypadajici Blanky Voriskove skodoliby fotograf vyretusoval moji podobu tak, ze vypadam tlustej, a pritom jsem uz hrozne dlouho uplne stihlej az hubenej

  12. 12
    Emil píše:

    Nemohl jsem si při zmínění Maťových stále se opakujících historek nevzpomenout na již zesnulého nejmenovaného šachového matadora a jeho mnohahodinové příběhy.
    Maťa už taky dozrává do podobného věku, až bude trénovat vaše děti, bude to o hodně horší :-)

  13. 13
    Maťa píše:

    Tak „historku“ kolem kamarádovy svatby jsem opakoval záměrně – myslím, že by se spolucestující cítili ochuzeni, kdybych to někdy zapomněl připomenout :-) . Ona to ani žádná historka není, jen se vždy všichni divili, proč měl Ondra Vrtiška svatbu zrovna tam, na takovém netypickém místě. To pan Kudrna, kterého Emil nejmenuje, se do svého povídání občas položil tak, že ani nevnímal odchod všech posluchačů z místnosti. Vím, že to bývalo neslušné, ale někdy to opravdu nešlo jinak (třeba při táborových poradách). Nicméně musím napsat, že s odchodem pana Kudrny šel benešovský šach hodně dolů. Ať už se na něho někteří kolegové dívali jakkoliv, byl díky své práci s mládeží největším tahounem oddílu. A jeho rukama prošlo i několik silných šachistů, za všechny jmenujme třeba Milana Srbu, sourozence Fojtů nebo našeho Tomáše Haška.

  14. 14
    Ivo píše:

    Ahoj, nechtěl by si někdo zahrát rapid dvojic v Bakově n. J. 31.1.? Sháním někoho do dvojice, druhou dvojici tvoří Tomáš V. s Jirkou R.

  15. 15
    Maťa píše:

    Já bych si zahrál, ale asi to tentokrát časově nezvládnu. Ale turnaj doporučuju a Iva za spoluhráče taky :-) .

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2021 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist