TJ Spartak Vlasim
16
Zář

Jules Verne – Ocelové město 2

Vítek Moravec

Tento rok jsem se na Mistrovství ČR mládeže v rapidu obzvláště těšil. Loňský víkend v Klatovech se hodně povedl, ale letos byla očekávání ještě vyšší – Ostrava je pro mě místo trochu exotické, a proto jsem byl na město kvalitního těžařského průmyslu a dobrého folku velmi zvědavý. Samozřejmě se mi před očima míhala slova, jež Nela před dvěma lety vryla svým naostřeným perem navždy do paměti šachových fanoušků: „No vůbec jedna velká chyba je, že šachy se konaly v Ostravě. Já jsem viděla už hodně míst a hodně měst, a to i v cizině. A podle mě je z nich Ostrava zatím nejošklivější. Má možná i nějaká hezká místa, ale já je nepoznala. Viděla jsem malé továrny obehnané betonovou zídkou s dráty, a to mi úplně stačilo :-( .“ Neexistuje lepší reklama! :-)

 
Ríša hraje s Ríšou?

Zážitkem měla být už páteční ranní cesta, za dopravní prostředek jsme totiž zvolili Pendolino, nejrychlejší vlak nejen v České republice, ale i v Evropě a celé galax-, v České republice. Maximální rychlost pouhých 160 km/h byla mírným zklamáním, brzy jsem však zjistil, že o rychlost v tomto vlaku vůbec nejde. Místy až kaskadérské nahýbání soupravy v ostrých řezaných zatáčkách zraňovalo mou citlivou duši, krom toho se mi chtělo zvracet. No, možná to až tak vážné nebylo, každopádně přetížení 4G není můj šálek kávy. Jediným pozitivem tak zůstal fakt, že jsme skutečně dojeli do Ostravy. To se po osmi hodinách jízdy autem povedlo i brodecké části výpravy.

 
Vojta Dudek baví diváky, Dana Vasileva baví šachy. Kvůli takovým hráčům chodí lidé na sport, ti je mohou přitáhnout do ochozů!

Odpolední program byl jednohlasně zvolen už v Pendolinu – musel jsem krotit nadšení, které propuklo ve chvíli, když větší část naší posádky poprvé v životě vyslovila slovo „hokej“ (zatím pouze ve funkci citoslovce). Doslova erupce euforie vytryskla na povrch, když vyšlo najevo, že se to hraje večer ve Vítkovicích a míč bude černý, tvrdý a placatý! Při rozbruslení jsme si vysvětlili stěžejní pravidlo o ofsajdu a mohlo se jít na zápas.

 
Exkluzivně pro vlašimský web zapózovala přímo z domácí lavičky vítkovická legenda Jirka „Cheese“ Burger (čtvrtý zprava), jenž má i díky své přezdívce k šachu velmi blízko.

Domácí Vítkovice nakonec podlehly Hradci 3:5, všichni jsme si zápas ale užili, i když každý po svém. Zatímco já v klidu a bez emocí pozoroval taktické novinky v obranné fázi Hradce (systém 1-4 a dobruslování křídel v mezikružních prostorech) a změnu pojetí postupného útoku ve třetí útočné řadě Vítkovic, ostatní nadšeně kvitovali každou branku a povedené choreo fanoušků. Jedinou kaňkou na vydařeném večeru tak byl neslušný pokřik příznivců hostí, kteří si hlasitě přáli, aby sudí pískal svědomitě a spravedlivě, a zapomněli na kouzelné slůvko, resp. použili jiné, méně kouzelné.

To už ale bylo ráno a začaly šachové boje. Zmíním se tu o celé výpravě, zas tolik nás nebylo.

Mezi nejmladšími děvčaty hrála neuvěřitelně Péťa Píšova – 4,5/6 jí přisoudilo průběžné druhé místo! Všechno pěkné a dlouhé partie, a ačkoliv někdy Péťa tahala za kratší konec špagátu, vždy to nějak vybojovala alespoň do remízy.

 
Já nevím, tyhle nebojovné remízy dětem přece nic nedají…

D14 a Anežka Vlková. Ve druhém kole Anežka zremizovala první nasazenou Kopcovou a následně měla úplně na lopatě po krásné oběti figury i další budoucí medailistku Brunovou. Bohužel si nechala chytnout dámu a už se z toho do konce dne herně nevyhrabala.

V kategorii H10 bojovali pouze svěřenci šachového rockera Karla Jukla – Karel je nejen skvělý kouč, ale údajně také v mládí závodně tančil :-) Vojta Dudek odehrál první den slušně, bohužel už ale bylo večer jasné, že zdravotní problémy mu ve zdolávání vyšších příček zrovna nepomůžou… Dan Vasilev neodstartoval nijak úchvatně, své chvíle si však nechával až na neděli.

Mezi chlapci do 12 let jsme měli největší zastoupení: Ríšovi Mládkovi se nepovedl start, po prvním dni tak měl 4/6 a velmi špatné pomocné (takřka ponocné) hodnocení (také bych zkomolil, ale bylo by to sprosté). Naopak excelentně odstartoval Kuba Voříšek, 6/6 je totiž nejlepší možný výsledek z prvních šesti kol, jelikož víc bodů už získat nejde. Maturoval jsem z matematiky. Brodecký David Zvolenský a (nově) poděbradský Matěj Škrabánek se pohybovali spíš v dolních patrech, zejména Matěj se v tom první den pěkně vykoupal.

 
Takhle se hraje MČR – krev, pot a skluzy!

Po druhém kole jsme měli kulturní vložku – Karel chtěl totiž vysvětlit svěřencům, v čem dělají chybu. Usedl proto k šachovnici, což však zpozoroval jeden z pořadatelů a reakce na sebe nenechala dlouho čekat. V domnění, že se Karel chystá hrát šachy, spustil alarm a evakuaci celé budovy. Následné chatrné vysvětlení ze strany pořadatelů, a sice že si nějaký záškolácký rodič zapálil cigaretu na toaletách, brala většina účastníků spíš jako takový žertík k lepšímu.

 
Evakuovaní marně vyhlížejí požár.

Nechybělo mnoho a vůbec jsme se nemuseli víkendových bojů zúčastnit. Vraťme se v čase do pátečního večera… Ve 21:00 nás vyrážím zaprezentovat do KD Akord, předpokládaná doba cesty je pět minut, konec prezence je ve 21:30. Mám s sebou mapu vytisknutou z gůgl értf, nic mě nemůže dostat. Jedině pulzující město… Špatně odbočuji, čímž se ocitám zcela mimo mapu a zaznamenávám první out v dějinách geografie. Všude je tma a zápach síry. Poněvadž je už 21:15, odhodlávám se k zoufalému činu – míjím skupinku popíjející z lahve laciného alkoholu a mířím přímo k osobě se psem. Obrovská krvelačná bestie odmítá konverzaci a dobře mířeným štěkem si zjednává repekt. Á, zrovna někdo vychází na jednu zdravotní, pozdravím stařenku a ptám se na cestu. Vtom si uvědomím vlastní hloupost – použil jsem pražštinu a slovíčkem „ňák“ přicházím o poslední šance na úspěch. Popis stařenky ani nedoposlouchám, je jasné, že mě naviguje někam pod kola tramvaje. Zničehonic se ocitám ve 21:20 opět před hospodou, ve které na mě čeká Karel. Ten vytáhne jeden ze svých pěti mobilů a přesně na čas společně protínáme cílovou pásku. Jsme přihlášeni!

 
„Máme to!“ Karel Jukl konečně třímá v ruce stravenky a faktury. Neopomněl přidat ani padoušský výraz.

Po náročných šesti kolech jsme vymysleli výlet do centra, na vyhlídku Nové radnice. Ta je nová již sto let, což je jistě unikát. I přes trochu zamračenou oblohu jsme měli výhled na celou Ostravu. Spatřili jsme i legendární Bazaly, kde se zrovna odehrávalo utkání nejvyšší fotbalové soutěže. Nejvíc ale zaujaly areály s pecemi a šachtami a všemožnými konstrukcemi – nemohu si pomoci, ale to město mi přijde přinejmenším zajímavé, spatřuji v tom určitou krásu. Dost mi připomíná třeba Detroit nebo Caracas, jen vzduch je řidší. Shrnul bych to asi takto: Já jsem viděl už hodně míst a hodně měst, a to i u nás. A podle mě je z nich Ostrava zatím nejzajímavější. Má možná i nějaká nezajímavá místa, ale já je nepoznal. Viděl jsem velké továrny obehnané betonovou zdí s dráty i bez drátů a to mi úplně nestačilo :-) . Cestou zpět Anežka použila v konverzaci s Danem neuvěřitelně častokrát slovo „tramvaj“, což nenechalo chladným místního chalána, jenž reagoval hlasitým povzdechem: „Tramvaj, tady!?!“ Někdy nám přišlo, že bychom se i v Džibuti cítili víc doma. Brutální průtrž mračen pak byla jakýmsi božím trestem za hulvátský pražský slovník.

 
Sparťané vládnou Bazalům – nedívají se na ně.

Věci jsme vysušili a ráno zase do boje. V kategorii D10 jsme slavili naprosto úžasné 3. místo Péti Píšové! Zejména v posledním kole pomohlo štěstíčko, protože soupeřka prohrála na čas v pozici, v níž měla Péťa už jen dva jezdce a soupeřka střelce a pěšce, ale bez toho to někdy nejde. Medaile je to minimálně za přístup zcela zasloužená, Péťa nehraje zbrkle a u partie se chová jako šachistka, což je v tomto věku velmi cenné.

Anežka nakonec obsadila 10. místo. S tím asi není úplně spokojená, ale začátek turnaje naznačil, že povedený Open Říčany nebyla náhoda. Na Mistrovství Čech ve vážných to bude zase lepší.

Nejmladší Brodečtí si role vyměnili – Dan Vasilev po výborném závěru získal 4/9 a konečné 32. místo, Vojta Dudek naopak ve špatné kondici turnaj spíš dohrával a skončil 41.

 
Ríša bojuje o nesmrtelnost, Kuba se podepisuje prvním fanynkám.

Už kolo před koncem si suverénním způsobem zajistil titul mistra ČR v rapidu v kategorii H12 Kuba Voříšek! Vynikající výkon, Kuba byl mladší ročník, přesto prokázal ve složitých časovkách pevnější nervy než všichni soupeři. V posledním kole došlo na bratrovražedný boj, Ríša měl partii vyhranou, ale nedokázal svého kamaráda porazit a remíza mu vzhledem ke špatnému pomocnému hodnocení stačila „pouze“ na Bramborovu medaili. Je to hezký výsledek, ale těsně pod vrcholem, tak snad Ríšu motivuje k další práci! David zahrál přibližně na své a obsadil 32. místo, Matěj pak po zlepšeném výkonu ve druhém dni skončil na 39. pozici.

Před odjezdem ještě Blanka pozvala děti na zmrzlinu a pak už jsme opět naskočili do houpající kocábky směr Praha. Myslím, že celý víkend můžeme hodnotit jako velmi úspěšný.

 
Jakubovi zatleskali i pánové nahoře.

Děkuji všem hráčům a hráčkám a doprovodu Blance Voříškové, Zuzce Píšové, Karlu Juklovi a také jedinému řidiči, panu Zvolenskému – ti všichni udržovali dobrou náladu po celé tři dny. A také velké díky organizátorům, perfektně zvládnutá akce, opravdu krásné hrací prostory! Každé kolo navíc zahajoval Jarek Nohavica se svou písní Ostravo, ačkoliv mám podezření, že fyzicky přítomen nebyl. Vše šlo jak na drátkách, bufet, restaurace, obědy, evakuace, zpětvakuace… Paráda.

 
Kompletní výprava kromě pěti lidí.

Tak takové to tedy bylo…

Výsledky na chess-results

Stránky pořadatelů

12 komentářů na “Jules Verne – Ocelové město 2”

  1. 1
    Jarda P. píše:

    Bomba, parádní počteníčko o parádním úspěchu :-) . Víťan nikdy nezklame.

  2. 2
    Zuzka píše:

    Vítku, 1*!!!

  3. 3
    Maťa píše:

    Ještě jednou gratuluji k medailím (včetně té bramborové) a Vítkovi děkuji za pěkný článek. Zároveň bych chtěl poděkovat všem doprovodným osobám za obětovaný čas a také za průběžné zprávy na webu – díky nim jsem i v sobotu během dálkového pochodu „Benešovské toulky“ tušil, jak se boje vyvíjí :-) (stránky chess-results „můj“ současný mobil neotevře). A určitě můžeme poděkovat i ostravským pořadatelům, podle všeho vše zvládli skvěle!

  4. 4
    Blanka píše:

    Článek je moc pěkně napsaný. Je radost číst text, u něhož je vidět, že se pisatel při psaní bavil. Říká jeden nejmenovaný učitel češtiny :-)

  5. 5
    Maťa píše:

    Také Zuzka Píšová napsala článek (pro webové stránky ŠK Pravonín): http://www.sachypravonin.cz/news/mistrovstvi-ceske-republiky-v-rapid-sachu-13-14-9-214-v-ostrave/.

  6. 6
    Patrik P. píše:

    Co na to říct… :D

  7. 7
    bohouš z buše píše:

    :-) no comment
    Klobouček dolů!

  8. 8
    Mamka Ríši píše:

    Skvělý článek! Děkujeme celému doprovodu za organizaci, péči o děti a dovoz přímo do Znosimi. Škoda, že Ríša, ač poloviční Ostravák, tentokrát Ocelové město nedobyl.
    Co se týče „zapadnutí do prostředí“ dobře jsem se bavila. Myslím ale, že jasné prvenství držím já. Když jsem poprvé do Ostravy v 90. letech přijela, prohlásila jsem před budoucí tchyní a tchánem, že v ostravských tramvajích se nachází podivuhodné množství homosexuálů se zajímavým kouřovým líčením očí…samozřejmě se jednalo o horníky vracející se z šichty, jimž nešel uhelný prach smýt z víček…

  9. 9
    Tom píše:

    Startovní listiny letošního MČR v rapidu:
    http://chess-results.com/tnr186138.aspx?lan=5&art=0&wi=821

    Docela úsměvné je, že kategorie do 10 let je podle ela silnější než kategorie do 12 let. :-)

  10. 10
    Vláďa píše:

    Proč tedy Kuba nehraje o kategorii výš, měl by větší šanci být mistrem republiky, ne? :-D

  11. 11
    Tom píše:

    Tam máme jiného Kubu, který dvanácky vyhraje. :-)

  12. 12
    Maťa píše:

    Tak jak píše Tomáš, jestli chceme tři zlata, musíme kluky rozložit do všech kategorií :-) .

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2019 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist