TJ Spartak Vlasim
18
Zář

Open Říčany 2013 aneb vlašimská lavina

Vojtěch Mejzlík

Ve dnech 24. – 31. srpna hostila základní škola U Říčanského lesa jedenáctý ročník říčanského turnaje, který je zároveň již tradičně krajským přeborem v šachu. Vlašimská výprava vyslala do těchto bojů pět ostřílených matadorů bojujících v aréně A, dále pak, abychom nebyli nařčeni ze slabé docházky, i turnaj B obsadili jsme. I v tomto případě pěti kousky – čtyřmi reky a jednou dámou.

Letošní ročník byl možná na čele trošku slabší oproti letům předchozím, byli zde pouze dva hráči s ratingem přes 2300, jeden z nich s titulem GM, na druhou stranu si dovolím tvrdit, že některá jména mladších hráčů budou ještě mnohokrát skloňována šachovou veřejností a mají před sebou slibnou šachovou kariéru, budou-li chtít a darují-li této královské hře dostatek lásky a času. Než ale rozeberme herní výsledky a výkony jednotlivých hráčů, řekl bych něco k turnaji obecně. Letošní herní prostředí byla nouzová varianta kvůli rekonstrukci Labutě a bylo to na některých věcech znát. Nepříliš šťastné „koberce“ na nové podlaze tělocvičny některým hráčům vyloženě vadily. A občasné tlačenice u dvou pisoárů, kde jeden byl ve výši kolen, hráče také netěšily, obzvláště v časovkách. Na druhou stranu, radši tyto podmínky, než aby turnaj vůbec nebyl. A buďme rádi, že se alternativa v podobě prostor ZŠ našla. Co se tradičních věcí týče, i letos byla trička, tentokrát v oranžové s malým logem. Popelářská barva mě příliš nenadchla, ale to nechám na vkusu každého z vás. Příjemné bylo startovné do turnaje i s tričkem zdarma pro včasně přihlášené. Nový rozhodčí, pan Heger, svou roli zvládl se ctí a já osobně byl s rychlostí výsledků na netu spokojený. Žádné spory jsem nepostřehl a turnaj se nesl v přátelském duchu. Před každým kolem bylo losování speciálních cen od Biomedicy a představení některých úspěšných šachistů na turnaji. Jestli to hráče těšilo, bavilo či otravovalo, je zas věc úhlu pohledu. Já osobně si spíš užíval příjemnou atmosféru před kolem, kdy se vždy tak půl hodinky před začátkem scházela krajská omladina z Vlašimi a spřátelených měst. Celkový pocit z neherní části byl tedy velmi dobrý. Možná jedna výtka, příště doporučuji určit přesný čas na vyhlášení. Varianta dvacet minut po skončení poslední partie se mi nezdá nejvhodnější. Pak chudáci Robin a Víťan musí utíkat od rozjedeného oběda, aby jim nepropadly krajské ceny. :-)

A jak se nám vedlo? Zaměřme se hlavně na open A. Zde jsme barvy Vlašimi hájili v tomto složení: Ondra Mejzlík, Jirka Rýdl, já, Robin Hrdina a Patrik Pýcha.


Jirka Rýdl

Trochu netradičně vás teď provedu průběhem celého turnaje. Snad se nebudete nudit. První kola se nám celkově povedla, když Jirka měl 3/3 a vedl celý turnaj, já s Robinem jsme jej následovali s 2,5/3 a Ondra s Patrikem byli ještě o kus dále s 2/3. Patrik byl zřejmě nadmíru spokojený, jelikož hrál všechny partie zespoda (první právě s Ondrou), zato můj bratr zatím hledal herní pohodu a jistotu. V dalších kolech došlo k tomu, že Jirka se dostal do samostatného vedení, kde na něj půlku ztráceli pouze Robin s Vítkem Moravcem, který započal českobrodský mor, kterým mě nakazil. V kole pátém Jirka s Vítkem remizovali a Ondra porazil Robina, já pokračoval neúspěšně v boji s českobrodským morem, tentokrát jsem nepřežil s Čendou. Patrik si mezitím obě kola užil s heslem „sbírám zkušenosti, remízy a elo body“. Kolo šesté přineslo první senzaci, když Ondra porazil v zajímavé partii GM Vokáče a konečně probudil svůj potenciál.

Jirka hrající na první desce opět remizoval, tentokrát se Standou Stárkem. Za zajímavost stojí, že Standa Jirkovi nabídl remis v prvním tahu a nebylo to v turnaji v jeho podání ojedinělé. Jirka černými odmítl a nakonec ji uhájil v horší koncovce. Robin prohrává podruhé za sebou a stejně jako já v minulém kole ztrácí šance na medailové pomýšlení. Já tentokrát vítězím v pěti tazích (1.d4 Jf6 2. c4 e6 3. Jf3 b6 4. g3 Sa6 5. Sg2 Sxc4 a soupeř se vzdal 0-1), když soupeř špatně vidí můj tah a nechce tahat od zahájení pozici s pěšcem méně. Vědom si toho, že pouze 4/4 mi garantují slušné umístění, přijímám tento bod s pokorou a očekáváním dalšího dne. A jak Patrik? Opět remis, tentokrát ale s nespokojeným pocitem. S ratingově silnějším soupeřem získává nádhernou pozici, už by se dalo říci, že skoro vyhranou, ale nakonec, jak jsme sami viděli, zdá se vše pouze jako optický klam. A po mnoha výměnách se doplulo do remízových přístavů. Po šesti kolech jsou ve vedení s pěti body Jirka, Ondra a Akaki Sharashenidze, velmistr Vokáč na ně ztrácí jeden bod.

Sedmé kolo na první desce promítá duel Jirky s Ondrou. Ondra volí stejnou variantu jako s Robinem a opět si z ní odnáší celý bod černými kameny. Řekl bych, že tohle byla asi jediná Jirkova partie na turnaji, která se mu vůbec nepovedla. Na druhé desce Akaki remizuje a Ondra se dostává do samostatného vedení. Já hraji s panem Petrasem a předvádím jednu z nejhůře hraných partií. Dvakrát nehraji jednoduše vyhrávající tah, přestože jej vidím. Dostávám se až do remízové koncovky věž a pěšec proti jezdci a pěšci a zde soupeře skoro hodinu trápím, až jej donutím udělat chybu. Robin opět ztrácí, tentokrát remízou s Tomášem Vavřincem. A doposud pěkně hrající Patrik započíná nepovedený závěr turnaje prohrou. Za zmínku stojí také remíza Vítka Moravce s Markem Vokáčem, který si zde prochází očistcem.

Osmé kolo přináší pro Ondru bod se Standou Stárkem. Opět došlo na nabídku remis po prvním tahu. Partie ale pokračovala a v taktické džungli se Ondra orientoval lépe. Stejně tak vítězí bráchův sok Akaki Sharashenidze. Jirka remizuje na třetí desce a stále se drží v popředí turnaje. Na desce číslo čtyři poráží Svatoš Vokáče a zatlouká mu tak hřebíček do rakvičky pro umístění na penězích. Já pokračuji ve spanilé jízdě posledních kol a po pěkné partii vítězím. Konečně spokojenost. Robin ošálen šarmem mladičké a sympatické Jany Maříkové kývá na nabídku remis. A Patrik, můj protipól v tomto turnaji, pokračuje v nevydařeném závěru.

Poslední kolo je ve znamení přímého souboje o první místo. Ondra má černé a stačí mu remíza. Ve střední hře však přehodí tah a ztrácí pěšce. Pozice se chvíli zdá nahnutá, ale nakonec se mu podaří přejít do nestejnopoláků a potřebný půl bod získává. Na druhé desce vítězí Jan Svatoš a zajišťuje si tak třetí místo.


Trojice nejlepších

Následuje velká skupina hráčů s pěti a půl body, kde dochází jen ke dvěma rezultátům. Vítězí Jirka Rýdl a vítězím já! Čímž si zajišťujeme krásné čtvrté, potažmo páté místo a krajský hattrick v mužích pro Vlašim! Robin v posledním kole remízuje s Čendou a může za to být velmi rád, Patrik znechucen posledními koly dává partii rychle za remis jako nasazený hráč.

A pojďme na sčítání oveček a porcování medvěda. Podívejme se na výkony našich hráčů v A turnaji:

Ondra Mejzlík (perfo 2368, +21,6 bodu, celkem 7,5/9, první místo)

Pro Ondru asi nejlepší turnaj v dosavadní šachové kariéře, i když výkon už předvedl srovnatelný na družstvech v Pardubicích. Turnaj započal vlažněji, když v prvním a třetím kolem remizoval s mladými talenty Patrikem Pýchou a Janem Vykoukem. Kluci partie zahráli dobře a navíc v začátku Ondra bojoval i s vlastním herním klidem a pohodou. Změna pitné vody ve Stříteži nám všem způsobovala zažívací problémy a navíc ještě měl Ondra čerstvě po sundání sádry na pravé ruce. Když se i toto vezme v potaz, výsledek turnaje je famózní. Navíc druhá a třetí třetina 5,5/6 na předních stolech, to je sen každého hráče. Připočíst k tomu skalp GM Marka Vokáče a není co dodat. U Ondry se konečně ukazuje jeho šachový talent, který nechával dlouhé roky spát, a až teď začal pro šach něco dělat. A vyplácí se to. Soupeře většinou převyšoval po taktické stránce a několikrát těžil z domácí přípravy. Výsledné první místo je zasloužené.

Jirka Rýdl (perfo 2263, +52,8 bodu, celkem 6,5/9 , čtvrté místo)

Jak Ondrovi se povedl závěr turnaje, tak Jirka měl naopak famózní vstup. 4/4, potažmo 5/6 a k tomu neustálá bojovnost a chuť hrát, na to se moc hezky kouká. Jedinou prohru vlastně Jirka utrpěl s vítězem turnaje, jinak si šel neoblomně pro bodový zisk v každé partii. Na Jirkovi se mi líbí jeho dravý styl, chuť lámat na výhru i rovné pozice, zdravé sebevědomí a další dobré vlastnosti, kterých si člověk všímá u velké části světových šachistů. Věřím, že Jirka toho v šachu hodně dosáhne, a pokud mu vydrží elán, ještě o něm uslyšíme za hranicemi našeho kraje. Za zmínku také stojí to, že Jirka, leč čtvrtý hráč v celkovém pořadí, pobral po vítězi jako druhý nejvíce peněz. Oceněn byl mimo čtvrté místo v Openu i za druhé místo v kraji v mužích, první v kraji v dorostu, první v juniorech v Openu a první hráč do 2100. Aspoň někde bývá píle odměněna :-)

Vojta Mejzlík (perfo 2169, + 12,6 bodu, celkem 6,5/9, páté místo)

Těžko hodnotit sám sebe. I když já to dělám rád, takže si na to chystám vlastní článek. :-D Proto tu budu stručnější. Výsledek z hlediska perfa se mi nelíbí. K partiím bych toho dodal dost, bude to třeba řešit jednotlivě. Měl jsem tu několik povedených kousků, ale taky pár slušných braků. Je třeba zapracovat na vyrovnaných výkonech. Čeho si ale vážím na svém výkonu, je závěr. Věděl jsem, že musím udělat 4/4 a dřít a dřít a dřít a hrát vše a pořád, dokud nebudou holí králové. A hrál jsem a hrál a nakonec se to povedlo a dokázal jsem, konečně, že jsem schopen si jít pro výsledek v nepovedeném turnaji.

Robin Hrdina (perfo 2087, +2,8 bodu, celkem 5/9, dvacáté první místo, stejně tak nasazení)

Robina jsem neměl tolik na očích, ale i zpětně je vidět, jak turnaj zahrál. Potkal ho „Ondrův syndrom“. Věc, na kterou Ondra nadával. Vždycky, když hrál s někým dobrým a porazil ho, tak pak onen hráč klesl na výkonu. U Robina se to zlomilo právě podle tohohle scénáře. Měl 3,5/4, ale pak přišly dvě prohry a nakonec tři remízy, dvě bez boje a třetí z milosti. A z povedeného turnaje se stal nemastný neslaný výsledek. Obrovsky byl vidět hlavně rozdíl mezi Jirkou a Robinem. Přijde mi, že Robin je někdy až moc zbytečně bojácný na silné soupeře. A chybí mu dravost. Podle mne má určitě na víc, jen trošku změnit přístup k partii v hlavě. Pak lepší výsledky na sebe nenechají dlouho čekat.

Patrik Pýcha (perfo 2057, +13,2 bodu, celkem 4/9, čtyřicáté první místo, stejně tak nasazení)

Když byla před turnajem na vlašimském webu anketa, kdo dopadne nejlépe, říkal jsem doma, že nejmíň bych si vsadil na Patrika. Nejde tak ani o to, že bych nevěřil jeho hře, ale všiml jsem si, že Patrik hraje neskutečně vyrovnaně. V turnajích dopadá většinou hodně blízko své výkonnosti. Tudíž málokdy doslova zazáří. Když má povedený start, bohužel často zkazí závěr, když se nedaří, nakonec to dodře. Skoro vždy a skoro všude. Stejně tak tomu bylo v Říčanech. Po pěti kolech měl +1 s průměrem 2170. Výborný výkon na úrovni 2250. Skvěle hrané partie. Ale pak jako by se Patrik zalekl sám sebe a zahrál špatně, aby tak neoslnil. Přes to přese všechno je ve finále turnaj v jeho podání dobrý, jen z hlediska vývoje je to škoda, že nebyl výborný.

Toliko k turnaji A. Ale pojďme se podívat i na turnaj B. Zde hrálo 69 hráčů, tedy o jednoho méně než v áčku. První čtyři hráči měli rating přes 1800, turnaj byl plný regionálních účastníků, taktéž často docházelo k souboji generací. Nejednou tu došlo na boj hráčů s věkovým rozdílem 70 let. Všechna čest pánům, kteří započali své životy před druhou světovou válkou a přitom za šachovnicí dokáží myslet ještě dnes.

Co se týče kvality turnaje a výsledků jednotlivých hráčů, budu více stručný, protože se hrálo ve vedlejší tělocvičně a vlastní partie mi často nedovolily mít přehled nad děním zde. Co jsem si ale povšiml několikrát, v béčku docházelo často v pěkných partiích ke hrubkám. Tu odletěla zadarmo figura, sem tam vyskočily vidle a podobně. Někdy velká škoda u jinak rozumně hraných partií.

Byly tu ale světlé výjimky a jednou z nich byl náš Karel Pitra (7,5/9). Hráč, jenž do Vlašimi přestoupil teprve těsně před turnajem, zazářil jako hvězda nejjasnější a v celém turnaji zvítězil. Karel k závodnímu šachu přičichl teprve teď, čerstvě po třicítce, dříve by se dal označit za amatérského hráče. Jeho síla je v blickách, tudíž má výbornou taktiku. Po strategické stránce a hlavně v oblasti zahájení je na čem makat, ale právě díky lepšímu počítání většinu svých soupeřů přemohl a zaslouženě zvítězil. I když kvůli prohře v osmém kole to bylo trochu drama. Velká Gratulace a budu pozorně sledovat další kroky Karlovy kariéry. První rating 1635 je značně podhodnocený a já osobně tipuji, že po aklimatizaci bude jeho reálná výkonnost začínat číslem 2. Obzvláště elán do hry u Karla je obdivuhodný.


Vítěz turnaje“B“ Karel Pitra

Dalším naším zástupcem byl Fanda Helebrand. Zahrál na své, jak výkonem, tak pořadím. Sám jsem jeho partie moc nesledoval, takže těžko soudit. Ale myslím si, že moc spokojený nebude, pokud chce růst výše. Hned o místo za ním skončil náš táta. U něj se střídaly světlé okamžiky s tmavými. Občas pěkně sehraná partie utrpěla hrubicí. Podle mne moc často opakující se jev. Závěr turnaje navíc měl táta hlavu více v Openu A než u svých partií, takže i to pokazilo výsledek. Fanda i táta měli celkem 5/9.

O jednu půlku méně měla Anežka Vlková. Hráčka, u které vidím slušný potenciál. Jenže Anežka často kazila pěkně zahrané partie. Vymyslela kombinaci, kde ztratila materiál. Lehkovážností si komplikovala vyhrané pozice atd. Věřím, že v turnaji mohla mít minimálně o jeden a půl bodu více. Pak by to byl pěkný turnaj. Nějaké rady si tu ale nedovolím dávat. Na to jsem na ni koukal příliš málo.

A konečně posledním Vlašimákem v turnaji byl Peter Helebrand. Ten započal pěkně 2/2. Pak se ale dostal do pater nad jeho síly. Následujících 0.5/6 bylo asi značně frustrujících, naštěstí poslední kolo přineslo bodík. Konec dobrý, všechno dobré.

A tím bych asi i zakončil tento článek. Turnaj v Říčanech, mající letos již jedenáctý ročník, se opět povedl. Za šachovnice zde zasedlo 139 hráčů a věřím, že většina z nich se příjemně bavila. Pro nás jako Vlašimáky to byla jedna velká hostina. První, čtvrté a páté místo v Openu A, dále pak všechna tři místa v krajském přeboru mužů a i první místo v dorostu. A aby toho nebylo málo, Karel nám ještě zajistil vítězství i v béčku. Šachová atmosféra spojená s úspěchy nám nedovolí vzpomínat na Říčany jinak než dobře. Děkuji organizátorům za skvělý turnaj, a pokud nám do toho za rok něco nevleze, vězte, přijedeme Vás vyrabovat zas :-) .

Kompletní výsledky

Partiové ukázky

Stránky turnaje

14 reakcí na “Open Říčany 2013 aneb vlašimská lavina”

  1. 1
    Robin píše:

    Pěkný článek ! Ještě jednou gratuluji Ondrovi, Jirkovi a nakonec i tobě !! :D Jen tě trochu poupravím. :D Bez boje byla jenom jedna. V dalších dvou jsem naopak bojoval tak, že jsem málem(měl) ještě prohrál. :( :D

  2. 2
    Vojta M. píše:

    Bez boje byla ta s Janou Maříkovou? A ta v sedmém kole ne? To jsi ale z hracího sálu zmizel taky pěkně rychle, ne? Jak říkám, jak jsem pa měl plné ruce práce se sebou, tak jsem toho tolik neviděl.

  3. 3
    Robin píše:

    Nene, to jsem dohrával mezi posledníma a zachraňoval koncovku J+3p proti S+4p. Ale je to jedno… :D

  4. 4
    Vojta M. píše:

    Aha, tak to jsem měl nějak zkreslené. Tak to omluva :P

  5. 5
    Vojta M. píše:

    Mimochodem jak se sám hodnotíš? Příjde ti, že na tom mém hodnocení je něco pravdy? Zajímal by mne na to názor jak tebe, tak Patrika. Obecně jsem strávil dost školení a přečetl dost knih a měl i rozbory s coachem ohledně vnitřních postojů, nastavení a psychologie sebe sama.
    A od doby co jsem zas naskočil do šachů, ta mi příjde, že zrovna tohle vnímám jako svoji přednost a silnou věc. Která je obecně u všech sportovců důležitá. Číst sám v sobě a i v jiných. Tak mne na to zajímá váš názor, když už tu o Vás píšu.

  6. 6
    Jarda P. píše:

    Asi nějakej dobrej oddíl, ta Vlašim :-) . Parádní turnaj pro Vlašimáky !

  7. 7
    gm spatnota píše:

    mel jsem prilezitost podivat se na nekolik partii vaseho karela pitry (7,5/9) [mimochodem hezke miry] a mam pocit, ze po takticke strance to neni zadna slava. nastesti do nej gm om natlacil zaklady pescovych koncovek, cimz z nej v teto oblasti udelal pro turnaj b jednookeho mezi slepymi.

  8. 8
    Maťa píše:

    Karel považuje taktiku za nutné zlo, mnohem raději pokládá figurky na hezká políčka a snaží se hrát pozičně. Alespoň tak to říká… :-)

    Jinak na Jizbici říkali Říčanští, že na nové hrací prostory mají většinou kladné ohlasy. Mně to tam taky přišlo lepší než v Labuti, ale byl jsem tam jen dvě hodiny jako divák…

  9. 9
    Vojta M. píše:

    Já jsem v Labuti dlouho nehrál, takže si to třeba idealizuji. Ale tady prostě bylo blbé, jak hodně lidí neumí sedat a odsedávat ze židlí.. Pak to všude shrnovalo ty koberce.. A zácpy na záchodech mi vadili teda jednoznačně :-)

    Jinak KArlův názor se mi líbí. Taky radši bojuju o pokus stvořit umělecké dílo v podobě geniální hry figur, než soupeře chytit na nějakou taktiku. I když je pravda, že bez taktiky to nejde..

    V tomhle je zajímavé občas číst názory profíků. Někde, tuším že od Dvoreckého, jsem četl, že někteří uvádějí jako největší taktiky hráče jako Tala a podobné. Ale jinde byl názor, že naopak Karpov a Smyslov byli těmi nejlepšími v počtech. A právě proto, kolik a jak hluboko toho viděli, volili často strategickou hru… Zajímavé.

    Vidím to trochu u svého bráchy. V taktice si myslím, že vysoce přesahuje své jiné stránky šachu, ale Tomáš z jeho sedmi partií nenašel ani jednu, kde by měl taktickou přestřelku.

  10. 10
    Robin píše:

    Vojta M.: Radši ten turnaj hrůzy komentovat nebudu. :D Ale u mě to je už klasika. :D

    Mně hrací prostory (až na vzdálenost od nádra) nějak nevadily. Ale Labuť mi přišla lepší…

  11. 11
    gm spatnota píše:

    mata: zarodky pozicni hry jsou presne to, o co se pokousim – a jak sam vis, takticka prehlednuti me kosmicke plany hati casteji, nez by se sluselo :).

    vojta m.: v ricanech jsem, diky vecerum stravenym s matou nad koncovkami, zazil par okamziku, kdy jsem ve stredni hre vedel, CO hrat. delal jsem tahy, ktere davaly jako celek nejaky smysl a byl to uzasny pocit. databaze schemat, vzoru a postupu v me hlave je zatim temer prazdna, takze je jen malo pozic, ve kterych toto mohu zazit. casteji se mi stava, ze citim, ze ten ci onen atribut pozice by mel byt dobry, protoze jsem ho zahledl na diagramu s komentarem v nejake knizce, ale protoze jsem si danou partii (a X dalsich k danemu tematu) neprehral, nevim, jak postupovat – jen mam nekde ulozeno: „toto je dobre a melo by se to dat vyuzit“. pristich par mesicu mam v planu lehkym studiem partii velkych sachistu zjistit, jaky je pomer energie*cas/ziskane znalosti, a pak se rozhodnu, jestli „pritlacit“, nebo se spokojit s tim, kde jsem ted.

  12. 12
    Maťa píše:

    Celkem náhodně jsem narazil na článek Martina Sochora na stránkách šachových Peček. V něm mě zaujalo, jak nadstandardní služby účastníkům nový rozhodčí poskytoval :-) : „9. kolo – František Kindl (1922). Hraju bílými. Vím, že soupeř hraje taky Grünfelda a tak se rozhoduju, že ho trochu vyzkouším. Soupeř ho neumí. Vedu partii do koncovky, kde musí černý ještě leccos dokázat, aby remizoval. Když mi ale nabídl remízu, přeptal jsem se rozhodčího, jak na tom budu s ratingem a když vím, že půjde lehce přes 1900, s nabídnutou remízou souhlasím.“ Celý článek: http://www.sachy-pecky.estranky.cz/clanky/turnaje-a-dalsi-akce/open-ricany-2013.html .

  13. 13
    Tom píše:

    Karel Pitra předvedl výborný výkon na rapidu v Dobrovici (je to skrytý talent, škoda že šachy moc nehraje):
    http://chess-results.com/tnr407120.aspx?lan=5&art=9&fed=CZE&turdet=YES&snr=48

  14. 14
    Maťa píše:

    Karel není „skrytý“ talent, alespoň pro mě ne, vždyť si připomeňme, jak po pár měsících trénování vyhrál v Říčanech turnaj B: http://chess-results.com/tnr101022.aspx?lan=5&art=1&rd=9&turdet=yes&flag=30. Když si tak proberu šachisty, se kterými jsem spolupracoval, tak Karel určitě patřil k nejtalentovanějším, akorát holt začal „pozdě“ (dávám do uvozovek, protože samozřejmě nikdy není úplně pozdě).

Odpovědět

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
more...
 
 

© 2023 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist