Ondřej Matějovský

Zvoleným nadpisem volně navazuji na dubnový článek Vítka Moravce o finálovém turnaji Extraligy dorostu, protože i na letošním MČR družstev starších žáků to dopadlo stejně – po skončení napínavého turnaje si naši hráči pověsili na krk stříbrné medaile. Rovněž prozrazení pointy už v úvodu vyprávění jsem odkoukal od Vítka , ale snad to nevadí – všichni naši čtenáři a příznivci už to asi beztak vědí…

Na letošní „Šachové Zaječice“ (1. – 2. 6.) jsme odjížděli do Seče tradičně již v pátek s cílem aklimatizovat se a trochu si užít společný večer. Přestože po celý týden na většině území naší republiky vydatně pršelo (což mělo nepříjemné následky, ani Vlašim nebyla bohužel výjimkou), zrovna v pátek večer déšť na pár hodin ustal a my jsme si stejně jako každý rok mohli rozdělat oheň a opéct uzeniny či nějaké ty vegetariánské lahůdky (Nela). Poděkování patří Tomáši Vojtovi, jenž se v posledních letech o oheň stará, z čehož těžíme nejen my, ale i další oddíly. Letos se s námi u opékání sešli zástupci Sedlčan, Řevnic a Durasu Brno, jen tradiční Údlice se svým bossem Jiřím Kalužným chyběly…

První večer tedy proběhl v poklidu a to samé můžeme říct i o noci, akorát některým zimomřivcům byla prý ve vychladlých srubech zima. V sobotu pak už začalo vše naostro.

MČR družstev starších žáků (57 týmů)

Do hlavního turnaje šestičlenných družstev starších žáků (9 kol, tempo 25 minut na partii + 10 sekund za každý tah) jsme vstupovali v roli obhájců stříbrných medailí s nasazovacím číslem 3 v sestavě Jiří Rýdl, Vít Kratochvíl (posila z Náměšti nad Oslavou), Vojtěch Filip, Nela Pýchová, František Helebrand, Julie Vilímová, Richard Mládek. Tedy se sedmi hráči s plánem střídat tři poslední jmenované a do závěrečných kol postavit ty, kterým se bude nejvíc dařit. Z loňské úspěšné sestavy vypadli přestárlí Adam Čáp s Patrikem Pýchou a také Anežka Vlková, jež už nemohla plnit roli povinného mladšího žáka. Kromě hostujícího Víti Kratochvíla se v áčku nově objevili Franta Helebrand, Julča Vilímová (oba vloni hájili přední šachovnice týmu českobrodského Jana Fialy) a naše kometa Ríša Mládek – kdo by to byl řekl, když přišel v půlce října poprvé na kroužek pokročilých, abych ho vyzkoušel . Takže docela velké změny, ale pořád hodně silný tým, jehož hranice možností jsem si netroufal odhadnout. Průběh turnaje ukázal, že ležely opět vysoko…

Zahřívací kolo proti rezervě Deska Liberec jsme zvládli bez problémů (6:0), to samé platí i o druhém dějství proti jediným zahraničním účastníkům z Wroclawi (5:1), kde jen Jirka podlehl dobře hrajícímu soupeři. Ve 3. kole přišlo první zaváhání – s desátým nasazeným Deskem Liberec A jsme „jen“ remizovali 3:3. Uvozovky jsou na místě, protože objektivně vzato jsme za kratší konec provazu tahali spíše my, když Vojta i Nela dokázali zremizovat pozice s čistým pěšcem méně… Po první ztrátě jsme za „odměnu“ dostali silný Duras Brno, který jsme v pěkném zápase udolali 3,5:2,5. Mohlo to skončit i jinak: Jirka v koncovce prohrál poměrně nadějnou pozici s Martinem Blahynkou, naopak Ríša ve složité situaci našel hezký věčný šach a Nela vyhrála materiálně vyrovnanou koncovku… 5. kolo přineslo historický okamžik, když se našim dětem poprvé podařilo porazit BŠŠ Frýdek-Místek, ba co víc – drtivým výsledkem 5,5:0,5 (pravda, soupeři nám hodně pomohli velkým počtem hrubých chyb). Trenér Beskydské šachové školy IM Jasný po zápase říkal, že je to pravděpodobně nejvyšší porážka jeho týmu v historii! Náročný sobotní program ukončil souboj s druhým nasazeným celkem OAZOU Praha. Ten nám vyšel znamenitě a zasloužená výhra 4,5:1,5 je toho důkazem. Pěkná miniaturka se povedla Nele, a protože mi druhý den ráno partii při snídani nadiktovala, můžete si si přehrát:

Sobotní bilance 5-1-0 nás poslala na první místo průběžného pořadí, od druhých Polabin nás ale dělilo jen lepší pomocné hodnocení. Bylo jasné, že ranní vzájemný duel hodně napoví o celkovém vítězi letošních Zaječic. Trenér pardubického týmu Michal Novotný na začátku zápasu vtipkoval, že to jako obvykle skončí 3:3, nicméně dlouho to vypadalo na naši výhru. Když Vojta z trochu podezřelé pozice vydoloval se slovenskou posilou soupeřů Mrázem celý bod a srovnal na 2:2, zdály se být 3 body hodně blízko – Jirka i Nela měli totiž na deskách velmi nadějné pozice (objektivně vyhrané, ale rapid je rapid…). Bohužel Jirka v časové tísni nenašel zisk rozhodujícího materiálu a přešel do koncovky s pěšcem navíc, se složitou situací si pak na přidávaných 10 sekundách neporadil a nakonec prohrál na čas (názory na konečnou pozici se různily, Jirka sám ji považoval pořád za lepší, ale to už je teď jedno). Nela soupeře ve střední hře přehrála, ale ve vyhrané věžovce v oboustranné časovce zazmatkovala, poztrácela nějaká tempa a v konečné pozici už to mohl vyhrát jedině soupeř. Ten remízou pojistil nejtěsnější vítězství Polabin a rozhodl, že to na zlato pro Vlašim ani letos nejspíš nebude…

Ani předposlední kolo nám nepřineslo žádné „odpočinkové“ soupeře. MŠŠ Interchess Frýdek-Místek se vloni odštěpila od BŠŠ a silný výběr přivezl do Seče známý trenér IM Berezjuk. S pátým nasazeným celkem jsme sehráli vyrovnaný zápas, který nakonec skončil nejspíš zaslouženou remízou. Škoda, že si svou jedinou prohru v turnaji připsal Ríša, který v nadějné pozici ztratil figuru…

I přes druhou ztrátu v řadě nám los posledního kola dával v případě výhry velké šance na medaile. V průběžném pořadí jsme sice klesli až na 6. místo, ale případným tříbodovým ziskem bychom předstihli nejen naše soupeře z Klatov, ale též minimálně jednoho ze vzájemného zápasu Most – Liberec a s velkou pravděpodobností i pražskou Bohemku, které los přivedl do cesty Polabiny. Takže teoretické vyhlídky slušné, nicméně bylo jasné, že vybojovat povinné vítězství nad západočeským extraligovým týmem nebude nic snadného. A také to nic snadného nebylo, zvlášť když si své jediné prohry v turnaji vybrali Vojta i Nela. Naštěstí relativně rychle vyhráli Jirka a po celý turnaj výborně hrající Franta, a když pak skončila Ríšova partie plná zvratů (od figury méně přes vyhranou koncovku a tak podobně) asi spravedlivou remízou, bylo za stavu 2,5:2,5 vše v rukou Víti Kratochvíla. Ten se k naší radosti ve složité koncovce i na přidávaných 10 sekundách orientoval lépe než soupeř a nakonec rozhodl dlouhý a vyrovnaný duel v náš prospěch! A protože nám tentokrát na rozdíl od některých předešlých ročníků nahrály i výsledky ostatních zápasů (včetně pro nás výhodné remízy v utkání Mostu s Libercem), obsadili jsme stejně jako před rokem vynikající 2. místo za vítězným týmem z Polabin! Historické bronzové medaile pak získali hráči Liberce.

A jak se na úspěšném výsledku podíleli naši hráči bodově?

1. Jirka Rýdl 6 bodů z 9 partií

2. Víťa Kratochvíl 4,5/9

3. Vojta Filip 7/9

4. Nela Pýchová 6,5/9

5. Franta Helebrand 6/7

6. Julča Vilímová 2,5/5

7. Ríša Mládek 4/6

Skvělý turnaj odehráli Vojta s Františkem. Zatímco od Vojty se role dodavatele bodů celkem čekala (rapid šach je jeho parádní disciplína), Franta nás mile překvapil – kromě nepovedené partie s Matějem Půlpánem z Polabin hrál velmi dobře a dodával potřebné body i z vyrovnaných pozic. Jirka, Víťa i Nela zápasili s časem, což je stálo nějaké ty bodíky … zejména těch Polabin je škoda, ale takové jsou holt zrychlené šachy. Z dvojice našich mladších žáků se více dařilo Ríšovi (zejména v sobotu), ale i Julča si uhrála své a rozhodně nezklamala. Za bojovnost a hru pro tým chválím všechny, byla radost vše sledovat a medaile jsou zaslouženou odměnou.

Vlašimský mládežnický šach si tedy v „Zaječicích“ připsal pátou kolektivní medaili z nejvyšší soutěže za poslední tři roky. Klobouk dolů před touto úspěšnou generací! Zlatá třešnička na dortu zatím chybí – uvidíme, jestli se i tu podaří někdy sezobnout. Letos už podruhé k tomu nebylo zas tak daleko. Těžko říct, jak silnou sestavu přivezeme do Seče příští rok, přece jen nám zestárly první tři šachovnice. Já jsem ale docela optimistou: Nela, Franta, Julie a Ríša budou o 12 měsíců starší a silnější, a když se je podaří vhodně doplnit… Nechme se překvapit!

Hlavní turnaj si na letošních Zaječicích zahrála v roli hosta i Anežka Vlková, jejíž služby si vyžádal trenér Sedlčan Petr Havelka. V jeho týmu získala naše hráčka na 2. šachovnici 4 body z 9 partií a Petr ji celkem chválil: prý hrála dobře a byla blízko ještě větším ziskům. 

Výsledky hlavního turnaje

Turnaj dvojic do 9 let (46 týmů)

Do turnaje dvojic, hraného rovněž na 9 kol, ale „starým“ tempem 40 minut na partii pro každého hráče, jsme letos přihlásili dvě družstva. Postavili bychom jich i víc, ale „nepřítelem“ nám byl tentokrát fotbal. Zatímco od ostřílené dvojice Jakub Vojta/Petra Píšová (stejná sestava jako vloni) jsme právem očekávali útok na první desítku konečného pořadí, Adam Hruška s Ondrou Hrabětem z kroužku Šachové školy STAMAT při ZŠ Jiráskova v Benešově přijeli hlavně sbírat zkušenosti – turnaj takového rozsahu si zahráli poprvé. Už jen pohled na výsledky nám dokáže, že kluci ani dívka očekávání nezklamali:

 6. TJ Spartak Vlašim (Vojta 7/9, Píšová 4/9)

36. Šachová škola STAMAT (Hruška 4/9, Hrabě 4/9) 

O podrobnější zhodnocení jsem požádal kapitány jednotlivých dvojic Tomáše Vojtu a Patrika Pýchu.

Tomáš: Kubík i Péťa podali výborný výkon. Hráli soustředěně, využívali čas na rozmyšlenou a statečně bojovali i s nejsilnějšími týmy. Ještě o lepší umístění je připravil přetěžký los druhého dne, který jim poslal do cesty všechny 3 budoucí medailisty.

Patrik: Adam Hruška a Ondra Hrabě ani v nejmenším nepotvrdili nepříliš optimistickou předpověď Tomáše Vojty z úvodního článku. Oba uhráli 4 body, celkovým ziskem 8 bodů téměř dosáhli na padesátiprocentní hranici a obsadili 36. místo. Zprvu hráli dost zbrkle, poté se však už trochu přizpůsobili delšímu hracímu tempu a zpomalili. Partie rozehrávali logicky a podle zásad zahájení a na to, že Zaječice byly jejich prvním velkým turnajem, podali vynikající výkon. Věřím, že z Šachové školy STAMAT brzy na větší turnaj vyjedou další malí nadějní šachisté.

Výsledky turnaje dvojic 

Turnaj jednotlivců bez věkového omezení (51 hráčů)

V doprovodném turnaji jsme letos měli pouze jednoho zástupce (a to je ještě kmenovým hráčem Zikudy Turnov ) – FM Tomáše Vojtu. V 9kolovém rapidu (20 minut na partii) obsadil coby nasazená dvojka pěkné 3. místo a do peněženky mu tak přibylo tisíc korun. Ke svému vystoupení stručně sdělil: Hrál jsem mizerně, ale výsledek je to celkem dobrý . 

Výsledky turnaje jednotlivců

No, a to by bylo pro letošek vše. Na závěr tradičně poděkuji všem, kteří mi na místě s vedením mládeže pomáhali: Jardovi, Patrikovi a Ivetě Pýchovým, Zuzaně Píšové, Tomáši Vojtovi a Adolfu Rýdlovi. Speciálně bych vyzdvihl Patrika, který se své premiéry při vedení týmu zhostil výborně: kromě dozoru a trenérské pomoci mimo jiné dokázal klukům najít ztracené věci (batoh a peněženku)… Poděkovat musím také všem pořadatelům za udržení krásné tradice a zorganizování tohoto nemalého podniku (v Seči tentokrát hrálo 495 šachistů, k tomu přičtěme přibližně dvě stovky nehrajících účastníků). Tak zase za rok! 

Fotky od Pýchových

Fotky od Jany Bittnerové

Fotky od Petra Havelky

Fotky od Pavla Sadila

Článek na Novoborském šachovém serveru

Článek na stránkách KM SŠS

Článek na stránkách Šachové školy STAMAT

Stránky pořadatelů