Vítek Moravec

Během předminulého víkendu byla závěrečným čtyřkolem dohrána 1. liga dorostu skupiny jih. Družstvo Spartaku Vlašim B vstupovalo do poslední fáze sezony z nepříliš dobré výchozí pozice, přesto bylo cílem pokusit se soutěž udržet, tzn. obsadit alespoň devátý flek. K tomu bylo zapotřebí bezpodmínečně bodovat (nejlépe za tři zlaté) proti přímému konkurentovi z Příbrami.

Rychlá porážka Franty nás uvrhla do nepříjemné pozice, navíc Martin bojoval v zahájení o holý život. Remíza Petra se dá považovat asi za spravedlivou, Anežka naopak soupeře pěkně přehrávala trpělivou hrou v koncovce, aby nakonec těsně před cílovou páskou nechala svého soka vyklouznout z tenat.

Balek – Vlková (diagram z pohledu černé):

V tento moment zahrála Anežka 67…f2, což zřejmě definitivně vypouští výhru. Ta byla nadosah po 67….Kd2! 68.Sc6 f2 69.Sg2 Ke1 s dalším Jf4 a jevištní zázrak v podobě proměny pěšáka v královnu bude dokonán.

Filip s vyrovnanou koncovkou bohužel nepohnul a byl také nucen přijmout opakovanou nabídku remízy (Příbramští vůbec pojali zápas spíše jako zkoušku svých licitačních dovedností, než šachový boj ). Martin po boji nakonec udolal svého soupeře, který si s pozicí nevěděl příliš rady a po několika taktických úderech náš hráč zavěsil. Stav byl tedy vyrovnaný, ale David bránil s minimem času těžkou koncovku s pěšcem méně. Možná šlo remizovat, ale hrubá chyba utnula naději na bodový zisk. Velká škoda, i celková remíza 3:3 by se v konečném součtu docela hodila.

Bylo jasné, že po porážce s Příbramí nám již nezbývá mnoho nadějí, rozlosování bylo více než náročné.

Odpolední utkání proti pozdějšímu vítězi skupiny Bohemians A bylo víceméně jednoznačné, přesto bylo možné s hodně velkou klikou třeba i remizovat . Anežka vyhrála na čas horší věžovku, Franta korektní remíza (i když při aktivní hře by určitě mohl usilovat o výhodu). Filip bohužel nevyužil všechny možnosti pozice, při jeho výhře by se ještě bojovalo. Trošku jsem se zasnil, ale proč ne?

V neděli ráno nám nedaly nejmenší šanci Řevnice, porážka 1:5 byla vůbec nejvyšší v sezoně.

Remizovali Martin a Anežka, která mohla dokonce v závěrečné pozici vyhrát! Našel jsem to až po partii, takže jsem Anežce remis povolil – chudák si vytrpěla asi 110 tahů pod tlakem, kdo by pak ještě hledal výhru?

Vlková – Bien (konečná pozice):

Černý zahrál 60…Kc6 a nabídl remízu, která byla přijata. V pozici je přitom učebnicový průlom v podobě tahu 61.Sh5!

Poslední utkání již bylo jen o čest, budějovické béčko nás nemohlo při nejlepší vůli ohrozit.

Hráči Bohemians B se vzepjali k heroické jízdě za záchranou, sedm bodů ze tří posledních utkání je vrátilo do hry. I přes rychlou Petrovu prohru jsme ale kráčeli k vítězství pevným krokem. Nakonec nejtěsnější výhra a alespoň dílčí úspěch na závěr soutěže. Bohemians B skončili devátí, což, jak jsem se dozvěděl, nakonec na záchranu nestačí – sestupovat by měl i nejhorší celek z devátých míst, jímž jsou právě Klokani (pokud se všechna mužstva přihlásí, což nebývá pravidlem). Jak podotknul pan Paukert: „Když už se sám nemůžeš zachránit, aspoň někomu nastav nohu.“ Přesto věřím, že si Bohemka B ligu zahraje i za rok, s mládeží tam, jak vidno, pracují skvěle.

Určitě se ještě sluší poděkovat panu Odehnalovi a ŠK Tábor za uspořádání závěrečného soustředění, vše perfektně klapalo a nevyskytl se jediný problém. Zároveň gratulace Bohemce k zaslouženému postupu do Extraligy!

Co říci závěrem? Od začátku soutěže bylo jasné, že záchrana bude velmi složitá. Navíc jsme se zdaleka ne vždy sešli v nejsilnější sestavě. Pochvalu za výkony si zaslouží první dvě desky, tedy Martin s Filipem, kteří byli jediní schopni pravidelně dodávat body (zařídili rovnou polovinu všech uhraných, 12 bodů z 19 partií). Velké zlepšení na závěrečném soustředění potvrdila Anežka, jejíž kvalita hry strmě stoupá. A zdaleka to nepíšu jen kvůli výsledkům. Ostatní se snažili, ale soupeři byli většinou prostě lepší. Franta by potřeboval před partií naočkovat trochu odvahy (mimo šachovnici mu kuráž nechybí, čím to? ). David hrál solidně, jen se mu nepovedl táborský víkend. Chtělo by to každopádně trochu lépe hospodařit s časem. Pro Petra to byla první vážnější zkušenost s dlouhými partiemi, ten by naopak potřeboval na rychlosti ubrat. Jedenácté místo určitě nevejde zlatým písmem do oddílové kroniky, ale šance na záchranu stále existuje – za 14 dní se hraje v Říčanech ještě středočeská baráž, kde bude stále jedno místo v lize pro příští rok ve hře.

Stránky věnované 1. lize dorostu

Partie k přehrání