Pavel Vojta

V nedělním slunečném, ale mrazivém ránu jsme se vydali směr Říčany k zápasu 3. kola Regionálního přeboru proti místnímu družstvu „F“. Cestou jsme v Poříčí nad Sázavou nabrali Fandu Helebranda, kterému patří velký dík, že operativně zaskočil za Vláďu Horáka, kterému zdravotní indispozice zabránily nastoupit. V kuloárech se proslýchalo, že trávil většinu času tam, kam i králové chodili sami . Do hrací místnosti jsme dorazili s asi pětiminutovým předstihem a po sepsání soupisek panem Doležalem jsme mohli zasednout ke stolům.

Domácí nastoupili překvapivě bez prvních dvou šachovnic, takže jsme byli mírnými papírovými favority my. Všichni ale víme, že šachy se hrají na šachovnicích, a ne na papíře, a úvod zápasu tomu také nasvědčoval. Filip sice vystavěl dle svých slov krásnou pozici, ve které si liboval, ale bohužel ne dlouho. Při kochání se nějak pozapomněl, že odebral soupeři nesprávného pěšce, a ten mu svázal střelcem dámu a krále a bylo to 1:0 pro domácí. Naštěstí v tu chvíli se dostával do velmi perspektivní pozice Vojta, který  začal rozjíždět protiútok proti soupeřově králi, jenž se zapomněl schovat a zůstal v centru. V tu samou chvíli se v mojí pozici pan Košata nadechl, chopil se pěšce „g“ a se slovy „kdo se bojí, umírá každý den“ jej potáhl na g4 proti mojí malé rošádě. Bohužel pro něj to byl takový hurá útok a po menších zápletkách jsem začínal mít značně navrch, a to i materiálně.

Košata F. – Vojta P. – po 13. tahu bílého:

13…Jxf4+! 14.Vxf4 Jh5 -+  Celou partii si můžete přehrát v přehrávači.

Mezitím jsem zpozoroval, že i Patrik získal nějaký ten materiál (pěšce) a i jeho pozice byla o něco lepší.

Po další cca hodince už začaly padat hlavy a bylo dobře, že to nebyly ty naše. Jako první vyhrál Míra Lalouček, který má letos výbornou formu a zcela přehrál pana Adamíka, který se rozhodl zaútočit bez rošády, a to ho stálo celou partii. Míra odvrátil hrozby a soupeřovu pozici zcela rozebral a jako bonbónek navíc přidal vidle na krále a jeho „spolubydlící“ – 1:1.

Míra Lolouček válí jako zamlada! 

Další bod jsem přidal já, když už se pan Košata rozhodl více netrápit a současně s bodem mi ještě daroval sklenici jeho vyhlášených okurek, se slovy „kdyby to dopadlo jinak, tak bys mě nas…“ 1:2.

Další změna stavu přišla vzápětí, když Vojta využil soupeřových nepřesností k zisku figury a hladké výhře. Tudíž na pomyslném ukazateli zasvítil stav 1:3 pro hosty. Poté jsme na chodbě nějaký čas rozebírali s Mírou a panem Adamíkem jejich vzájemnou partii, kde Mírův soupeř nemohl uvěřit, že je jeho pozice velmi špatná, ne-li úplně prohraná. Mezitím se přišel Fanda zeptat, zda může nabídnout remízu, což jsem mu s vědomím, že je David na dvojce vyhraný, povolil.

Když jsem poté odešel ven napsat Vláďovi SMS a dát jednu zdravotní, tak jsem po návratu nestačil koukat. Rozhodčí mi podával zápis s tím, že už je dobojováno. Na zápisu stálo skóre 3:5 pro hosty z Pravonína, a tak jsem zápis bez okolků podepsal. Zbytek zápasu znám tedy jen z vyprávění, protože se to odehrálo během pár minut, co jsem byl venku.

Takže nejprve asi za domácí snížil na 2:3 pan Čech, který nachytal Lukáše na nepříjemnou vazbu po „c“ sloupci, se kterou si náš borec bohužel neporadil. Dále pak David dotáhl svou partii proti Dušanovi Malému do vítězného konce, když ho nejprve někde v zápletkách ošidil o celou věž – 2:4. A nakonec soupeř přijal Fandou nabízenou remízu – 2,5:4,5 a hned poté si nechal Patrik dát věčný šach, když to předtím měl určitě někde vyhrané – 3:5.

Naštěstí tato partie už o ničem nerozhodovala a my můžeme „slavit“ první vítězství v této sezoně. Cesta nazpátek uběhla rychle a i brambory, které vezl Míra vzadu ve voze, jsme Vláďovi dovezli v pořádku . Doufejme, že budeme pokračovat v dobrém výkonu i příští kolo, kdy budeme hostit největší adepty na postup a naše kamarády z Kralovic.

Tabulka po 3. kole:

Stránky věnované RP