Jarda Pýcha

Zaječice – pro šachistu určitě pojem a tradice trvající už 49 let, hlavně však pohodový turnaj v krásném prostředí sečské přehrady, hrající se jako mistrovství České republiky družstev starších žáků (letos ročníky 1996 a mladší). I letos na tuto asi druhou nejmasovější šachovou akci u nás dorazilo přes 600 účastníků.

Samozřejmě zde nemohli chybět ani zástupci vlašimského oddílu. Tradičně už v pátek (hraje se v sobotu a v neděli) se sešla naše 22členná výprava na místě, samozřejmě bydlení ve srubech, buřty připravené na opékání, jen počasí nám opět nepřálo, takže někteří nedočkavci, nevěřící, že oheň bude, snědli své zásoby raději studené. Ale kdo si počkal, ten se dočkal. I když pršelo, vrchní topič Tomáš Vojta založil oheň v těsné blízkosti srubu, a tak opékající ani nemuseli moknout . Tradice tak porušena nebyla, děti si páteční večer užily, dospělí i pozdní večer a dokonce se našel i odvážlivec (někdo by možná řekl blázen), který zkusil teplotu vody v přehradě (pan Voldán) . Druhý den ráno tak mohl vedoucí výpravy Ondra Matějovský v klidu udílet herní a organizační pokyny našim spokojeným a natěšeným reprezentantům.

Páteční pohoda na srubech

Jako vždy v posledních letech se na Seči kromě hlavního turnaje konaly i dva doprovodné – turnaj dvojic nejmladšího žactva do 9 let a turnaj jednotlivců.

Do bojů o mistrovské medaile (9 kol, tempo 2x25minut +10s za tah) vyslala Vlašim dvě družstva s velmi rozdílnými ambicemi. Áčko téměř ve stejné sestavě jako vloni, Hrdina Robin, Rýdl Jiří, Filip Vojtěch, Pýcha Patrik, Jánská Jitka, Pýchová Nela (jen Adama Čápa nahradila naše skvělá posila z Klatov, několikanásobná medailistka z MČR Jitka Jánská), se mělo pokusit vybojovat vytouženou první medaili z tohoto „podniku“ a zapomenout tak na loňský smolný závěr turnaje, naopak béčko, hrající pod hlavičkou Dolních Kralovic (Pikal David, Voldán Václav, Laňka Petr, Vlková Anežka, David Matěj, Laňka Pavel), se mělo pokud možno vzdálit co nejvíce zadním pozicím. Ve dvojičkách usedali za šachovnice vždy na chvilku   naši malí raubíři Kuba Vojta a Filip Kůra, možná jedni z nejmladších v turnaji, jednotlivce si tentokrát zahrál jen Lukáš Filip.

Začneme ale tím nejdůležitějším, mistrovským turnajem. Že naše ambice na přední umístění jsou opodstatněné, zdůraznilo i to, že naše elitní družstvo vstoupilo do šachových bojů z druhé startovní pozice (1. Polabiny, 2. Vlašim, 3. Frýdek – Místek) velmi jistě, v prvních dvou kolech jsme povolili soupeřům z Lípy a Domažlic vždy jen půl bodu, ve třetím dokonce zazpíval nebezpečným Polabinám „B“ kanár.

Ozdoby vlašimského družstva Jitka Jánská a Nela Pýchová

Ve 4. následovala výhra na Starým Městem 3,5:2,5 a byl tu souboj o průběžné vedení se zatím taky 100%  Polabinami „A“ (Frýdek Místek hrál překvapivě 3:3 s Údlicemi). Do tohoto zápasu jsme nevstoupili příliš šťastně, brzy vzdal Patrik, když dostal vidle a ztratil figuru. Naše body pak připsali Vojta a Jitka, Robin dal svou partii za remis, i když prý mohl vyhrát, jak mu po partii ukázal Jirka. Vedli jsme 2,5:1,5, ale Jirka měl prohranou pozici a Nela bojovala s časem. Bohužel Nela v časovce ztratila věž a ani Jirkovi se zázračný obrat nepodařil a my tak prohráli 2,5:3,5. Trochu zklamání, minimálně bod byl velmi blízko. Naštěstí jsme zvládli poslední sobotní klání s nevyzpytatelnou Bohemkou 4,5:1,5, a protože Frýdek porazil Polabiny, byl rázem boj o vítězství znovu otevřený. Jak vážně to myslíme s útokem na šachový trůn, měl napovědět hned první nedělní zápas proti v té chvíli vedoucímu Frýdku – Místku.

Vlašim – Frýdek Místek

Bohužel s moravským soupeřem jsme odehráli určitě nejméně povedené utkání a prohráli poměrně jasně 1,5:4,5, když vyhrála jen výborně hrající Jitka, půlku pak přidal Patrik. Tato prohra znamenala, že reálně můžeme bojovat asi už jen o bronz, těžko předpokládat v posledních dvou kolech ztrátu Frýdku – Místku nebo Polabin. K jistotě cenného kovu jsme potřebovali v závěrečných kolech vyhrát. Los 8. kola nám do cesty postavil silnou Náměšť nad Oslavou (4. nasazená) a byl to boj opravdu dramatický se šťastným koncem pro nás (3,5:2,5). A bylo tady závěrečné kolo, výhra znamenala medaili, prohra propad za medailová místa a velké zklamání. Proti nám usedají Údlice se „zabijáky“ na prvních třech šachovnicí (3:0 s Frýdkem – Místem). Začátek nic moc, prohrál Vojta. Na výhru ale stojí Robin, svou partii na jedničku tradičně zvládla Jitka, Nela si dává jako obvykle na čas, ale i ona dává za 1, a když vítězí i Patrik, můžeme se začít radovat z první zaječické medaile pro vlašimský oddíl . Na stupínek nejvyšší vystoupali po roce opět šachisté z Frýdku – Místku, druzí skončili hráči Polabin „A“. Náš rezervní tým Dolních Kralovic získal pěkných 10 bodů a umístil se tak nějak dle předpokladů (42. místo).

Vlašim B alias Dolní Kralovice

Tady bych asi vyzdvihl dobrý výkon na první šachovnici hrajícího Davida Pikala (5 bodů), který si připsal několik pěkných výsledků, nad kterými ční skalp reprezentanta Jana Petra (elo1969). Pěkných je i 6,5 bodu Anežky, ale snažili se i všichni ostatní a ostudu rozhodně neudělali.

Umístění naší malé dvojičky není vůbec důležité, hlavní byla jejich radost ze hry, vždyť například Filip byl na svém úplně prvním turnaji, a tak není překvapení, že bodově táhl naši dvojici Kuba, který vyhrál hned šest svých partií. Jestli kluci u šachů vytrvají, třeba se jednou dočkáme nějakého pěkného výsledku.

Příliš spokojen s výsledkem tak možná nebude jen Lukáš Filip v turnaji jednotlivců (31. místo,  3,5bodu), ale on kromě hraní ještě koučoval dolnokralovickou šestici.

Do hodnocení jednotlivců úspěšného týmu se pouštět nebudu, ale snad můžu aspoň napsat, že jsme měli opět vyrovnané družstvo s jako vždy pohodovým kapitánem Robinem, který se tak rozloučil se svou desetiletou zaječickou mládežnickou kariérou tím nejlepším způsobem. Družstvo táhlo jako vždy za jeden provaz, všichni hráli dobře a nadoraz, bylo radost je sledovat. Navíc ho vedl ten nejlepší trenér Maťa. Jen já osobně jsem hodně, ale hodně při partiích trpěl při pohledu na Neliny hodiny, to už je však obehraná písnička. Velmi šťastná ruka byla i při výběru hosta, Jitka byla naší největší oporou a výbornou společnicí, myslím, že sama byla u nás taky spokojená.

Vlašim A – Od leva: Patrik Pýcha, Jirka Rýdl s medvědem Spartakem, kapitán Robin Hrdina, Nela Pýchová, Jitka Jánská, trenér Ondřej Matějovský, Vojta Filip

Takže 49. Šachové Zaječice jsou minulostí, pro Vlašim znamenaly největší úspěch v historii. Pro vlašimský oddíl je zaječická medaile vlastně už sedmým letošním cenným kovem z mistrovství republiky, po pěti individuálních je to druhá týmová, která má v sobě přeci jen něco navíc a je důkazem toho, že se to ve Vlašimi nedělá zas tak špatně . Ještě jednou poděkování všem zúčastněným, ale i těm, kteří nám drželi palce z tepla svých domovů.

Vlašimská výprava

Za tento velký úspěch patří samozřejmě dík i MěDDM Vlašim, který stojí u zrodu malých šachových nadějí. Provozuje a materiálně zajišťuje šachové kroužky nejen ve Vlašimi, ale i v Dolních Kralovicích a Pravoníně, a dětem přispívá například i na startovné. Ředitelka MěDDM Pavla Homolková tak bude moci do šachové vitríny vystavit už druhý letošní pohár .

Poděkování a především uznání zaslouží také organizační tým zaječického turnaje v čele s energickým Jaroslavem Hájkem, zvládnout takto početný turnaj není určitě vůbec jednoduché. Letos vše probíhalo bez větších problémů a nám nezbývá než se začít těšit na jubilejní 50. Zaječice.

Výsledky turnaje družstev

Výsledky turnaje dvojic

Výsledky turnaje jednotlivců

Fotky od Marie Filipové: sobota, neděle

Fotky od Petra Havelky

Článek p. Hájka na NŠS