Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

50 let od simultánky GM Horta ve Vlašimi


Dnes je tomu na den přesně 50 let, kdy se ve vlašimské sokolovně uskutečnila simultánka s Vlastimilem Hortem. Bohužel jsem v dobovém tisku o této bezesporu významné události pro náš oddíl nenašel jedinou řádku, i přesto se mi ale podařilo vypátrat celou řadu zajímavých skutečností, a dokonce i získat jedinou partii, kterou legenda našeho šachu prohrála.

Vlastimil Hort vyhrál v roce 1975 mistrovství Československa (a také třeba slavný turnaj v Hastingsu) a ve 31 letech byl na vrcholu svých sil. Potvrdil to o rok později, když se v Manile probojoval do turnaje kandidátu (podlehl zde ve čtvrtfinále Spasskému) a v tomto období byl na žebříčku FIDE na 6. místě, což je nejvyšší umístění, jakého kdy československý či český šachista dosáhl.

3. května 1975 zasedlo v sále vlašimské sokolovny proti nejlepšímu československému hráči 54 soupeřů (podle jiného zdroje 50). Před simultánkou obdržel GM Hort dárek z rukou předsedy šachového oddílu ve Vlašimi pana Jiřího Jeřábka. U příležitosti této významné události byl oceněn i Stanislav Vojta, který o několik týdnů dříve vyhrál uzavřený turnaj 14 nejlepších hráčů okresu Benešov a získal tím jako první hráč v historii Vlašimi první výkonnostní třídu.

Stanislav Vojta přebírá cenu pro nejlepšího hráče okresu Benešov.
Předseda šachového oddílu ve Vlašimi Jiří Jeřábek s Vlastimilem Hortem.

Simultánky, která se hrála na počest 30. výročí ukončení druhé světové války, se zúčastnili nejen hráči pořádacího oddílu, ale pozváni byly i kluby z širokého okolí. Právě díky nim se dochovaly celkové výsledky. Z kroniky Brodců se dozvídáme, že z 54 partií jich GM Hort 46 vyhrál, 7 remizoval a 1 prohrál. Na simultánku po 50 letech vzpomíná Miroslav Fialka: „Hrál jsem ve španělce Marshallův útok, ale zkazil jsem to. Měl jsem figuru víc. Beznoska stál od počátku jako začátečník strašně. Hort to považoval za hotový a nastavil mu celou věž. Raději pak hned navrhnul remis.“


Trochu jiné výsledky nalezneme ve staré kronice Sedlčan. Zde je uvedeno, že hrálo 50 hráčů s výsledkem 44-5-1. Spíše bych ale věřil kronice Brodců, už jen proto, že v sedlčanském zápisu je prokazatelně špatné datum (hrálo se 3. května). Z kroniky Sedlčan je úvodní fotka článku, na které Petr Havelka odleva poznal pány Vokrouhlíka, Cihláře a Kloudu.


Z výroční zprávy Spartaku se lze dozvědět, že šachový oddíl ve Vlašimi měl v tomto období 30 dospělých členů a 2 dorostence (žáků nula). Kdo z nich se simultánky zúčastnil, bohužel nelze nikde dohledat (kroniku žádnou nemáme, a jak jsem již zmiňoval, v dobovém tisku není nikde o této akci ani slovo). Trochu představu, kdo asi hrál, si ale lze udělat ze sestav áčka a béčka v sezoně 1974/75. Ty se dochovaly opět díky kronice Brodců:


Ač to zní neuvěřitelně, podařilo se mi i po tak dlouhé době získat 2 partiáře ze simultánky. Ten první je od tehdejšího předsedy vlašimského oddílu Jiřího Jeřábka. Sám ke své partii po půl století dodává: „V paměti mám postavení na šachovnici, kdy jsem mohl nabídnout soupeři remízu, což jsem neudělal a ani p. Hort ne. Byla by to teoretická remíza, jak to vyhodnotil p. Hort. Škoda, nakonec jsem prohrál“.

Vedle klučiny v bílém svetru sedí Jiří Jeřábek.
Originál partiáře

Na závěr jsem si nechal to nejzajímavější. V sále byl totiž jeden mladý muž, o kterém se dá napsat – Veni, vidi, vici (přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem)! Byl jím Zdeněk Brož, který v polovině šedesátých let patřil k velkým talentům vlašimského šachu. Bohužel ale po svém největším úspěchu, kterým byl v roce 1966 postup do Polofinále dorostu, brzy přestal šachy hrát. Jistě k tomu přispělo i to, že vlašimský oddíl byl v letech 1966-71 ve stavu klinické smrti (nehrály se žádné soutěže a oddíl nevyvíjel v podstatě žádnou činnost). Sám Zdeněk Brož ke své překvapivé výhře po 50 letech dodává: „Na simultánku mě pozval Honza Kyselý. V té době jsem šachy nehrál již 7 let kvůli studiu na VŠ. Dosud to nechápu, ale jako jediný jsem dokázal vyhrát.“

Zdeněk Brož (v kostkované košili) se svým kamarádem Vratislavem Churavým v roce 1963. Je zajímavé, že jsou i po více jak 60 letech stále přáteli, o čemž jsem se osobně přesvědčil při našem společném setkání v létě roku 2022.

Pokusil jsem se oslovit i 81letého Vlastimila Horta, zdali si ze simultánky něco nepamatuje. Samozřejmě mi bylo jasné, že je to velmi nepravděpodobné (podobných simultánek sehrál desítky), ale bylo milé, že si legenda českého šachu našla čas a odpověděla mi. Z dopisu velmistra Horta cituji: „Vzpomínky mámivé, na to léto vášnivé. Děkuji za zaslané fotografie, vzpomínám si na pana šachistu Sedláčka. Mám pocit, že jsem prohrál asi 3-4 partie.“

Jak už víme, GM Hort prohrál partii pouze jednu. František Sedláček byl největší osobností benešovského šachu ve druhé polovině 20. století (skončil například v roce 1975 třetí ve zmiňovaném turnaji nejlepších hráčů okresu Benešov), jestli se zúčastnil simultánky, nevím, ale je to pravděpodobné.

Součástí akce byla i přednáška, kde velmistr Hort prezentoval své zdařilé partie. A kdo měl zájem, dostal obrázek s cenným podpisem legendy českého šachu.

Přednáška GM Horta
Obrázek s podpisem

Vlastimil Hort se 3. května roku 1975 stal nejsilnějším hráčem, jaký kdy ve Vlašimi hrál šachy. A tak to zůstává i po 50 letech.

(autor článku: Tomáš Vojta)

Komentáře: 14

  1. Tomáš Gergelits Tomáš Gergelits 4. 5. 2025

    Hezké vzpomínky. Tím spíše, když jsou doplněné dobovými fotografiemi.

    V souvislosti s historickými snímky, doprovázejícími článek, učiním pokus o historický kvíz:
    Většina hlavních aktérů na fotkách v popředí je zmíněna jménem. Zkusme identifikovat některé další.
    a) Kdo přihlíží partiím sedlčanských hráčů (první foto)?
    b) Kdo předává Stanislavu Vojtovi cenu pro nejlepšího hráče okresu Benešov (druhé foto)?
    c) Kdo je klučina v bílém svetru, který právě zahajuje partii s velmistrem Hortem (čtvrté foto)?
    d) Kdo je okolo šachového stolku spolu s Vlastimilem Hortem (poslední foto)?
    A když kvíz, tak body: Co jméno, to jeden bod, tedy maximum = šest bodů :bye:

    Pro mladší hráče jedna pozoruhodnost navíc (z poslední fotky): kromě šálků s kávou, případně číší s vínem, byla v dřívějších dobách v nejbližším okolí šachovnic běžnou záležitostí i přítomnost popelníků, a to i při soutěžních utkáních :-).

  2. Kryštof K. Kryštof K. 4. 5. 2025

    Moc pěkný článek!

  3. Tom Tom 4. 5. 2025

    Na té fotce s tátou se domnívám, že je Alois Vykopal (tehdejší okresní šachový bafuňář a hráč Brodců). Kdo je klučina v bílém svetru, tak to by mě taky zajímalo, dnes by mu mělo být něco málo přes 60. :)

    Možná by nějakou drobnost mohl doplnit pan Innemann. Simultánky se rovněž zúčastnil, ale na můj dotaz, zdali si něco nepamatuje, bohužel nereagoval.

  4. Tomáš Gergelits Tomáš Gergelits 4. 5. 2025

    Tome, získáváš nikoli jeden bod za pana Aloise Vykopala, ale rovnou deset! Právě on byl totiž hlavním impulsem pro můj historický kvíz. Byl jsem zvědavý, zda ho kromě vyložených veteránů někdo ještě vůbec pamatuje. Předsedničil Okresnímu šachovému svazu Benešov před svým oddílovým kolegou panem Oldřichem Sládkem.

    Druhým impulsem pro vyhlášení kvízu byla zvědavost po identitě ostatních zmiňovaných nejmenovaných postav. Ale jelikož se nikdo další kvízu nezúčastnil, moc jsem se toho nedozvěděl.
    Já jsem identifikoval ještě velmistra pana Vlastimila Jansu na poslední fotce (čelem k boku šachovnice).

    Takže celkové pořadí účastníků kvízu? Ty máš deset bodů, já ale více zodpovězených nejasností. Takže vítězem se stává ….. Nepřipomíná ti to něco? (Molkki se blíží :bye: ).

    • Tomáš Gergelits Tomáš Gergelits 5. 5. 2025

      oprava (vsuvka):
      Ty máš deset bodů, já sice jen dva, ale více zodpovězených nejasností.

  5. Maťa Maťa 5. 5. 2025

    Děkuju Tomášovi za mravenčí práci, díky které dal dohromady pěkný článek o téměř zapomenuté akci!

    Jinak já jsem také poznal pány Vykopala a Jansu. Tím prvním jsem si byl jistý (sice jsem ho poznal odhadem o 13 let později, ale moc se nezměnil), tím druhým tak na 80 %, tak jsem rád, že mi Tomáš G. dal jistotu. Klučinou v „bílém“ (podle mě má jinou barvu :) ) svetru by měl být tehdejší hráč Vlašimi Luděk Příhoda, který prý k závodnímu šachu přivedl Arnolda Krischkeho.

  6. Tom Tom 5. 5. 2025

    Jo, to by mohl být on. Sice v článku uvádím, že vlašimský oddíl neměl žádné děti, to je ale informace z výroční zprávy Spartaku za rok 1974. Ve statistice v březnu 1976 už je uvedeno 5 dětí. A z kroniky Brodců se lze dozvědět, že začátkem roku 1976 skončil Luděk Příhoda na 8. místě v okresním přeboru žáků (Vláďa Pěnkava byl pátý). :)

  7. HonzaS HonzaS 5. 5. 2025

    Ahoj Tome,
    se zájmem jsem si přečetl článek, zaujaly mě zajímavé detaily z historie i autentické partie. Gratuluju, tohle je pečlivá práce šachového historika!

  8. Tom Tom 6. 5. 2025

    Děkuji Honzovi a dalším za příznivé ohlasy na článek. Včera se Maťovi povedl husarský kousek (nevím, za kolik bodů to bude v kvízu Tomáše Gergelitse, ale určitě za hodně :-) ), když přes Facebook kontaktoval „klučinu v bílém svetru“. Pan Luděk Přihoda dokonce obratem poslal partiář ze simultánky, což mi přijde neuvěřitelné vzhledem k tomu, že už více jak 40 let šachy nehraje.

  9. Tomáš Gergelits Tomáš Gergelits 6. 5. 2025

    I když konečný součet dosažených bodů v kvízu výjimečně neudělám :-) , mám radost, že nakonec kvíz splnil svůj původní účel: dozvědět se ještě o něco více, než je už i tak v obsažném a parádním článku Toma.
    Děkuji všem zúčastněným.

  10. Maťa Maťa 13. 5. 2025

    Po dlouhé nemoci včera velmistr Vlastimil Hort zemřel. Čest jeho památce!

  11. Kuba Vojta Kuba Vojta 13. 5. 2025

    Navždy legenda nejen českého šachu. Čest jeho památce.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch: 
more...