TJ Spartak Vlasim
26
Led

Střípky z archivu (nejen oddílu Slavoje Čerčany)

Vypadá to, že novodobá doba temna jen tak brzo neskončí a návrat k normálnímu životu je zatím v nedohlednu. Spousta lidí se v tomto čase věnuje mimo jiné i činnostem, které ještě před rokem byly buď na vedlejší koleji, nebo vyloženě dřímaly někde „ve výhledovém plánu“. Někdo gruntuje či upravuje obydlí, třídí (či konečně vyhazuje) již kolikrát vytříděné věci, anebo třídí (a naopak shromažďuje a kompletuje) vzpomínky z minulosti. To je v současné chvíli můj případ.

Ještě docela v čerstvém povědomí mám drobnou pobídku Tomáše Vojty z jednoho komentáře (č. 7) pod článkem z loňského podzimu a moji neurčitou odpověď (9). A tak jsem se přeci jen do toho chladného podkroví vydal. A to nejen s myšlenkou „na něco, co by se alespoň okrajově týkalo Vlašimi“, ale i s rozhodnutím, že konečně (po více než dvaceti letech) uspořádám tašku s listinným materiálem z doby, kdy jsem se synem Vaškem, a někdy i s jeho bráchy Vojtou a Tomášem, jezdil po republikových šachových turnajích. Zároveň jsem si také po dlouhé době prolistoval kroniku našeho někdejšího šachového oddílu Slavoj Čerčany a letmo i některé z čísel časopisu Gambit a mozaika z minulosti se mi začínala zase skládat. A jelikož styčných bodů s vlašimským šachovým oddílem je docela hodně, rozhodl jsem se o ně s vámi podělit. Asi se nevejdou do jednoho článku, tak to bude možná i na pokračování.

Začínáme v Zaječicích.

V malé vesničce Zaječice na Chrudimsku se šachy hrají od roku 1953. Jelikož pár nadšenců tehdy nechtělo být v okresním přeboru pořád poslední, o pět let později jeden z nich, Jaroslav Hájek, založil kroužek mládeže při místní ZŠ. Záhy kroužek celoročně navštěvovalo okolo 30 dětí. Z takového počinu se už dá vychovat docela slušný základ úspěšného oddílu. A tak se stalo, že s vlastními odchovanci se družstvo dospělých postupně probojovalo až do národní ligy, kde setrvává dodnes. Ale zpět k dětem.

Za pár let fungování kroužku začaly děti toužit po měření dovedností na šachovnicích s vrstevníky i z jiných končin. Začátkem šedesátých let žádné turnaje pro mládež nebyly, a tak se parta nadšenců okolo Jaroslava Hájka rozhodla udělat turnaj pro děti doma. Nápad uspořádat celostátní turnaj žákovských družstev v šachu měl v republice veliký ohlas, takže hned na první ročník v roce 1963 přijela i mládež ze Slovenska.

Turnaj šestičlenných družstev byl pro děti v dalších desetiletích velkým lákadlem z mnoha důvodů. Jednak se v průběhu let dopracoval až k oficiálnímu statutu Mistrovství České republiky žákovských družstev, ale byla to především vždy vysoká sportovní úroveň účastníků a perfektní organizační zajištění. Turnaj býval jedinečný i prostředím, ve kterém se konal; tedy v přírodě na vesnickém hřišti, kde proti nepřízni počasí chránily při hře mladé šachisty jen velké polní vojenské stany, takže od šachovnic k nějakému místečku, vhodnému pro krátký odpočinek či odreagování mezi partiemi, to bylo jen pár kroků (pokud nepršelo :-) ). Termín konání turnaje – víkend nejbližší Mezinárodnímu dni dětí – nezaručoval automaticky pěkné počasí, ale nikdy se nestalo, že by jeho případné rozmary (ať už horké slunce, či vítr s deštěm) byly pro děti nepřekonatelnou překážkou.

Tuto charakteristickou atmosféru svátku dětí jsem měl možnost několikrát okusit jako doprovod díky svým synům a jejich spolubojovníků v družstvech Čerčan. První naše účast se váže k 31. ročníku, byla docela skromná (v počtu tří včetně doprovodu) a dopomohla nám k ní shoda okolností. Do kroužku dětí při oddílu Slavoj Čerčany sice chodilo začátkem devadesátých let už okolo 20 dětí, většina z nich však nebyla ještě na takové hráčské úrovni, aby obstály v otevřeném Mistrovství ČR družstev. V roce 1993 se však současně s turnajem šestičlenných družstev žáků hrál poprvé i turnaj dvojic do deseti let, což bylo lákavou příležitostí pro mé kluky zahrát si svůj první velký turnaj.

A jelikož jsem toho už navykládal dost, nechám v dalším průběhu článku více hovořit fotografie, případně tabulky.

Turnaje v Zaječicích byly každoročně pořádány na závěr soutěžní sezóny též jako oslava Mezinárodního dne dětí. Tak jsme si přijeli trochu zaslavit.

 

Letitá soutěživá atmosféra mezi mladými šachisty šestičlenných družstev se hned v prvním ročníku souběžně hraného turnaje přelila i do nejmladších dvojic. Zde hráči Slavoje Čerčany:  Vojta (vlevo) a Vašek Gergelitsovi.

Pokud se v Zaječicích vydařilo počasí, bylo vždy dobře.


A jak to všechno dopadlo? No přece báječně! Umístění v horní polovině startovního pole na prvním velkém turnaji v životě, navíc s věkovou rezervou (v součtu čtyřletou!) oproti limitu, určitě potěší.  

Vojta a Vašek si přebírají ceny od hlavního rozhodčího pana Jaroslava Hájka. V pozadí je vidět nepostradatelná součást každého ročníku: interaktivní nástěnka s lístky družstev pro ruční nasazování do jednotlivých kol turnaje (švýcar na 9 kol).

Nabuzeni pěknými zážitky jsme se o rok později vydali do Zaječic ve větším počtu. Na soutěž šestičlenných družstev to pořád ještě nebylo, ale do turnaje dvojic Slavoj Čerčany nastoupil v roce 1994 se dvěma družstvy.

Vašek s Vojtou si prohodili umístění na šachovnicích a šli směle do toho.

Byla nás větší grupa, tak jsme si užili i nejen za šachovnicemi.

Výprava z Čerčan čítala 7 členů. Vojtu a Vaška doprovodila v turnaji dvojice Ondra Fedoročko + třetí z bratrů Tomáš. I doprovod soutěžících byl početnější: maminku přece nenecháme doma samotnou, a tak Šárka jela s námi, v průběhu turnaje pak za námi přijel na kole i tatínek Ondry Saša (v té době mimochodem hokejový rozhodčí v extralize).  

A jak to dopadlo tentokrát? Výborně! Vašek s Vojtou se dostali do první pětice, přičemž tentokrát byla špička České republiky v této kategorii kompletní, tedy včetně malých dravců proslulé šachové školy z Frýdku-Místku. I Tomáš s Ondrou F. bojovali statečně. Jejich umístění je dobré posuzovat i s ohledem na skutečnost, že měli v součtu šestiletý handicap na věkový limit účastníků.

Na tomto místě se poprvé dostáváme ke slíbenému: „na něco, co by se alespoň okrajově týkalo Vlašimi“. Na pěkném 10. místě skončila dvojice Filip Malý a Ondra Mejzlík. Zde ještě Ondra startuje v dresu Říčan, v průběhu dalších let už ho však vídáme ve výsledkových listinách celostátních turnajů jako Vlašimáka.

Tentokrát Vojtovi s Vaškem předává ceny kromě Jaroslava i bratr Jiří Hájek, každoroční ředitel turnaje.

Další ročník šachových Zaječic jsme vynechali a v roce 1996 už to vypadalo na účast čerčanských dětí v soutěži šestičlenných družstev. Zároveň jsme ale nechtěli promarnit poslední příležitost, podle roku narození Vaška G. a Ondry Fedoročka, startovat v turnaji dvojic. Oboje dohromady to pokrýt nešlo, tak jsme nabídli společnou účast v Zaječicích dalším dětem z okresu Benešov. Šestičlenné družstvo pod vedením Ondry Matějovského vytvořili napůl děti z Čerčan a Vlašimi, dvojičky po přesunu Vojty G. doplnil Petr Fojtů z Benešova.

Vojta Gergelits, zde již za šestičlenné družstvo.

Vašek G. už přivykl ve dvojičkách bojovat na předních stolech.

Ondra Fedoročko s Tomášem G. se tento rok vyhoupli do středu výsledkové tabulky.

Pohled na výsledkovou listinu dvojic je pro region Benešov velice příznivý.

Dvojičky do desátého místa a všechna šestičlenná družstva dostaly od ředitele turnaje pěkné dřevěné koně jako upomínku od jednoho z velkého počtu sponzorů.

Zleva Ondra Fedoročko, Tomáš Gergelits, Vašek Gergelits, Petr Fojtů s vedoucím výpravy.

Od 34. ročníku turnaje šestičlenných družstev figuruje v historických tabulkách i družstvo Čerčan. Napomohli tomu mladíci z Vlašimi. Pro Čerčany to byl ročník poslední, naopak Vlašimští zde startovali poprvé.

Zleva stojící Honza Bejbl (V), vedoucí družstva Ondřej Matějovský, Jirka Zvára (V), Josef Čistý (Č) a Markéta Čistá (Č), pod nimi v podřepu dva Vojtové : zleva Gergelits (Č) a Mejzlík (V). Je to svým způsobem symbolické. Ondra Matějovský tímto kombinovaným družstvem přebírá štafetu výborných výsledků čerčanských dětí v Zaječicích. Nejen že přebírá, ale dovede ji v dalších ročnících s družstvem Vlašimi k naprostým výšinám.

Historie šachových turnajů mládeže v Zaječicích je naprosto unikátní. Něco málo už jsem naznačil v úvodu, v podobném duchu zamířím i k závěru. K té unikátnosti patří i skutečnost, že ten samý Jarda Hájek, co se svými kamarády položili v roce 1963 tomuto turnaji základy, figuruje v bezvadně sehraném organizačním štábu dodnes.

O úrovni již byla taky řeč. Ve své době se turnaje zúčastnil např. i náš v současnosti nejlepší hráč a desetinásobný mistr republiky – velmistr David Navara, tenkrát v dresu Bohemians Praha.

O jedinečnosti prostředí už byla taky řeč. V tomto smyslu zbývá dodat, že poezii turnaje pod širým nebem turnaj ztratil od r. 2002, kdy se přesunul k přehradní nádrži Seč. Získal tím naopak nezávislost na počasí, možnost pro otužilce vykoupat se v přírodě a asi i další vymoženosti. Přesto se dlouhá léta turnaji říkalo „Zaječice na Seči“. Od roku 2017 se turnaj přestěhoval do Chrudimi, ale jestli se mu také říká „Zaječice ve Chrudimi“, to už bohužel nevím.

Jednu jedinečnost, a to jedinečnost kontinuity, turnaji vzal loňský rok. Všichni víme, nemusím to rozvádět. A tak turnaji a všem, kdož se na jeho konání každoročně podílí, přeji, aby mohli již letos bez jakýchkoli ohrožení a omezení pokračovat.     

(autor článku: Tomáš Gergelits)

5 reakcí na “Střípky z archivu (nejen oddílu Slavoje Čerčany)”

  1. 1
    Tom píše:

    Výborný článek, díky Tomáši! Na té poslední fotce Maťa rozhodně nevypadá jako vedoucí týmu. Spíš jako jeden z hráčů. :-)

  2. 2
    Jaroslav Hájek píše:

    Poklona autorovi za pěkný a objektivní článek – pohled hostů z Čerčan a okolí. Není co dál dodávat, zdravím z Chrudimi a okolí. A to do Čerčan, Vlašimi i Pravonína. Jediné co mrzí, že při dalším ročníku mi bude 80 let a víc. Odkaz na článek odešlu na 497 adres, jen co naše stránky budou OK. Pokud máte fotografie, které můžeme přidat na naše stránky, pošlete je.
    Jaroslav Hájek
    https://carokraj.cz/

  3. 3
    Nožky píše:

    I po těch letech jsou vzpomínky velmi silné.
    Díky Maťo za sdílení a tobě Tomaši za skvělý článek, který mi připomněl báječné šachnové časy.

  4. 4
    Maťa píše:

    Také děkuji Tomášovi za pěkný článek, díky kterému jsme včera s Jirkou Zvárou (Nožkym) na první účast Vlašimi na Zaječicích zavzpomínali. Jeli jsme tenkrát v pátek už někdy kolem poledne s Tomášem Vojtou autem do Zruče (Tom tam jel za babičkou), odtud pak s několika přestupy vlakem přes Kutnou Horu, Kolín a Pardubice až do Zaječic, odkud nás po prezentaci odvezl narvaný pořadatelský autobus na ubytování do nějakého internátu (pravděpodobně to bylo v Hrochově Týnci). Ještě před odjezdem jsem stihl na obecním úřadě v Zaječicích hodit do volební urny lístek ODA, která pak i díky tomu těsně proklouzla do Parlamentu :-) . Byly to dodnes jediné volby, kdy jsem volil mimo Vlašim.

    Akci jsem si tenkrát užil, stejně jako pak i v dalších ročnících (vynechal jsem jen rok 2019) a jsem Tomášovi dodnes vděčný, že nás tenkrát oslovil. Sami bychom tým nedali, mládežnický šach jsme rozjížděli teprve v lednu po mém návratu z vojny. Z Mejzlíků mohl jako host nastoupit za Čerčany jen jeden, protože ještě oba byli oficiálně hráči Říčan (do kroužku už ale chodili u nás), Honza Bejbl s Jirkou Zvárou v tu dobu ještě nebyli registrováni (dnes už by být museli, jinak by družstvo hrálo mimo soutěž). Oba naši začátečníci zahráli tenkrát v Zaječicích dobře a myslím, že tam získali 3. VT (Jirka určitě, u Honzy si nejsem jistý).

    O rok později už jsme družstvo dokázali postavit sami (21. místo) a časem jsme to dotáhli až k medailím, jen ty zlaté se nikdy nepovedly, byť nám několikrát chybělo hodně málo.

  5. 5
    Prochy píše:

    Tome, to už není pravda! Až se uvidíme, měj prosím tě tu Kroniku připravenou:)

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2021 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist