TJ Spartak Vlasim
26
Říj

Střípky z archivu – start k vítězství v Dublinu

Hrací místnosti a turnajové sály opět, jako na jaře, osiřely, tak nám zase nezbývá, než vzpomínat. Rád bych se tímto příspěvkem připojil k Tomášovi, resp. k jeho pěknému článku o Honzovi Stoklasovi. Jedním z impulsů pro napsání mého článku se totiž stala i drobná zmínka Tomáše, ze které vyplývá, že mládežnická generace Vlašimských šachistů toho o svém o něco starším spoluhráči možná moc neví. A kdyby to tak zůstalo, to by byla určitě velká škoda. Proto se pokusím přiblížit nejen jedny z prvních Honzových krůčků na poli soutěžního šachu, ale i první roky jeho sportovní kariéry. V podstatě mohu navázat na začátek rozhovoru v předchozím článku, který Honza poskytl šéfredaktorce časopisu Gambit Renatě Frídové.

      Honzu do šachového oddílu Slavoj Čerčany přivedl na jaře roku 1990 jeho spolužák z gymnázia Petr Procházka. Na úplném začátku Honzova působení v klubu bylo největším problémem přesvědčit ho, že při eventuálních soutěžních partiích už nebude moci využívat svoje zasunovací šachy na klíně pod stolem a šachovnici s figurkami na stole používat pouze k demonstrování svých myšlenek soupeři. A jelikož byl Honza v mládežnickém věku odkojen šachem z knížek a časopisů, kde text je doprovázen spoustou diagramů, ani se nedivím, že se se svými zasunovacími šachy loučil jen velice nerad. Však jsem je v podobném věku taky rád používal. Měly totiž jednu velkou výhodu: nehrozilo porušení postavení figurek na šachovnici při jejich podávání pod lavicí při vyučování. :-)  

1 – soupravička byla opravdu kapesní; častým používáním se však ve švu časem oddělila vrchní část

2 – pozorným čtenářům Tomášových Střípků z archivu jistě neuniklo, že pozice na diagramu je závěrečným postavením z Honzovy pěkné partie s irským juniorským reprezentantem na turnaji v Dublinu        

      Honzovi se v čerčanském oddíle zalíbilo, a tak si brzo zvykl na dřevěné figurky a hned od následující sezóny se stal jednou z opor Slavoje Čerčany v soutěži družstev. Honzův soutěžní start v čerčanském oddíle však přispěl nejen k jeho vlastnímu šachovému růstu, ale významně ovlivnil i úroveň a činnost celého šachového oddílu v následujících letech.

            Píši sice článek o startu a účinkování Honzy Stoklasy v čerčanském oddíle, ale nelze v této souvislosti nezmínit i celkovou úspěšnou činnost šachového klubu v tom období, protože obě záležitosti jdou spolu ruku v ruce.  Že nejde jen o výsledky jednoho dobrého hráče, ale že už pouhá přítomnost fajn parťáka a silného hráče v jedné osobě má pozitivní vliv na fungování jeho okolí v různých směrech, tak tento fakt určitě potvrdí řada úspěšných sportovních oddílů. A tak se přihodilo, že první polovina devadesátých let byla pro čerčanský oddíl šachu tím nejúspěšnějším obdobím v jeho historii. Jsem si jistý, že k tomu velkou měrou přispělo i Honzovo působení v klubu.

       Od sezóny 1990/91 Honza nastoupil ke svým prvním soutěžním partiím v přeboru družstev.  A shoda okolností (vítězství Čerčan v okresním přeboru předchozího ročníku) přispěla k tomu, že to byla hned vyšší soutěž, než na jakou jsme byli do té doby v našem oddíle zvyklí. Začátky v oblastním přeboru II. třídy nebyly jednoduché, ale s výjimkou jediného ročníku jsme tuto soutěž pro náš oddíl udrželi až do roku 1996.

      Legendární simultánka s KM Michalem Matouškem, zmíněná v předchozím článku v rozhovoru pro Gambit, nastartovala tréninkové schůzky Michala s Honzou Stoklasou, Petrem Procházkou a dalšími jejich vrstevníky-dorostenci v oddíle. To přispělo nejen k jejich rychlejšímu šachovému růstu, ale oddělení dorostenců od žáků mi pomohlo i k efektivnějšímu využití času při trénincích mládeže. Všechny tyto okolnosti přispěly také k tomu, že se mládežníci zapojili i do soutěží družstev dospělých, a tak jsme v tomto období mohli stavět dvě družstva A, B.

      Jen co se Honza skamarádil s dřevěnými figurkami díky soutěži družstev, nastoupil úspěšnou cestu i v soutěžích jednotlivců. Hned ve své první soutěžní sezóně si jako rozcvičku střihnul debut v okresním přeboru jednotlivců, kde tenkrát ještě se třetí výkonnostní třídou (ELO mezi výkonnostními šachisty tehdy bylo utopií) vybojoval třetí místo za J. Feierfeilem (Jawa Brodce) a P. Hálou (Zdislavice). Tento přebor se hrál zároveň jako okresní přebor dorostu (z deseti účastníků bylo šest dorostenců) a mezi nimi již nenašel přemožitele; ba co víc, jeho vrstevníci mu nesebrali ani půlku.

      A tak coby okresní přeborník dorostu postoupil do kvalifikace přeboru ČŠS v kategorii H-18. A tam už to teda stálo za to!  Konala se v Podbořanech a Honza v silné konkurenci (1 x KM, 14 x I.VT, 8 x II.VT) obsadil výborné 8.místo ziskem 5 bodů z 9 možných! Tento výsledek mu zajišťoval postup do přeboru Čech H-18 v Mladé Boleslavi. A tady to už nebyli žádní žabaři, ale ostřílení borci z věhlasných klubů, kteří měli za sebou spoustu soutěží a roky vedených tréninků. Ale Honza se jich nezalekl; měl totiž za sebou jednu sezónu v soutěži družstev v dresu Slavoje Čerčany, oddílový přebor klubu a lekce Michala Matouška. Takže ziskem 4,5 bodu z devíti obsadil 11. místo mezi dvaceti účastníky. Úžasné!

      A to již přestáváme být na startu k vítězství v Dublinu, tak abych dostál nadpisu svého článku, tady své vzpomínání končím. Pro zpestření článku mohu připojit pár obrázků z toho krásného období první poloviny devadesátých let.

 

Při našem šachovém snažení jsme se nehonili jen za mistrovskými nebo výkonnostními body, ale dovedli jsme si naši zábavu zpestřit třeba i tematickým výletem – zde na rapid do Sázavy.       

Závěr soutěžní sezóny 1993/94 (8. místo z deseti družstev). Zleva: P. Procházka, J. Masopust, Z. Novák, T. Gergelits, J. Stoklasa, dole F. Košata, P. Berka.

A nyní něco pro pamětníky: Okresní derby oblastního přeboru II. třídy sezóny 1994/95 vyšlo na poslední kolo. Výsledek a pořadí kola by nezasvěcené mohly svádět k myšlence „No tak se v posledním kole podělili, no“. Nebylo tomu tak, bojovalo se do poslední patrony. A to tím spíše, že Vlašim v tu chvíli ještě bojovala o první místo v soutěži!

Tedy:

J.Stoklasa-A.Krischke 1:0
J.Feierfeil-F.Innemann 0:1
P.Procházka-T.Vojta 0:1
F.Košata-O.Matějovský 1:0
P.Daubner-P.Vojta ½
T.Gergelits-S.Vojta ½
P.Jiřík-M.Lalouček ½
J.Masopust-J.Kořínek ½.

Konečné umístění: …..     2. místo Vlašim A   …………   6.místo Čerčany A  …….    (10 účastníků)

Snímek je pořízen po zápase s Vlašimí, takže jména viz výše. Zbývá dodat, že Jiří Feierfeil a Petr Daubner byli pro tuto sezónu hráči hostujícími z oddílu Jawa Zbořený Kostelec.     

(autor článku: Tomáš Gergelits)

10 komentářů na “Střípky z archivu – start k vítězství v Dublinu”

  1. 1
    HonzaS píše:

    Ahoj Tomáši, děkuju Ti za krásný vzpomínky a snad si po karanténě někdy zablicáme!

  2. 2
    Maťa píše:

    Tomáši, díky za pěkné vzpomínání. V Čerčanech byla fajn parta a jezdil jsem tam na šachy vždy rád, přestože se mi tam zpravidla moc nedařilo, zmíněná prohra s panem Košatou nebyla výjimkou. V roce 1995 (to jsem byl zrovna na vojně) už jsem byl ve vzájemné partii asi mírným favoritem, přesto jsem neuhrál ani remízu. Za Vlašim jsem snad v Čerčanech vyhrál jen jednou, a to hodně dávno proti místnímu béčku (někdy ve 13 letech s Petrem Procházkou, který mi to pak později na stejném místě vrátil, a to v partii, kde jsem mu v průběhu boje nedal jednotažec). Pak jsem tam ještě porazil Miloše Kadeřávka, to bylo ale v sezoně 1990/1991 za Zdislavice (při slavné výhře 8:0 :-) ).

    Jinak Honzu Stoklasu jsme poprvé viděli (my Vlašimští) na jakémsi rapidu družstev v Benešově, tipuji rok 1990. Na první desce tehdy porazil Tomáše Vojtu a měl z toho obrovskou radost („Já jsem ho zaříz!!! :-) ), což později vysvětloval tak, že mu Tomáše už někdy u prezentace ukazoval Prochy a skoro až s posvátnou úctou mu říkal: „Támhle je Tomáš Vojta, ten má druhou výkonnostní třídu…“ Z čehož Honza nabyl dojmu, že těch druhých výkonnostních tříd je jen několik na světě :-) . My jsme si pak zase mysleli, že Stoklasa je nějaký „Matouškův Pražák“, co si přijel do Benešova zahrát, vůbec nás nenapadlo, že by to mohly být jeho první soutěžní partie (měl tam i další pěkné skalpy). Já jsem se s Honzovým talentem přímo setkal o několik měsíců později, když si při naší vzájemné partii v OP mužů a dorostenců (kde mj. opět porazil Tomáše) ve chvíli, kdy se jeho volný pěšec blížil k poli proměny, od rozhodčího Kudrny hlasitě vyžádal sadu figurek :-) .

  3. 3
    HonzaS píše:

    Narazil jsem nahodou na partii z oddiloveho zebricku kde me Tomas Gergelits pekne prejel v Marshallovi, je to z dubna 1991 :-)
    https://lichess.org/FZPuMmo3#80

  4. 4
    Tom píše:

    Pěkně si tě Tomáš povodil. :-)

  5. 5
    Maťa píše:

    Hotová poprava :).

  6. 6
    Tomáš Gergelits píše:

    Ahoj Honzo, díky za vzpomínku!
    Nedalo mi to a dostal jsem nutkání se pokochat. Tím spíše, že mi bylo divný, že bych Tě kdy porazil . A to jsem neměl dělat! (Potože se mi to poněkud protahlo). Přes Tvůj odkaz jsem se k naší partii nedostal, a tak jsem se rozhodl ji najít v originále na partiáři. Navštívil jsem svůj rozsáhlý šachový archív (včetně soukromého šachového antikvariátu) v podkroví nad garáží (tam toho je! – čtyři napěchované krabice od banánů a jeden plný oddíl starého sekretáře). A nejen že jsem partii našel, ale k mému údivu jsem zjistil, že máme spolu ve vážných partiích (z let 1991-94) vyrovnané skóre! – 3:3 při dvou remízách.
    I když tento můj zvolený způsob, jak se k partii dostat, byl poněkud zdlouhavý, tak ale stál za to! Nejen z důvodu objevených partií (a spousty dalších už dávno zapomenutých věcí – i třeba ze sedmdesátých let), ale i z prosté nostalgie: opravdové dřevěné figurky na šachovém plátně jsem měl v klidu domova na stole před sebou naposledy někdy koncem minulého století. Díky.

  7. 7
    Tom píše:

    Tak kdybys, Tomáši, narazil v krabicích na něco, co by se alespoň okrajově týkalo Vlašimi, tak se ozvi. :-) Díky!

  8. 8
    F.I. píše:

    Ahoj Tome,až pojedeš z práce, tak se zastav něco jsem našel. Určitě jsou tam věci na které už jsem zapoměl. F.I. ;-)

  9. 9
    Tomáš Gergelits píše:

    Nad tou garáží je ale v současné době už docela kosa :-(

  10. 10
    Maťa píše:

    V té odkazované partii mě kromě pěkně vedeného útoku zaujalo, jak Tomáš v jednu chvíli dvakrát zopakoval pozici, nejspíš aby Honzu navnadil, že bude možná remíza, a pak už pokračoval jinak a celkem rychle vyhrál. To by jistě pochválil IM Petr Pisk, ten říká, že přesně toto silní hráči dělají. A ono to za tu slabší stranu je opravdu nepříjemné, jen si teda ta silnější strana musí pohlídat, aby pozici omylem nezopakovala třikrát, jako se stalo mému soupeři před 3 roky na Openu Brno :-) .

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2020 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist