TJ Spartak Vlasim
05
Lis

Za světlem majáku

Závěr Kryštofovy poslední partie sleduji na mobilu přímo před dveřmi do hracího sálu. Zdá se, že vlašimská naděje už použila všechna esa v rukávu a souboj skončí v remízových vodách. Vzhledem k nepříznivým výsledkům na ostatních šachovnicích smír k postupu téměř jistě stačit nebude. Pak se ale Kryštofův protivník, který do té doby ani jednou neprohrál, dopustí rozhodující chyby. Už poněkolikáté ve mně hrkne. Rázem je všechno jinak. Kryštof má dva volné pěšce, kteří míří směrem k polím proměny. Online přenos najednou vypadne. Už by to mělo být jasné, ale stejně se mnou otřásá nervozita. Pak se na displeji rozsvítí výsledek. Kryštof v nejdelší partii posledního kola dobyl vítězství. Postupuje.


Malé velké myšlenky (FOTO: já)

Jiná role, jiný turnaj

Sejde se se starými přáteli, a to mu vždycky připadá, jako by se vracel domů. Na celý týden se ten polarizační filtr možná trochu nadzdvihne. Budou si vykládat o starých časech, budou se řehtat Bobrovu sakrování a jako speciální atrakce navíc se někomu z nich možná podaří skolit jelena. Pohromadě je jim pořád ještě dobře. Pohromadě se jim daří porazit čas. – Stephen King/Pavučina snů

Mistrovství Čech mládeže proběhlo ve dnech 26. října až 2. listopadu v hotelu Kořínek v Příchovicích u Kořenova. Do jiné destinace se turnaj přestěhoval z Harrachova po pěti letech. Minimálně pro výpravu šachistů a trenérů z Vlašimi a spřátelených oddílů to znamenalo spíše změnu k horšímu. Část dětí se musela vměstnat na malý šestilůžkový pokoj, který stál stejně jako čtyřlůžkový, strava nám sice vcelku chutnala, ale v okolních zařízeních by se člověk za stejnou cenu najedl rozhodně lépe, a obsluha v restauraci fungovala dost zvláštně. Perličkou byly vánočně oděné stromky, zářící v noci pod okny. Na druhou stranu se mi velmi líbil hrací sál, v němž bojovaly mistrovské kategorie. Po skončení posledních partií ho pořadatelé navíc pěkně upravili pro potřeby slavnostního vyhlášení výsledků.

Pro mě ovšem znamenala mnohem větší změnu role, jež mi byla v Krkonoších přisouzena. Poprvé jsem vzal na svá bedra plnou zodpovědnost za dětskou část výpravy. Naštěstí ji se mnou sdíleli Petr Havelka a Vítek Moravec. Poprvé jsem se nezúčastnil doprovodného turnaje. A především mi na místě poprvé scházel můj šachový parťák, jímž se stal v posledních letech Martin Horák. Když nás jednoho dne zavedl výlet do Harrachova, nenechal jsem si ujít výstup na střechu Skicentra. V městě pod skokanskými můstky jsem prožil jedny z nejlepších týdnů svého života. Časy se mění. Tentokrát se i do něj začal vkrádat smutek.


Barvy nostalgie (FOTO: já)

Nové možnosti

Díky tomu, že se šampionát konal jinde, bylo možné stanovit nové cíle výletů. V okolí lze najít například několik památek věnovaných světoznámému géniu Járovi Cimrmanovi. Přímo v Příchovicích se nachází jeho maják a muzeum. Nenechali jsme si samozřejmě ujít ani výstup k rozhledně Štěpánka, která se tyčí hned nad vesnicí a odkud se otevírají hezké výhledy do okolní krajiny. Prohlédli jsme si také místní malebný kostelík a vojenský bunkr. Velmi oblíbenou zastávkou při návratu z procházek se v průběhu týdne stala večerka, kde pravidelně řádil Dalibor Křivánek, největší jedlík výpravy.


Pastvina za nedělního rána (FOTO: já)

O to, aby se na jeho výlety dlouho vzpomínalo, se postaral Vítek Moravec v pondělí. Přitom tomu nejprve nic nenapovídalo. Výprava podle plánu vyšplhala na Šulíkovu skálu, po spadaném listí sklouzla do Velkých Hamrů, prošla obcí Plavy, kde Vítek zavzpomínal na svou účast v soutěži ve skoku na saních, poslechla si zvuk Držkovských vodopádů a nakonec vystoupala k zřícenině hradu Návarov, kde před nějakou dobou nejlepší český šachista David Navara pokřtil svou knihu. Už se začalo stmívat, když jsme došli k strašlivému poznání, že zastávka náhradní autobusové dopravy se nachází neznámo kde. Naštěstí nám to brzy nato prozradili kolem projíždějící cyklisté. Následoval dvoukilometrový úprk do kopce, který dal zabrat i mně. Autobus nám neujel, a tak jsme se dostali až na železniční nádraží v Kořenově. Tam pro nás přijeli autem Jarda a Markéta Svobodovi, za což jim patří veliký dík. Účastníci pochodu měli večer v nohách patnáct kilometrů a brzy spali jako zabití.


Skomírající světlo (FOTO: já)

Namáhavý pochod v úterý vystřídal nenáročný výlet do Tanvaldu, kde jsme si zahráli bowling. V něm kraloval Petr, který naházel 121 bodů. Na stupně vítězů jsme se postavili ještě já (115 bodů) a Eliška Kováříková (101 bodů). Také jsme si stihli osladit život v cukrárně a nikdo z nás si samozřejmě nenechal ujít ani možnost dát si kebab. Ve čtvrtek následoval druhý Vítkův pochod, který už byl o poznání kratší. Zavedl nás k vodní nádrži Souš. Od ní jsme pak pokračovali tajemnou stezkou podél říčky Černá Desná. Zastávka autobusu se nám tentokrát zjevila bez přemlouvání. Doprovodný program uzavřel páteční výlet do Harrachova. V tamní cukrárně Dalibora Křivánka zlákalo obří lízátko, o které se rozdělil s Honzou Peckou.


Dalibor a obří lízátko (FOTO: já)

Šachový trojlístek

Kamča Steinová, Míša Stein ani Kryštof Křížek se na velkém turnaji neztratili. Kamča možná doufala v lepší výsledek, ale zisk 2,5 bodu a obsazení 67. místa v těžké konkurenci nejstarší kategorie rozhodně není žádným propadákem. Dost toho tentokrát ve svých partiích přehlížel Míša, přesto mezi chlapci do 12 let vybojoval solidních 5,5 bodu a obsazením 24. příčky téměř vyrovnal své nasazení. Vlašimská naděje bude moct ve stejné kategorii startovat ještě příští rok, kdy se jistě popere i o postup. Skvělý výkon předvedl v Krkonoších Kryštof, který bojoval mezi chlapci do 16 let. Po vlažném začátku, jenž byl dílem několika špatných rozhodnutí, se vzepjal k nekompromisnímu finiši a s 6,5 body se zaslouženě vyšvihl na postupové 5. místo.

Členy naší výpravy byla tradičně i řada dětí z jiných oddílů. Pepi Dudková z Brodců získala svůj první cenný kov z velkého šampionátu, přestože se nemohla zúčastnit posledního kola. Mezi dívkami do 12 let vybojovala bronz. V kategorii do 12 let válčil také Dalibor Křivánek z Šachové školy STAMAT. Ačkoli má Dalibor během šachových soubojů potíže se soustředěním, v poslední partii se překonal, svou soupeřku trpělivě přehrál, a tak nepřímo pomohl Pepi k zisku medaile. Jeho oddílový kolega Jáchym Slánský zářil především v úvodu turnaje. V Příchovicích prokázal velký zápal pro šachy, což je určitě dobrým příslibem do budoucna. Mezi chlapci do 14 let se představili Honza Pecka z Brandýsa a Honza Svoboda z Brodců. První Honza se chtěl poprat o postup na celorepublikové finále, ale v turnaji se mu bohužel moc nedařilo. Druhý Honza zahrál přibližně podle papírových předpokladů. Průměrného výsledku dosáhla i Eliška Kováříková z Příbrami mezi dívkami do 16 let. Doprovodný turnaj si zahrál Vojta Štěpán z Brodců. V Národním Openu patřil k užšímu okruhu favoritů. Po dobrém výkonu obsadil bramborovou pozici.

 
Šachová výprava (FOTO: Karel Jukl)

Světlo majáku

Jaký je smysl života? To bylo vše – prostá otázka; otázka, která s léty na člověka doléhá stále víc. Nikdy neučinila ten velký objev. Ten velký objev možná nikdy neučiní. Místo toho tu jsou malé každodenní zázraky, zjevení, zápalky nečekaně zažehnuté ve tmě; tohle je jedna z nich. – Virginia Woolfová/K majáku

„Dalibore, víš, proč tohle všechno děláme, i když nám za to většinou nikdo nic nedá?“ otázal se Petr Havelka mladého šachisty, který do sebe zrovna začal soukat druhou kremroli. „Děláme to prostě proto, že máme radost a záleží nám na tom, když se vám něco povede.“ Přesně takovou radost jsem prožíval, když Kryštof dotáhl do úspěšného konce svou poslední partii. V průběhu týdne mě často svírala úzkost, ale v onen moment ji zahnalo štěstí a dojetí. Nejde přitom jen o to, že jsme se s Kryštofem společně připravovali na soupeře. Jde také o to, že si ještě živě pamatuji, jak jsem se sám rok co rok marně pokoušel probojovat skrz tenhle zatraceně těžký turnaj. Události opsaly úplný kruh.

Na závěr bych chtěl poděkovat svým rodičům, že se nakonec přijeli do dějiště mistrovství podívat. Když jsem v roce 2008 vybojoval bronzovou medaili mezi chlapci do 12 let, seděli vedle mě při vyhlášení a tleskali mi. Bez nich bych si tu kulatou věc na krk nikdy nepověsil. A stejně tak bych se bez nich nemohl o jedenáct let později na stejné akci radovat z úspěchu někoho jiného. Letos jsme tleskali Kryštofovi.


Světlo majáku (FOTO: Jaroslav Pýcha)

Výsledky

Fotky

Stránky turnaje

(autor článku: Patrik Pýcha)

10 komentářů na “Za světlem majáku”

  1. 1
    Jarda P. píše:

    Moc pěkné, díky :-). A ještě jednou gratulace Kryštofovi!

  2. 2
    Jarda P. píše:

    V současnosti, kdy bereme u obou Jakubů a Ríši účast na MČR téměř jako samozřejmost, u mě boj Kryštofa o republiku vyvolal vzpomínky na dobu, kdy tomu tak zdaleka nebylo a každý vybojovaný postup byl obrovským úspěchem. Proto jsem MČ zase po nějaké době poměrně intenzivně prožíval a jsem moc rád, že to vyšlo. Samozřejmě fandím všem našim, ale díky Kryštofovi jsem zase mohl pocítit ten adrenalin, který jsem v dětství Patrika a Nely pociťoval v podstatě neustále ;-) .

  3. 3
    Blanka píše:

    Patriku, hezky napsané. Kryštofovi moc gratuluju.

  4. 4
    Anonym píše:

    Dobre vy, blahoprani k postupu. A dobre ten Patrik. A Petr a Vitek. A Patrik cte Virginii Woolfovou, to by mela radost moje mama

  5. 5
    Patrik P. píše:

    Díky. Předpokládám, že Anonym je Áda. :-) Tímto ho moc zdravím. Virginia Woolfová psala krásně, je to ale náročná četba.

  6. 6
    AdolfR píše:

    a jo, Anonym je Ada. Moc zdravim: ) Cetl’s Pani Dallowayovou?

  7. 7
    Patrik P. píše:

    Četl, ale asi si ji budu muset přečíst ještě jednou. :)

  8. 8
    Maťa píše:

    Pěkný článek – díky Patrikovi za něj a také za to, že si vzal Vlašim na svá bedra a dovedl výpravu k úspěchu (zejména zásluhou Kryštofova postupu, ale ani ostatní nezklamali). Také děkuji Petrovi s Vítkem. Zajímavé je, kolik z členů výpravy chodí či chodilo na kroužek v ZŠ Jiráskova: Kryštof, Kamča, Míša, Jáchym, Dalibor a Pepi :-) .

  9. 9
    Maťa píše:

    Ještě by mě zajímalo, jestli si Dalibor opravdu koupil to obří lízátko na snímku a kolik stálo?

  10. 10
    Patrik P. píše:

    Dalibor s Honzou si ho skutečně koupili. Tuším, že stálo něco přes 300 korun. Balení nicméně obsahovalo velkou plastovou kouli, ve které bylo 20 normálních lízátek.

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2019 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist