TJ Spartak Vlasim
11
Říj

Navzdory družstvo vítězí

Další ročník Extraligy mládeže se dal do pohybu. Všech osm družstev východní skupiny, včetně vlašimského celku, vstoupilo do nové sezony v Hradci Králové, kde 5. a 6. října proběhla první čtyři utkání. Přestože vlašimský tým vyrazil do jedné z východočeských metropolí v oslabené sestavě, podařilo se mu dvakrát zvítězit a zajistit si vcelku dobrou výchozí pozici pro boj o postup do elitní finálové skupiny.

 

Pátek

Většina extraligového družstva, včetně mě, Mati a medvěda Spartaka, se přiřítila vlakem do cílové destinace už v pátek večer. Na nádraží v Hradci Králové na nás čekal Kuba Voříšek, který naplnil svou zodpovědnost vůči týmu a odjel dřív z turnaje v Tatrách. Naopak Kubovi Vojtovi nebylo dovoleno přijet ani na nedělní zápasy. To zmátlo i naše soupeře, kteří se zdáli být do poslední chvíle přesvědčení, že se vlašimský talent za šachovnicí nakonec objeví.

Před nádražní budovou jsme se potkali s našimi sobotními protivníky, kteří čekali na objednaný taxík. „Schválně, kdo tam bude dřív,“ vyzvala nás k přátelskému utkání Táňa Bogatková, když jí Maťa prozradil, že se k internátu hodláme dostat pěšky. Po zdlouhavém hledání přechodů a podchodů se však pořadatelé raději rozhodli přijet nám naproti autem. Nešachový závod vyhrál Interchess.

Následoval neméně zdlouhavý proces ubytovávání. Zatímco většina týmu zamířila do čtvrtého patra, Kamču a Míšu paní recepční odkázala do patra druhého. Když se jí Maťa tázal, proč tak činí, zdála se být nejprve na rozpacích. Pak vysvětlila, že záchod ve zbývajícím volném pokoji ve čtvrtém poschodí natolik zapáchá, že ji nepřijde vhodné tam kohokoliv ubytovávat. Já a Maťa jsme dostali klíče od luxusního pokoje, který však vypadal stejně jako ostatní.

Den završila večeře v blízké restauraci, jíž se zúčastnil i medvěd Spartakus. Jakkoli nikdo nepochyboval, že bez Kuby Vojty v sestavě nás následující den čekají velmi tuhé boje, panovala u stolu veselá a družná atmosféra. Do postelí jsme uléhali s odhodláním vítězů.


Spartakus je připraven k boji (FOTO: já)

Sobota

Ráno jsme se probudili do deštivého dne. Protože pořadatelé nezajistili účastníkům soustředění stravování a většina z nás si nepřivezla žádné zásoby, vydali jsme se do města hledat obchod s potravinami. Deštník si překvapivě sbalil jen David, který pod něj schoval ještě Vojtu. Ostatní sice zmokli, výprava však byla úspěšná a hladové žaludky se nasytily.


David a Vojta se schovali pod deštník (FOTO: já)

Brzy po návratu na internát jsme mezi námi přivítali Lukáše. Tým byl konečně kompletní. Maťa povolal do Hradce Králové sedmičlennou sestavu, přičemž Míša a Kamča se měli střídat. Kdo zrovna nenastoupil, krátil si čas třeba sledováním starých fotografií v mém notebooku nebo se s Maťou vydal dát si kávu či čaj do blízkého domu dětí a mládeže, kde také shodou okolností probíhaly šachové souboje. Zápasy čas od času narušily podivné skřeky, ozývající se kdovíodkud. Zatímco já jsem usuzoval na nějakého ptáka, David byl přesvědčený, že za nimi stojí člověk.

V 1. kole nás za šachovnicemi čekal Interchess Frýdek-Místek. Při pohledu na složení obou týmů se dal očekávat vyrovnaný souboj. První gól vsítili soupeři. David promeškal po zahájení jednu šanci strhnout výhodu na svou stranu a pak už se partie nesla v režii jeho protihráče. Posila z Brodců prohrála v miniaturce. Skóre vyrovnal Lukáš, který po hrubé chybě soupeře získal pěšce a materiální výhodu následně přetavil v celý bod v pěšcové koncovce. Jednu ze svých typických partií sehrál Vojta. Poté co byla pozice přeseknuta na dvě poloviny, začal útočit na protivníkova krále hlava nehlava. V jednu chvíli mu dal možnost se vysmeknout a chopit se smrtící protihry, soupeř však šance nevyužil a útoku podlehl. Chopili jsme se vedení 2:1.

Vojtěch Dudek (1943) – Robert Demko (1929) pozice po 33. Db4

Černý se v pozici na diagramu může zachránit po 33…Db5! 34. Dxe7 Db1+ s věčným šachem. Místo toho ale přijde rozhodující chyba. Vojta už si příležitost partii rychle rozhodnout nenechá ujít: 33…g6? 34. Dxe7! Dxe7 35. Jxg6+ Kg7 36. Jxe7. Soupeř je bez figury a usoudil, že nemá cenu hrát dál. 1-0

Klíčový bod přidal Míša. Po zahájení se ocitl v mírně horší pozici, ale postupně se mu podařilo misky vah vyrovnat, a v koncovce dokonce začal mít navrch. Náš benjamínek sice nakonec zvítězil na čas, nicméně pozice jeho soupeře už byla beznadějná. Partie se naopak nepovedla Kryštofovi, který se po poziční chybě rychle dostal pod obrovský tlak na královském křídle, přičemž ztratil jakoukoli naději na získání protihry. Lavina soupeřových figur ho postupně zavalila. K prvnímu zápasovému vítězství nás dotlačil Kuba, u něhož byla výhra po zisku pěšce i velké poziční výhody pouze otázkou času. Třebaže hrál nakonec nejdéle, partii dotáhl do úspěšného konce bez problémů. Vyhráli jsme 4:2.

Úvodní vítězství nám dodalo potřebnou motivaci pro odpolední zápas proti jednomu z hlavních favoritů soutěže. Dát si oběd jsme se rozhodli v jiné restaurace než naši soupeři, abychom mohli v klidu dopilovat přípravy na partie. To se později ukázalo jako klíčové rozhodnutí. Protože můj počítač potřebuje neustálý přísun energie a zásuvka se nacházela u okna, skončila obrazovka otočená směrem do ulice. Strávníky sedící na opačné straně stolu Maťa zaúkoloval, aby dávali dobrý pozor na podezřelé kolemjdoucí. Aby zdůraznil naléhavost úkolu, připomněl, jak kdysi na táboře v Růžené Ondra Máslo obcházel chatky na chůdách a nakukováním do oken odhaloval přípravy soupeřů.

Do utkání proti Beskydské šachové škole jsme vstoupili naprosto euforicky. Lukáš se díky přípravě vyhnul teoretickému bludišti Najdorfova systému, silného protihráče vůbec nepustil k aktivní hře a po sérii chyb ho nemilosrdně zadusil. Útokem na krále uvězněného v centru rychle rozhodl také David. Jeho protivník sice po ztrátě materiálu ještě zkoušel dlouho vzdorovat, ale už se k ničemu nedostal. Remízu přidal Vojta, kterému sice po postavení nových dam na šachovnici zbylo pár pěšců navíc, ale jeho král se nedokázal vymanit z věčného šachu. Na své soupeře naopak nestačili Kuba a Kamča.

Za stavu 2,5:2,5 spočinula tíha okamžiku na Kryštofovi. Náš hráč stál původně hůř, pak si ale jeho protivník nechal vzít figuru. Naše vítězství bylo rázem na dosah. Přestože i Standa Jasný už v danou chvíli působil dost rezignovaně, nepochyboval jsem o tom, že partie ještě zdaleka neskončila. Tlak soupeřových figur na f-sloupci i nepřátelský pěšec, zaseknutý v Kryštofově táboře, naznačovaly, že uplatnit materiální výhodu nemusí být úplně jednoduché. Nervozita si nakonec vybrala svou daň. Kryštof pozici pokazil a figuru byl donucen odevzdat zpět. Náhle se ke mně otočil Standa Jasný. Pousmál se a zamrkal. Náš osud byl definitivně zpečetěn. Zápas skončil naší nejtěsnější prohrou.


Na poslední šachovnici se schyluje k šokujícímu výsledku (FOTO: já)

Po opuštění hrací místnosti jsme se navečeřeli a pak proběhly na pokojích přípravy na nadcházející den. Kuba Voříšek nám je zpříjemnil brnkáním na ukulele a Kuba Vojta poslal z Tater neobyčejnou motivační zprávu na podporu svých spoluhráčů. Já s Davidem jsme se ještě vypravili k automatu pro horkou čokoládu. Brodecká hvězda si pro kelímek sáhla příliš brzy, opařila se a část čokolády rozlila. Ve tmě se najednou ozvaly šouravé kroky, načež se z ní vynořil pan vrátný. Předpokládal jsem, že nám jde vynadat. Ukázalo se však, že si nápoje na zemi patrně vůbec nevšiml. Ve vedlejším automatu si koupil sušenku a beze slov zase zmizel ve tmě. Brzy nato se v potemnělé chodbě objevili Maťa a Standa Jasný, kteří šli ještě posedět do restaurace. Dostal jsem od nich za úkol zahnat do postelí nejen vlašimský tým, nýbrž i družstvo soupeřů. To se mi podařilo splnit bez problémů, třebaže na mě ještě několik minut po jedenácté hodině mávala ze dveří frýdeckých šachistů flatulující slepice.


Kuba hraje na ukulele (FOTO: já)

Neděle

V neděli ráno někteří z nás využili nabídky pořadatelů a vydali se do blízkého domu dětí a mládeže, kde nám byla naservírována snídaně – párky, pečivo, hořčice, kečup a čaj nebo káva. Po návratu na internát jsme odevzdali klíče od pokojů, přenesli svá zavazadla do místnosti pro doprovod a nakonec se shromáždili v hracím sále, kde už na nás čekal tým Starého Města.

Třetí zápas nezačal zrovna dobře. Po hrubé chybě v zahájení rychle prohrál Lukáš a brzy po něm podlehla matovému útoku Kamča. David Remizoval. Za stavu 0,5:2,5 nebylo jasné, jak zbývající trojice dokáže vydolovat potřebný počet bodů, abychom utkání neprohráli. Kuba sice získal pěšce, ten však k rozhodující výhodě nestačil. Ve věžové koncovce se se svým protivníkem shodl na remíze. Nadějnější se zdála být Vojtova koncovka. Dlouho se zdálo, že manévrování našeho hráče nikam nevede, pak ale soupeřova obrana povolila a Vojta zvítězil. Za stavu 2:3 se výsledek zápasu rozhodoval opět na 4. šachovnici. Kryštof po zahájení svého protivníka přehrál a dostal se do vyhrané pozice. Poté však udělal hrubou chybu a umožnil soupeři převést partii do remízové koncovky.

Vladimír Pavlík (1854) – Kryštof Křížek (1980) pozice po 48…Kb4

49.h4? Bílý rozestavil svou pěšcovou majoritu dost nešikovně. Černý nyní pravděpodobně může vyhrát po 49…Vf5! Věž blokuje postup bílých pěšců a zároveň je připravena krýt svého krále a pěšce před napadením z poslední řady. Pěšec na a-sloupci může začít neohroženě postupovat vpřed: 50. Kf3 a4 51. Ke3 (51. g4 Va5 52. Ve8 a3 53. Ve4+ Kc3 54. Ve3+ Kd2 55. Ve2+ Kd1 56. Va1 Kc1 57. Ke4 Kb1 58. Vf2 a2 59. Vf1+ Kb2 60. Vf2+ Kc3 61. Vf3+ Kc4) 51…a3 52. Kd2 Va5 53. Vxa5 Kxa5 54. Kc3 h5! Černému vše vychází. V partii však přijde 49…Vb7 50. h5. Pěšci na královském křídle se dají do pohybu a zajistí bílému dostatečnou protihru. Kryštof se v následujícím průběhu dopustí dalších chyb a jeho soupeř nakonec díky nim v 60. tahu dobude vítězství pro sebe i celý tým. 1-0

Během polední pauzy jsme si udělali společnou fotku a opět proběhla blesková příprava na závěrečný zápas, která v Kubově případě obsahovala i poslech písničky Barák na vodstřel. Ač dvě prohry v řadě morálkou družstva trochu otřásly, vraceli jsme se do hrací místnosti odhodláni vyhrát.

I v utkání proti Brněnským vodárnám a kanalizacím jsme museli vyrovnávat skóre my. Na posledních dvou stolech měli soupeři velkou papírovou převahu, která se brzy otiskla i do pozic na šachovnicích. Rychle prohrál Lukáš a do nesnází se dostal také Míša. Silnému protihráči sice vzdoroval až do koncovky, kde dokonce mohl zachránit remízu, nakonec však musel svého krále přece jen sklonit. Na ostatních stolech jsme byli papírovými favority my. Vojta se sice smířil jen s remízou, když jeho kompenzace za oběť pěšce ve volžském gambitu začala skomírat, nicméně pohled na zbylé šachovnice už nabízel mnohem optimističtější předpověď. Kuba ve stejném zahájení dokázal přetavit aktivitu figur v hmatatelnou výhodu a z ní i v celý bod. Na 2,5:2,5 vyrovnal David, který svému soupeři nedal žádnou šanci.

Břímě poslední partie spočinulo i napotřetí na ramenech Kryštofovi, což pro něj muselo být po třech porážkách, včetně dvou v rozhodujících momentech, dost nepříjemné. Kryštof získal ve střední hře výhodu, kterou mu v zavřené pozici zajišťovali dva jezdci. Později si navíc vytvořil krytého volného pěšce. Kryštofovi se nakonec podařilo najít cestu do nepřátelského tábora a vybojovat klíčové vítězství. Vyhráli jsme 3,5:2,5.

Vlašimské družstvo podalo v Hradci Králové kvalitní výkon a dosáhlo velmi dobrého výsledku. Jen velmi málo chybělo k zisku většího počtu bodů. Tým táhli především kluci na prvních třech šachovnicích. Kuba dokázal, že už se jeho úroveň stabilizovala u hranice 2200. Davidovi možná svědčilo, že se v Extralize mládeže nemůže s nikým bavit při partiích, a tak se na ně mohl maximálně soustředit. Solidní hru předvedl i Vojta, jenž se stal bodově nejúspěšnějším hráčem víkendu. Nedařilo se naopak Kryštofovi, který toho příliš mnoho přehlížel. Pár nepovedených partií každopádně nemění nic na jeho výkonnostním vzestupu. Extrémně těžkou úlohu měla v týmu Kamča. Dělala, co mohla, ale její soupeři byli zkrátka příliš silní. Za hrdinu úvodního soustředění lze prohlásit Lukáše. Ačkoli se šachu dlouho nevěnoval a byl osloven na poslední chvíli, předčil všechna očekávání. Na jeho vítězství nad Matyášem Pasekou se bude dlouho vzpomínat. Slibný výkon podal na východě Čech také Míša. V budoucnu se jistě stane velkou oporou extraligového týmu.


Společná fotka vlašimského týmu (FOTO: pan Delgerdalai)

Domů jsme odjížděli spokojení, ovšem stejné pocity s námi nesdíleli tři cestující ve vlaku z Prahy do Benešova. „Pane průvodčí, dneska je tak na h… den!“ pokřikovala po zaměstnanci Drah neznámá žena. Pak se vlakem rozezněla Dlouhá noc od Heleny Vondráčkové a trojice rozeřvaných pasažérů najednou působila skoro radostně. V Říčanech zpěváci vystoupili a náš vagon rázem zaplavilo ticho. Zbytek cesty už proběhl v poklidu. Všichni se dostali v pořádku domů. Děkuji všem za příjemný šachový víkend. Za šachovnicemi se znovu uvidíme 7. prosince.

Výsledky Extraligy mládeže

Fotky

(autor: Patrik Pýcha)

3 komentáře na “Navzdory družstvo vítězí”

  1. 1
    Jarda P. píše:

    Určitě nadějný počin do dalších bojů o finále A. Ještě jednou gratulace k bojovnému výkonu !

  2. 2
    Tom píše:

    K poznámce, že Kubovi nebylo dovoleno přijet ani v neděli (ze Slovenska ho samotného opravdu vlakem posílat nebudu), bych jen dodal, že jeho neúčast jsem oznámil 4 (!) měsíce dopředu. Tedy družstvo mělo dostat času a možností (v případě nějakých vyšších ambicí se třeba pokusit sehnat nějakou posilu) se na tuto situaci připravit. Kuba hraje za družstva rád a těší se na další extraligové boje, ale rozdvojit se opravdu nemůžeme. ;-)

    Jinak jste to zvládli velmi dobře. 4 pěkné bojovné zápasy a šance na finále stále žije, takže super.

  3. 3
    Maťa píše:

    Děkuji Patrikovi za pěkný článek, ve kterém popsal vše podstatné, i za významnou pomoc s vedením týmu. Děkuji také všem hráčům za předváděné výkony i bojovnost, byly to pěkné zápasy a při troše štěstí z toho mohlo být i průběžné vedení ve skupině. Speciální dík pak patří Kubovi Voříškovi za přicestování ze Slovenska a jsem rád, že ještě v neděli večer stihl v Praze taneční :-) .

    Co se týče Kuby Vojty, tak má Tomáš pravdu, že mi to říkal už někdy v červnu. Myslím, že by se nějak dalo vymyslet, jak dostat Kubu po skončení turnaje do Hradce, aniž by musel sám cestovat vlakem, nejspíš by to bylo snazší, než další posilování týmu po příchodu Davida Zvolenského na hostování. To jen konstatuji jako fakt (bez nějakých výčitek), když už o tom Tomáš začal :-) . Každopádně tým ukázal svou sílu a s Kubou v sestavě bude ještě silnější, což se snad ukáže ve veledůležitém prosincovém utkání u nás ve Vlašimi proti Jičínu.

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2019 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist