TJ Spartak Vlasim
19
Srp

Kačky v Bratislavě

Čtvrtek: Kufr, cesta a vlak

Z Vlašimi jsem vyjížděl v ranních hodinách, něco kolem deváté hodiny. Jel jsem vlakem s mamkou a ve Znosimi k nám přistoupil Ríša Mládek. Mířili jsme do Prahy, kde jsme měli sraz s Kubou Voříškem a jeho taťkou. Moje mamka už s námi dál nejela, takže jsem se s ní na nádraží rozloučil a dále do Bratislavy jsme jeli ve čtyřech. Cesta utekla rychle a bez problémů. V Bratislavě jsme byli s mírným zpožděním, a tak jsme nestihli první poradu České reprezentace, ale trenéři si nás vyhlídli a všechno nám řekli dodatečně. Taťka Kuby jel hned z Bratislavy zpět, ještě se kousek po Bratislavě prošel a ujížděl zpátky domů. To my jsme ještě nevěděli, co náš čeká. Hned jak jsem potvrdil, že jsem na místě a podepsal nějaké papíry, dostal jsem instrukce, na jakém jsem pokoji. Bohužel jsem si to nezapamatoval, nebo vlastně zapamatoval, ale špatně. Místo pokoje 904 jsem šel na 914, kde nikdo nebyl. Měl jsem být na pokoji s Filipem Neumanem, který už tam na mě čekal na 904, jen já jsem si myslel, že mi někam prchnul. Tak jsem šel na pokoj o patro výš k Ríšovi, kde byl s námi Kuba Voříšek. No byl s námi … Každou chvilku se zvednul a řekl „já se hned vrátím“, otevřel dveře a odešel. A hned za 10 sekund byl zpět. Když to udělal asi podesáté, tak to Ríša nezvládl a zařval: „Kubooooooo?! Kolikrát se ještě vrátíš?“ Kuba se lekl a sedl si na židli. A po 2 minutách se zase zvedl, Ríša nešťastně zabručel.


Mistrovstí Evropy se zúčastnilo 1300 dětí ze 48 zemí

Pátek: Začátek, štěstí a snaha

V pátek jsme se ještě nestíhali připravovat, a tak jsme ráno měli takový volnější tempo. Já s Filipem jsme se snažili vymyslet naprosto legendární studii, která skončila tak, že ji Lukáš Vlasák bez jakéhokoliv přemýšlení logickými tahy naprosto jednoduše vyřešil. Tak jsme si řekli „takhle ne, jdeme ji vytunit“, a až teď mi dochází, že jsme se na ni do konce týdne už nepodívali. :-)  

Potom jsem šel za Lukášem, který mi řekl, že mě tam bude mít 10 dní na starost a že ať jdu kamkoliv, tak mu mám říct, kdyby se něco dělo atd…

Na slavností zahájení jsme jeli v 13:00. Protože autobus jezdil zbytečně brzo, ale což. Zahájení bylo od 14:00-15:00. Já jsem hrál kategorii do 14 let, Kuba do 16 let a Ríša do 18 let. A pak to začalo. Po prvním tahu ze mě spadl obrovský kámen, byl jsem celý nějaký nervózní před tou partií. V koncovce jsem měl figuru míň za 2 pěšce, ale soupeř měl časovku, a tak to zkazil. Ztratil třetího pěšce a pak jsem to dovedl do vítězného konce. Kuba Voříšek se naprosto blýsknul skvělou výhrou proti hráči takřka 2400! Ríša první kolo zvládl také, a tak jsme měli 3/3. Nejvíce mohl slavit Majkl. Byl na Kubu opravdu pyšný.


Michal Novotný slaví výhru Kuby Voříška nad hráčem 2300+ :-)

Sobota: Příprava

V sobotu dopoledne bylo volno a rozlosování bylo jasné, tak už jsme se mohli připravovat. Já jsem se připravoval na Itala CM Claudio Paduana, CM má ,protože před 5 lety byl druhý na ME do 8 let. „Ale to už je dávno“, říkal jsem si. Soupeře jsem porazil z přípravy. Po partii jsme si ji s trenéry rozebrali.

Neděle: Forma

Defacto se dá říct, že celý týden to probíhalo stejně. Dopoledne příprava a odpoledne partie – skoro nic jiného jsme nedělali. :-) Tak abych to tady furt dokola nepsal, tak dopoledne, kde se nic jiného než přípravy nedělo, tak vynechám.

Odpoledne jel Kuba Voříšek vyseknout z kůže dalšího hráče 2300. Tak Kuba má opravdu Formu!

Já jsem potvrdil roli favorita, a tak jsem získal 3. bod ze 3 a dostal se až na 4. desku. Ríša také zvítězil, a tak jsme měli šachisté Vlašimi po 3 kolech 7 bodů. Lépe jsme začít nemohli. :-)  

Pondělí: Strach

V pondělí se už začala řešit jedna velká věc. Dokonce ji řešili i dospělí! Většinou se stává, že na jídlo si stěžují jen mladí, ale jídlo nechutnalo dokonce ani dospělým. Takže se Ríša a Kuba vydali na oběd do blízké restaurace. Já jsem měl v ten čas přípravu, takže jsem s nimi jít nemohl. Aspoň zhubnu. :-)


Poznej 3 rozdíly (jídlo z jídelny a nedaleké restaurace) :-)

Ve 4. kole to už pořadatelé opravdu přehánějí! Už nám k partii ani kelímek vzít nedovolí. Tohle byla z jejich strany docela buzerace. Nehledě na to, že hluk v místnosti připomínal obrovské vodopády, takže ten, kdo si u partie broukal, neměl z toho žádné problémy, protože to nikdo nezjistil. Schválně by mě zajímalo, kolik soupeřů proti mně si broukalo. :-)

No, když jsem šel na 4. kolo, sednul si proti mně Armén, elo něco kolem 1800… a podíval se tak na mě. Řekl jsem si „no nazdar teda“. Měl jsem z něj naděláno v gatích, ještě než začala partie… Také to potom bylo na šachovnici vidět. Abych to nevypadalo, že mě prostě porazil, musím si najít výmluvu … ehmm, hmm, měl jsem strach, no. :-)  

Kuba Voříšek remizoval s hráčem 2260 a Ríša bohužel se silnějším soupeřem prohrál (hrál s hráčem 2399).

Úterý: ZOO

V úterý Lukáš Vlasák vymyslel výlet, jelo na něj asi tak 10 dětí včetně mě. Jeli jsme do ZOO. Moc se mi tam líbilo. A bylo to super, že jsme se takhle v Bratislavě mohli někam podívat. Nejhezčí byly asi opice. Ale Kubovi Kůsovi se nejvíce líbili vlci. Zrovna jeden měl v hubě králíka. Hodně lidí se na to nemohlo ani koukat, naopak Kuba byl nehorázně vysmátý. :-)

Odpoledne jsem porazil slabšího soupeře a dotáhl jsem se opět na čelo turnaje. Ríša vyhrál a měl tak 3/5. Kuba opět porazil hráče skoro 2300 a měl 3,5/5.

No po tomhle kole jsme měli Vlašimáci 10,5/15. Schválně se potom podívejte, kolik jsme měli po dalších třech kolech. :-) No myslím si, že teď jsme asi úplně nečekali, co se stane s našimi body a pořadím v turnaji. :-) Na internát jsme se vraceli až ve 22:00 (Kuba Kůsa matil věž a střelec proti věži). Nestíhali jsme večeři. Tak jsme šli na kebab. Jenže to by se musel rozjet autobus. Už tak jezdil 1 km asi 15 minut. Na to Kuba Kůsa mohl říct jen jedno: „Řidič asi hledá cigáro“. :-)

Středa: Špatný den, řekl bych…

No tak dopoledne bylo jako každé jiné. Ale odpoledne bylo od jiných dnů úplně odlišné. Uhráli jsme 0/3… Bylo to moc zlé, no radši bych nerozebíral. :-)  Když jsme jeli zpátky na internát, v busu jsem prohlásil „Špatný den, řekl bych“. Odpovědi jsem se nedočkal. :-)

Večer od 21:00 do 22:00 se hrál fotbal česká reprezentace proti slovenské v tělocvičně internátu. Přišli i nějací diváci. Jelikož se hrálo 5+1 a nás tam přišlo 12, museli jsme střídat. Nejvíce ale samozřejmě hrála nejsilnější sestava, jelikož Slováci byli proti nám samí velcí. No já jsem patřil do nejsilnější sestavy, ale držel jsem se tam zuby nehty. Musel jsem něco předvést, jestli jsem z ní nechtěl vypadnout. Hrálo se na malé branky. Gól bylo opravdu těžké dát. Ale povedlo se. Ve 29. minutě 1. gól zápasu české repre. Gól vstřelil Jakub Vojta, číslo 7. :-) Hned nato potvrdil naše vedení na 2:0 Péťa Gnojek a mysleli jsme si, že jsme za vodou, ale mýlili jsme se. Hned po 5 minutách nám dali dva góly za sebou a bylo vyrovnáno. Diváci křičí „poslední minuta“. No, bylo to neskutečné. 20 sekund před koncem se ke mně odrazil míč, byl jsem úplně sám před brankářem soupeře. Otočil jsem se, kolik mám času. A vidím, jak se všichni drží za vlasy a řvou „Kubóóóóóó“! Vzpomněl jsem si na scénku z filmu Můj pes Buddy, jak hrál John basket a otočil se a ve zpomaleném závěru řvala jeho mamka z tribuny: „Johny, dáš to!“ Hned nato jsem se otočil zpátky, nato jsem si vzpomenul na Vyšehrad, jak Lavi řval „Roztáhni ty nohy“! Brankář mě uposlechnul, dal jsem gajdy a zařval jsem „Pocem, kam deš“. Mezi tím, než jsem si vzpomněl na tyhle 2 scénky, málem mi vzali míč. :-) Ale z poslední akce, kdy jsem rozhodl zápas, jsem měl hroznou radost. :-)

Čtvrtek: Touha

Ve čtvrtek se turnaj blížil k závěru, a tak není divu, že si všichni hráči chtěli celý turnaj zlepšit ve finiši. Přeci jenom je to švýcar, a tak když se povede konec turnaje, může z toho být nějaké pěkné umístění… Jenže odpoledne nevyšlo Vlašimákům podle našich představ… Zase 0/3. Už druhé odpoledne za sebou byl smutný den. No, a rázem ani jeden z Vlašimáků už neměl šanci na žádný větší úspěch…

Večer se hrál zase fotbal proti Slovákům, ale přišli nějací oslabení, a tak jsme vyhráli 7:2.


Tlačím lístky – slovenština je krásný jazyk. :-)

Pátek: Remízový den

Dopoledne bylo zase jako každé jiné, a tak se rovnou přesuneme na odpoledne. No dnes už to nebyla taková katastrofa jako ostatní dny… Ríša bohužel prohrál, Kuba a já jsme remizovali. Uhráli jsme tedy 1/3. No, a teď se podívejte, kolik jsme měli Vlašimáci po 5 kolech a kolik máme po 8 :-) Měli jsme 10,5/15. A teď máme 11,5/24. Je to zlé.

Sobota: Konec

Nikdy nemám rád konce, a tak je jasné, že i tento den tedy nemám rád, ale potom, co jsem viděl naše výsledky, se mi začal líbit. :-) Poslední den jsme to zlepšili a uhráli jsme 3/3.

Voříšek J. – Ghachava A. – pozice po 32. tahu černého:

33.Vexe6! 1-0  Černý si ani nenechal ukázat 33…Dxf7 34.Vxh6,Kg8 35.Vh8! +-  

Já jsem skončil s 5,5 body na 37. místě. Kuba s 5 body na 40. místě a Ríša se 4 body byl 72.

Po partiích jsme zašli do kina na Spidermana. Bylo to super, a tak jsem vypíši jednu věc bez vysvětlení. :-) Night Monkey! Po závěrečném vyhlašování, kde jsme zatleskali Nguyenovi Thai Dai Vanovi, který vyhrál kategorii do 18 let, a Vašíkovi Fiňkovi za druhé místo do 10 let, šli Kuba Voříšek a Ríša hledat kešky. Já jsem se přemístil na pokoj, kde už jsem i zůstal. Kluci našli asi 5 kešek, a tak můžou být spokojeni. :-)


Takovouhle kešku ještě ani Petr Havelka neviděl. :-)

Neděle: Odjezd

V neděli v 10:13 jsme vyjížděli z Bratislavy směr Praha. Já s Ríšou jsme vystoupili už v Kolíně, kam pro nás přijel můj taťka. Kuba jel až do Prahy.

A tímto končí náš příběh Kaček v Bratislavě.

Vysvětlení názvu: Kuba Voříšek má rád kačky. Káááááč. :-)  

Výsledky

Fotky

Stránky Mistrovství Evropy

(autor článku: Kuba Vojta 13 let)

10 komentářů na “Kačky v Bratislavě”

  1. 1
    Blanka píše:

    Kubo, hezký článek. To by mě zajímalo, kam ten Kuba Voříšek ve čtvrtek večer porád odbíhal :-). To zelené jídlo na talíři opravdu jedle nevypadá :-). A gratuluju k rozhodujícímu golu v zápase se Slováky.

  2. 2
    Tom píše:

    Ta keška je fakt vtipná. :-)

  3. 3
    Patrik P. píše:

    Hezký.

  4. 4
    Maťa píše:

    Kubo, díky za přiblížení turnaje z pohledu hráče. Pěkný :-) .

  5. 5
    Kuba Vořech píše:

    Kubo, skláním svůj imanigární klobouk. Článek se ti velmi povedl! Zvlášť se mi líbí část o Zoo :-) . Nicméně i tvá vložka ze zápasu proti Slovákům nebyla k zahození. Dokázal jsem si to uplně naživo představit. Skvělá práce. Bohužel nás s Kubou dělilo jedno patro (ale mám takový pocit, že patro dolů tedy ;-) ) a nesdíleli jsme podobné zážitky. U nás s Ríšou to po většinou bylo tak, že jsme se s Martinem Novotným (mým spolubydlícím) ráno zbudili kolem půl deváté, a tak nějak se zbudil i Ríša s Tomášem Keprtem. Do party jsme ještě přidali Manvela Asatryana (to byl Majklův spoluydlící) a tak nějak jsme spolu chodili skoro všude. Dopoledne příprava a na oběd jsme třikrát šli do takové reštiky vedle STU, protože po tom obědu s haluškami se ,,špenátem,, jsme to nějak už neměli. Odpoledne jsme vždy vyjeli soukromýma autobusama na partii. Zajímavý bylo, že první den se jednomu povedlo odjed bez nás a tak jsme na něj museli asi 30 min čekat :-) . Ze zajímavých zážitků bych zde určitě měl uvést, že jsme v pondělí po partii šli s Ríšou,Tomem a Manvelem do kina v Auparku (velké obchodní centrum vedle hrací haly) na Rychle a Zběsile. Zpáteční cesta nese také svůj příběh, ale nakonec jsme se domů vrátili někdo okolo půl dvanácté :-D . Více mě toho už nenapadá. Nicméně párkrát jsme šli z haly do internátů pěšky, protože ty autobusy opravdu nefungovali, a musím uznat, že centrum Bratislavy je opravdu nádherné místo. Poprvý jsme pěšky šli s Majklem a to byl zážitek……. :-). Vždy když jsme procházeli kolem nějakého jídla (pizza, McDonalds, Trdelník) tak zahlásil, že si to musí dát :-D . A tak nám cesta místo 30 minut trvala 1h 30 minut, ale nechci si zase jenom ztěžovat, anžto zatímco on byl rozptýlen jídlem, já jsem měl čas si vyposlechnout hudbu muzikantů, kterých tam byl jako much. Všichni byli uplně skvělí! Ale co už… I přeze všechny trable, které nám tam chtěli pobyt znepříjemnit, bylo tohle ME, aspoň za mě, to uplně nejlepší, jelikož s kamarády jde všechno líp, a jak jsou věčně ty mistroství daleko v cizině, tak tam spíše tahají všichni za vlastní provaz než za společný.

  6. 6
    Alfa píše:

    Zdravíčko šachisti,

    skutočne profesionálne napísaný článok, chválim :-D

    Taktiež dávam avízko, že slovenský fanklub Jakuba Voříška bol úspešne zapojený do majstrovstiev a sme spokojní, všetko je teda, ako má byť, veľa úspechov do budúcna hoši ;-)

  7. 7
    Maťa píše:

    Po článku prvního Kuby a komentáři druhého Kuby už víme skoro vše – zbývá jen dořešit, kam ten Kuba Voříšek první den odbíhal… :-)

  8. 8
    Ríša píše:

    Dobrej článek Kubo!
    Maťo, to nikdo neví. Možná ani Kuba Voříšek ne. Ten večer na náš pokoj přišel třeba padesátkrát. Nakonec nám to už nedalo a skočili jsme k dveřím hned jak je Kuba zavřel. Rychle jsme je otevřeli. Po Kubovi ani vidu ani slechu! Pouze na podlaze se válela gumová kachnička.

  9. 9
    Alfa píše:

    V tom Kubovom odbiehaní som „spolupáchateľ“, každopádne je to predmetom tajomstva a nedostal som splnomocnenie to prezradiť, držím palce v riešení rébusu ;-) :-D

  10. 10
    Anonym píše:

    Super článek Kubo!! Příště se to povede! ;-) :- :-D

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2019 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist