TJ Spartak Vlasim
31
Čvc

Jel jsem na turnaj, ale byli tam lidi

30. ročník mezinárodního šachového festivalu Czech Open, který přilákal do Pardubic kolem 5 000 lidí z více než 50 zemí světa, je minulostí. Jako každý rok završily impozantní akci hlavní turnaje, jichž se zúčastnilo rovněž několik vlašimských šachistů – Martin Horák, Ríša Mládek, Robin Hrdina, Nela Pýchová, Ivo Hradecký, Kuba Voříšek, já a Filip Vopálka. Anežka Vlková byla na místě v roli brigádnice.


Hokejovou arénu obsadili šachisté (FOTO: já)

S lidmi bez lidí

Kromě jiných cílů jsem vyrazil na hlavní turnaj, abych si odpočinul od lidí a nemusel se o nic starat. Vzhledem k tomu, že jde o jednu z největších šachových akcí na světě, může můj záměr znít dost paradoxně. Moje myšlenková konstrukce pobavila například Pavla Buka z Buštěhradu, jenž mě jeden den přivítal v aréně slovy: „Hele, to je ten kluk, co přijel na turnaj, ale nemá rád lidi.“Znalci Cimrmanova díla si jistě vzpomenou na dědečka, který si přál stát se hostinským, ale nechtěl, aby mu do hospody chodili zákazníci. Czech Open je navíc pro mnoho účastníků velkou společenskou událostí. Po skončení partií v hokejové hale, která praská po celou dobu festivalu ve švech, vyrazí třeba na koupaliště Cihelna, pak se přesunou do Áčka, studentského baru, známého ve Vlašimi pod názvem Bažina, a do postelí ulehnou až v ranních hodinách. Avšak jakkoli nesmyslné se moje přesvědčení zdálo být, dokázal jsem mu dostát.

V Pardubicích jsme netvořili jednu výpravu, jak bývá v případě vlašimských šachistů zvykem. Do turnajů jsme se přihlašovali ve vlnách, každý bydlel jinde a většinu času trávil se svou skupinkou, v dvojici, nebo dokonce sám.

Já a Martin jsme téměř každý den dodržovali stejný režim. Budíček se obvykle rozezněl v 8 hodin, krátce poté následovala procházka parkem, zakončená snídaní v kavárně a přípravou na odpolední partii. V pokoji na univerzitních kolejích jsme zůstávali neradi, neboť tam už od brzkého rána pralo slunce. Přestože se mi podařilo nahradit chybějící závěsy Ivovým prostěradlem, vzduch v místnosti zůstával velmi dusný. Obsluha v kavárně si na nás v průběhu týdne natolik zvykla, že nám nosila šunkové toasty, domácí limonádu a Almdudler skoro automaticky. Jelikož mám moc rád zvuk němčiny, dal jsem také zavděk rádiu, v němž byly písničky prokládány německými vstupy. V poledne přišel na řadu oběd v jedné z restaurací v centru města a v 15 hodin se konečně rozhořely šachové boje. Večer jsme se při cestě na koleje většinou krátce zastavili v zátoce nutrií a koupili si v Lidlu něco k večeři, případně jsme večer zakončili v kině zhlédnutím filmu. V Pardubicích jsme prožili příjemný a především klidný týden.


Ranní procházka parkem (FOTO: já)


Café Bajer (FOTO: já)

Sprostí podezřelí

V reakci na kauzu podvádění českého velmistra Igora Rausise a obecně neustálé zdokonalování a zmenšování chytrých přístrojů byla letos v Pardubicích zavedena přísnější opatření proti elektronickému dopingu. Kromě namátkových kontrol s detektorem rozhodčí posuzovali partie ve speciálním programu, lidem bylo úplně zakázáno se v hracích prostorách bavit a hráči ve velmistrovském turnaji navíc v průběhu partie nesměli mít na rukou jakékoli hodinky. Nejmenší důvěryhodnost asi vyzařoval Robin, který prošel prohlídkou jako jeden z prvních, stejně jako vloni. Později navíc dostal napomenutí za klábosení v sále. Tomu jsme neunikli ani já, Martin a Nela. Na některé z nás postupně padla taková paranoia, že jsme si sami připadali podezřelí.

V áčku nejvýše dosáhli Ríša (2253) a Martin (2254), kteří se oproti nasazení zvedli o 50 míst a téměř pronikli do první stovky. Oba vybojovali 5 bodů a Martin si poprvé připsal výhru nad hráčem s ratingem vyšším než 2400. Mírně si polepšil také Kuba (2071), jemuž se dařilo celý týden bodovat s papírově silnějšími soupeři. Průměrného výsledku dosáhl Robin (2229), kterému se v 1. kole málem podařilo porazit velmistra s ratingem nad 2500. Méně se naopak dařilo Nele (2214) a Ivovi (2078). Obzvlášť Ivo zažil v Pardubicích krušné chvíle. Po pěti kolech neměl na svém kontě ani remízu, obdržel kontumační bod a poté znovu prohrál. Nadto se musel vyrovnávat s nemístnými vtípky. Jevgenije Ivošejkina nakonec strašidelná bilance nepoložila, na závěr dvakrát zvítězil, a tak uhájil svou čest.


Martin v souboji proti IM Viktoru Gažíkovi (FOTO: já)

Vedru navzdory

Během hlavních turnajů dorazila do Pardubic vlna veder, jež uvrhla lidskou existenci do utrpení ještě většího než normálně. Horké počasí nám pochopitelně neumožnilo být přehnaně aktivní, i když se našli sebevrazi jako Kuba, Nela a Anežka, kteří se zúčastnili fotbalového turnaje. Jinak bylo naše trávení volného času v městě perníku mnohem opatrnější.

Ríša se do Pardubic těšil na bleskové turnaje, nakonec však svůj postřeh ukázal pouze v jednom z nich. Kromě zjištění, že blicání ubírá mysli i ruce příliš mnoho energie před odpolední partií, ho také odradilo, že nedokázal do turnaje nalákat nikoho dalšího. Další den raději trávil čas zase s ostatními. Bleskovku si zahráli ještě Anežka, jež kvůli brigádě neměla moc šancí si v Pardubicích šachy zahrát, a Ivo, který dostal v 6. kole volno.

Jedno dopoledne patřilo bowlingu, kam se nás vypravilo celkem šest – já, Ivo, Martin, Robin, Filip a Ondra Laštovka z Poděbrad, kterého měl Robin v Pardubicích na starosti. Pokud jde o Filipa, nebyli jsme si jistí, jestli ho víc baví shazování kuželek, nebo sledování animací nad dráhou, které ho očividně nadchly. Každopádně byl dlouho jediným, komu se podařilo hodit strike, přičemž jásal pokaždé, kdy někomu jinému zůstala nějaká kuželka stát. Pak jsme však prokletí zlomili a Filip navíc skončil poslední. Bowlingu jsem do posledního hodu vévodil já, ale nakonec mě po nervy drásajícím finále těsně předstihl Martin. Naházel 129 bodů.


Filipova oblíbená animace (FOTO: já)

Já a Martin jsme strávili mnoho času před stříbrným plátnem. Dvakrát nás touha po filmových zážitcích zavedla do letního kina. Poprvé dávali film Bohemian Rhapsody. Třebaže už většina lidí, včetně nás, úspěšný snímek o životním příběhu Freddieho Mercuryho určitě viděla, celý prostor před filmovým plátnem se zaplnil diváky, až si skoro nebylo kam sednout. Závěr promítání doprovodilo tleskání, pískání a hýkání, jako bychom se ocitli na koncertě, což v podstatě nebylo daleko od pravdy. Další den se na louce sešlo o poznání skromnější publikum, ačkoli Tiché místo patří mezi kvalitní a originální snímky. Vzhledem k hrobovému tichu, jímž se film vyznačuje, bylo slyšet všechno ostatní, a tak si někteří lidé začali vzájemně nadávat: „Držte huby! Proč sem vůbec chodíte? Běžte domů!“ Atmosféra na plátně však brzy zhoustla natolik, že nakonec zmlkli i diváci.

Naše další cesty už vedly do multikina v obchodním centru, jednoho z vrcholných výdobytků konzumní společnosti. V letní soutěži jsme si vylosovali výhry, které se ukázaly být nevýhodné, koupili jsme si předražený popcorn a vyrazili vstříc děsivé panence, posedlé démonem. I na třetí díl hororu Annabelle dorazilo velmi akční publikum. S Martinem jsme usoudili, že šlo o hororové nováčky. Mezi ně patřil i Ivo. „Seš mokrá?“ ozvalo se zezadu po jedné lekavé scéně. Ivo neváhal a zapojil se do rozhovoru: „To je v pohodě, já jsem se pos…“ O dva dny později nám pro změnu tekly slzy dojetí u nového zpracování Lvího krále a znovu jsme prožili jednu z nejtragičtějších filmových scén našeho dětství. Vzhledem ke katastrofálnímu stavu přírody nabylo poselství o její rovnováze naléhavosti větší než kdykoli předtím. Kromě Iva se ke mně a Martinovi připojil ještě Ríša. Filmové cestování jsme s Martinem zakončili oddechovou Dětskou hrou, předělávkou klasického hororu o krvelačných hračkách, která se nepřekvapivě zvrhla v totální chaos.


Konzumuji, tedy jsem (FOTO: já)

Robinova skupina trávila většinu času ve svém penzionu, kde se věnovala různým nenáročným aktivitám. Jednou z nich byla například soutěž v házení polštářů do vzduchu z pozice vleže. Oblíbenou se také stala večerní hra o přežití. Zatímco Ríša, Filip a Ondra se snažili okna otevírat, aby se nezadusili horkem, Robin je naopak vytrvale zavíral, aby ho nepoštípali komáři. „Je to nefér, jdou jenom po mně,“ vysvětlil mi. Spolu s Ivem a Nelou se kluci také zúčastnili společenského večera a koupání na Cihelně. Pořadatelé dokonce u příležitosti jubilejního ročníku uspořádali ohňostroj.


Robinovo komando (FOTO: já)

Jedna partie z Pardubic

Filip (1305) si zahrál déčko, v němž dosáhl na 50 procent. V jeho případě je těžké hodnotit některé výsledky, protože skutečná síla zahraničních hráčů s malým ratingem nebo bez něj se těžko odhaduje. Přestože si Filip oproti startovací pozici pohoršil, zahrál pravděpodobně na své možnosti.


Věčně spokojený Filip (FOTO: já)

(2050) jsem si týden v Pardubicích dokonale užil i po šachové stránce. V béčku se mi podařilo vybojovat 6,5 bodu a proniknout až do první desítky. Učil jsem se nová zahájení, přípravy mi vycházely, hrál jsem velmi aktivně, soustředěnost mi dělala potíže jen výjimečně a remízu jsem nabídl pouze jednou. Šachy mě zkrátka bavily a kromě výpadku v 3. kole mohu být se svým výsledkem spokojený. Jednu ze svých partií jsem se rozhodl krátce okomentovat.

Patrik Pýcha (2050) – WCM JiaRu Sim (1866)

1. e4 c5 2. Jf3 e6 3. d4 cxd4 4. Jxd4 Jc6 5. Jc3 a6 6. Jxc6 bxc6 7. Sd3 d5 8. 0-0 Jf6 9. Df3 Se7 10. Dg3 Kf8?! Černá se bojí udělat rošádu, ale její král se dostane pod útok tak jako tak. 11. e5 Jd712. Je2 h5 13. Jd4 Dc7 14. Ve1 c5? Natažení pěšce přichází příliš brzy. Zabránit tomu, co se stalo v partii, a dostat se k protihře mohla soupeřka po 14…h4 15. Df4 Kg8 16. h3 c5 17. Jf3 c4.

15. Jxe6+! Bílý si otevírá cestu k černému králi. Oběť figury je pouze dočasná. 15…fxe6 16. Sg6. Černému králi je nejprve potřeba odříznout únikové pole e8. Bílá dáma nyní hrozí dát šach po f-sloupci s následným matem na f7. 16…Sf6 Soupeřka nabízí figuru zpátky, lepší tah totiž nemá. Po 16…Kg8 17. Df3 Jxe5 18. Vxe5 nemůže černá dáma dobrat věž na e5, protože by přestala krýt mat na f7. Bílý by vyrovnal materiál, sebral pěšce na h5 a pokračoval v útoku.

17. Sf4!? Objektivně bylo silnější dobrat nabízenou figuru a přejít do koncovky: 17. exf6 Dxg3 18. hxg3 Jxf6 19. c4! Bílý by sice nedal mat, ale díky dvojici střelců a lepší pěšcové struktuře by si užíval velkou poziční výhodu. Tah v partii udržuje napětí, ale dává soupeřce šanci se při přesné hře ubránit. 17…Sd8. Černý král se chystá na g8, aby uvolnil pole f8 pro jezdce. Kůň poté vypudí bílého střelce z g6, zatímco dáma z c7 pokryje kritické pole f7. 18. Df3+ Kg8 19. Sg5! Bílý hrozí vzít střelce na d8 a zavléct dámu na osmou řadu, ze které nebude krýt mat na f7.

19…Jf8! Černá dokončuje s ledovým klidem plánované přeskupení figur a já s mírným zděšením zjišťuji, že po 20. Sxd8 přijde chladnokrevné 20…Dd7! 21. Sxh5 g6! Soupeřka definitivně pokryla mat na f7 a navíc napadá oba bílé střelce. Znovu musím obětovat figuru. 22. Sxg6 Jxg6 23. Sf6 Vh7 24. Dg4 Kf7 25. Ve3. Věž se zapojuje do útoku. 25…Sb7 26. Vf3? Nejsilnější bylo 26. Vh3! Vxh3 27. Dxh3 Ke8 28. Vd1. Díky odříznutí černých figur od královského křídla by se volní pěšci rázem mohli stát velmi nebezpečnými.

Blížíme se do oboustranné časové tísně. 26…d4?? Soupeřka hraje nabízející se tah, který má však velkou taktickou trhlinu. Přitom po správném 26…Vg8! by se černá definitivně ubránila. Odtažné šachy by mi byly k ničemu a moji pěšci na královském křídle by přestali být dostatečnou kompenzací za figuru kvůli znehybnění nepřátelskými věžemi na polootevřených sloupcích a střelcem na diagonále h1-a8. 27. Sh4+ Sxf3 28. Dxf3+. Problém černé spočívá v nekryté věži na a8.

28…Jf4! Soupeřka vytahuje z rukávu poslední trik. 29. Dxf4+. Obrovskou chybou by bylo vzít si věž: 29. Dxa8?? Vxh4 30. g3 Vg4 31. Df3 Dd5! Bílý by nemohl vzít věž na g4 kvůli matu na g2, a tak by byl nucen vyměnit dámy. Ve vzniklé koncovce by pak díky aktivním figurám bojovala o celý bod černá. Po tahu v partii už je mé vítězství jen otázkou času. Soupeřka má za tři pěšce jen kvalitu a její slabý král se dostane rychle znovu do problémů. 29…Kg8 30. Sf6 Vf8 31. Vd1. Bílý zapojuje do útoku poslední nečinnou figuru. Db7 32. Vd3 Vff7 33. Vg3+ Kf8 34. Dg4 Vh8 35. Sxh8 Dxb2 36. Dg8+ Ke7 37. Sf6+ Vxf6 38. Vg7+. Soupeřka se vzdává tah před matem. 1-0

Tichý návrat

Den po skončení posledních partií se sám vracím do města perníku, abych se zúčastnil slavnostního vyhlášení výsledků a vyzvedl si cenu za 10. místo. Před pardubickým nádražím postává jen pár lidí. Je ráno. Neděle. Je klid. Ticho. Taky se konečně ochladilo. Cestou si koupím Nový prostor od sympatického pána. Potkám rovněž tři nizozemské šachisty, včetně nejhezčího účastníka letošního festivalu, táhnoucí za sebou kufry a ubírající se opačným směrem než já. Koupím si kávu a s hodinovým předstihem zamířím do hokejové arény, jež zeje prázdnotou. Na druhém konci haly jsou připraveny židle pro účastníky zakončení, pohár, ceny a stupně vítězů. Udělám si pár fotek, posadím se a pak už čekám na 10. hodinu.


30. Czech Open se blíží do finále (FOTO: já)

Náhle se opět objeví vysmátá postava Pavla Buka, který nechybí na žádném vyhlášení. Následuje ho Míša Nová. Přicházejí další lidé a sedají si na okolní židle. Závěrečné proslovy. Brzy si uvědomím, že dostanu i cenu za 2. místo ve speciální kategorii a budu se muset postavit na stupně vítězů. Ačkoli se Pavlovi zatoulala jeho pověstná řehtačka, tuším, co mě čeká. Když zazní moje jméno, kamarádi z Buštěhradu spustí bouřlivý aplaus. Po počátečních rozpacích si jejich skandování začnu užívat. Je to super. Chybí jen zvuk řehtačky. Vyšvihnu se na stupně vítězů.


Klid (FOTO: já)

Výsledky

Fotky

(autor: Patrik Pýcha)

8 komentářů na “Jel jsem na turnaj, ale byli tam lidi”

  1. 1
    Jarda P. píše:

    Moc pěkný, ostatně jako vždy :-) .

  2. 2
    strikemaker píše:

    Proč jsi tam napsal Robinovo komando? Ve skutečnosti to bylo filipovo komando 3000.

  3. 3
    bohouš z buše píše:

    Pěkné ;-)

  4. 4
    Tom píše:

    Takto aktivně a bez nabízení remíz bys, Patriku, měl hrát vždycky. ;-) Jinak ještě jednou gratulace, 10. místo v takto velkém turnaji je parádní výsledek.

  5. 5
    Míla píše:

    Jako obvykle od Patrika – moc pěkně napsáno i nafoceno, a i výsledek výtečný. Prostě – Vlašim jede!

  6. 6
    Patrik P. píše:

    Děkuji za pozitivní ohlasy.

  7. 7
    Marek píše:

    Vynikající reportáž a skvělý výsledek na czech openu

  8. 8
    Tom píše:

    Pohled Kuby Voříška (i s komentovanou partií) na Czech open v Pardubicích:
    https://www.chess.cz/czech-open-pohledem-jakuba-stinky-alexandra-skalskeho-a-jakuba-voriska/

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2019 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist