TJ Spartak Vlasim
10
Čvc

Znal jsem valašského krále…

Začátek letních prázdnin je v mém šachovém kalendáři již osm let vyhrazen dobývání Valašska. Do země slivovice a odzemku se mnou letos vyrazili Ondra Matějovský, Martin Horák, Kryštof Křížek, Anežka Vlková a David Zvolenský. Azyl nám u sebe doma opět poskytli Zádrapovi, jejichž pohostinnost dělá z Přeboru města Vsetína nejpohodovější turnaj roku. Domácké prostředí svědčilo především Martinovi (2244), který se po kvalitních výkonech propracoval až k 7 bodům a zlaté medaili.

 Král Valašska (FOTO: já)

Skvělého výsledku dosáhl také David (2077), který se po rozpačitém úvodu vzepjal k úctyhodnému finiši a s 6 body se vyšplhal na 5. místo. Jednou z jeho obětí se stal i FM Richard Stalmach (2381), talentovaný mladík z Beskydské šachové školy.

Solidní hru předvedl ve Vsetíně Maťa (2007), jehož výkon přesáhl hranici 2100.V 2. kole Maťa zaznamenal cenný skalp, když zvítězil nad IM Ernstem Weinzettlem (2165). Nakonec vybojoval 4,5 bodu a skončil na 16. příčce.

Nadějně vstoupil do turnaje Kryštof (1905), jenž si v prvních třech kolech připsal výhru nad Adamem Frankem (2125) a remízy s FM Josefem Mudrákem (2225) a Petrem Kapustou (2158). Přestože naší mladé naději v následujících kolech trochu došel dech, je konečných 3,5 bodu a 28. místo velmi dobrým výsledkem, Kryštofa totiž los rozhodně nešetřil.

S katastrofálním startem se musela vyrovnat Anežka (1987), která po třech nulách v řadě obdržela kontumační bod. V druhé půli týdne se vzpamatovala a nakonec dosáhla vcelku slušného výsledku. Získala 4 body, které stačily na 26. pozici.

Mírně podprůměrný turnaj jsem prožil i já (2050). Po hezké výhře v 1. kole, následované remízou s Petrem Gnojkem (2246), jsem už nic zázračného nepředvedl. Dalšího vítězství se mi podařilo dosáhnout až v posledním kole. S velkou námahou jsem se vydrápal k padesáti procentům a 20. příčce.

 Zátiší (FOTO: já)

Připoutejte se, prosím

Chaotický výčet událostí, který bude následovat, vychází z poznámek zaznamenaných do mého šachového zápisníku. Dohromady dává bohatou mozaiku toho, čím šachový svátek na Vsetíně je a dále rozšiřuje dlouhou řadu zajímavostí a podivností, spjatých s vlašimskými šachisty. Připoutejte se, prosím. Pojedeme z kopce.

29. června 2019

V Kolíně nastupujeme do Valašského expresu. Maťa nám předčítá vtipné články a testuje naši paměť na soupeře z předcházejících let. Poté se diskuze v kupé stočí k tématu, které není vhodné veřejně zmiňovat. Po třech hodinách dorazíme na místo určení. Na nádraží nás vítá reklamní tabule, lákající na koncert Heleny Vondráčkové ve Valašském Meziříčí. Z vlaku vystoupíme na špatnou stranu a Maťovi se navíc na kolejích rozsypou knížky, které plánuje prodávat. Na cestě k prezentaci ho nehoda potká ještě jednou.

V hracím sále se přivítáme s Radkem, který pro nás má nepříjemnou zprávu. Míša spláchla do záchodu ve sklepě hadr, a je tedy možné, že zařízení nebude fungovat. Později mě Míša uklidňuje, že je záchod v pořádku a že se na mě tentokrát dobře připravila: „Raději jsem nakoupila několik balení Endiaronu, kdyby měl Patrik jako obvykle potíže.“ Maťa si dává k obědu sklenici ledu. Zahájení turnaje se blíží.


Radek, Amálka, Maťa a sklenice koly (FOTO: já)

Žádné další kolo se nepovede vlašimské výpravě víc než první. Kryštof si připisuje vítězství nad papírově silnějším protivníkem a Maťa s favorizovaným protihráčem remizuje. Martin poráží našeho hostitele, povinné výhry si připisujeme já i David. Mně se podaří hezky prorazit soupeřův ruský beton po oběti jezdce na f7. Pouze Anežka prohrává.

Patrik Pýcha (2050) – Jaroslav Závodný (1829) pozice po 24…Vh8

 

25. f6! Pěšcová falanga se dává do pohybu a tříští černou obranu. 25…gxf6 26. Dg6! Černému hrozí Sh6+ a následně invaze věží po f-sloupci. 26…Jxd5 27. e6. Bílá dáma hrozí matem na f7. Černý pokládá svého krále. Po vynuceném 27…De8 28. Sh6+ Vxh6 29. Dxh6+ Kg8 30. Vxd5 získá bílý materiál zpět i s úroky a černý tábor se rozpadne. 1-0

Večer jde Maťa slavit s mezinárodním mistrem Petrem Piskem jeho narozeniny. Já jsem u Zádrapů poctěn uvítací slivovicí, načež se pouštím do složité debaty, která nemá nic společného s královskou hrou a vydala by na samostatný článek. Ve víru argumentů si vůbec nevšimnu, že mi Radek průzračnou tekutinu nalévá už podruhé…

30. června 2019

Po probuzení zjišťujeme, že nás skrz sklepní okno pozoruje malá Gábi. Špehování šachistů se po dobu turnaje stane její oblíbenou aktivitou. Kryštof a David zamíří na bleskový turnaj, jehož vítězem se stane mezinárodní mistr Petr Pisk.

Zatímco Maťa, Anežka a Martin vyspávají, já si čtu na terase. Když objevím elektrický klavír, obývacím pokojem se rozezní písnička Mad World. Hraji ji stále dokola, protože žádnou jinou zpaměti neumím. Naši hostitelé si začínají dělat starosti o Maťu, který stále nevstává. Obávají se, aby noví, chlupatí nájemníci domu nevyvolali u Mati anafylaktický šok. Gábi se vydává na průzkum a zjišťuje, že vedoucí výpravy je v pořádku a zdráv. Zbytek dne zůstává v mlze, neboť jsem si nic dalšího nepoznamenal.


Kocouři na stráži (FOTO: já)

1. července 2019

Vsetín svírají tropické teploty. Vzduch je tak hustý, že člověk není schopen pohybu. Maťa, Kryštof a Anežka se vydají zchladit do městského bazénu, zatímco já, Martin a David se raději rozhodneme zůstat u Zádrapů a přečkat klimatickou apokalypsu v suterénu. Čekání na příchod bouřek si prodloužíme u hororu Čarodějnice, který nás vůbec nebaví. Zanedlouho křičíme na notebook, ať už to proboha skončí. Ač film trvá pouze 92 minut, zdá se, jako by každý moment trval věčnost.

Odpoledne David urazí Kryštofa, po kterém se na chvíli slehne zem. Později se ukáže, že se Kryštof vůbec neurazil a šel si jen něco koupit do Albertu. Před zahájením 3. kola se na pódiu objevuje Jiří Čunek, kontroverzní politik a hejtman Zlínského kraje, aby předal vyznamenání Antonínu Juříčkovi, dlouholetému kronikáři šachového klubu na Vsetíně, za jeho záslužnou činnost.

Když se konečně rozpoutají šachové bitvy,černá mračna potáhnou nebe a v dáli se ozve hřmění. Zvedá se velký vichr a na zem se spouští prudký déšť. Elektrická světla v sále blikají. „Die Apokalypse hat begonnen,“ říkám Martinovi německy, čímž odkazuji na mysteriózní seriál Dark, jehož druhá série vyšla v červnu. Vyběhnu ven a nechávám na sebe dopadat ledové kapky deště. Vzpomínám na svou sestru, která by jistě vydržela stát v lijáku mnohem déle než já. Po skončení partií mistr FIDE Josef Mudrák zkritizuje naše znalosti věžových koncovek.

Duchové minulosti (FOTO: já)

Maťa se jde po prohrané partii odreagovat do kina, kde hrají film Yesterday. Následující den Maťa snímek ohodnotí pozitivně, avšak povšimne si rovněž řady mezer v logice příběhu. Vzduch se pročistí. Tropy pominou.

2. července 2019

Čekají nás dvě kola. Při snídani se bavíme o vraždách a připomeneme si také osud Prométhea, který byl podle pověsti za trest připoután ke skále, kam za ním každý den přilétal orel, aby mu vyrval z těla játra, jež nebožákovi znovu dorůstala. Když do kuchyně přijde Maťa, slavnostně prohlásí: „Koukal jsem, že dneska mají Patrik a Anežka kontumáky.“ Anežka skutečně kontumační bod obdržela, mě však čeká derby s Davidem.

„A co teď?“ položí mi v jednu chvíli soupeř troufalou otázku. Až o dva tahy později pochopím po nahlédnutí do Davidova partiáře, že mi touto netypickou formulací nabízel dělbu bodu. Koncovka na šachovnici směřuje k remíze, ale mám pěšce navíc, a tak se ještě pokouším vyhrát. Přesto partie skončí po tuhém boji smírem. Pěkné a cenné vítězství si v dopoledním kole připíše Martin v souboji proti mistru FIDE Richardu Stalmachovi.

Richard Stalmach (2381) – Martin Horák (2244) pozice po 15. Sxd4

 

15…Sxg2!! Nečekaná oběť figury převrací misky vah na stranu černého. Po 16. Kxg2 Sxe5 17. Sxe5 Dd5+ černý díky vidlím dobere chybějící materiál zpět. Efektní úder v partii sice nevede nutně do vyhrané pozice, ale vzhledem k oslabenému králi se pozice pro bílého stává velmi nepříjemnou. Frýdecký talent se s nastalou situací nedokáže dobře vypořádat a o dvanáct tahů později bude nucen kapitulovat: 16. Sxh7+ Jxh7 17. Kxg2 Dg5+ 18. Kf1 Sxe5 19. f4 Sxf4 20. exf4 Df5 21. Ke2 Vac8 22. Vac1 Vfd8 23. De3 Dh5+ 24. Kd3 Jf6 25. Rg1 Vxd4+! 26. Dxd4 Df3+ 27. Kd2 Je4+. 0-1

Během oběda v pizzerii Karibik si vzpomeneme na Ondru Másla. David si dá na jeho počest pečená žebírka na barbecue omáčce, Ondra totiž miluje klasickou českou kuchyni a obecně tučná jídla.

Odpolední los proti sobě opět poštve dva členy výpravy – Maťu a Davida. Brodecký šachista vyprovodí vedoucího výpravy tzv. Brhlíkovým matem, od kterého se odrazí k mohutnému finiši ve zbývajících čtyřech kolech.

3. července 2019

David se ráno konečně dočká komentáře Tomáše Vojty na vlašimském webu, na který se dlouho těšil. Kromě Mati všichni vyrážejí vlakem do Teplic nad Bečvou, kde se nacházejí Zbrašovské aragonitové jeskyně. Kryštof špatně pochopí jednu mou větu, a tak si koupí jízdenku až do Přerova. David si stěžuje, že ještě neudělal žádné velké faux pas. Poznamenávám, že prohlídka jeskyní je pro něj ideální příležitostí nedostatek napravit.

Před vstupem do hlubin země mi spadne na zem propiska. Všimne si toho pouze David, avšak neupozorní mě, a tak je tužka ponechána svému osudu.Průvodkyně nás informuje, že pokud chceme v jeskyních fotit, musíme si zakoupit povolení. Zmateně vpadnu do obchodu se suvenýry, kde se mě lekne prodavačka. Když se vzpamatuje, odkáže mě k okénku, u kterého jsme si kupovali vstupenky.

Turisté začnou sestupovat do podzemí. Během prohlídky přemýšlíme nad tím, co bychom mohli spáchat, až průvodkyně v závěru trasy na chvíli zhasne světla a skupina se ponoří do tmy. David se stejně žádného velkého faux pas nedopustí.


Opona (FOTO: já)

Po návratu na povrch se krátce zastavujeme u stánku s občerstvením. Já a Kryštof si přiťukneme teplými lázeňskými oplatkami. Zamíříme na nádraží. Ve vlaku se všem začnou pomalu přivírat oči. Ticho prolomí Anežka: „Zjistila jsem, že jeskyně mě nebaví.“ Anežčino rozčarování se rozplyne během oběda v restauraci Náhon, kde ji nadchne spona na závěs. Zatímco Anežka zapáleně hovoří o jednom z největších vynálezů lidstva, mě a Davida zaujme nový číšník, který se nápadně podobá princi Kaspianovi z Letopisů Narnie.

V 6. kole se konečně dočká výhry Anežka a na Davidově štítu skončí mistr FIDE Richard Stalmach. Večer dojde ve sklepě u Zádrapů ke slovní přestřelce a Kryštof je nazván malou zrůdou. Zpětně to zní skoro roztomile.

4. července 2019

U snídaně Maťa mluví o opeře a zamýšlí se nad tím, kdo by ji poslouchal ve světě, v němž by ji lidé ztotožňovali s vytím. Vydáváme se do vsetínského zámku, kde se koná výstava strašidel. Na základně zůstanou Martin, který nechce podcenit přípravu na souboj s mezinárodním mistrem Stanislavem Jasným, a Anežka, jež se rozhodne dělat Vlkovou, tj. válet se.

Z kouzelných bytostí je nadšen především Maťa: „Tady bych vydržel i 3 hodiny!“ Strach nahání návštěvníkům hlavně impozantní postava lesního muže. V matně osvícené komoře se seznamujeme rovněž s bosorkou, květoněm, húkalkou, čertem, světlonošem a vodníkem. Maťa varuje Davida před saháním na exponáty: „Tam píšou nehladit a ty hladíš fousy vodníkovi. To by ses divil, kdyby tě kousl.“ Zhlédneme ještě výstavu o pravěku a vystoupáme na věž, ze které se nám otevřou výhledy na valašskou metropoli.


Lesní muž (FOTO: já)

V poledne se všichni sejdeme v hotelu U Stavaře a brzy litujeme, že jsme sem nechodili obědvat celý týden. Po spořádání jídla se rozhodneme vyškrábat k Zádrapům po zalesněné stráni, abychom si zkrátili cestu. Nezvolíme správný směr, a tak se prodíráme roštím a kopřivami mnohem déle, než jsme předpokládali.

Odpoledne si stihneme zahrát Citadelu. Během hry je několikrát zneužita Anežka, která se ještě nevyzná v pravidlech. Krušné chvíle prožívá David, na kterého se Gábi zaměří v rámci svého špionážního projektu. Malá agentka opatrně krouží kolem zahradního altánu a vytrvale na Davida chrčí.

Kryštof informuje při vstupu do hracího sálu mezinárodního mistra Stanislava Jasného, že bude fandit Martinovi, přestože ho frýdecký trenér den předtím spiklenecky žádal o podporu. Martin je přesto poražen a připisuje si svou jedinou prohru v turnaji. Naopak Davidův protivník, chvátající do kina, se nechá po hrubé chybě rychle sestřelit. Nájezd týneckého borce na přední příčky pokračuje. Maťa se po partii vydá do letního kina, kde je uveden film Jsem božská. Ostatní se postupně nadlábnou v kebabové restauraci.

5. července 2019

Celá výprava, včetně našich hostitelů, vyráží do zoologické zahrady ve Zlíně. „Víš, proč si s sebou beru tu tužku?“ zeptá se Maťa Amálky před odjezdem. Odpověď malé šachistky je zdrcující: „Aby sis mohl vypsat všechno, co tam zničíš.“

Po vstupu do zoo nás Maťa okamžitě táhne do zátoky rejnoků, která zde patří k nejvyhledávanějším expozicím. Hned si koupí dva kelímky s potravou a vrhne se k bazénu, v němž krouží hladoví rejnoci. Ponoří ruce pod vodní hladinu a vyčkává, až se k němu jeden z živočichů přiblíží a nasaje do svých úst krmení, zachycené mezi prsty. Když rejnoci všechno spořádají a Maťa se nabaží roztomilých stvoření, můžeme pokračovat dál.


Krmení rejnoků (FOTO: já)

Po krátké zastávce u tučňáků, které zbožňuje Gábi, se nahrneme ke stánku s občerstvením, jenž se stane jednou z našich nejoblíbenějších atrakcí. Spořádáme několik párků v rohlíku a vyfotíme si společný snímek na dřevěných hroších.

Vstupujeme do Afriky. U výběhu žiraf Maťa opět popustí uzdu fantazii a začne rozebírat absurdní nápady: „Kdyby mě krmili jako žirafu, tak umřu hlady, protože bych na to nedosáhl.“Rovněž poznamená, že bychom zase mohli potkat herce Miroslava Etzlera, z něhož v květnu během návštěvy zoologické zahrady ve Dvoře Králové omdléval Kuba Vojta, jeho velký fanoušek. Já a Anežka jsme fascinováni prasetem savanovým, které si kvůli příliš krátkému krku a dlouhým končetinám musí při pastvě klekat a plížit se. Martin spěchá za slony, již ho poutají svou rozměrností. Zájem budí také hyeny a surikaty.

Z Afriky se přesuneme do Asie a nakonec skončíme v Austrálii, kde nastoupíme do vláčku, který nás doveze do Ameriky. Maťa z drkotajícího dopravního prostředku mává kolemjdoucím návštěvníkům a připomíná vznešeného monarchu.

Podíváme se ještě na lachtany, v tropické hale si všimneme lenochoda a chvostanů bělolících, nakrmíme pár kachen a navštívíme japonskou zahradu. Čas se krátí, a tak se přesuneme do obchodu se suvenýry. Maťa uvažuje o koupi obřího plyšového tygra za několik tisíc, ale nakonec se spokojí s menší velikostí. Rozloučíme se s Míšou a Gábi, které odjíždějí za příbuznými do Ostravice.


Chvostan bělolící (FOTO: já)

V 8. kole uzavírám po šesti tazích smír s Anežkou. Zatímco já si začnu před hrací místností užívat neomezená data od T-Mobile a propadnu digitální závislosti, Anežka si zaskočí do Albertu pro pytlík brambůrek a podlehne obžerství. Ostatní pokračují v šachových bojích. Nejdéle hraje Kryštof, jemuž nervózní soupeř nabídne remízu v pozici s figurou navíc.

Pátek se rozhodneme společně zakončit večeří v baru Napoleon. Servírka se nám omlouvá za dlouhé čekání. S Maťou si vzpomeneme na 11 let starou příhodu z turnaje v Klatovech, oproti které lze ohodnotit rychlost zaměstnanců vsetínské restaurace jako bleskovou.

Maťa a David se posléze přesunou do dalšího podniku, kde se setkají s Petrem Kapustou, mistrem FIDE Josefem Mudrákem a mezinárodním mistrem Stanislavem Jasným. Cestou zpátky naše dvojice zabloudí, ale nakonec se šťastně vrátí na základnu. Já, Martin, Kryštof a Anežka zamíříme k Zádrapům rovnou. Před spaním se s Martinem bavíme představou, že budeme do Vsetína jezdit do konce života a pořád dělat to samé – spát na zemi ve sklepě, sledovat horory nebo hrát Citadelu v zahradním altánku.

6. července 2019

Vstáváme nezvykle brzo a balíme si věci do kufrů, abychom byli připraveni na odjezd domů. Maťa u snídaně líčí, jak se někomu zdálo, že je střelcem a po diagonále ho pronásleduje dáma. Vyrážíme do Kulturního domu Vsetín, kde svedeme finální šachové bitvy.

V posledním kole zajistím Anežce výhrou nad mistryní FIDE Kristýnou Laurincovou cenu za nejlepší ženu. David zakončí úspěšně svůj drtivý finiš poté, co jeho soupeř nejprve udělá z vyhrané pozice remízovou a nakonec nastaví figuru. Martin dotahuje famózně rozehraný turnaj do zlatého konce. Na scéně se objevuje Martinův táta, který ho kvapně odváží do Prahy na letiště, odkud oběma brzy poletí letadlo do Německa. Vyhlášení proběhne bez vítěze.

Úklid sálu (FOTO: já)

Pořadatelům pomůžeme s úklidem sálu, rozloučíme se s Radkem a Amálkou a dáme si oběd ve vedlejší restauraci. Anežka působí zmateně a dlouho jí trvá, než pochopí, v kolik hodin máme dorazit do Kolína. Stíháme spoj v 14.50. Jedeme domů.

Týden poté

Valašská metropole byla v období turnaje jako vždy naprosto zdecimována masivní šachizací. Vzpamatovávat se z ní bude opět celý rok, pak možná zase nabyde příčetnosti. My však rozhodně neplánujeme nechat Vsetín vydechnout a určitě budeme chtít přijet i příště. Dokud nás totiž budou Radek, Míša, Amálka a Gábi vítat u sebe doma s otevřenou náručí, nebude existovat pohodovější turnaj, než je Přebor města Vsetína.


Hroši a hrošíci (FOTO: Radek Zádrapa)

Výsledky

Fotky

Stránky pořadatelů

(autor: Patrik Pýcha)

1 reakce na “Znal jsem valašského krále…”

  1. 1
    Maťa píše:

    S mírným odstupem děkuji Patrikovi za pěkný článek, budou tak opět uchovány hezké vzpomínky. Ještě bych (hlavně sám pro sebe, až se budu někdy po letech k článku vracet :-) ) doplnil, že jsem také na vsetínském náměstí navštívil koncert Slávka Janouška.

    Přestože do Vsetína jezdím s různými přestávkami od roku 1994 (většinou na šachy, ale také už jsem tam byl v dobách největší slávy na hokeji), až letos jsem poprvé navštívil zámeckou vyhlídkovou věž. Stalo se tak během návštěvy zmiňované výstavy strašidel, která byla naprosto, ale naprosto úžasná :-) . A stejně jako Patrik jsem vděčný za objev restaurace U Stavaře (https://www.hotelustavare.cz/), když už není v provozu legendární Trpaslík.

    Na závěr děkuji všem čtyřem Zádrapovým za tradičně útulné domácí prostředí – bylo to u vás jako vždy super!

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2019 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist