DOKONČENO

Den úrazů – 5. 8.

„Radši bych přišel o prst než o figurku,“ řekl kdysi americký velmistr Reuben Fine. V případě našeho tábora sice zatím nikdo nepřišel o prst ani o figurku, nicméně k zdravotnické chatce míří s drobnými problémy jeden malý šachista za druhým. Možná chtějí děti otestovat schopnosti novopečené zdravotnice Kačky Žádníkové, ale spíše se bude jednat o náhodu.

Začátek tábora jinak proběhl bez problémů. Po obědě dorazili všichni frekventanti a zbývající část vedení, která se nezúčastnila páteční porady v Sedlčanech. Po ubytování v chatkách a rozdání povlečení mohl být další ročník tábora v Růžené zahájen, samozřejmě za zvuku kočičí hymny. Při představování vedení padlo nejvíce slov o Petrovi Havelkovi. Dvaapadesátiletý seriózní účetní se po roce opět posunul společně s dobou a od sbírání Pokémonů přechází k roztáčení fidget spinnerů. Přestože jde o nejstaršího člena vedení, podle slov hlavního vedoucího nás díky zdravému životnímu stylu stejně všechny přežije. Maťa dále dodal směrem k nastoupenému táboru: „I přes to, že je tak starý, mu nebude vadit, když mu budete tykat.“

Na úvodním nástupu byl rekordní počet dětí rozdělen do sedmi oddílů. Každý z nich si vylosoval svou trojici vedoucího, praktikanta a kapitána. Poté následovalo hádání letošního tématu celotáborové hry. Když Dan Vasilev a několik dalších dětí začalo vykřikovat správnou odpověď, aniž by ještě kdokoliv dostal jakoukoliv indicii, ptal se hned Honza Starec překvapeně: „Jak to víš?“ Nevinně se usmívající frekventant odvětil: „Je to tam napsaný,“ a ukazoval na papír, který držel hlavní organizátor celotáborové hry v rukou. Velkými písmeny na něm stálo: Tajuplný ostrov! Tým Patricie Fuxové si díky Danově vychytralosti připsal první dva body do tabulky. Další dva body získal oddíl Jakuba Moulíka, když Kuba Zeman jako první vykřikl jméno autora tohoto slavného románu – Julese Verna.

Děti si letos zahrají na trosečníky, již se chtějí dostat z ostrova zpátky domů. Po celý týden budou v soutěžích získávat body, za které následně budou odkrývat obrázek ostrova. Ten je rozdělen na řadu území, z nichž některá ukrývají části tajenky, obsahující instrukce potřebné k nalezení lodi a cestě domů.

K úvodním hrám se celý tábor přesunul k vodě. Nejprve se všechny oddíly postupně zúčastnily soutěže v hádání slov (video). V ní bylo nejúspěšnější družstvo Patricie Fuxové. Malé děti se v mezičasech bavily kradením bot Ondry Másla (video). Další hru v pořadí jsem vloni nazval „Chyť a přežij“. Dětem, sedícím v kruhu, jsou přidělena čísla podle věku. Děti se při vyslovení příslušného čísla vrhají doprostřed pro míč, s nímž se musí dostat ven z kruhu. Většina soubojů opět skončila patem. Sedm těl se pravidelně měnilo v jedno a nikdo se obvykle ze smotaného klubka nedokázal vymotat. Bylo proto rozhodnuto, že souboje se nebudou započítávat do celotáborové hry, nýbrž oceníme pouze jednotlivé vítěze – Terezu Lískovou (video), Jáchyma Němce (video) a Ríšu Mládka. V exhibici praktikantů se blýskl neohroženým úprkem nad hlavami frekventantů Martin Bláha, v exhibici vedoucích využila vhodného okamžiku k úspěšnému úniku Martina Mlýnková (video).

Po večeři se děti přesunuly do kluboven, kde pracovaly v týmech na vlajkách a jménech pro své oddíly trosečníků. Další den je budou muset obhájit před přísnou komisí. Jelikož se dovnitř nevešli všichni najednou, musela se družstva prostřídat. Kdo zrovna nevytvářel umělecké dílo, vyplňoval svůj volný čas hraním fotbalu. Pak už na tábor rychle padla tma a po 22. hodině v něm nezavládl noční klid, neboť se paintballisté z vedlejšího tábora začali bavit odpalováním petard a rachejtlí.

Den neobjektivity – 6. 8.

Neděle odstartovala budíčkem v 7.15, třebaže některé děti skotačily před chatkami už v 6.00. Bezprostředně po něm následovala rozcvička. Ta se letos bohužel neponese v duchu zumby, neboť Sandra Jirušková tentokrát z rodinných důvodů nemohla do Růžené přijet.

Po snídani byl zahájen turnaj v rapid šachu, kde se o největší překvapení, stejně jako vloni, postaral Ondra Máslo. V souboji proti Terezce Pravdové si nechal dát jednotahový mat.

Zatímco se všichni potili nad šachovnicí, byl poprvé ohodnocen úklid chatek. Děti se poučily z přechozích let, kdy nastavovaly laťku první den příliš vysoko, a tentokrát ji trošičku snížily. Přesto uklízí nesrovnatelně lépe než za časů dnešních vedoucích a praktikantů, když bývali na jejich místě. Prasátko obdržela pouze chatka č. 5, což se setkalo s radostí hlavně u Jáchyma Hrbka, jenž se na něj těšil už třetím rokem. Navíc jsme rozdali spoustu sluníček.

Při nástupu na oběd se po skončení Kočičáků rozezněla táborem v plné síle Smetanova Vltava. Někdo ji patrně zařadil do playlistu, aby působila jako zklidňující lék pro členy vedení, kteří po letech s kluky kočičími začínají šílet.

Odpoledne pokračovala celotáborová hra. Všichni se přesunuli k rybníku, kde jednotlivé týmy musely na plovoucím molu obhájit své práce (vlajky a jména) před hodnotící komisí, složenou z autora deníku, Jirky Vopálky a Ondry Hlaváčka. O první místo se rozdělily tři oddíly – Ztroskotanci Ríši Mládka, Šalamouni Jakuba Voříška a Wilsoni Hany Bartošové. Mezi porotci ovšem nastal obrovský rozkol, a tak se komise ocitla pod silnou palbou kritiky a někteří její členové byli osočeni z neobjektivity a hodnocení bez jakékoli strategie. Děje se tak každý rok, nikdy se však ještě nestalo, že by někdo řekl, že si zasloužil méně bodů, než dostal.

 

Emoce přetékaly i při hře Creeků, za níž jsme se přesunuli do lesa (video). V ní se proti sobě pokaždé postaví dvě družstva, která se snaží strefit míčem do dvou terčů vyznačených na stromě (video). Vyhrává tým, který nastřílí víc bodů. Turnaj se hrál systémem každý s každým. Všechny oddíly se navíc rozdělily na mladší a starší polovinu, aby dostali šanci si zahrát opravdu všichni. Nejúspěšnějším oddílem se stali Malí Robinzoni Vaška Zvolenského. Některá další družstva obvinila rozhodčí (Ondru Másla a Honzu Černého) ze zaujatosti a protlačení vlastního týmu k vítězství, žádné námitky však uznány nebyly.

Paralelně s turnajem Creeků probíhala postřehová hra (video). Děti dostaly papír se změtí čísel od jedničky do šedesátky. Nejprve musely najít jedničku, poté dvojku, trojku, čtyřku a tak dále. Na hledání čísel dostal každý jen 30 sekund. Nejlepší postřeh prokázali Kokosáci Davida Zvolenského, přičemž nejlepšího individuálního výsledku dosáhl Honza Marek, který stihl nalézt 10 čísel.

Po večeři byl dohrán turnaj v rapid šachu. Po 7 kolech se seřadili na špici tři hráči s 6 body, a tak muselo rozhodnout pomocné hodnocení. Vítězkou se stala Anča Zlámaná, následovaná Vojtou Dudkem a Ríšou Mládkem.

Den završilo úvodní odkrývání ostrova, na němž táborníci ztroskotali. Všechny týmy měly šťastnou ruku a odcházely spát s prvními částmi tajenky, potřebné do závěrečné hry.

Den zamotanosti – 7. 8.

Pondělí odstartovalo jako neděle a po snídani začaly hlavní táborové turnaje. Děti byly rozděleny do čtyř skupin podle výkonnosti. Áčko a béčko před sebou mají 7 vážných partií, céčko a déčko zvládnou více kol v kratším tempu a systémem každý s každým.

Úklidové komando tentokrát rozdalo o jedno prasátko víc – vysloužily si jej chatka č. 16 a chatka č. 18. Na druhou stranu se úklidová tabulka rozsvítila ještě větším počtem sluníček než včera.

Po obědě (video) pokračovala celotáborová hra. Zatím nejsložitější hrou týdne se stal, stejně jako před třemi lety, Semafor (video). V ní každý oddíl představuje vlak, v jehož čele se nachází jedna lokomotiva, která na sebe může napojovat vagony. Cílem je dostat se co nejrychleji do cíle, což ale není vzhledem k semaforům na trase úplně nejjednodušší. Pokud je semafor zelený, táborníci musí běžet, je-li žlutý, musí se proměnit v žabáky, a jestliže je červený, musí se z nich stát kačáci. Na každém semaforu je napsané číslo, jež informuje o tom, kolik členů týmu se k němu může vydat. Pro názornost uvádím příklad. Všech deset příslušníků družstva má dorazit k zelenému semaforu s číslem 6. Šest dětí běží k tomuto semaforu. Lokomotiva se musí vrátit pro zbytek týmu, protože všichni se musí dostat do cíle. Připojuje k sobě jeden vagon a vrací se na začátek. Tam k sobě připojí zbylé čtyři táborníky, čímž znovu dosáhne čísla 6. Po přepravení k semaforu je celý tým opět pohromadě. Semafory nejméně zmátly Malé Robinzony Vaška Zvolenského.

Hlavy zamotala dětem i další hra. Každé družstvo dostalo čtyři fotky z roku 2008, zachycující tehdejší táborové oddíly. Jejich součástí bylo i devět lidí, kteří se účastní letošního tábora. Děti dostaly za úkol je poznat a zapsat jejich jména na papír (video). Jediným oddílem trosečníků, jemuž se podařilo najít a poznat všechny tehdejší táborníky, byli Ztroskotanci Ríši Mládka. Stejně jako při loňské poznávací hře, také letos došlo ke komickým omylům. Například Petr Havelka byl zaměněn za Davida Zváru, autora deníku si děti zase spletly s Járou Spilkou, někdejším legendárním účastníkem táborů v Růžené. Nejroztomilejší chyby se dopustila sestřička Franty Helebranda. Když jeden ze členů jejího týmu na jedné z fotek Frantu správně identifikoval, Eliška rezolutně odmítla, že by šlo o jejího bratra.

Zatímco se některá družstva potila nad starými fotkami nebo u zákeřných semaforů, bavil se zbytek tábora různými dalšími hrami. Například Nela Pýchová s hlavním vedoucím Maťou proti sobě stanuli v souboji, který nelze nazvat jinak než slovem podivný (video). Malé holky z chatky č. 9 se pro změnu začaly bavit na účet praktikantů a vedoucích. Jednoho po druhém je zvou do své perníkové chaloupky a pomocí speciálních brýlí je přenáší do hororové virtuální reality. Autor deníku z chatky rafinovaných holčiček utíkal s děsem v očích.

Den završily šachové přednášky. V áčku seznámila Nela Pýchová posluchače s exmistrem světa Anatolijem Karpovem, Ondra Hlaváček přednášel v béčku o mistrech útoku a autorovi deníku se v céčku potopil Titanik (video). Tréninkové skupiny nekopírují ty turnajové a ne všichni se jich účastní. Zbytek táborníků se venku věnoval různým hrám.

 

Den bosých nohou – 8. 8.

V úterý přišel na řadu celodenní výlet. Naším cílem se tento rok stal zábavní park Zeměráj u Kovářova. Jelikož jsme potřebovali vyrazit velmi brzy, byla k potěšení většiny táborníků zrušena rozcvička a nehodnotil se ani úklid na chatkách. K cíli dopravil děti ve dvou etapách autobus. Druhá várka prožila na cestě menší dobrodružství, když se pod námi zničehonic ozvalo bum a zadní kola se rozletěla na všechny strany. Děti se připravily k útěku, avšak autor deníku je uklidnil slovy: „Nebojte se, nevybouchne to. Radši ale rychle ven!“ Naštěstí už byl autobus před Kovářovem, a tak nebyl problém dojít do cíle pěšky bez přílišného zpoždění.

V Zeměráji si děti mohly vyzkoušet řadu atrakcí – projít bludištěm, podívat se na kozy a ovečky, vyřešit různé skládačky nebo si vyrobit amulet z keramiky. S největším ohlasem se setkala kilometr dlouhá stezka naboso (video). Na trať se bohužel jako jedni z prvních vydali hlavní vedoucí Maťa s Nelou Pýchovou. Bahenní úsek se kvůli nim brzy změnil v bojiště, a tak byla záhy tato část stezky pro ostatní uzavřena. Děti si každopádně užily i brouzdání v písku nebo v šiškách. Hlavní vedoucí se stal terčem rovněž pro jednu z frekventantek. Když si půjčil od Dana Vasileva sluneční brýle, okomentovala Pepi Dudková jeho vzezření nemilosrdně: „Nesluší ti. Chybí ti na ně mládí.“

 

 

Jakmile jsme si vyzkoušeli všemožné atrakce, zamířili jsme si do směnárny vyměnit koruny za místní měnu – smíšky. Za ně si děti koupily drobné občerstvení. Kromě toho byly všem rozdány svačiny. Když se celý tábor shromáždil na jednom místě, vyhlásil Honza Starec krabičkovou soutěž. Každý oddíl obdržel velkou krabičku od sirek a dostal za úkol do ní nasbírat co nejvíc věcí. Hra ještě čeká na vyhodnocení.

Poté co se děti vyblbnuly na atrakcích a posilnily se svačinou, byly rozděleny na tři části. Největší táborníci šlapali po svých až do tábora, skupiny středních a malých dětí byly po ujití předepsaného počtu kilometrů nabrány do aut a odvezeny zpět do Růžené. Několik přeživších z prostřední skupiny zvládlo cestu bez pomoci dopravních prostředků. Roman Šimák se pokusil ujít celou trasu v žabkách. „Pevná obuv by mě tlačila a udělaly by se mi puchýře,“ vysvětloval své rozhodnutí. Nakonec však uznal, že botasky jsou volbou vhodnější.

 

Po návratu do tábora a večeři byly vyhodnoceny hry ze včerejška, každý tým odkryl další části ostrova s tajenkou a také konečně proběhlo vyhlášení turnaje v rapid šachu. Svůj první šachový diplom za statečnost obdržel Jirka Vopálka. Kromě něj si prvních 22 hráčů a hráček vysloužilo věcnou cenu. Důvod? Skončili před Ondrou Máslem.

Den nemocí – 9. 8.

Ve středu se tábor vrátil do tradičního rytmu. Po budíčku následovala rozcvička v pláštěnkách, poté se děti nasnídaly a nakonec se přesunuly do kluboven, aby pokračovaly v šachových soubojích. 3. a 4. kolo v áčku i v béčku se hemžilo zajímavými partiemi, na rozdíl od úvodních klání. Efektní kombinací rozhodli svou partii Roman Šimák a Ríša Mládek.

Dan Vasilev (1510) – Roman Šimák (1753)

pozice po 28. Sxg7

V pozici na diagramu si Roman nenechal ujít šanci dát svému soupeři mat ve třech tazích: 28… Dxg2+! 29. Vxg2 Vd1+! 30. Sxd1 Vf1#. Efektní závěr s obětí dámy a věže! 0-1

Richard Mládek (2166) – Jakub Vojta (1827)

pozice po 30… Sb6

Jak rozhodne bílý partii co nejrychleji ve svůj prospěch? 31. Jxf6! Dxf6. Dámu na a2 nelze brát kvůli matu: 31… Dxa2 32. Jg6+ hxg6 33. Vh3#. 32. Jg6+! A další smrtící úder jezdcem! Černý je nucen odevzdat dámu, po braní pěšcem totiž opět následuje mat: 32… hxg6 33. Vh3+ Dh4 34. Vxh4#. 32… Dxg6 33. fxg6 Sxc5 34. Vh3 h6 35. Df7? Ríša klopýtá těsně před cílem. Nutné bylo přehodit tahy a nejprve vzít věží na h6. Kuba nyní mohl pokrýt pěšce na h6 tahem 35… Se3. Pozice bílého by byla stále vyhraná, ale ještě by nebyl konec. Kuba obranu neviděl, a tak Ríšovi umožnil pěkný matový závěr: 35… Ve7 36. Vxh6+ gxh6 37. g7+ Kh7 38. g8D#. 1-0

Návštěva chatek byla tentokrát pro úklidový tandem mnohem zajímavější, počet sluníček byl poprvé překročen počtem prasátek. Chatky č. 16 a 18 dostaly druhé zvířátko v řadě, a chatka č. 17 si dokonce za mimořádný nepořádek vysloužila ohnivé prase, jemuž z očí a chřtánu šlehají plameny (video).

Odpoledne se děti konečně dočkaly hry, na kterou se většina z nich každoročně nejvíc těší – Nemoci (video)! V lese bylo ohraničeno území, na němž na táborníky číhaly zákeřné choroby (video). Díky mutacím se letos opět vyvinulo několik nových nemocí, například Klukoplodič (Jirka Vopálka má tři syny a žádnou dceru) nebo Hyperaktivní měchýř. Po několika letech se do tábora vrátilo Akné na řiti a ani tentokrát nechyběla duševní onemocnění, jako je třeba Schizofrenie. Děs vyvolávala Náhlá smrt, jež v dětech zhasínala devět z celkových deseti životů (video). Každý měl možnost obnovit své životy v lékárně anebo je vsadit u pana Náhody a hodit si o ně kostkou (video). Každý tým si zvolil ve svých řadách jednoho Zloděje, který pak mohl krást kartičky ostatním dětem. Zloději, již se chovali vypočítavě, však byli Nemocemi rychle pochytáni. Nejlépe se s nástrahami nebezpečného lesa vypořádali Malí Robinzoni Vaška Zvolenského. Odnesli si z něj přes 700 kartiček.

 

Před večeří ještě proběhly vyhodnocení krabičkové soutěže a židlovaná (video). Kapitáni oddílů trosečníků postupně předstoupili s krabičkami před autora deníku. Ten uznal nejvíce předmětů (62) týmu Přeživších Jakuba Moulíka. Wilsoni Hany Bartošové zase ukázali, že si umí nejrychleji sedat na židle. Za skvělý individuální výkon v židlované byl vyzdvihován Ríša Mládek (video).

Ani po večeři nebyl program zdaleka u konce. Následovalo odkrývání ostrova s tajenkou a poté si většina tábora poslechla šachové přednášky. Do áčka zavítal autor deníku a pověděl posluchačům něco o pěšcových strukturách, béčko se od Ondry Matějovského dozvědělo cenné informace o různopolných střelcích a s dětmi v céčku Franta Helebrand prošel základy věžových koncovek. Zbylí frekventanti opět vyplnili svůj volný čas různými hrami.

Po večerce proběhla malá noční hra, určená pro mladší část tábora. Děti musely projít temným lesem se zavázanýma očima, přičemž se přidržovaly lana, na kterém byly připevněny různé předměty, například mokrý hadr. Všichni táborníci došli neohroženě až do cíle a před půlnocí už spokojeně chrupali. Bojovky se nezúčastnily pouze dvě děti ze seznamu, které se ukázaly být neprobuditelné. Pár dětí si pro změnu vůbec nepamatuje, že byly v noci mimo chatku.

Den boje o přežití – 10. 8.

Budíček v 7.15, rozcvička s Honzou Černým, Ondrou Máslem, Frantou Helebrandem a Martinem Bláhou, snídaně a šachy. Obvyklé dopoledne.

Dobojováno je v turnajích C a D. Céčko ovládli Kuba Mlýnek a Adam Jiřík. Oba vydolovali 17 bodů z 19 partií a rozsoudit je muselo pomocné hodnocení – vítězem se stal Kuba. Bronz získal s 13,5 body Ondra Hrabě. V déčku kraloval Jirka Matoušek, který si na své konto připsal 17,5 bodu, následován Danielem Pánkem s 16,5 body a Veronikou Žoudlíkovou s 16 body.