TJ Spartak Vlasim
31
Čvc

Souboj generací na Pražské šachové dovolené

Před popisem partie s mladým Jakubem Voříškem si neodpustím malé historické ohlédnutí. Poprvé jsem poznal šachovou sílu vlašimských dětí před lety v Pardubicích, kde jsem se střetl s malinkým Davidem Zvárou. Po velkém boji jsem partii převedl do mírně lepší věžové koncovky a byl jsem si jistý, že v ní svého mladého, tehdy ještě nezkušeného soupeře musím přehrát. Ten se však bránil výborně, často nacházel jediné obranné tahy a mně se stále nedařilo Davida zlomit. O výsledku partie nakonec rozhodl spoluhráč Jirka Halla. Když jsem se zvedl od svého stolku, tak mi pošeptal: „Ten kluk to brání skvěle, dej mu to za remízu, za svou hru si ji zaslouží.“ Dodnes nevím, jestli bych partii vyhrál nebo nevyhrál, ale remíza se z mé strany ukázala být osudovou chybou. Už tehdy jsem si měl uvědomit, že až se střetneme příště, nebudu to já, kdo bude v partii favoritem a kdo bude rozhodovat o případné remíze. Od té doby jsem si s Davidem zahrál ještě několikrát (většinou sice jen v různých bleskovkách, ale předloni v soutěži družstev došlo konečně i k odvetě ve vážné partii) a schválně si tipněte, s jakým výsledkem. Ano, prohrál jsem úplně všechny…

Po oné pardubické partii jsem se s vlašimskou mládeží (neříkám dětmi, protože dětmi mnohé z nich už dávno nejsou) utkal několikrát. Výsledky byly střídavé, ale poučen partií s Davidem se vždy snažím vyhrát a rozhodně nedat nikomu nic zadarmo, i kdyby si to soupeři za svou hru zasloužili sebevíc. Je totiž nad slunce jasné, že v dalších partiích budou mé šance na úspěch čím dál nižší.

Naposled jsem se potkal s vlašimskou omladinou na letošní Mezinárodní šachové dovolené v pražském hotelu Amarilis. V prvním kandidátském turnaji hráli Kuba Vojta a Anežka Vlková, v druhém, kterého jsem se také účastnil, hájil čest vlašimské šachové líhně Kuba Voříšek. Všichni tři jmenovaní hráli bojovné a kreativní šachy, v partiích ukázali zdravou sebedůvěru, mydlili zkušenější soupeře, občas si také naběhli a dostali zaslouženou „tlučku“ (slova Jakuba Vojty), ale to k šachu patří. V partii s Jakubem Voříškem jsem chtěl samozřejmě uspět – a jak to dopadlo, se můžete podívat.

Předem upozorňuji, že nepůjde o žádný šachový skvost, nehledejte v ní kombinační obraty, významné strategické myšlenky ani poučnou koncovku, z mé strany je dokonce zakončená blundrem. Přesto se domnívám, že partie je poučná a svým způsobem i zajímavá.

Jakub Voříšek (2003) – Luděk Sedlák (1954)
(Pražská šachová dovolená, skupina K-22, 5. kolo, 25.7.2017)

Pro upřesnění: čísla v závorce za jmény neznačí ELO, ale rok narození obou soupeřů.

1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Jf6 4.d4 exd4 5.0-0! (První vykřičník za odvahu. Nebylo těžké si zjistit, že po 1.e4 hrávám obvykle e5 a příprava Jakubovi vyšla perfektně. Pokud to nebyla příprava, vybral intuitivně tah, který mi byl nejnepříjemnější – i to se cení. Věděl jsem, že správnou odpovědí je 5…Jxe4!, např. 6.Ve1 d5 7.Sxd5 Dxd5 8.Jc3 Da5 9.Jxe4 Se7 nebo 9.Vxe4+ Se6 s dobrou hrou černého. Je tam však spousta odboček, a jelikož jsem usoudil, že je na ně Jakub nachystán, neodvážil jsem se Jxe4 zahrát.) 5…d6? (Po delším přemýšlení raději dobrovolně přecházím do pasivní pozice s vírou, že partie bude ještě dlouhá a že svého mladého soupeře někde ošálím. V každém případě si už v tuto chvíli Jakub připsal první malé vítězství.) 6.Jxd4 Se7 7.Jc3 0-0 8.f4 a6 9.a4 (Bílý má převahu v centru, ale mám pocit, že tah 8.f4 byl předčasný a že je čas projevit aktivitu.) 9…Jxe4!? (Podle počítače zde bylo správnou reakcí 9…Jb4 s vyrovnáním, moje idea je ale jiná.) 10.Jxe4 d5 11.Jxc6! bxc6 12.Sd3 dxe4 13.Sxe4 (Černý má slabého dvojpěšce a zdánlivě má bílý jasnou převahu. Není to ale tak jednoduché, černý je na tahu a jako první rozehraje své střelce.) 13…Sc5+ 14.Kh1 Dxd1 15.Vxd1 Sg4 16.Vf1 Vad8 (Co dál? Diagram představuje oříšek pro Voříška.)

Při partii jsem měl pocit, že od této chvíle už hraji na výhru. Bílý nemůže bez ztráty tempa vyvinout černopoláka a černá dvojice střelců se zdá být velmi silná. Znáte ten pocit, kdy jste v partii nastražili léčku nebo vymysleli nějakou skrytou hrozbu a netrpělivě čekáte na odpověď potícího se soupeře. Většinou doufáte, že váš úmysl neprohlédne a správný tah neobjeví – a vy se těšíte, jak partii rozhodnete. Nejsem žádný šachový Mirek Dušín a mám to úplně stejně, tentokrát jsem ale Kubovi v duchu fandil, aby správný tah našel. Ten zatím dlouho přemýšlel, už už sahal na svého střelce, aby vzal „beztrestně“ pěšce c6, ale včas ruku stáhl a přinutil se k dalšímu soustředění. A vyplatilo se – nakonec zahrál správné 17.h3! (Podruhé palec nahoru. S tempem zahání střelce g4 a dělá si okénko pro krále. 17.Sxc6? by byla hrubá chyba pro 17…Se2! 18.Ve1 Sf2! a dominující střelci ve spojení se slabou první řadou by stáli bílého kvalitu. Pochvalu neumenšuje ani fakt, že podle počítače bylo prosté 17.Sd3 ještě silnější.) 17…Se2? (Černý se nedokázal zbavit myšlenek na předchozí variantu a chybuje – zde není tento tah přesný, zatímco o výhodu mohl bojovat po 17…Vfe8! Na to je špatné 18.Ve1? f5!, stejně tak 18.hxg4? Vxe4 a černý má mírně navrch i po 18.Sxh7+ Kxh7 19.hxg4 Ve2 nebo 18.Sxc6 Ve6 19.Sb7 Se2 20.Ve1 Sf2 21.f5 Ve7 22.Sxa6! Sxe1 23.Sg5 f6 24.Vxe1 Vde8 (varianty Fritz)) 18.Ve1 Sc4 19.Se3 (Problém Sc1 je vyřešen. Ukazuje se, jak neprozíravý byl tah 17…Se2.) 19…Sxe3 20.Vxe3 Vd2 21.Vae1 f5. Zde mi už bylo jasné, že šance na výhodu je pryč a nabídl jsem remízu. Přiznám se, že po předchozím průběhu, kdy se Kuba na okamžik ocitl nad propastí, jsem nepochyboval, že remízu přijme. Věžové koncovky po 22.Sd3 Sxd3 23.Vxd3 Vxd3 24.cxd3 Vd8 jsem se neobával (zda právem, to je otázka), rovněž po 22.Vc3 fxe4 23.Vxc4 Vxf4 si černý nemá nač stěžovat. Tah 22.Sxc6 jsem ani nepočítal, protože je vidět, že padnou pěšci c2 a b2 a takovou pozici černý přece „nemůže prohrát“. Nabídkou remízy jsem považoval partii za skončenou, a to byla z mé strany rozhodující chyba – nikoli hrubka, která přišla za několik tahů, ta byla jen jejím logickým důsledkem. Kuba se opět zamyslel, pak zahrál 22.Sxc6! a remízu sebevědomě odmítl. Za to potřetí palec nahoru, odmítnutí je naprosto oprávněné, bílý už stojí lépe. Černý se zde měl zaměřit na dlouhou a úpornou obranu, ale k tomu již nedošlo: 22…Vxc2 23.Sf3 Vxb2 24.Vc3 Vb4?? (Zde bylo asi nutné 24…Sa2 25.Vxc7 Vb1 26.Sd5+ Kh8 27.Vxb1 Sxb1 28.Va7 Sd3 29.Sb7 h5 30.Sxa6 Sxa6 31.Vxa6 a bránit věžovku s volným a-pěšcem.) 25.Vxc4 (Ani nedávám vykřičník, takový jednoduchý obrat musí vidět každý klubový hráč, pokud se dokáže koncentrovat. To Kuba, na rozdíl ode mne, dokázal – ačkoli měl za sebou dlouhou dopolední partii, kterou dohrával jako úplně poslední.) Ještě se stalo 25…a5 26.Vxb4 axb4 27.Sd5+ Kh8 28.a5 a mně nezbylo, než Kubovi pogratulovat k výhře.

Bylo by ode mne značně nefér vymlouvat se na smůlu a šachovou slepotu – myslím, že poznámky k partii naznačují, že její výsledek byl zákonitý a naprosto zasloužený. Přitom by se dalo čekat, že v partiích, kde soupeře dělí od sebe dvě generace, budou invenci, lepší propočet variant a dravost mládí vyvažovat letité zkušenosti a rutina nás dříve narozených. Žádná šachová poučka však neplatí absolutně, a bylo tomu tak i tentokrát. Jistě mi dáte za pravdu, že to byl právě Kuba, který partii sehrál jako zkušený mazák. Takže ještě jednou gratuluji a těším se někdy na odvetu!


Vyhlášení vítězů kandidátského turnaje: vlevo bronzový Jakub Voříšek, vpravo stříbrný Luděk Sedlák.

(autor článku: Luděk Sedlák)

5 reakcí na “Souboj generací na Pražské šachové dovolené”

  1. 1
    Lucifer píše:

    Krásný článek, gratulace všem, kdož vyhráli i nevyhráli. :-D

  2. 2
    Tom píše:

    Děkuji panu Sedlákovi za pěkný článek. Kéž by se častěji našel někdo, kdo takto „nečekaně“ pošle článek na web.

  3. 3
    Patrik P. píše:

    Velmi příjemné čtení.

  4. 4
    Blanka píše:

    Děkuji panu Sedlákovi za hezky napsaný článek. Kuba bude mít pěknou vzpomínku na partii. Turnaj pojal jako dovolenou a nepřipravoval se. Ten den měli Kubíci svátek a šli pak do kina.

  5. 5
    Luděk Sedlák píše:

    Děkuji za reakce, zejména paní Voříškové za hodně zajímavou doplňující informaci. Kdybych tušil, že v den partie měli Kubíci svátek, ještě bych článek vypointoval. Takhle ho berte jako můj dodatečný dárek.

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
chci víc smajlíků...
 

© 2017 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist