TJ Spartak Vlasim
11
Čvc

Jak jsme hráli šachy za zpěvu žraloků

Na začátku července jsem se už po šesté v řadě vydal dávat maty soupeřům do valašské metropole. Společnost mi dělali Martin Horák, Kryštof Křížek a Ondra Máslo, vytvořili jsme tedy skromnou výpravu podobně jako loni. Pryč jsou časy mohutných vlašimských invazí, intenzivní i extenzivní šachizace, ukradených koblih, žádostí o půjčení žebříku v nočních hodinách a dalších pozoruhodných událostí. Doma u Zádrapů, jejichž pohostinství jsme opět využili, tentokrát vládl neobvyklý klid.Přesto jsme si týden na Vsetíně skvěle užili a navíc podali dobré šachové výkony, možná právě díky menšímu počtu rozptylujících faktorů.

 
Na 42. ročník Přeboru města Vsetína zval i velký plakát před Domem kultury (FOTO: já).

 
Do velkého sálu Kulturního domu Vsetín dorazilo přes 100 hráčů z Česka, Slovenska, Rakouska, Německa a Polska (FOTO: já).

Neurazit ani neopít

Radek s Míšou nás jako obvykle první večer uctili domácí slivovicí. Radek ochutnávku okomentoval přibližně slovy: „S hosty z Čech to není lehké. Nesmíte jim nalít málo, abyste neurazili, ale nesmíte jim nalít ani moc, aby doma neříkali, že je na Moravě hned opili.“ Překvapivě slivovice zaujala nejvíc Kryštofa, který si však na její ochutnání bude muset ještě pár let počkat.

Záchod a skála

Co se týčenašich aktivit, nepočítám-li hlavní šachové turnaje,začal týden minimálně pro mědost rozpačitě. V neděli pršelo a většinu volného času jsme prováleli, noc na pondělí jsem pak z velké části strávil na záchodě. Moje potíže byly přijaty s potutelnými úsměvy, neboť jsem díky nim přestal mluvit o procházce po městě nebo jiných náročnějších aktivitách. V úterý už jsem byl naštěstí v pořádku, a tak jsme konečně vyrazili na výlet. Naším cílem se staly Čertovy skály v nedalekém Lidečku.

 
Ráno v Amálčině a Gábinčině pokojíčku (FOTO: já)

 
Na Čertových skalách (FOTO: já)

Blesk a socha

Po dvou středečních kolech si ve čtvrtek dopoledne zahráli Martin, Kryštof i Ondra bleskový turnaj. Zúčastnilo se ho pouze 14 hráčů, a tak byl zvolen systém každý s každým. Dařilo se Martinovi, který nakonec vyšplhal na stříbrnou příčku. V partii proti Ondrovi ukázal, jak se dává mat jezdcem a střelcem (odkaz), o čemž informovala v reportáži i regionální televize (odkaz). Pěkný výkon předvedl také Kryštof, jemuž se povedlo porazit například našeho hostitele Radka Zádrapu. Po bleskovce a obědě jsem ještě Kryštofa stihl vzít do Ameriky, kde jsme navštívili Sochu Svobody.

 
Socha Svobody (FOTO: já)

Bazén a kolo

Jestliže Martin působil líně, když jsme někam měli jít pěšky, rozhodně to neplatilo, jakmile přišla řeč na jízdu na kole. Zájem o projížďku vyjadřoval od začátku týdne, kdy se o kolech zmínili Radek s Míšou. Kde však začínal Martinův zájem, můj celkem opadal. Přesto jsem se nakonec rozhodl, že s Martinem pojedu.

Na kole jsem naposledy seděl na stejném místě v roce 2014, kdy se během slavného cyklistického výletu do Nového Hrozenkova dočasně ztratili tři lidé, přičemž si všichni účastníci dali chytře mobily do jednoho batohu, a tak ztracení cyklisté nemohli nikomu zavolat. Anabáze tehdy skončila poměřováním spálenin od slunce.

Zatímco se v pátek dopoledne Ondra s Kryštofem čvachtali ve vsetínském bazénu, já a Martin jsme dojeli vlakem do Velkých Karlovic a poté se vydali po cyklistické stezce kolem řeky Bečvy na 30kilometrovou cestu zpátky do Vsetína. Jakmile jsme vyrazili, spustil se prudký déšť, který sice postupně slábnul, avšak vydržel skoro celou cestu. To nicméně přidalo celému výletu na zajímavosti a já byl nakonec moc rád, že jsme ho absolvovali. Děkuji Radkovi a Míše za zapůjčení kol!

 
Zmokli jsme (FOTO: já).

Hrrr na ně!

V turnaji nazvaném FIDE Open B si zahrál Kryštof Křížek (1470). Kryštof střídal silnější okamžiky se slabšími, někdy hrál dlouhé a kvalitní partie, jindy rychle prohrál. Celkově předvedl velmi dobrý výkon, k němuž přispěl drtivý finiš (tři výhry v posledních třech kolech) a dva skalpy hráčů s ratingem přes 1700. Na své konto si připsal 5 bodů (9 kol) a dosáhl na 25. příčku, čímž si polepšil oproti startovací pozici o 14 míst. Jako jediný z naší výpravy se mohl radovat z finanční ceny, když se stal nejlepším hráčem s ratingem 1400-1499.

 
Vítězstvím nad Lubomírem Matlochou (1750) uzavřel Kryštof své úspěšné vystoupení na vsetínském turnaji(FOTO: David Klímek).

Ondra Máslo (1744), který se nedávno vrátil z Říčan do svého domovského oddílu ve Zvoli, se vyznačuje velmi osobitým herním stylem. Na Vsetíně ho měl možnost znovu ukázat. Dokud je pozice klidná, Ondra trpí a netuší, co má dělat. Stačí však jednoduše napadnout jednu soupeřovu figurku a celým tělem se mu rozproudí velká energie. Asi proto se ve svých partiích řídí heslem „Hrrr na ně!“, což znamená, že se rozeběhne svými pěšci před králem proti soupeři, ať už jsou předpoklady pro útok a případná rizika jakákoliv. Někdy se soupeři leknou, jindy ne. Na Vsetíně mu spanilé jízdy vyšly asi v polovině případů. V Openu B vybojoval 5,5 bodua skončil na 15. místě, jednu příčku před svým nasazením. Výsledkově je Ondrův výkon průměrný, nicméně on sám se sebou byl vcelku spokojený.

 
Ondra přemýšlí, jak rozpoutat šachové peklo (FOTO: já).

„Jako sorry, ale hrál jsi totální sra…“

V silnějším FIDE Openu A jsme bojovali já a Martin Horák. Martin (2073) podával v áčku celý týden dobré výkony a odměnou mu byly například výhra nad Patrikem Štěpánem (2268) nebo remíza s IM Stanislavem Jasným (2363). Zahrál si také s Radkem, kterého porazil. V posledním kole Martin bojoval o ceny a umístění v první desítce, v partii však bohužel neudržel nervy na uzdě amusel sklonit svého krále. Prohra v posledním kole každopádně nemění nic na jeho dobrém výsledku (5 bodů, 12. místo, výkon 2186).

 
Ve 3. kole nebyl Martin v partii proti Jakubu Roubalíkovi (2391) daleko od remízy (FOTO: David Klímek).

S velmi silnými soupeři jsem se během turnaje potkal i já (2060) a i mně se s nimi dařilo bodovat. Celkem jsem posbíral 5 bodů a skončil na 15. příčce s výkonem 2169. Psychologicky velmi zajímavý souboj jsem svedl ve 3. kole (po noci na záchodě). U partie jsem trpěl a přál si, aby co nejrychleji skončila, přesto se mi nakonec podařilo zvítězit. Soupeř se neudržel a řekl mi: „Jako sorry, ale hrál jsi totální sra…“ Po vyslyšení jeho názoru jsem jen pokýval hlavou, přitakal jsem a v duchu si říkal: „Tak jste ji ale měl v tom případě vyhrát!“ Měl nepochybně pravdu, že v první fázi partie má hra za moc nestála a dostal jsem se až na pokraj prohry, avšak nakonec to byl on, kdo ztratil figuru, pak pěšce a ve finále dostal mat. Rozhodující chyby holt udělal soupeř. Partie ve 3. kole byla zajímavá vzhledem k okolnostem, avšak nejvíc povedenou partii jsem sehrál v 7. kole proti Petrovi Kapustovi (2175), kterého jsem porazil v 25 tazích.

 

 
S Pavlem Mladým (1650) jsem v 1. kole pouze remizoval (FOTO: David Klímek).

Vyžírkové

Herním hitem týdne se kromě šachů stala Citadela, desková hra, které s Ondrou neřekneme jinak než Vyžírkové. Přezdívka vznikla kdysi dávno na středočeském soustředění talentů v Jizbici, kde se někdo smál kartám vyobrazujícím kněze a čaroděje a následně obě postavy označil za vyžírky. Označení se uchytilo.

Po sečtení všech umístění v jednotlivých hrách se stal jednoznačným králem Vyžírků Ondra, který zkrátka dříve a lépe pochopil jejich zákonitosti, koneckonců právě on hru do Vsetína přivezl. Naopak já odstartoval naprosto katastrofálně a třikrát za sebou jsem skončil poslední. Když se pak nedařilo někomu jinému, říkalo se, že dotyčný používá „Patrikovu strategii“. Nicméně jsem se do hry postupně dostal, a dokonce se mi na konci týdne podařilo jednu hru vyhrát.

 
Souboj čtyř vyžírků v oblíbeném zahradním altánku u Zádrapů (FOTO: já)

Žraloci

Kromě Radka a Míši nás u sebe doma přivítala také čtyřletá Gábinka. Dozvěděli jsme se od ní spoustu zajímavých věcí, například o řeckých bájích, ale hlavně jsme díky ní objevili písničku, kterou doma poslouchám ještě teď. Jmenuje se Baby Shark a zpívá se v ní o roztomilé rodině žraloků (odkaz). Když nám ji Radek pouštěl, varoval nás, že nám bude pořád znít v uších, což je nebezpečné hlavně během šachových partií. Měl pravdu, ale to vůbec nevadí. V pokoji jsme ji pak poslouchali dobrovolně.

 
Radek s Gábinkou vyrážejí na výlet na koloběžkách (FOTO: já).

Na tomto místě bych chtěl Radkovi a dalším vsetínským šachistům poděkovat za skvěle zvládnutou organizaci turnaje. Radkovi s Míšou navíc patří neuvěřitelný dík za to, jak nás u sebe doma opět báječně přijali. Snad se uvidíme za rok znovu a ještě ve větším počtu!

Baby shark do do, do dododo…

Výsledky

Fotky: od Patrika, od pořadatelů

Stránky turnaje

(autor článku: Patrik Pýcha)

3 reakcí na “Jak jsme hráli šachy za zpěvu žraloků”

  1. 1
    Maťa píše:

    Škoda, že se člověk nemůže rozdvojit (nebo třeba i roztrojit, takové Klatovy bych si taky klidně zahrál :-) ). My jsme letos v době Vsetína měli malé soustředění u prarodičů dětí Dudkových v Uhelné u Javorníka ve Slezsku (Jeseníky). Pohostinnost domácích byla na stejně vysoké úrovni jako u Zádrapů, holt ve Vlašimi víme, kam jezdit! :-)

    Martin ten mat S+J dal na přidávaných 2 sekundách s velkým přehledem – je vidět, že ho opravdu umí :-) . Původně jsem si myslel, že to bylo ve volné partii, zvlášť když do toho Patrik kecá ;-) .

  2. 2
    Patrik P. píše:

    @Maťa: A to jsi neviděl původní video, které má přes 12 minut. ;-) :-D

  3. 3
    Maťa píše:

    Martin Horák komentuje svou vydařenou partii: http://www.sachyceskybrod.cz/clanky/vsetin2017.htm.

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
chci víc smajlíků...
 

© 2017 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist