Čvn
Šachové Zaj … vlastně Chrudim
Když jsem se minulý rok dozvěděl, že se Zaječice nebudou hrát na Seči, ale v Chrudimi, tak jsem byl dost zklamaný. Ze všech stran se ozývaly kritické hlasy: „Zaječice ztrácejí atmosféru“ nebo „za mých mladých let se hrálo pod stany a na šachovnici nešlo vidět!“ Ztratily tedy Zaječice skutečně svoje kouzlo?
Oproti minulým rokům, kdy většina hráčů bydlela v chatkách, se dění přemístilo do ruchu města. Naše výprava (Vlašim a Brodce) se ale v zájmu zachování tradic rozhodla pro ubytování v autokempu hned vedle „starého areálu“. A byla to dobrá volba. Bydleli jsme v útulných chatičkách blízko přehrady a celý den byl otevřený bufet.
Cestou na místo jsem si už začínal myslet, že jsem tentokrát doma nic nenechal. Nepříjemné překvapení mě ale čekalo, když jsem si chtěl v bufetu objednat kofolu. Peněženka sice v batohu byla, ale chyběly v ní peníze. Maťa to komentoval, že nepochopí, jak takhle můžu zapomenout peníze. Den nato nechal Maťa všechny své peníze na chatce.
Večer jsme si zahráli zbrusu novou hru- zabiku. Zabika je něco jako vybika (vybíjená), jen se hraje s fotbalovým míčem a nesmí se uhýbat. Při hře nebyl nikdo zraněn. Otužilci se potom vypravili na koupání v přehradě. Voda byla vlažná, a tak se brzo běželi ohřát k táboráku. Zpívalo se a opékali jsme si buřty, zkrátka vládla pohodová atmosféra.
Ráno nás vzbudil vetřelec, který se dobýval na naší chatku: „Spíte?“ „Nespíme!“ odpověděli jsme. „SPÍTE!!“ ozvalo se hlubokým hlasem. Později se ukázalo, že autorem této perličky byl brodecký talent- Vojta Dudek.
Turnaj
MČR družstev starších žáku jsme hráli ve složení: já, Kuba Vojta, Kuba Voříšek, Kryštof Křížek, hostující Lucka Rolinková a na poslední se střídal Filip Vopálka s Kubou Moulíkem. Na turnaj jsme nepřijeli s přehnanými ambicemi, shodli jsme se, že umístění v první pětici by bylo pěkné. Našimi hlavními tahouny byli Kubové. Kuba Vojta rychle drtil jednoho soupeře za druhým, 8 bodů hovoří zasvé. Kuba Voříšek soupeře taky drtil, ale spíš pomalu, často dohrával na deseti vteřinách jako poslední. 7,5 bodu je pěkný výsledek. Já jsem se svým výsledkem celkem spokojený, uhrál jsem 7,5 bodu, ale mohlo by to být i lepší. Poslední tři šachovnice přidaly důležité body, když bylo potřeba.
Fotka od pana Zemana
Za celý turnaj jsme podlehli jenom suverénním Polabinám. Nutno ale podotknout, že namále jsme měli ve více zápasech.
Po obědě jsme se s Petrem vydali na klasický lov kešek. Našli jsme jednu a šišku. Šiška totiž nebyla šiška, ale rafinovaně ukrytá keška. Petr cestou také chytil pár pokémonů ve své oblíbené hře Pokémon GO. Nutno dodat, že má více pokémonů než všichni moji spolužáci dohromady.
Lov kešek s Petrem
V sobotu večer jsme opět hráli zabiku, tentokrát už někdo byl zraněn.
V chrudimském muzeu se nás překvapily opravdu hezké a prostorné hrací sály. Jediným problémem pak byly starobylé vrzající dveře, které vedly do naší místnosti.
Hlavní hrací sál zdroj: sachypravonin.rajce
Poslední tři kola v neděli se nám povedla a byl z toho další velký úspěch- 2. místo! Po obědě za mnou rozjařeně přiběhl Kuba Vo. „Ríšo, jdeš do televize!“ Na místě totiž natáčela Česká televize. K mému překvapení se mnou už za pár minut točili rozhovor. Tak uvidíme, jestli v neděli budu v televizi.
Byla to opět velmi povedená akce. Ubytování v autokempu bylo moc pěkné. „Zaječická atmosféra“ při turnaji sice trochu chyběla, ale pěkné prostory chrudimského muzea nám ji vynahradily.
Fotky: od Petra Havelky, od Marie Filipové
(autor článku: Ríša Mládek)
Z reportáže mě nakonec vystřihli.
O Zaječicích je tady http://www.ceskatelevize.cz/porady/10111941499-v-sachu/217471290210006/ v čase 11:30.
11. června, 2017 v 15.31Dobré detaily. Jen tak dál synu.
11. června, 2017 v 20.06Pěkný článek! Souhlasím s Ríšou, že ten autokemp byl super a všem ho mohu jen doporučit: http://www.autokempsec.cz/. Zatímco letos jsme s místem ubytování váhali, pro příští rok to bude nejspíš jasná volba.
„Maťa to komentoval, že nepochopí, jak takhle můžu zapomenout peníze.“ Už jsem Ríšovi psal, že o svém komentáři v tomto duchu pochybuju, protože jestli mám s Ríšou něco společného, tak je to časté zapomínání a ztrácení, například peněženku jsem jen v minulém roce nechal v linkovém autobuse i ve vlaku, čímž nechtěně tak trochu testuju poctivost občanů … a rozhodně to není tak špatné, jak se říká, zatím ji pořád mám
. (Což platí i poté, co má peněženka ze soboty na neděli zůstala venku u ohniště.)
A samozřejmě škoda, že Ríša nebyl v té televizi.
11. června, 2017 v 22.17Ríšo hezky napsané. Byl to skvělý víkend a úspěšný turnaj. Gratuluju všem. Ubytování bylo moc pěkné, voda v přehradě osvěžující. Ohniště za chatkami nemělo chybu, navíc dřevo na hromadě vedle erární :-). Někteří i v kempu našli společné sprchy. Byly na automat. Hodila se desetikoruna, navolilo číslo sprchy a napjatě čekalo, jestli poteče voda :-).
12. června, 2017 v 19.01Ríšův rozhovor pro televizi jsem jen z povzdálí sledovala, ale bohužel byl takový hluk, že nebylo nic slyšet. Ríša ale působil velmi profesionálně, vůbec nevypadal, že by měl trému. Škoda, že ho pak vystřihli.
krasne umisteni, prima clanek
12. června, 2017 v 23.35Hezký článek a člověk vždycky zavzpomíná těch 20 let zpět, kdy taky jezdíval :)
Dotaz na Ríšu: Nemáš náhodou partii s Petrem Špreňárem ? Pochopil jsem, že už zapisovat není povinné, tak jen jestli jí nahodou nemáš přepsanou či jsi nezapisoval dobrovolně.
13. června, 2017 v 9.43Ríša určitě nezapisoval. Jinak když už jsme u toho vzpomínání, mohu připomenout článek Jirky Mejzlíka z roku 2008: http://www.sachyvlasim.cz/?p=297. V něm připomíná nejlepší výsledek Vlašimi v historii Zaječic z roku 1999 – 8. místo (s Vojtou Mejzlíkem v sestavě
). Kdo mohl tušit, že dva roky po Jirkově článku začne „osmiletka“, ve které vlašimský tým skončí pokaždé v první pětce a získá pět medailí…
13. června, 2017 v 10.07Partii s Petrem Špreňarem nemám, ale konec bych snad postavil. Stejně se v ní nic moc zajímavého nestalo.
Jinak děkuju za pozitivní ohlasy.
13. června, 2017 v 12.56Ať už partie se Špreňarem probíhala jakkoliv, byla pro nás Ríšova výhra důležitá. S K. Vary to byl jeden z těch nahnutých zápasů, který jsme nakonec vyhráli 3,5:2,5
.
13. června, 2017 v 19.50K bodu 3 Moc mne potěšilo, že nejsem sama, kdo trpí touto pro život nešikovnou vlastností. Potvrzuji – je mnoho poctivých lidí, až se jeden diví – poslouchejte moji poslední příhodu z Vlašimi. Došla jsem ke hrobu a koukám, v tašce, kterou jsem ve spěchu popadla je díra a chybí v ní peněženka. Utíkám k autu. Vždyť je tam asi sedm tisíc, sousedka mi vrátila dluh! U kaple zkamením. Přes hřbitov se mezitím převalila černá vlna smutečních hostů, hraje hudba, začíná pohřeb…Loučím se v duchu s poklady i doklady, jenže! Odpoledne telefon z policie, něco pro mne mají.
13. června, 2017 v 20.52Jak to bylo? Peněženku našel atlet Roman Zápotocký. Chtěl ji nechat hrobařovi, ale ten si ji nevzal, prý mě nezná. Jel tedy na policii, ale tam bylo zavřeno, kluci byli kdesi u ohně. A tak ten Roman tam pak jel ze sídliště znovu! Ani on, ani hrobař, ani ti kluci policajti si nevzali z peněženky ani korunu!
No mě o tu partii šlo z toho důvodu, že Petra trénuji a rád bych s ním prošel všechny h´prohrané partie, i ty rapidové. Vážné máme za sebou vše. Ale jen nějaké závěrečné pozice je asi zbytečné. No nic, nevadí.
Maťa: Jo, jo, kde jsou ty časy, co to ještě hrával Mejzlík s Baštou
14. června, 2017 v 15.49