Patrik Pýcha

V posledních třech zápasech Krajského přeboru jsme se utkali s družstvy z nejvyšších pater tabulky – s Říčany B, Lysou nad Labem E a Kostelcem nad Černými lesy. Přestože jsem věřil, že zaútočíme na medailové pozice, utkání nenaplnila optimistická očekávání. V tabulce jsme klesli na 7. místo. Konečný výsledek přesto považuji za solidní. Nyní se pojďme podívat podrobněji na jednotlivé zápasy.

Další zápas v Říčanech, který proběhl 28. února, někteří z nás opět zahájili návštěvou cukrárny, jež nás měla stmelit a povzbudit do prestižního boje s vlašimskými rivaly. Rčení kdo chce vyhrát, musí do cukrárny, se tentokrát bohužel nevyplnilo. Z cukromilů nevyhrál nikdo.

 
Předzápasová příprava v cukrárně nám nepomohla (FOTO: paní z cukrárny)

Zápas odstartoval rychlou Maťovou remízou, kterou mu soupeř nabídl, protože ho obtěžoval hluk na chodbě. Brzy jsem byl nucen spokojit se s remízou i já, přičemž pozice u Vojty a Anežky se rapidně zhoršovaly. Ani zbylé partie neslibovaly zvrácení dosavadního směřování zápasu. Poté nám však Říčanští začali pomáhat a nám svitla naděje na vyrovnání. Cenné vítězství si připsal Martin na první šachovnici. Nejprve dokázal odolat silnému útoku svého protivníka, načež ho s kvalitou víc postupně přehrál.  Skóre se mohlo vyrovnat díky Vláďovi Horákovi. Ve vyhrané pozici si bohužel nevšiml ošklivého taktického obratu a jeho partie nakonec zaplula do remízového přístavu, což pro nás znamenalo porážku 4,5:3,5.

Tomáš Vavřinec (1980) – Vladimír Horák (1961) pozice po 44. tahu bílého

Černý si v pozici na diagramu mohl klidně vzít střelce. Vpád bílé věže na sedmou řadu by neměl být nebezpečný a černému by zbyl střelec navíc. Místo toho však přišlo 44. … Kf8?? 45. d6! Bílý otevírá dlouhou diagonálu a2-g8 pro svého střelce. 45. … cxd6 46. Vg8+! Ke7. Věž samozřejmě nelze brát: 46. … Kxg8 47. e7+ Kg7 48. e8D. 47. Vg7+ Ke8. Bílý už nezkoušel z pozice vytěžit nic víc a oba aktéři se dohodli na remíze. 0,5:0,5

Utkání proti vedoucí Lysé (20. března) předcházely tradiční problémy se skládáním sestavy. Naštěstí i naši soupeři nastoupili v oslabení, a tak jsem věřil, že můžeme zabodovat. Nicméně naděje začala uhasínat velmi brzy po zahájení a konečný výsledek 5:3 je vzhledem k průběhu zápasu velice milosrdný.

 
V souboji s velmistrem Medunou se Nela sama dobrovolně zakopala (FOTO: já)

Přestože jsem předpokládal, že sehnání sestavy na domácí zápas snad nikdy nebude takový problém, aby hrozilo, že nastoupíme nekompletní, v posledním kole se tato hrozba málem naplnila. Naštěstí nakonec situaci zachránil Ríša Mládek, jehož jsem ještě v sobotu pozdě večer zastihl na Facebooku a dokázal přesvědčit, aby ráno dorazil k utkání.

Zápas s Kostelcem (10. dubna) měl víceméně vyrovnaný průběh, i když zisku tří bodů byli asi blíž soupeři. Po vcelku jasných výsledcích na šesti šachovnicích (jen u Anežky byla partie jako na houpačce), kdy byl stav 3:3, dohrávali Martin a Maťa. A dohrávali dlouho – bojovali až do půl čtvrté.

Martin ve střední hře obětoval zajímavě kvalitu a postupně soupeře přehrával. V oboustranné časové tísni se však o slovo přihlásily velké chyby. Nejprve mohl Martin vyhrát, ale po několika přehlédnutích a přehánění svého snažení přenechal možnost zvítězit naopak soupeři. Jazýčky vah se nakonec vyrovnaly a partie skončila remízou.

Ondřej Matějovský – Radoslav Doležal pozice po 77. tahu černého

Maťa mnoho tahů a hodin bránil koncovku dáma proti dámě a pěšci. Využil při tom poznatku, že král se má držet co nejdál od pěšce a zdálo se, že jeho soupeř nemá šanci vyhrát. Potom však vznikla pozice na diagramu a Maťa spáchal strašlivou chybu: 78. Ka8??? Mohlo přijít jednoduché 78. … Df8+ 79. Ka7 Dg7+. Dámy se vymění a černý pěšec uteče do dámy. Soupeř naštěstí možnost vyhrát okamžitě zahodil a zahrál 78. … Dg5. Maťa se znovu rozšachoval a partie zaplula ve 117. tahu do remízového přístavu. 0,5:0,5

Po zápase jsme já, Maťa, Nela a Anežka zašli na pozdní oběd do Domašínské brány a poté na bowling. Přidali se k nám ještě moji rodičové a Ivo Hradecký. Nejvíce kuželek jsem shodil já – celkem jsem si připsal 136 bodů.

 
Ivo předváděl při hodech koulí akrobatické kousky (FOTO: Nela)

Jak jsem napsal v úvodu, konečné 7. místo ve vyrovnané střední části tabulky považuji za solidní výsledek, jakkoliv jsem ještě na konci února doufal v útok na medailové pozice. Nicméně soupeři v posledních kolech byli velmi silní, navíc jsme měli větší problémy se skládáním sestavy a také zklamali tradiční bodoví zásobovači, já (1/3) a Vojta Filip (0,5/3). Rovněž už vůbec nenastupoval Ivo Hradecký (0/0), který předtím připisoval jeden bod za druhým. Zajímavé je, že se tabulka rozdělila přesně podle toho, jak jsme s kým hráli. S prvními třemi týmy jsme prohráli, s týmy na 4. až 8. místě jsme remizovali a poslední čtyři týmy jsme porazili.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem hráčům, kteří během sezony usedali za šachovnice – někteří hráli lépe, někteří hůře, ale jako celek jsme myslím podávali velmi slušné výkony.

Stránky věnované KP